1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

22 Af 4/2022- 60 - text  8 22 Af 4/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobce: ENERGOSTYLE s. r. o. sídlem Opavská 95, 747 75 Velké Heraltice zastoupen advokátem Mgr. Kamilem Stypou sídlem Stodolní 1293/3, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2021 č. j. 45080/21/5000-10612-710970 ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou dne 26. 1. 2022 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2021 č. j. 45080/21/5000-10612-710970, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 31. 3. 2020 č. j. 1116196/20/3200-31472-809888, jímž byl žalobci stanoven odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně. 2. V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body: 1. Žalobce odmítá jakékoliv pochybení při výběrovém řízení, které proběhlo v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) a podle metodického pokynu pro výběr dodavatele určeného pro příjemce dotace z programu Podpora bydlení 2016 – 2020 (dále jen „metodický pokyn“)-bod 5.1.1. Napadené rozhodnutí je založeno na chybném výkladu právní normy, který nemá oporu v zákoně, pokud jde o povinnost zachovat rovnost ceny projektu s „předpokládanou hodnotou zakázky“ podle ZVZ. Žalobce podle podmínek dotačního programu stanovil podrobný položkový rozpočet, který zaslal spolu s žádostí o dotaci dne 25. 11. 2015 poskytovateli dotace. Chybou pracovníků žalobce však tento rozpočet neobsahoval položku „Klimatizace, měření a regulace“, která byla součástí schválené projektové dokumentace. Předpokládaná hodnota zakázky byla proto stanovena částkou 24 236 723 Kč bez DPH. Tato skutečnost byla poskytovateli oznámena před vydáním rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) o poskytnutí dotace. Žalobce poukázal na ust. § 13 ZVZ a bod 3.1. metodického pokynu s tím, že oběma požadavkům dostál a dle metodického pokynu předpokládaná hodnota zakázky nemusí být rovna ceně uvedené v projektu, jenž tvoří součást žádosti o dotaci. Žalobce v posuzované věci neměl povinnost postupovat v souladu se ZVZ, neboť poskytnutá dotace pokrývala méně než 50 % předpokládané hodnoty zakázky. Proto se při výběrovém řízení řídil tím, že je nedotovaným zadavatelem, a tudíž nemá povinnost postupovat podle § 2 ZVZ. Poskytovatel se seznámil s upraveným rozpočtem ještě před poskytnutím samotné dotace a celá věc byla s MMR před zahájením výběrového řízení i následně konzultována prostřednictvím elektronické pošty. Podle žalobce by MMR nevydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace, pokud by zjistilo, že příjemce realizoval výběrové řízení v rozporu s právními předpisy či metodickým pokynem. Dotace byla poskytnuta jako podpora pro vznik podporovaných bytů na území ČR (sociální bydlení pro osoby v ekonomicky neaktivním věku), a to ve výši 600 000 Kč na jeden byt, tj. v daném případě celkem 12 000 000 Kč. Výše dotace tak nebyla ovlivněna celkovou hodnotou zakázky. Žalobce ze skutečnosti, že mu bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, dovozuje, že splnil veškeré náležitosti k jejímu přiznání. Žalobce dále zdůraznil, že peněžní prostředky byly použity k účelu, k němuž se zavázal a jenž byl uveden v rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 1. 8. 2016. Žalobce finanční prostředky nepoužil neoprávněně, ani je nezadržel. Skutková podstata porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v rozhodném znění (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), tj. porušení rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem“ na předmětný případ nedopadá a právní kvalifikace správních orgánů je nesprávná. Dotace byla použita na vybudování veřejně prospěšné stavby. Žalobce vybudoval komunitní dům seniorů s 20 bezbariérovými bytovými jednotkami. 2. Žalobce nesouhlasí s kontrolním zjištěním, že nedodržel ustanovení bodu 17. Podmínek rozhodnutí o dotaci a článku 10 písm. n) podprogramu, kdy byl jako příjemce dotace povinen do 2 měsíců po ukončení realizace akce, která byla poskytovatelem stanovena do 30. 11. 2017, předat obci ke zveřejnění informaci o počtu podporovaných bytů postavených s dotací a počtu volných bytů. Žalobce poukázal na ust. § 119 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“), podle kterého lze stavbu užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Žalobce měl za to, že od tohoto termínu je možné byty řádně nabízet. Datem kolaudace byl den 24. 1. 2018. I pokud by žalobce připustil výklad předložený žalovaným, bez zohlednění žalobcem doložené intenzivní komunikace s obcí v průběhu realizace projektu je uložená sankce zcela nepřiměřená, neboť k prodlení došlo pouze v řádu dní. Rozhodnutím o poskytnutí dotace ani podprogramem není stanovena forma poskytnutí informací obci. Žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) – rozsudky sp. zn. 4 As 117/2014 a sp. zn. 2 Afs 142/2016 a zdůraznil, že v jeho věci nedošlo k zadržení, zpronevěře, či jinému způsobu zneužití dotačních prostředků. 3. Žalovaný ve vyjádření uvedl: - k žalobnímu bodu 1., že kontrolní zjištění č. 1 je podrobně popsáno na str. 16-17 Zprávy o daňové kontrole (dále jen „ZDK“) a žalovaný se jím zabýval v bodech 24-34 napadeného rozhodnutí. Žalobce deklaroval předpokládané náklady projektu ve výši 20 008 882 Kč (předmětná dotace v tom případě činila 59,97 % nákladů projektu), následně náklady upřesnil na výši 22 314 960 Kč (dotace činila 53,78 % nákladů). Poté však žalobce uskutečnil výběrové řízení, v němž vybral obchodní společnost Ing. I. – RAIL spol. s. r. o. (dále jen „I. – RAIL“), s níž uzavřel smlouvu o dílo se sjednanou cenou plnění ve výši 16 758 665 Kč. Teprve po uskutečnění výběrového řízení sdělil žalobce poskytovateli dotace, že cena projektu bude činit 24 236 723 Kč, tedy, že podíl předmětné dotace bude činit 49,51 % z ceny projektu. Skutečná cena stavby nakonec činila částku 15 918 660 Kč. Daňové orgány nemohly považovat za rozhodnou předpokládanou cenu sdělenou žalobcem poskytovateli až po provedení výběrového řízení, když toto sdělení považují za účelové ve snaze zakrýt skutečnost, že ve výběrovém řízení nebylo postupováno v souladu se ZVZ. Účelovost tohoto sdělení se jeví zřejmá i proto, že žalobce je adresoval poskytovateli až cca měsíc poté, co uzavřel výběrové řízení na cenu o téměř 7,5 milionu nižší, než jakou následně deklaroval MMR. Žalovaný má za to, že bylo postaveno najisto, že žalobce má při výběrovém řízení postupovat podle bodu 3.1 metodického pokynu jako dotovaný dodavatel a dodržet postup dle ZVZ. Na tom nic nemění skutečnost, že mu znění podmínek dotace umožňovalo předpokládanou cenu zakázky změnit. Žalovaný dále zdůraznil, že finálně realizovala stavbu obchodní společnost J.–STAVEBNICTVÍ s. r. o. (dále jen „J.-STAVEBNICTVÍ“), která se výběrového řízení neúčastnila a byla personálně propojena s žalobcem (shoda minulých/současných jednatelů, jenž byli zároveň členy předmětné hodnotící komise – bod 29. napadeného rozhodnutí). Tím byl narušen požadavek transparentnosti a porušena pravidla hospodářské soutěže. Žalovaný poukázal na rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 15/2012. Žalovaný dále zdůraznil, že neodhalení některého z předmětných pochybení žalobce ze strany poskytovatele dotace nezakládá liberaci odpovědnosti za takové pochybení, bude-li identifikováno v budoucnu a nezakládá ani legitimní očekávání žalobce, že nebude v budoucnu za porušení podmínek dotace postižen. - k žalobnímu bodu 2. žalovaný uvedl, že kontrolním zjištěním č. 2 se zabýval v bodech 35-41 napadeného rozhodnutí a má za to, že povinnost žalobce učinit oznámení byla jasně stanovena podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace a neodvíjela se od kolaudace bytů. Ze spisového materiálu nevyplývá, že by žalobce splnil svou povinnost vyplývající z článku 10 písm. n) podmínek dotace přede dnem 18. 2. 2018, kdy tak opožděně učinil. Žalovaný dále zdůraznil, že otázkou proporcionality odvodu za porušení rozpočtové kázně se zabýval v bodech 46-58 napadeného rozhodnutí. Žalovaný rovněž uvedl, že v rámci stanovení výše odvodu nelze rezignovat na splnění formálních podmínek ani při zachování naplnění účelu dotace (např. rozsudek NSS sp. zn. 5 Afs 111/2019). 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž byl vázán obs