1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

76 A 1/2020- 48 - text  8 76A 1/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci navrhovatelů: a) Ing. R. P. bytem X b) R. V. bytem X obou v řízení zastoupených advokátem JUDr. Vítem Rybářem sídlem 28. října 1610/95, 702 00 Ostrava proti odpůrci: obec Hrabyně sídlem Hrabyně 70, 747 63 Hrabyně v řízení zastoupenému advokátem Mgr. Petrem Burečkem sídlem Jurečkova 643/20, 702 00 Ostrava o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Hrabyně takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel a) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 10 285 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Petra Burečka, advokáta se sídlem Jurečkova 643/20, 702 00 Ostrava. III. Navrhovatel b) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 10 285 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Petra Burečka, advokáta se sídlem Jurečkova 643/20, 702 00 Ostrava. Odůvodnění: A. 1. Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají zrušení Územního plánu Hrabyně, pokud se týká pozemků parc. č. X a parc. č. X v k. ú. X, jak byl vydán usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 25. 3. 2019 č. 69/5, přičemž oznámení o jeho vydání bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou obce č.j. OÚ 455/2019 dne 27. 3. 2019 a napadený územní plán tak nabyl účinnosti 11. 4. 2019. 2. Navrhovatelé namítají, že: 1) územní plán nepředpokládá vydání regulačního plánu ani skutečnost, že má být pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu. Územní plán tak nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí, jak činí napadený územní plán stanovením přístupu na pozemky s označením D1; 2) pokud územní plán podmiňuje využití území současně územní studií a dohodou o parcelaci, ocitá se v rozporu s ust. § 43 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebním zákonem), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pro regulaci využití území je přípustná jen jedna z těchto podmínek. Kumulace uvedených podmínek navíc znamená faktickou stavební uzávěru, čímž bezdůvodně došlo k zásahu do vlastnického práva žalobců; 3) omezení vlastnického práva žalobců přesahuje akceptovatelné meze. Žalobci již zahájili přípravné práce, které měly vést k vydání rozhodnutí o umístění staveb a jejich následnou realizaci – novým územním plánem jsou již uskutečněné práce zcela zmařeny; 4) stanoví-li územní plán přístupový bod z veřejné komunikace na předmětné území, žalobci si byli již při zpracování dokumentace vědomi skutečnosti, že předmětné území je třeba napojit na stávající dopravní infrastrukturu, pročež navrhli přístup prostřednictvím dvou sjezdů dle vydaných rozhodnutí MMOP na pozemek parc. č. X k silnici č. III/4669, kdy tento záměr byl schválen dotčenými orgány státní správy. B. 3. Odpůrce žádá zamítnutí návrhu. K jednotlivým návrhovým bodům uvádí: 1) žádné prvky náležející regulačnímu plánu či územnímu rozhodnutí napadený územní plán neobsahuje, a to ani ve vztahu k případnému propojení plochy P-Z10 a silnice č. III/4669 přes plochu B1-Z8, do které spadají i pozemky navrhovatelů. Právě územní studie má m. j. navrhnout koncepci obsluhy jednotlivých parcel dopravní infrastrukturou. Žádné konkrétní propojení není územním plánem závazně stanoveno, naopak toto je svěřeno územní studii; 2) navrhovatelé byli v průběhu přijímání územního plánu z pohledu této námitky pasivní, tuto v průběhu přijímání územního plánu neuplatnili a odpůrce se k této námitce nemohl vyjádřit. Kumulativní požadavek na územní studii a dohodu o parcelaci je navíc v územním plánu řádně odůvodněn; 3) navrhovatelé ani netvrdí, že by kdy bylo vydáno jakékoli územní rozhodnutí, navíc ani jím by nebyla obec při přijímání územního plánu bezvýhradně vázána; 4) pokud se navrhovatelé dovolávají souhlasných stanovisek s jejich záměrem, pak je tu negativní stanovisko na úseku územního plánování z 19. 10. 2018 a negativní závazné stanovisko orgánu územního plánování z 16. 10. 2018. Záměr navrhovatelů tak nebyl realizovatelný ani podle dřívější územně plánovací dokumentace. Pokud se navrhovatelé dovolávají rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 13. 5. 2013 a ze dne 20. 2. 2017, jednalo se toliko o povolení připojení sousední nemovitosti k silnici III/4669 bez vazby na případný stavební záměr žalobců v území. Navíc by v případě realizace dvojího napojení nebyly dodrženy minimální odstupové vzdálenosti dle ČSN. C. 4. Z obsahu spisové dokumentace soud zjistil, že navrhovatelé uplatnili proti územnímu plánu námitky dne 5. 9. 2018, v nichž uvedli, že navrhují napojení lokality ne v jednom, ale ve dvou místech podle rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 13. 5. 2013 a ze dne 20. 2. 2017 s tím, že jsou ve vysoké fázi rozpracovanosti dokumentace pro územní řízení a mají uzavřeny smluvní vztahy řešící souhlasy napojením, věcná břemena, dohody o provozování inženýrských sítí. Dále připomínkovali otázky, které nejsou předmětem návrhových bodů (doplnění vodovodu). 5. Uvedené námitky odpůrce neakceptoval s tím, že zmiňovaná projektová příprava nerespektuje ani stávající územně plánovací dokumentaci. Ani podle stávající územně plánovací dokumentace se nepředpokládá napojení předmětné plochy na silnici III/4669 přímým napojením z východní strany. Navrhované řešení je navíc v rozporu s § 11 a § 12 prováděcí vyhlášky k silničnímu zákonu č. 104/1997 Sb. Z navrženého řešení není ani patrné cílové řešení (koncepce) uspořádání plochy IV 3. Tu je nutno řešit jako celek zejm. po stránce dopravní a technické infrastruktury a nelze z ní odtrhnout uzavřenou lokalitu se samostatným řešením, které může snížit prostupnost zastavěným územím, návaznost na budoucí rozšíření a obsluhu zbytkové části plochy IV 3. Dále byla vypořádána otázka vodovodu. D.a. 6. Podle § 43 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stav. zák.“), územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Pro územní rezervy se použije § 36 odst. 1 obdobně. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. 7. Podle § 43 odst. 2 stav. zák. v územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"), zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 5); marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu; do uvedené lhůty se nezapočítává doba, po kterou žadatel zajišťoval úpravu návrhu regulačního plánu podle výsledků projednání. 8. Podle § 43 odst. 3 stav. zák. územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím, pokud zastupitelstvo obce v rozhodnutí o pořízení nebo v zadání územního plánu nestanoví, že bude pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu; tato skutečnost musí být v rozhodnutí zastupitelstva výslovně uvedena. 9. Podle § 61 odst. 1 vět prvé a druhé stav. zák. regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru