10 Ads 271/2024 — Nejvyšší správní soud

32 Ad 17/2025- 43 - text  11 32 Ad 17/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: F. F. zastoupen Mgr. Alešem Gracíkem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 1144, 504 01 Nový Bydžov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2025, č. j. Rea-xx/315-MKE, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 210 Kč do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalované (dále také jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 7. 2025, č. j. R-2.7.2025-427/xx 2027 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o zvýšení starobního důchodu za vychované vlastní děti L. B., roz. F., xx (dále jen „L.“) a M. F., xx (dále jen „M.“) pro nesplnění podmínek ustanovení § 34a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“). V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že o dítě L. v rámci celého období od narození do 14. 3. 1997 osobně pečovala v největším rozsahu matka dítěte M. F., xx (zemřelá dne xx), zatímco žalobce o uvedené dítě pečoval ve větším rozsahu než matka dítěte pouze v období od 24. 6. 1996 do 16. 3. 1999, což je kratší období, než období, kdy o dítě pečovala ve větším rozsahu jeho matka. O dítě M. v rámci celého období od narození do 14. 3. 1997 osobně pečovala v největším rozsahu matka dítěte M. F., zatímco žalobce o uvedené dítě pečoval ve větším rozsahu než matka dítěte pouze v období od 24. 6. 1996 do 11. 4. 2001, což je kratší období, než období, kdy o dítě pečovala ve větším rozsahu jeho matka. Podmínka výchovy obou těchto dětí „v největším rozsahu“ nebyla v případě žalobce splněna. 3. Žalobce v námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí uvedl, že jeho bývalá manželka o děti do dosažení zletilosti nepečovala, stala se alkoholově závislou a spolu s prášky i nezpůsobilou se o děti od roku 1987 starat. Odkázal na přiložený rozsudek o rozvodu (z roku 1996), v němž bylo rozhodnuto o svěření obou dcer do jeho péče, které vychovával a hmotně zabezpečoval až do dosažení středního vzdělání. Bývalá manželka se po rozvodu odstěhovala k jinému muži, nebyla ve společné domácnosti a nemohla se tak o děti starat. Dále doložil úmrtní list matky dětí, v němž je uvedena příčina smrti (difúzní ztukovatění jater těžkého stupně), která dle něj prokazuje, že důvodem jejího úmrtí byl alkoholismus. Žalovaná v námitkovém řízení dospěla k závěru, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy, námitky žalobce jako nedůvodné zamítla a své prvostupňové rozhodnutí potvrdila. II. Obsah žaloby 4. Žalobce má za to, že splňuje podmínky nároku podle § 34a zdp na zvýšení starobního důchodu za vychované děti. Uvedl, že o dceru L. její matka osobně pečovala do 1. 8. 1981, kdy nastoupila do zaměstnání a pracovala jako uklízečka převážně na odpolední směny v nemocnici v Novém Bydžově. V tuto dobu matka o dceru L. pečovala dopoledne a žalobce odpoledne. Domnívá se, že toto období by se mělo hodnotit jako společná péče obou rodičů. Uvedené zaměstnání matka vykonávala do 31. 7. 1982 a od 1. 8. 1982 opět o dceru L. pečovala. Dne xx se narodila dcera M.. S oběma dcerami byla jejich matka do 1. 9. 1983 na mateřské dovolené. Od 1. 10. 1983 byla zaměstnána a o od této doby až do 1. 6. 1991 oba pečovali o dcery stejně a společně. Žalobce dále uvádí, že od 1. 6. 1993 matka dcer pracovala v pohostinství jako OSVČ (přicházela pozdě večer, někdy až ráno) a od této doby již prakticky o obě dcery pečoval sám. Následně v době od 20. 12. 1993 do 30. 6. 1994 pracovala matka dcer jako kulturní referentka. Již v této době se u ní projevoval alkoholismus, proto se žalobce rozhodl podat návrh na rozvod manželství. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 1996, sp. zn. 13 C 65/96 a obě dcery byly svěřeny do jeho péče. Matka dcer dne X zemřela. Žalobce uvádí, že o obě své dcery prakticky sám pečoval od 1. 6. 1991, matka dcer se na jejich péči již téměř nepodílela. V následném shrnutí dospěl k závěru, že v případě L. trvala osobní péče matky cca 1 rok a 8 měsíců, společná péče obou rodičů cca 8 roků a 9 měsíců a osobní péče otce cca 7 roků a 9 měsíců. V případě M. trvala osobní péče matky cca 4 měsíce, společná péče obou rodičů cca 7 roků a 9 měsíců a osobní péče otce cca 9 roků a 10 měsíců. Žalobce je přesvědčen, že je to on, kdo pečoval o obě své dcery v největším rozsahu, nikoliv jejich matka. 5. Uvedl, že žádost o výchovné podával prostřednictvím své datové schránky, ač tak měl zřejmě učinit osobně přímo na pracovišti žalované, kde mohl v případě chybějících náležitostí vše vysvětlit a dále doložit. Namítá, že pokud by byl žalovanou vyzván k bližšímu doplnění, což se nestalo, nemusel by podávat tuto žalobu. 6. Na podporu své argumentace o převažující péči odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“) sp. zn. 10 Ads 271/2024, v němž se uvádí, že podmínku péče o dítě osobně v největším rozsahu (čl. II zákona č. 323/2021 Sb.) může splnit i osoba, u které se tato péče v pracovní či studijní oblasti života nijak viditelně neprojeví například na omezení výdělku nebo karierního růstu. Toto omezení může být v konkrétním případě vykládáno jako indicie svědčící o tom, který z rodičů o nezletilé dítě osobně pečoval v nejvyšším rozsahu, nikoliv však jako jedna ze zákonných podmínek pro přiznání tzv. výchovného. 7. Dále uvedl, že podle rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 16 Ad 33/2023, podmínka péče v největším rozsahu pro přiznání zvýšení starobního důchodu za vychované dítě podle § 34a zdp je dána výkonem osobní péče o dítě přesahující v součtu nejméně 1 rok, aniž by po tuto dobu byla dítěti poskytována srovnatelná péče další osobou. 8. K žalobě přiložil rozsudek o rozvodu z roku 1996, úmrtní list bývalé manželky, čestná prohlášení obou svých dcer ze dne 20. 8. 2025 a další dvě čestná prohlášení svědkyň ze dne 24. 9. 2025. 9. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 10. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zopakovala předmět řízení a na věc dopadající právní úpravu, setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí. 11. Uvedla, že z její evidence vyplývá, že žalobce je na základě rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2025 od 21. 7. 2025 poživatelem starobního důchodu podle § 29 odst. 1 zdp. Žalobce dne 8. 4. 2025 společně se žádostí o starobní důchod požádal o zvýšení starobního důchodu za vychované obě děti. Žalovaná konstatovala, že matka obou dcer M. F. zemřela dne xx, tedy 2 roky před dosažením zletilosti L. a 5 let před dosažením zletilosti M.; manželství M. F. s žalobcem bylo pravomocně rozvedeno ke dni 24. 6. 1996, před dosažením zletilosti obou dětí. 12. Dle žalované je prokázané a nesporné, že oba rodiče splnili podmínku podle § 32 odst. 4 zdp, protože pečovali o obě děti ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, čímž oba shodně splnili první podmínku pro nárok na výchovné. Následně žalovaná ve správním řízení posuzovala, který z rodičů o každé z obou dětí pečoval osobně v největším rozsahu. Vycházela přitom z nárokových podkladů a údajů, které má ve své evidenci. Zjistila, že matka dcer čerpala mateřskou dovolenou při narození obou dětí, pracovala v krátkodobých zaměstnáních, nebo i v delších obdobích nepracovala vůbec a neměla žádné příjmy z výdělečné činnosti. V těchto různých obdobích střídala zaměstnavatele. Byla rovněž registrována jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Žalobce v době po narození obou dětí i poté byl zaměstnán, rovněž několikrát změnil zaměstnání, také byl registrován a výdělečně činný jako OSVČ. Žalobce dle žalované vykonával práci, aniž došlo k výraznému poklesu jeho výdělků, rozsahu odpracovaných dnů, bez významného počtu vykázaných náhradních dob pojištění a čerpání nemocenské. 13. Žalovaná uvedla, že žalobce nijak nevyvrátil, že matka osobně a v největším rozsahu pečovala o obě děti po dobu mateřské dovolené a v obdobích po mateřské dovolené, kdy nepracovala a neměla žádné příjmy z výdělečné činnosti. Žalobce své tvrzení o zdravotním stavu matky dětí, jejím alkoholismu a závislosti na prášcích neprokázal, stejně jako to, že nebyla způsobilá o děti pečovat a nepečovala, a že naopak to byl on, kdo o děti pečoval téměř nebo výlučně sám. Žalobce nepředložil žádná relevantní tvrzení či důkazy, které by prokazovaly, že osobně pečoval o obě děti v největším rozsahu od jejich narození do zletilosti. V rozsudku o rozvodu manželství