6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 37/2019- 44 - text  4 72 Ad 37/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: J. V. bytem K. 678, X V. M. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2019, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 4. 2019, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná potvrdila své rozhodnutí ze dne 10. 1. 2019, č. j. X, o snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 2. V žalobě žalobkyně namítala, že mimo hlavní postižení nevzala žalovaná v potaz chronickou bolest žeber v důsledku diagnostikované osteopenie a osteoporózy (se 7 zlomeninami za poslední 3 měsíce, vše v důsledku onkologické léčby, T-skóre horší než 2,5), psychické potíže či problémy s námahovou dušností. Žalobkyně popsala léčbu psychických potíží spojených s onkologickým onemocněním za posledních pět let a uvedla předepisované léky od roku 2017. Žalovaná uvedla chybně v napadeném rozhodnutí zaměstnání sociální pracovnice, ve skutečnosti se jednalo o práci v sociálních službách dle § 109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném ke dni napadeného rozhodnutí, což je něco úplně jiného – nejde o poradenství, ale o přímou obslužnou činnost v ambulantních či pobytových zařízeních, kterou žalobkyně nyní nemůže vykonávat, protože jí praskají žebra při běžných činnostech nebo ve spánku a trpí silnými bolestmi. Mimoto žalobkyně trpí námahovou dušností a lymfedémem končetin. Žalovaná nezjistila dostatečně skutkový stav. Žalobkyně svá tvrzení doložila lékařskými zprávami. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise. 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 10. 4. 2019. 5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“) ze dne 31. 10. 2018 žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, protože pokles její pracovní schopnosti činil 35 %. 6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení potvrdil posudkový závěr lékaře OSSZ o invaliditě a stanovil, že žalobkyně je invalidní a její postižení odpovídá kapitole IX oddílu B položce 9b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 40 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že mj. u žalobkyně došlo po léčbě k remisi onkologického onemocnění i souvisejících psychických obtíží a žalobkyně je kardiopulmonálně stabilizovaná. U nově zjištěné osteopenie po zahájené léčbě lze očekávat zlepšení stavu. 7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 10. 10. 2019. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu druhého stupně ode dne 31. 10. 2018 (den změny stupně invalidity stanovený žalovanou). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je lymfedém levé horní končetiny jako následek radikální operace vnitřní strany levé paže a přilehlé části hrudníku vlevo s následným ozářením při léčbě onkologického onemocnění. 8. Posudkově odpovídá hodnocení stavu žalobkyně kapitole IX oddílu B položce 9b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 40 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. horní hranicí stanoveného rozmezí. K této hodnotě posudková komise přičetla dalších 10 % vzhledem k dalším prokázaným zdravotním potížím žalobkyně – osteopenii v oblasti lumbální páteře, osteopenii levého kyčelního kloubu, osteoporóze levého předloktí i zhoršení námahové dušnosti a dlouhodobým psychickým potížím (periodické depresivní poruše). Celková míra poklesu pracovní schopnosti tak činila 50 %. 9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 10. 10. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 10. 10. 2019. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 18. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 50 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v druhém stupni, a to ode dne 31. 10. 2018, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 19. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, a to ode dne 31. 10. 2018. 20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první a odst. 2 s. ř. s. Žalobkyně žádné náklady řízení nepožadovala a žalovaná ve sporu nebyla úspěšná a nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového