2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

25 A 1/2024- 49 - text  24 25 A 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph. D. a JUDr. Bc. Jany Zonkové, ve věci žalobce: Ing. Bc. O. S. zastoupený advokátem Mgr. Theobaldem Ptoszkem sídlem Horní 1642/55A, 700 30 Ostrava - Hrabůvka proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. MSK 2370/2023, ve věci dodatečného povolení stavby takto: I. Rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 2370/2023 ze dne 10. 11. 2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 342 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. Theobalda Ptoszka, sídlem Horní 1642/55A, 700 30 Ostrava - Hrabůvka. Odůvodnění: Napadené rozhodnutí 1. Žalobou ze dne 9. 1. 2024, která byla doručena soudu dne 9. 1. 2024, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 2370/2023 ze dne 10. 11. 2023, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hlučín č.j. HLUC/70391/2022/OVŽP/Kř ze dne 24. 10. 2022, o dodatečném povolení stavby oplocení, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno napadené dne 10. 11. 2023. Žalobce rovněž navrhoval zrušení rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni. Žalobní námitky 2. Žalobce uvedl, že obsahem žaloby je ochrana proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby oplocení, která byla stavebníkem provedena bez příslušného rozhodnutí a po zahájení řízení o odstranění stavby došlo k jejímu následnému povolení. 3. Řízení o odstranění stavby, na nějž další řízení a rozhodnutí navazují, bylo zahájeno na základě podnětu žalobce ze dne 4. 5. 2020, kterým se domáhal odstranění stavby plotu nestandartní výšky, kdy následně bylo oznámeno zahájení řízení o odstranění stavby, jejíž předmět byl vymezen jako opěrná zeď a terénní úpravy (přičemž v rámci tohoto řízení a následného řízení o dodatečné povolení stavby, i přes četné námitky žalobce, stavební úřad považoval stavbu plotu za dvě samostatné stavby – opěrnou zeď s terénními úpravami a plot). Po zahájení řízení o odstranění stavby podal stavebník žádost o dodatečné povolení stavby opěrné zdi a terénních úprav. Ve věci nejprve bylo vydáno rozhodnutí Městského úřadu Hlučín č. j. HLUC/47158/2021/OV/Kř, ze dne 17. 8. 2021, kterým byla stavba dodatečně povolena, kdy k odvolání žalobce, bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 129127/2021 ze dne 22. 2. 2022 a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Následně stavební úřad vydal rozhodnutí č. j. HLUC/70391/2022/OVŽP/Kř ze dne 24. 10. 2022, které bylo potvrzeno žalobou napadeným rozhodnutím, ačkoliv předmět řízení žalobou napadeném rozhodnutí a rozhodnutí jemu předcházejícím se neshoduje s předmětem řízení o odstranění stavby. 4. V obou žalobou napadených rozhodnutích se správní orgán opírá o argument, že stavba je souladná s požadavky na výstavbu, kdy tato byla provedena dle předložené projektové dokumentace a nad míru obvyklou nezasahuje do práv vlastníků sousedních pozemků. S tímto tvrzením se však žalobce nemůže ztotožnit. 5. Tvrdí-li správní orgány, že stavba je provedena v souladu s předloženou projektovou dokumentací, pak prvotně je nutno uvést, že projektová dokumentace byla vyhotovena se značným časovým odstupem od provedení stavby. Za takové situace tak nemůže stavební úřad presumovat, že projektová dokumentace bezvýhradně odpovídá skutečnému provedení stavby, a to zejména za situace, kdy žalobce v průběhu celého řízení namítá rozpornost skutečného provedení stavby s předloženou projektovou dokumentací. Žalobce své námitky podložil konkrétními a pro stavební úřad bez obtíží verifikovatelnými tvrzeními a empiricky provedenými měřeními a fotodokumentací. 6. Je s podivem, že stavební úřad přejímá tvrzení stavebníka o souladnosti projektové dokumentace se skutečným provedením stavby, když stavebník doložil toliko čestná prohlášení k návozu zásypového materiálu (u nichž lze zcela důvodně s ohledem na množství zásypu pochybovat o jejich věrohodnosti) a dále též zcela neprůkazné černobílé fotografie v nízkém rozlišení, které mají prokazovat stav v roce 2011 (když jen stěží si lze přestavit, že v roce 2011 užívá běžný člověk k fotodokumentaci stavu černobílý fotoaparát). Výše uvedené však stavební úřad zcela nekriticky přejímá jako nezpochybnitelný fakt prokazující tvrzení stavebníka. Nad rámec této nelogické teze stavební úřad dále své závěry opírá o zjištění z šetření na místě (které provedl toliko jednou a při kterém byla provedena jediná výkopová sonda), z nějž uzavírá, že skutečné provedení stavby dle projektové dokumentace řádně ověřil. 7. Žalobce má za to, že bylo povinností stavebního úřadu verifikovat tvrzení stavebníků jak v ohledu souladnosti stavby s projektovou dokumentací, tak v ohledu skladby zásypového materiálu užitého pro terénní úpravy. Tvrdí-li správní orgány ve svých rozhodnutích, že stavebník tato svá tvrzení dostatečně prokázal, a naopak žalobce své námitky ničím nedoložil, pak k tomuto nezbývá než uvést, že žalobce v rámci svých objektivních možností doložil stavebnímu úřadu celou řadu důkazů, na nichž své námitky staví (fotografie, výkopová sonda, nákresy s vyznačením rozměrových parametrů atp.). Žalobci není známo na základě čeho, by měl být oprávněn vstupovat na pozemek stavebníků, aby získal důkazy o nesouladnosti skutečného provedení stavby s projektovou dokumentací a nesouladnosti tvrzeného složení zásypového materiálu se skutečně užitým zásypovým materiálem, aniž by se dopustil přestupkového či dokonce trestněprávního jednání. Žalobce důvodně přepokládal, že s ohledem na způsob a dobu provedení stavby stavební úřad při místním šetření nařídí provedení několika výkopových sond na jím určených místech, aby ověřil, zda je stavba provedena v souladu s projektovou dokumentací, toto se však nikdy nestalo. 8. V případě předmětné stavby se jedná o plot, který místy dosahuje výšky až 3,1 m, který je ze strany stavebníka snižován provedenými terénními úpravami. Stavební úřad přijal ve svém rozhodnutí závěr, že se jedná o svažitou lokalitu, v níž je obvyklé provádění terénních úprav. Otázka proporcionality míry zásahu do práv vlastníků sousedních pozemků tedy zůstala upozaděna, ne-li přímo zcela opomenuta. 9. V řízení tak byla dle názoru žalobce dodatečně povolena stavba oplocení nepřiměřeně vysoká místním poměrům, zasahující do žalobcova práva, a to trvalým rušením imisemi stínu a vody. Rušení imisemi hluku a horka částečně bylo ve formální rovině eliminováno tím, že stavebníkovi nebyla dodatečně povolena výměna mezi sloupkové dřevěné výplně oplocení za plechovou výplň (byť ze spisu plyne, že stavba je nyní opatřena plechovou výplní). Správní orgán nikterak nedbal snížení pohody bydlení žalobce a jeho rodiny v důsledku nepřiměřeně vysoké stavby oplocení, kterou v žádném případě nelze považovat za obvyklou místním poměrům. 10. Protiprávní jednání stavebníka tak správní orgán vyřešil zásahem do práva žalobce na nerušené vlastnictví, práva na nerušené užívání věci a práva na ochranu zdraví. Správní orgán tak nadřadil možnost dodatečně povolit stavbu oplocení nad právo zaručené a chráněné Ústavou s odůvodněním, že neshledal důvody, pro které by stavba oplocení neměla být povolena. Ovšem současně správní orgán nehodnotil žádné důkazy svědčící proto, aby stavba byla zákonným postupem povolena. 11. Žalobce v příloze přikládá fotografický snímek s prostorovým vymezením toho, co bylo stavebníkovi povoleno a toho, co v mezidobí stavebník protiprávně provedl. 12. Dle ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona lze stavbu dodatečně povolit, pokud stavebník mj. prokáže že: a) stavba není umístěna v rozporu s územně plánovací dokumentací, c) stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. V daném řízení však nebylo stavebním úřadem splnění těchto podmínek ověřeno. 13. V řízení nebyly obstarány ani předloženy, a tedy nemohly být ani hodnoceny, důkazy prokazující existenci těchto stavebních prvků zakreslených v dodatečně schválené dokumentaci: a) Založení stavby vč. založení železobetonových žeber podle dokumentace v hloubce 1 m, skutečnost doložená sondou s fotografickým snímkem ze strany pozemku žalobce vlastnictví činí 0,78 m. b) Dodatečně schválená dokumentace zakresluje provedení železobetonových žeber u každého třetího sloupku oplocení založených jako základ 1 m do původního terénu o šířce 1,5 m a výšce nad původním terénem 1,25 m, tedy v úhrnné výši vč. základů 2,25 m a šířce 1,5 m. Překrytí železobetonových žeber zásypem je v dokumentaci uvedeno 0,25 m. Z fotografie rozestavěného stavu oplocení z roku 2014, která je obsahem spisu, však vyplývá, ž