7 As 131/2012 — Nejvyšší správní soud

65 A 26/2016- 26 - text pokračování 17 65 A 26/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Radkové, Ph.D., soudců Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jiřího Gottwalda, v právní věci žalobkyně M. H., J. 520, J., zastoupené JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem se sídlem Horní Lipová 271, Horní Lipová, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2016, č. j. ZKI OP-O-58/936/2015-10, ve věci obnovy katastrálního operátu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, citovaného v záhlaví a vrácení věci k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník (dále „katastrální úřad“) ze dne 4. 11. 2015, č. j. OR-134/2015-811-16, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v souladu s § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Žalobkyně nesouhlasila s tím, že výměra jejího pozemku parc. č. X v k. ú. B. u J., zapsaného na LV č. X, se snížila o 2.608 m2. [2] V žalobě žalobkyně vysvětlila, že koupila pozemky od Pozemkového fondu ČR dne 15. 5. 2008 a jejich cenu splácí. Žalobkyně ve správním řízení namítala, že metodám zjištění výměr nerozumí, je účetní, ročník 1940, nemá geodetické, kartografické či zeměměřické vzdělání. Lhůta k seznámení se spisem jí postačovala pouze k tomu, aby mohla prohlásit, že trvá na původní výměře koupených pozemků. Žalobkyně přišla postupem správního orgánu o 14,09 % z původní výměry, ale povolená odchylka je podle žalovaného pouze 1,59 %, tj. 292 m2. Žalobkyně byla při koupi pozemku v dobré víře a žalovaný neprokázal opak. Podle žalobkyně je nutné najmout znalce, který by odpověděl na otázky, zda metoda výpočtu je správná, zda existují jiné způsoby výpočtu, zda se jednotlivé metody liší, který je pro žalobkyni výhodnější a proč, proč nebyla zvolena jiná metoda výpočtu a další související skutečnosti. Žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nezákonné, odporující dobrým mravům a šikanující. [3] Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejdříve konstatoval, že žalobkyně koupila dne 15. 5. 2008 pozemky (vč. parcely č. X) evidované zjednodušeným způsobem podle § 62 katastrálního zákona. To znamená, že vlastnické právo bylo převedeno k pozemku, jehož hranice v terénu neexistují a je sloučen do větších půdních celků. Skutečný tvar a rozměr pozemku by žalobkyně zjistila až tehdy, kdyby si objednala vytyčení lomových bodů vlastnické hranice předmětného pozemku v terénu, což nebylo provedeno. V roce 2010 byla v k. ú. B. u J. zahájena obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, účinného do 31. 12. 2013 a staré katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. Ode dne 1. 1. 2014 probíhala obnova katastrálního operátu podle § 40 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona (č. 256/2013 Sb.) a podle § 55 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. [4] Platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dne 8. 9. 2015. Podle § 43 katastrálního zákona se dosavadní grafická mapa převede do elektronické podoby (do formy grafického počítačového souboru). Přitom byla do katastrální mapy podle § 40 odst. 4 katastrálního zákona doplněna do digitální podoby parcela č. 1416 evidovaná dosud zjednodušeným způsobem a byla vypočtena její nová výměra ze souřadnic lomových bodů vlastnické hranice. Výpočet probíhal podle § 55 odst. 4 a § 10 odst. 4 písm. c) katastrální vyhlášky. Při novém výpočtu výměry parcel v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním ke změně výměry nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka podle bodu 14.9 přílohy katastrální vyhlášky (§ 37 odst. 2 katastrální vyhlášky). [5] Podkladem pro doplnění pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem byl vyrovnaný rastr mapy pozemkového katastru matematicky převedený z původního souřadnicového systému (systém stabilního katastru – S-SK; systém svatoštěpánský) do souřadnicového systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Jižní hranice doplněného pozemku ve zjednodušené evidenci tvoří společnou hranici mezi katastrálním územím B. u B. a k. ú. B. u J. V sousedním k. ú. B. u B. již byla provedena obnova katastrálního operátu přepracováním; jeho platnost byla vyhlášena dne 30. 10. 2014, a proto při doplnění pozemku ve zjednodušené evidenci parc. č. X do souboru geodetických informací na této hranici lomových bodů č. X, X, X, X a X byly jejich souřadnice převzaty ze seznamu souřadnic bodů určených při obnově katastrálního operátu k. ú. B. u B. Zbývající dva podrobné body na této společné hranici k. ú., tj. body X a X, byly určeny metodou vektorizace. Souřadnice zbývajících lomových bodů č. X, X, X, X a X, které leží na společné hranici s pozemkem parc. č. X, zapsaném rovněž ve vlastnictví žalobkyně, byly určeny metodou vektorizace. [6] Protože se odvolací námitky shodovaly s žalobními body, žalovaný odkázal na napadená rozhodnutí, kde jsou uvedeny všechny skutečnosti a důkazy, se kterými se zástupce žalobkyně seznámil před vydáním rozhodnutí. Stanovení patnáctidenní lhůty považoval žalovaný za dostatečné a to i s ohledem na lhůtu, ve které byl povinen rozhodnout. Žalobkyně si mohla případně požádat o prodloužení lhůty, což neučinila. [7] K námitce, že žalobkyně trvá na zachování původní výměry, žalovaný uvedl, že předmětem vlastnického práva a nakládání s ním v právním slova smyslu je pozemek jako část zemského povrchu, který je geometricky vymezen; nikoli parcela ani její výměra. Parcela je pouze zobrazením pozemku v katastrální mapě a velikost její výměry představuje údaj odvozený z obrazu pozemku v zobrazovací rovině (mapě), proto skutečná výměra pozemku (z hlediska jeho vertikální členitosti) se může lišit od výměry evidované v katastru nemovitostí a jedná se pouze o údaj evidenční. Žalovaný neshledal chyby v geometrickém určení hranic u předmětné parcely, ani žalobkyně nepředložila výsledek zeměměřické činnosti (geometrický plán nebo geometrický plán na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku dle § 48 a § 49 katastrálního zákona). Jen tím by mohla zpochybnit nesprávné geometrické určení hranic v obnoveném katastrálním operátu a z něj odvozenou výměru. K námitce, že objektivně může správnost odborných postupů posoudit pouze znalec, žalovaný odkázal na rozsudky Nejvyššího správního sodu č. j. 9 As 121/2013 - 29, bod 40, a č. j. 9 As 76/2012 – 41, podle kterých znalec vycházel ze zaměření skutečného stavu v terénu, což katastrální úřad při obnově katastrálního operátu přepracováním nemohl. Obecně žalovaný doplnil, že v rozhodnutích o námitkách podle § 45 katastrálního zákona katastrální úřad nerozhoduje o existenci vlastnického práva. Výměra nepatří mezi závazné údaje katastru. Velikost pozemku vyplývá z geometrického určení pozemku a je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna. Zpřesněním výměry nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. [8] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 5. 2. 2016. Obsah správního spisu [9] Krajský soud ze správního spisu zjistil, že proti obsahu obnoveného katastrální operátu vznesla žalobkyně námitku z důvodu snížení výměry jejího pozemku parc. č. X v k. ú. B. u J. o 0,2608 ha. Novou výměru žalobkyně považovala za chybnou. [10] V oznámení o zahájení řízení byla žalobkyně poučena podle § 36 odst. 1 až 3 a § 50 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. [11] Podle kupní smlouvy uzavřené dne 15. 5. 2008 mezi Pozemkovým fondem ČR a žalobkyní byl na ni mj. převeden předmětný pozemek parc. č. X. Ve smlouvě nejsou výměry pozemků uvedeny a kupní ceny jsou vztaženy k jednotlivým parcelám jako celkům. [12] Součástí spisu jsou grafická znázornění pozemků od stavu v roce 1909, včetně stavů v roce 1958 (pracovní mapy pozemkové, mapy BPK – bývalý pozemkový katastr, polohopisný nástin, grafický přídělový plán, soutisk rastrových obrazů a mapy KMD – katastrální mapa digitalizovaná). Podle kontrolního výpočtu (č. l. OR-134/2015-811-12/1-2) je zvýrazněna odchylka u předmětného pozemku hodnotou 292 m2 a rozdíl 2.608 m2, a to mezi stavem před a po obnově katastrálního operátu. Součástí tohoto dokumentu jsou grafické výřezy z pracovní pozemkové mapy č. X a X ze zaměření v dubnu až červnu 1958 a z katastrální mapy