7 As 82/2011 — Nejvyšší správní soud

22 A 79/2019- 21 - text  5 22 A 79/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: H. L. N. proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem Náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2019 č. j. MV-105212-5/2O-2019, ve věci povolení k dlouhodobému pobytu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2019 č. j. MV-105212-5/2O-2019, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 22. 5. 2019, č. j. OAM-5971-21/DP-2019 (dále jen „správní orgán I. stupně“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání. 2. Žalobkyně v podané žalobě nejprve uvedla, že přicestovala do ČR na základě víza za účelem rodinným a od 22. 2. 2014 a následně pobývala na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny s manželem, přičemž dne 6. 2. 2018 bylo jejich manželství rozvedeno. Následně vydalo Ministerstvo vnitra rozhodnutí o zrušení jejího dlouhodobého pobytu čj. OAM-2904-8/ZR- 2018 s tím, že žalobkyně přestala plnit účel pobytu. Dne 21. 3. 2019 podala žalobkyně žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu, a to za účelem podnikání. Žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že žalobkyně dlouhodobě neplnila účel pobytu, a to soužití s manželem, s nímž nevedla společnou domácnost od data rozvodu, tj. od 6. 2. 2019. 3. Žalobkyně v podané žalobě vymezila tento žalobní bod: Zákon počítá s určitou možností neplnění účelu- soužití s manželem, když stanoví, že žádost o změnu účelu z rodinného na jiný lze podat do 1 roku od rozvodu (za podmínky, že manželství trvalo minimálně 5 let). Žalobkyně sice podala žádost po uplynutí této lhůty, ale překročila ji minimálně a navíc musela řešit závažný problém spojený s tím, že bývalý manžel a otec jejich syna bez jejího svolení zrušil pobyt dítěte v ČR. Neplnění účelu pobytu, jeho délku a důvody je nutno posuzovat individuálně a zohlednit všechna specifika případu. Tímto se správní orgán nezabýval. 4. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná odkázala na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a na prvoinstanční rozhodnutí, ze kterých je zřejmé, že se správní orgány zabývaly neplněním účelu pobytu žalobkyně individuálně. Překročení lhůty pro podání žádosti žalobkyně nelze prominout, neboť v tomto neměly správní orgány diskreční pravomoc a lhůta podle § 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) je prekluzivní. Žalovaná dodala, že žalobkyně ani nežádala o prodloužení lhůty. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen „s. ř. s.“) a byl vázán žalobními body uvedenými v žalobě. 6. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že žalobkyně na území České republiky pobývala od 22. 2. 2014 do 22. 7. 2014 na základě víza, poté jí bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jež jí bylo prodlužováno až do 10. 6. 2019, přičemž nositelem oprávnění ke sloučení rodiny byl její manžel pan B. T. T., nar. X, st. příslušnost Vietnamská republika. Správní orgán I. stupně obdržel výpis pravomocného rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně s jejím manželem ke dni 6. 2. 2018 a poté rozhodnutím ze dne 28. února 2019, č. j. OAM- 2904-8/ZR-2018 zrušil žalobkyni platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 46a odst. 2 písm. h) zákona o pobytu cizinců, neboť neplnila účel, pro který jí bylo povolení vydáno. Následně dne 21. 3. 2019 podala žalobkyně na pracovišti správního orgánu I. stupně v Ostravě žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu dle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců za účelem podnikání. Ke své žádosti žalobkyně doložila mimo jiné pojistnou smlouvu, nájemní smlouvu, výpis z živnostenského rejstříku a výpis z rejstříku trestů. Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad žádosti, a to k doložení dokladu prokazujícího výši jejího měsíčního příjmu, čemuž vyhověla a doložila vyúčtování záloh za rok 2018 a potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků. Po shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí umožnil správní orgán I. stupně žalobkyni se s těmito seznámit, čehož využila prostřednictvím svého zmocněného zástupce ve dnech 9. 5. 2019 a 13. 5. 2019, který pouze opravil vyznačení typu žádosti na formuláři, nic víc nedoplnil ani neopravil. Poté vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí ze dne 22. 5. 2019, č. j. OAM-5971-21/DP-2019, kterým žádost žalobkyně zamítl a nové povolení k dlouhodobému pobytu dle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců neudělil, neboť žalobkyně neplnila před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání doplněné na výzvu správního orgánu. Žalovaná o odvolání rozhodla dne 2. 9. 2019 napadeným rozhodnutím, přičemž se ztotožnila se skutkovými zjištěními, způsobem jejich zhodnocení a právními závěry prvostupňového správního orgánu. 7. Podle ust. § 42a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území je oprávněn podat cizinec, který je manželem cizince s povoleným pobytem na území. 8. Podle ust. § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění, cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. Cizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let; to se nevztahuje na cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, na cizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 a na cizince uvedeného v odstavci 2. 9. Podle ust. § 45 odst. 4 zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění, cizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. 10. Podle ust. § 45 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění, oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal. 11. Žalobkyně v uplatněné žalobní námitce uvádí, že překročila lhůtu k podání žádosti minimálně, a navíc musela řešit závažný problém spojený s tím, že bývalý manžel zrušil jejich synovi pobyt v ČR bez vědomí žalobkyně. Správní orgán měl tato specifika jejího případu zohlednit. Žalobkyně takto vymezeným žalobním bodem určila rozsah přezkumné činnosti soudu, přičemž soud neshledal v napadeném rozhodnutí ani v postupu správních orgánů žádné vady řízení, ke kterým by byl povinen přihlédnout z moci úřední. Soud shledal napadené rozhodnutí přezkoumatelným, řádně odůvodněným s tím, že závěry žalované mají oporu ve spise, což platí také pro rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Soud tedy v tomto rozsahu v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí a žalobu důvodnou neshledal. 12. Žalobkyně v podané žalobě v podstatě uznává, že účel pobytu nesplňovala, když tuto skutečnost nijak nerozporovala ani v podaném odvolání. Krajský soud upozorňuje, že odvolací a žalobní námitka se obsahově liší. V odvolání žalob