8 As 59/2010 — Nejvyšší správní soud

72 A 36/2022- 39 - text  13 72 A 36/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: Ing. J. V. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2021, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V projednávaném případě byly jádrem sporu otázky, jestli se žalobce přestupku dopustil, jestli zjištění skutkového stavu a měření alkoholu proběhlo v souladu se zákonem, jestli měly správní orgány řízení o přestupku zastavit, protože hodnota alkoholu v dechu byla marginální a jednání žalobce nebylo společensky škodlivé a jestli napadené rozhodnutí bylo v rozporu s dobrými mravy. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen „městský úřad“) ze dne 13. 4. 2021, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“), a uložil mu pokutu ve výši 4 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a náhradu nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Přestupku se měl žalobce z nedbalosti dopustit tím, že dne 16. 1. 2021 v 20:18 hodin v obci Vsetín na ulici Sychrov u domu č. p. 56 ve směru jízdy k Okresnímu soudu Vsetín řídil motorové vozidlo zn. Volvo registrační značky X, kdy krátce poté u něj byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu v krvi ve výši nejméně 0,01 ‰, tedy v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) ZSP řídil motorové vozidlo po požití alkoholických nápojů v takové době, kdy byl ještě pod vlivem alkoholu. 4. Žalobce v žalobě namítal, že „způsob vyhodnocení dané problematiky je v rozporu s dobrými mravy“. Žalobce při měření hladiny alkoholu v krvi sdělil příslušníkům Policie ČR, že před jízdou požil kapky proti kašli Stoptussin a ty mohly ovlivnit měření. Žalobce v písemném vyjádření také uvedl, že svou roli při dechové zkoušce mohla hrát nemrznoucí směs ostřikovače auta. Žalobce žádal, aby byly zohledněny hodnoty nejistoty. Přepočtená hodnota hladiny alkoholu v krvi ve výši 0,01 ‰ je prakticky nulová. Je absurdní, aby byla rozhodná pro uložení sankce. K argumentu správních orgánů, že neměly jinou možnost než shledat naplnění materiálního znaku přestupku, žalobce namítal, že každý zákon by měl být posuzován nikoliv formalisticky, aby nedocházelo k absurditám toho rázu, že ten, kdo má 0,01 ‰ bez toho, že by byl na odběru krve, je hodnocen stejně jako ten, který má v krvi jedno promile. Žalobce ve svém vyjádření i odvolání tvrdil, že žádný alkoholický nápoj před jízdou nepožil a není mu jasné, když se mluví o společensky škodlivém protiprávní činu, jaký by byl pro posouzení bezpečnosti a plynulosti provozu rozdíl mezi 0,00 ‰ a 0,01 ‰ alkoholu v krvi. Správní orgány nezákonně vycházely jen z jazykového výkladu zákona a opomenuly ostatní výklady, jako například logický a jiné. Protože jde o bagatelní věc a praktickou nemožnost dokázat požití alkoholického nápoje, řízení mělo být zastaveno. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že žalobní body jsou totožné s odvolacími námitkami či námitkami v průběhu správního řízení v prvním stupni. Proto žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí. K námitce užití kapek proti kašli, případně používání ostřikovače čelního skla během jízdy, žalovaný doplnil odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 As 264/2017-30 o použití léků obsahujících alkohol, u kterých je uvedeno výslovné upozornění na nevhodnost řízení motorových vozidel po jejich požití a že k naplnění skutkové podstaty přestupku stačí jednání z nedbalosti. Tentýž rozsudek se vyjadřuje i k tzv. nulové toleranci alkoholu při řízení vozidel. Ačkoliv žalobce tvrdí, že žádný alkohol nepožil, nemůže se toto tvrzení zakládat na pravdě, neboť validní dechová zkouška přístrojem Dräger ovlivnění alkoholem najisto prokázala. 6. Žalobce v replice usoudil, že žalovaný bagatelizuje žalobu v tom smyslu, že k naplnění skutkové podstaty citovaného přestupku stačí jednání v nedbalosti. Žalovaný nechce připustit, že situace, která v případě žalobce vznikla, mohla být skutečně shodou objektivních okolností nezávisle na lidské vůli a že nelze uvažovat o zavinění. Žalovaný zdůraznil validnost dechové zkoušky přístrojem Dräger. K tomu žalobce podotkl, že dechová zkouška se uskutečnila dvakrát, a to s odstupem čtvrt hodiny a v obou případech přístroj naměřil hladinu alkoholu 0,25 ‰. V tomto časovém rozpětí měl být naměřený údaj rozhodně jiný (vyšší či nižší), ale nikoliv shodný. Hladina alkoholu v krvi byla marginální a žalobce se žádného protiprávního jednání nedopustil. 7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 8. Městský úřad v rozhodnutí o přestupku ze dne 13. 4. 2021 citoval z podkladů rozhodnutí, že první dechová zkouška v čase 20:20 hodin vykázala hodnotu 0,25 ‰ alkoholu a druhá dechová zkouška v čase 20:26 hodin vykázala hodnotu 0,25 ‰ alkoholu v dechu. Na místě žalobce po poučení k věci uvedl, že si není vědom požití alkoholu před jízdou, pouze přibližně před deseti minutami užil kapky proti kašli, přičemž název léku neuvedl. Žalobce lékařské vyšetření spojené s odběrem krve nepožadoval. Hlídka Policie ČR poučila žalobce ústně i písemnou formou. Žalobce poučení podepsal, včetně výsledků měření přístrojem Dräger 7510 a oznámení přestupku. Příkaz ze dne 22. 3. 2021 byl zrušen odporem žalobce. Žalobce namítal, že postih za tak symbolické překročení je nepřiměřený a doplnil, že byl 14 dní po ukončení léčby covid-19 a jeho zdravotní stav vyžadoval podpůrnou léčbu, proto si dal kapky proti kašli. Podle oznámení přestupku se žalobce dobrovolně podrobil odbornému měření, a to po poučení. 9. Z ověřovacího listu přístroje Dräger 7510 výrobní číslo AREL-0046 vyplynulo, že dechový analyzátor byl řádně ověřen a pro tyto účely i vyvinut a schválen. Doba platnosti ověření končila 20. 8. 2021. Městský úřad odkázal na pracovní postup Českého metrologického institutu č. 114-MP-C008-08 – Metodika měření alkoholu v dechu pro analyzátory alkoholu v dechu. Podle této metodiky je měření nutné opakovat po uplynutí pěti minut. Maximální dovolená chyba dechového analyzátoru je 0,04 ‰. Naměřené hodnoty byly posouzeny v souladu se zprávou Českého metrologického institutu č. 6012-TR-Z002-08 (Zabezpečení plnění úkolů jednotné koncepce měření v dopravě), podle které tzv. pesimistická hodnota nejistoty je expertně odhadnuta na přibližně ±0,20 ‰, ale horní mez je silně individuální. Po odečtu obou citovaných hodnot, tedy celkem 0,24 ‰ byla žalobci prokázána minimální hladina alkoholu ve výši 0,01 ‰. Podle metodiky rozdíl mezi naměřenými hodnotami nesmí přesahovat 10 %. 10. K námitce užití kapek proti kašli Stoptussin městský úřad konstatoval, že nebezpečí marginální hladiny alkoholu v dechu řidiče tkví v tom, že řidič nepociťuje žádné ovlivnění alkoholem, ale při vypjatých situacích či v kritickém okamžiku při řízení vozidla může být jeho reakce neadekvátní, tedy jiná než u řidiče zcela bez přítomnosti alkoholu. Podle § 15 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZOP“), postačí zavinění z nedbalosti. Městský úřad celé znění tohoto ustanovení citoval a shledal, že žalobce se dopustil přestupku ve formě nevědomé nedbalosti. 11. K námitce nepřiměřeného postihu za symbolické překročení městský úřad uvážil, že vyměření trestu za daný přestupek je stanoveno zákonem o silničním provozu. Od správních trestů nelze upustit. Žalobci byl uložen nejnižší možný zákaz činnosti a po uplynutí poloviny trestu je možné upustit od zbytku zákazu řízení motorových vozidel. Postup je uveden v poučení v závěru rozhodnutí. Městský úřad neměl žádné pochybnosti o naplnění materiálního znaku. Přestupek je každý společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen. Chráněným zájmem je v tomto případě bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, respektive zachování života a zdraví všech osob. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v případě řízení motorového vozidla v takové