1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

76 A 4/2020- 48 - text  16 76 A 4/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci navrhovatelů: a) Městys Březová sídlem Březová č. p. 106, 747 44 Březová b) Město Vítkov sídlem náměstí Jana Zajíce 7, 749 01 Vítkov c) Město Hradec nad Moravicí sídlem Opavská 265, 747 41 Hradec nad Moravicí všech zastoupených advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice proti odpůrci: Městský úřad Vítkov sídlem náměstí Jana Zajíce 7, 749 01 Vítkov za účasti: I. GroCredit, a. s. sídlem Masarykova třída 337/28, 746 01 Opava II. Opavská Lesní a. s. sídlem Masarykova třída 337/28, 746 01 Opava všech zastoupených advokátem Mgr. Markem Urbišem sídlem Partyzánská 1565/18, 747 05 Opava o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 18. 5. 2020, č. j. MUVI 10655/2020, „Zákaz vstupu do obory Jelenice“ takto: I. Opatření obecné povahy ze dne 18. 5. 2020, č. j. MUVI 10655/2020, „Zákaz vstupu do obory Jelenice“ se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli a) na náhradě nákladů řízení částku 11 727,60 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky se sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice. III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli b) na náhradě nákladů řízení částku 11 727,60 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky se sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice. IV. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli c) na náhradě nákladů řízení částku 11 727,60 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky se sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení předmětu řízení 1. Navrhovatelé se návrhem ze dne 30. 6. 2020 společně domáhali zrušení výše nadepsaného opatření obecné povahy, které vydal odpůrce v souladu s ustanovením § 60 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) a podle ustanovení § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle § 173 odst. 1 správního řádu a § 25 správního řádu opatření v následujícím znění: I. Podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti se nařizuje celoroční zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice v katastrálním území Lesní Albrechtice, a to ode dne účinnosti opatření obecné povahy na dobu neurčitou. II. Dnem účinnosti tohoto opatření obecné povahy se ruší předchozí opatření obecné povahy ve věci zákazu vstupu do honitby Obora Jelenice v katastrálním území Lesní Albrechtice, vydaném Městským úřadem Vítkov pod č. j. MUVI 17649/2013, ze dne 18. 6. 2013. 2. Předmětné opatření obecné povahy bylo vyvěšeno na úřední desce Městského úřadu Vítkov a obecního úřadu Březová dne 19. 5. 2020, dne 4. 6. 2020 tak nabylo právní moci. II. Argumentace navrhovatele 3. Navrhovatelé v žalobě společně namítají, že v námitkovém řízení nebylo vyhověno jejich připomínkám a uvedená vyhláška je podle nich v rozporu se zákonem. 4. Všichni tři navrhovatelé odůvodňují naléhavý právní zájem na projednávané věci a aktivní legitimaci k podání žaloby tím, že vyhláška upravuje právní režim území, které se přímo dotýká občanů všech tří navrhovatelů. Obora Jelenice, která je předmětem napadeného opatření, se nachází v katastrálním území (dále též „k. ú.“) městyse Březová (k. ú. Lesní Albrechtice) a sousedí s k. ú. dalších dvou navrhovatelů. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), jsou navrhovatelé povinni pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. 5. Podle navrhovatelů musí jakékoliv omezení práv upravované napadeným opatřením mít jasné odůvodnění a musí být využito jen ve výjimečných případech. Odůvodnění napadeného opatření obecné povahy je však nedostatečné. Podle ustanovení § 63 odst. 2 zákona č. 144/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo právnické osoby za splnění určitých podmínek. Ochrana pozemků v oboře je tak již zajištěna zákonem a není ji nutné upravovat duplicitně opatřením obecné povahy. 6. Napadené opatření je v rozporu se stavebním povolením ze dne 3. 5. 2000, které bylo v minulosti vydáno k oplocení předmětné obory. Stavební povolení předpokládalo ve svém odůvodnění zajištění průchodnosti široké veřejnosti a průjezdnost cyklistické trasy. Dále je toto opatření v rozporu s kolaudačním rozhodnutím vydaným dne 5. 1. 2001 k oplocení, které v textové části uvádí volné vstupy jako součást oplocení. Tím je zasahováno do principu legitimního očekávání v tato předchozí rozhodnutí správního orgánu, který je vydal. Orgán ochrany přírody se v minulosti závazně vyjadřoval k výstavbě obory a oborního plotu a tuto výstavbu povolil s podmínkou zajištění průchodnosti otevřenými vstupy vybavenými protiúnikovými rošty. Tím bylo také konstatováno, že průchod oborou nemá negativní dopad na zvěř v oboře. 7. Opatření je dále v rozporu s platným územním plánem městyse Březová ze dne 9. 4. 2019. Ten v textové části vymezuje plochy veřejného prostranství (PV), přičemž cesta vedoucí oborou nese toto označení. Podle odůvodnění mají být plochy PV přístupné obecnému užívání bez ohledu na jejich vlastnictví. 8. Vydání nového opatření obecné povahy je nedůvodné, protože nedošlo k žádné změně v užívání obory a pro nové opatření zde není žádné objektivní odůvodnění ani existence veřejného zájmu. Podle navrhovatelů nemůže být ochrana přírody tak, jak je v opatření tvrzena, v rozporu se stavebním a kolaudačním rozhodnutím. Opatření podle navrhovatelů preferuje úzkou skupinu uživatelů před veřejným zájmem, přičemž přístup k věci by měl být zcela opačný. Je obecně známo, že uživatel obory se v minulosti již několikrát pokusil dosáhnout jejího úplného uzavření veřejnosti. 9. Opatření obecné povahy výrazně omezí bezpečnost v lokalitě. Oborou v minulosti vedla cykloturistická trasa č. 551, která byla přeložena na protější břeh řeky Moravice. Nová trasa je však náročnější a na rozdíl od doposud přístupné cesty přes oboru není vhodná pro každého. Přeložením trasy došlo ke snížení četnosti průjezdů cyklistů oboru, tím se zlepšila situace pro zvěř. Třetí osoby jsou vydáním opatření obecné povahy „vytlačeny“ na nebezpečnější trasu, která je pro většinu z nich jen velmi obtížně dostupná. Podle navrhovatelů má příroda sloužit mj. i veřejnosti a neodůvodněný zájem úzké skupiny lidí nemůže mít přednost před zájmem veřejným. III. Vyjádření odpůrce 10. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 4. 8. 2020 odpůrce odkázal na obsah odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, se kterým se plně ztotožňuje. Odpůrce vydal opatření podle zákona o myslivosti. Odůvodnění opatření obsahuje chronologicky seřazené všechny kroky, které odpůrce jako správní orgán učinil, jakož i důvody rozhodnutí a zajištěné důkazy (k charakteru oplocené obory jako honitby, chované zvěře, judikatura, vymezení důležitých pojmů a ohledání věci na místě). 11. Vydání tohoto opatření obecné povahy je podmíněno závazným stanoviskem příslušného orgánu státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 66 zákona o myslivosti. Tímto orgánem je Městský úřad Vítkov. Ten vydal nesouhlasné stanovisko se zákazem vstupu do obory Jelenice, které bylo v přezkumném řízení k žádosti původních žadatelů o vydání tohoto opatření obecné povahy přezkoumáno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který toto nesouhlasné stanovisko nahradil novým, kde souhlasil s plným uzavřením obory. Protože odpůrce z hlediska zákona o myslivosti neshledal důvody pro zamítnutí žádosti, bylo opatření obecné povahy vydáno. 12. Odpůrce jako orgán státní správy myslivosti má chránit zájmy dotčené tímto zákonem. Odpůrce je dále orgánem státní správy lesů a jsou mu tedy známy místní poměry. Své kroky odpůrce konzultoval s nadřízenými správními orgány včetně Ministerstva zemědělství ČR. V České republice již v současnosti existují honitby, do kterých je vstup veřejnosti zakázán, a také existují oplocené farmové chovy divoké zvěře, kde je vstup veřejnosti vyloučen. 13. K žalobě samotné odpůrce nejprve uvedl, že z žaloby není patrné, jakým způsobem byli navrhovatelé kráceni na svých právech. Ke zpřístupnění krajiny veřejnosti a případnému způsobení škod odpůrce uvádí, že zvěř chovaná v oboře Jelenice vychází opakovaně na pastvu na nivní louku, ze které je opakovaně vyháněna veřejností. Je obecně známo, že rušená zvěř páchá škody na lesních porostech okusem a ohryzem a působí tak škody na majetku. 14. Dále odpůrce uvedl, že vstup do krajiny v okolí obory není nijak omezen. V posledních patnácti letech také neprojednával žádný