7 As 83/2010 — Nejvyšší správní soud

78 A 2/2024- 58 - text  7 78 A 2/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce: P. Ř. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Karlem Sedláčkem sídlem Dolní 1569, 768 61 Bystřice pod Hostýnem proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm (dále „MÚ“) uznal žalobce rozhodnutím ze dne 1. 11. 2023, č. j. X, vinným ze spáchání 13 přestupků proti bezpečnosti silničního provozu podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť žalobce ve dnech 29. 7., 4. 9., 17. 9. a 21. 9. 2023 opakovaně řídil motorové vozidlo či motocykl bez řidičského oprávnění, řídil vozidlo bez platné technické prohlídky, nezastavil vozidlo na pokyn policisty a odmítal se podrobit vyšetření na alkohol nebo jiné návykové látky. Za spáchání všech přestupků uložil MÚ žalobci pokutu 48 000 Kč, správní trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 24 měsíců a správní trest propadnutí věci – motocyklu značky Kawasaki Z1000, reg. zn. X. 2. K odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný z části změnil rozhodnutí MÚ tak, že do jeho výroku I. ad 12) doplnil do skutkové věty údaj o čase (11:51 hod.), kdy se žalobce dne 21. 9. 2023 odmítl na výzvu policisty podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem, a ve zbytku jej potvrdil. B) Shrnutí obsahu podání účastníků 3. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí MÚ. Uvedl, že se doznal ke všem přestupkům vyjma přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit tím, že v souvislosti s řízením motocyklu Kawasaki Z1000, reg. zn. X dne 21. 9. 2023 okolo 8:35 hodin na silnici I/35 ulice Meziříčská v obci Rožnov pod Radhoštěm se odmítl na výzvu policisty v 11:51 hodin podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. Žalobní body soud shrnuje takto: a) Žalobce byl uznán vinným z uvedeného přestupku, ačkoli byl k podrobení se testu na jiné návykové látky vyzván až téměř po 4 hodinách od jízdy na motocyklu, takže výzva již neměla s provozem na pozemních komunikacích žádnou souvislost. V 11:51 hod., kdy byl žalobce vyzván k podrobení se vyšetření, již nemohl být řidičem motocyklu ve smyslu zákona o silničním provozu, tím byl naposledy v 8:35 hod., a tudíž nemohl spáchat tvrzený přestupek. Okamžikem, kdy policisté ztratili žalobce při pronásledování, měla být formálně tato akce a definice přestupku neuposlechnutí výzvy podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu ukončena a ohraničena věcně, časově i místně. Žalobce byl k podrobení se vyšetření již vyzván bezdůvodně jako neřidič. Judikatura, kterou žalovaný argumentoval, byla buď nepříhodná, nebo nesprávně, extenzivně aplikovaná. Tvrzení o souvislosti s řízením je v dané věci zcela nedostatečné a vede ad absurdum k závěru, že člověk je po celou dobu života kdykoli řidičem. b) Celé správní řízení nebylo vedeno podle zásady spravedlivého procesu ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, zejména na principu rovnosti zbraní, neboť správní orgány přistupovaly zjevně odlišně k posouzení pravdivosti výpovědi svědků a žalobce, aniž vysvětlily, proč svědkům bezmezně důvěřují, zatímco žalobci nikoli, a také nevysvětlily, proč účelově pomíjejí časový odstup mezi skutkem neuposlechnutí výzvy k zastavení vozidla a nepodrobení se vyšetření, jenž způsobil objektivní nemožnost se druhého přestupku dopustit. Správní orgány také bezezbytku přijaly dovysvětlování policistů ohledně časového údaje na kamerovém záznamu ze služebního vozidla, neměly žádné výhrady k možné manipulaci s časem a nepozastavily se nad možným účelovým nastavením času policisty. c) Nemohl-li být žalobce uznán vinným z uvedeného přestupku, musí se tato skutečnost promítnout také do výroku o výši pokuty, zákazu činnosti i propadnutí věci. Trest propadnutí věci byl žalobci uložen v souvislosti s řízením bez řidičského oprávnění, nerespektování pokynu „STOP“ a právě předmětného odmítnutí podrobit se na výzvu policisty vyšetření. Pokud se však žalobce posledního přestupku nedopustil, je uložení tohoto trestu nezákonné a ve zjevném nepoměru k charakteru a závažnosti spáchaného přestupku se zjevnými znaky exemplárního trestu. Aplikovat druhou větu § 48 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle níž se k hodnotě věci nepřihlíží, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, dopadá na zcela jiný okruh nebezpečných věcí (dogy, cigarety apod.), nikoli na jednotlivá motorová vozidla. Takový výklad by umožňoval propadnout motorové vozidlo jakémukoli řidiči. Správní orgán je povinen aplikovat při rozhodování o trestu test proporcionality. Žalobci byla ale uložena pokuta na horní hranici (48 tis. Kč z rozmezí 25 až 50 tis. Kč) a propadnutí zajištěného motocyklu v hodnotě nejméně 160 tis. Kč, což by byl trest nepřiměřeně přísný i v trestním řízení. Žalovaný se nevypořádal s cenou věci, o jejímž propadnutí rozhodl, což činí rozhodnutí nepřezkoumatelným a nezákonným. Ve smyslu nálezu ÚS sp. zn. II. ÚS 645/22 je třeba konstatovat, že motocykl nemá vliv na bezpečnost lidí, neboť sám o sobě není věcí, která byla užita ke spáchání přestupku, nýbrž primárně slouží k přepravě osob. Nadto nelze přípustnost uložení trestu propadnutí věci zvažovat pohledem počtu spáchaných přestupků, pokud se s propadnutým motocyklem dopustil jen jednoho přestupku a další spáchal jiným dopravním prostředkem. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. C) Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl ve věci bez jednání. Spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu dne 21. 9. 2023 6. Podle výroku I. ad 12) rozhodnutí MÚ ve znění výroku napadeného rozhodnutí se žalobce v souvislosti s řízením motocyklu Kawasaki Z1000, reg. zn. X dne 21. 9. 2023 okolo 8:35 hodin na silnici I/35 ulice Meziříčská v obci Rožnov pod Radhoštěm odmítl na služebně PČR na výzvu policisty v 11:51 hodin podrobit vyšetření ke zjištění, zda nebyl ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. 7. Podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. 8. Podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu je řidič kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem (dále jen „jiná návyková látka“). 9. Žalobce tvrdí, že se tohoto přestupku nemohl dopustit s ohledem na dobu, která uplynula od toho, kdy byl předmětného dne účastníkem provozu na pozemních komunikacích jako řidič, do okamžiku, než byl vyzván k podrobení se uvedenému vyšetření. Žalobce má za to, že v 11:51 hod., kdy byl vyzván k podrobení se tomuto vyšetření, byl již téměř 4 hodiny neřidičem, a tudíž byl vyzván k testování na ovlivnění jinou návykovou látkou bezdůvodně, taková výzva jej nezavazovala, a nemohl se tak dopustit předmětného přestupku. 10. Z obsahu správního spisu vyplývá, že obsahově shodnou námitku uplatil žalobce již v odvolání, přičemž žalovaný se s ní vypořádal v odst. [38] až [40] napadeného rozhodnutí. Žalovaný uvedl, že při posuzování zákonnosti výzvy k podrobení se vyšetření směřující k řidiči, který byl účastníkem silničního provozu před určitým časovým okamžikem, vyšel z východisek formulovaných v judikatuře NSS, z nichž akcentoval požadavek na existenci na první pohled zjevné souvislosti mezi důvodem učinění výzvy a účastí vyzývané osoby v provozu na pozemních komunikacích jako řidiče a bezprostřednost souvislosti s provozem na pozemní komunikaci nepřetržená jinou déletrvající činností nebo dějem. Žalovaný uvedl, že jakkoli NSS v jednom z rozsudků uvedl, že výzva učiněná s odstupem 3,5 hodin od nehody již nesměřovala k řidiči, jednalo se podle něj o závěr odpo