6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

22 A 19/2023- 104 - text  6 22 A 19/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: P. V. zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Klegou sídlem Bohumínská 1553, 735 32 Rychvald proti žalovanému: Městský úřad Bílovec sídlem 17. listopadu 411, 743 01 Bílovec zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Panáčkem sídlem Sborová 81, 742 45 Fulnek za účasti: Severomoravské vodovody a kanalizace a.s. sídlem 28.října 1235/169, 709 00 Ostrava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Toto je v pořadí druhý rozsudek ve věci, když první (ze dne 20. 9. 2023 č. j. 22 A 19/2023-42) byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 13. 9. 2024 č. j. 4 As 380/2023-42. Důvodem zrušení bylo, že krajský soud nevyrozuměl vlastníka vodovodu o probíhajícím řízení, přičemž ten, pokud by oznámil, že hodlá být osobou zúčastněnou, mohl by předestřít další argumentaci či navrhnout důkazy relevantní pro posouzení věci. NSS se proto zabýval jen přezkoumatelností rozsudku krajského soudu a dospěl k závěru, že krajský soud vycházel z řádně zjištěného skutkového stavu, který popsal v rozsudku zcela správně a úplně, vystihl podstatu věci a své závěry stručně, nicméně dostatečně a přezkoumatelně zdůvodnil. 2. Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že je nezákonným zásahem nezahájení řízení z moci úřední o odstranění stavby vodovodu, znázorněného na orientačním zákresu sítě ze dne 11. 12. 2017, nacházejícího se na pozemku parc. č. X, o výměře 6 705 m2, LV X, katastrální území X, obec B., a aby soud přikázal žalovanému zahájit řízení o odstranění stavby tohoto vodovodu. 3. Žalobce uvedl, že je vlastníkem výše označeného pozemku, a že stavba vodovodu tam neměla být v žádném případě umístěna. Na základě stavebního povolení z 31. 1. 1985 a projektové dokumentace měl vodovod probíhat v okrajích komunikace, v zeleném pásmu, nikoli uprostřed žalobcova pozemku. Změna umístění stavby nebyla schválena žádným správním orgánem, nebyla odsouhlasena tehdejším vlastníkem či uživatelem pozemku. Dokonce ani následná kolaudace nebyla provedena podle skutečného stavu, v kolaudačním rozhodnutí z 15. 6. 1987 je v grafické části zakreslena předmětná stavba diagonálně, což neodpovídá skutečnosti ani původní projektové dokumentaci, kolaudační rozhodnutí je pro zjevnou vnitřní rozpornost grafické části nicotné. Také v rámci územního plánu obce B. je předmětná stavba zaznačena jako v původní projektové dokumentaci, přitom se jedná o veřejný podklad, ze kterého vychází nejen orgány veřejné moci, ale i všechny ostatní subjekty. Žalobce rozsáhle citoval z judikatury (část V. a VI. žaloby) a uzavřel, že žalovaný nesprávně vyřídil jeho podnět směřující k zahájení řízení o odstranění stavby, když je podle žalobce pouhou spekulací sdělení žalovaného, že ke změně trasy vodovodu došlo s vědomím věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu. V replice k vyjádření žalovaného žalobce vylíčil svá jednání s úřady a zopakoval argumentaci z žaloby. V replice z 9. 12. 2024 žalobce opět zopakoval svou argumentaci z žaloby. 4. Žalovaný ve vyjádření zdůraznil, že vodovodní síť v obci B. byla vybudována ve dvou etapách. Úsek na předmětném pozemku v rámci 1. stavby byl zkolaudován prokazatelně se změnou trasy, s čímž koresponduje spisový materiál 2. stavby, na jehož výkresech je trasa zasahující pozemek parc. č. X v k. ú. X zakreslena v souladu se současným stavem. Žalovaný poukázal na tehdy platnou úpravu stavebního práva a dalších tehdejších právních předpisů a navrhl zamítnutí žaloby. 5. Osoba zúčastněná na řízení – vlastník vodovodní sítě v obci B. – ve vyjádření uvedla, že stavba vodovodu pro veřejnou potřebu probíhala v 80. letech minulého století, a to ve 2 etapách, jednalo se o rozsáhlou stavbu zahrnující kromě rozvodných, výtlačných a zásobovacích řadů i výstavbu dvou vodojemů a čerpací stanice. Stavba realizovaná v 1. etapě byla kolaudována se změnou trasy oproti původní projektové dokumentaci. Účastníkem řízení byl tehdejší uživatel pozemku JZD 1. máj Tísek. Druhá etapa byla kolaudována v roce 1988, účastníkem bylo opět JZD a rovněž i právní předchůdce žalobce S. V. Z projektové dokumentace 2. etapy je zřejmé, že projektant počítal s umístěním vodovodu na pozemek č. X, neboť síť je navázána na vodovod umístěný na pozemku žalobce. Podle osoby zúčastněné je nutné dívat se na celou věc optikou tehdy platné právní úpravy, když předmětný pozemek byl (a i v současné době je) ornou půdou a umístění podzemní stavby nemělo žádný vliv a nijak negativně neovlivňovalo obvyklou činnost na pozemku. Osoba zúčastněná má za to, že ve stavebním řízení nedošlo k pochybení, které by vyžadovalo tak razantní zákrok, kterého se žalobce domáhá. Žalobcem uváděná judikatura není pro tento případ přiléhavá, neboť nejde o stavbu nepovolenou, nýbrž o stavbu, která je součástí poměrně významné a rozsáhlé liniové stavby vodního díla, což je navíc stavba, které zákonodárce přiznává zvýšenou ochranu, kdy s účinností od 1. 1. 2014 vzniklo ve prospěch této sítě tzv. zákonné věcné břemeno (§ 59a zákona č. 254/2001 Sb.). Osoba zúčastněná na řízení v této souvislosti poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1911/16 ze dne 6. 9. 2016, na rozhodnutí NSS ze dne 13. 8. 2020 sp. zn. 1 As 268/2019 a navrhla zamítnutí žaloby. 6. Krajský soud nejprve uvádí (s ohledem na rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2021 č. j. 6 As 108/2019-39), že ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 násl. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s“.). Žalobce v daném případě tvrdil takové skutečnosti a také před podáním žaloby vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti ve správním řízení. 7. Z listin předložených žalobcem, jejichž obsah byl sdělen u jednání, soud zjistil, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětnému pozemku od své matky na základě darovací smlouvy ze dne 10. 8. 2016, jednalo se o ornou půdu. Tento pozemek lze charakterizovat jako podélný obdélník, který na kratších stranách (západní i východní) hraničí s komunikacemi. Podzemní vedení vodovodního řadu probíhá po délce pozemku (od komunikace ke komunikaci) a obsahuje „odbočku“ směrem k sousedním rodinným domům na jihu (orientační zákres sítě z 11. 12. 2017 a vytýčení podzemního vedení z 1. 2. 2019). Tento faktický průběh vodovodního vedení nebyl v soudním řízení žalovaným ani osobou zúčastněnou na řízení zpochybněn. 8. Z obsahu správní dokumentace soud zjistil, že výstavba vodovodu v obci B. se uskutečnila ve 2 navazujících, či spíše prolínajících se etapách, jednalo se o komplexní stavební dílo v rozsahu téměř 5 km vodovodního vedení spolu s příslušným technickým vybavením (vodojem, čerpací stanice). Ve stavebních povoleních nejsou uvedena konkrétní parcelní čísla pozemků, rozhodnutí odkazují na schválenou projektovou dokumentaci. První etapa byla povolena rozhodnutím z 31. 1. 1985, a pokud jde o (nyní žalobcův) pozemek, podle projektové dokumentace mělo být vodovodní vedení umístěno ve východní části předmětného pozemku, rovnoběžně s komunikací poblíž tehdejší požární zbrojnice a MNV. První etapa byla kolaudována v roce 1987, kolaudační protokol uvádí, že stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase, které však neovlivní bezpečné užívání tohoto vodohospodářského díla. Jednou z těchto změn je „změna trasy řádu A od km 0,00 – 0,214 – dle situace skutečného provedení“, přičemž bod A1 (= 0,00 km) je zakreslen na předmětném pozemku – v jeho východní části, a bod A4 (= 0,214) na pozemku parc. č. 368/1 - jižně od předmětného pozemku (projektová dokumentace – výkres podrobné situace). Druhá etapa byla povolena rozhodnutím z 3. 12. 1986, ve výkresu podrobné situace jsou jednak zachyceny „vodovodní řady ve výstavbě“ – čárkovaně (tedy stavby z 1. etapy – pozn. soudu), a dále „vodovodní řady 2. stavby“ – plnou čarou. Situace ohledně (nyní žalobcova) pozemku je na tomto výkresu zachycena již shodně jako ve vytýčení podzemního vedení z roku 2019 (srov. bod 7 tohoto rozsudku): vedení protíná pozemek od komunikace na západě po komunikaci na východě a má „odbočku“ na jih, pokračující po pozemku parc. č. 368/1. Plnou čarou (=2. etapa) je přitom zakreslena část vedení od západní komunikace po odbočku, zbytek je čárkovaně (=1. etapa). Předmětný pozemek v