8 As 51/2006 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 21/2018- 31 - text  4 72 Ad 21/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: J. V. bytem H. 29, X B. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. II ze dne 27. 2. 2017, č. j. X, ve věci zvláštního příspěvku k starobnímu důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2017 domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále „ČSSZ“) č. II ze dne 4. 8. 2016, č. j. X, pro opožděnost. Tímto rozhodnutím přiznala ČSSZ žalobci dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, od 24. 1. 2006 zvláštní příspěvek k starobnímu důchodu ve výši 2 500 Kč měsíčně. 2. Žalobce v žalobě a jejím doplnění namítá, že mu žalovaná doposud nevyplatila zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 128 435 Kč, obdržel pouze zálohu ve výši 168 500 Kč. K opožděnosti podaných námitek proti rozhodnutí ČSSZ se žalobce nevyjadřuje. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě sdělila že, rozhodnutí ČSSZ č. II ze dne 4. 8. 2016 bylo žalobci doručeno dne 10. 8. 2016 a námitky byly žalované doručeny až dne 31. 10. 2016, tedy po více jak 30 dnech, a to i přesto, že žalobce byl o lhůtě k podání námitek poučen. Dále žalovaná poukazuje na to, že pokud byly námitky jako opožděné zamítnuty a žalovaná nijak věcně nepřezkoumávala správnost rozhodnutí a meritorně nerozhodla, nelze se během přezkumného řízení u soudu zabývat správností postupu a rozhodnutí žalované. Závěrem žalovaná nad rámec objasňuje výpočet zvláštního příspěvku k důchodu a jeho doplatku. 4. V replice žalobce požaduje změnu žaloby v návrhu rozsudku s tím, že celková částka zvláštního příspěvku k důchodu po odpočtu dříve zaplacených plnění činí nově 354 800 Kč. 5. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 27. 2. 2017. 6. Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí ČSSZ č. II ze dne 4. 8. 2016, č. j. 1-2R-4.8.2016-423/280 612 463, bylo žalobci doručeno dne 10. 8. 2016. Žalobce byl poučen, že proti tomuto rozhodnutí lze podat u ČSSZ nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, které doručil osobně dne 26. 10. 2016 Okresní správě sociálního zabezpečení Olomouc a žalované byly tyto doručeny dne 31. 10. 2016. 7. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále „zopsz“), proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. 9. Dle § 123c odst. 1 zopsz lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. 10. V souzené věci byl žalobce v rozhodnutí ČSSZ č. II ze dne 4. 8. 2016 poučen v souladu s § 88 odst. 1 zopsz tedy, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ lze podat do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí. Událostí rozhodující pro počátek lhůty pro podání námitek bylo ve smyslu shora citovaného § 123c odst. 1 zopsz doručení rozhodnutí žalobci, k němuž došlo dne 10. 8. 2016. Lhůta pro podání námitek v délce 30 dnů dle § 88 odst. 1 zopsz začala proto plynout následující den, tj. 11. 8. 2016. Poslední, 30. den lhůty pro podání námitek tak připadl na pátek 9. 9. 2016. Námitky žalobce podané 26. 10. 2016 lze proto považovat za opožděné, jak správně dovodila žalovaná, která tedy postupovala zcela správně a v souladu se zákonem, pokud opožděně podané námitky žalobce zamítla, aniž by je věcně posoudila a rozhodla o nich. 11. Závěrem krajský soud uvádí, že v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání – jakožto řádného opravného prostředku ve správním řízení podle správního řádu – pro opožděnost je oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2018, č. j. 8 As 51/2006-112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007-111, a ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002-35, publ. pod č. 287/2004 Sb. NSS, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Podle této judikatury naopak správní soudy nejsou oprávněny v takové situaci zkoumat zákonnost správního rozhodnutí prvního stupně, o němž se má za to, že, pokud se neprokáže v soudním řízení ohledně opožděnosti odvolání opak, je v právní moci, netvoří s rozhodnutím odvolacího orgánu, jímž bylo odvolání proti tomuto rozhodnutí prvního stupně zamítnuto pro opožděnost, jeden celek a nemůže být tedy soudním přezkumem rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost jakkoli dotčeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 5 Ads 171/2016-22). 12. Namítá-li tedy žalobce v žalobě, že mu žalovaná dosud nevyplatila požadovanou částku zvláštního příspěvku k důchodu, soud se ztotožňuje s názorem žalované, že se nelze touto námitkou meritorně zabývat, neboť pokud se žalovaná v žalobou napadeném rozhodnutí námitkami žalobce věcně nezabývala, nemá prostor k takovému přezkumu ani krajský soud. 13. Úspěšná žalovaná a neúspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Olomouc 17. května 2018 JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.