1 As 139/2012 — Nejvyšší správní soud

60 A 61/2022- 277 - text  44 60 A 61/2022 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobců: a) město Z. sídlem M. n. 510/6, X Z. zastoupen advokátem Mgr. Lukášem Rothanzlem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice b) Z. z. R., z.s., IČO X sídlem Ř. 1669/1, X Z. c) Mgr. E. W. bytem X d) Ing. Arch. P. W. bytem X e) obec R. sídlem R. 98, X Z. všichni zastoupeni advokátem Mgr. Davidem Černým sídlem Horní nám. 365/7, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc za účasti: W. C. a. s., IČO X sídlem L. 1005/23b, X B. zastoupená advokátem Mgr. Vojtěchem Novotným sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2022, č. j. KUOK 58191/2022, ve věci umístění stavby, takto: I. Žaloby žalobců b), c), d) a e) se zamítají. II. K žalobě žalobce a) se výrok II. rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 3. 6. 2022, č. j. KUOK 58191/2022 zrušuje a věc se mu v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení. III. Žalobci b), c), d) a e) a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 45 008,44 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce a), advokáta Mgr. Lukáše Rothanzla, sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení v řízení před krajským soudem ani v řízeních před Nejvyšším správním soudem. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Městský úřad Zábřeh obdržel dne 17. 2. 2009 žádost osoby zúčastněné na řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nazvané Využití obnovitelných zdrojů energie a druhotných surovin při výrobě papíru v průmyslové zóně v Z. (dále jen „stavba papírny“). V průběhu řízení bylo žalovaným z důvodu existence tzv. systémového rizika podjatosti rozhodnuto o delegaci věci na Městský úřad Šumperk (dále též „stavební úřad“), který rozhodnutím ze dne 28. 12. 2018, č. j. MUSP 132600/2018 podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012 rozhodl o umístění stavby papírny na pozemky specifikované v tomto rozhodnutí (jednalo se o pozemky nacházející se v katastrálním území obcí Zábřeh a Postřelmov). 2. Žalobci spolu s dalším účastníkem řízení brojili proti uvedenému rozhodnutí odvoláními, na jejichž základě žalovaný výrokem I. napadeného rozhodnutí pro opožděnost zamítl odvolání S. o. M. Z. Výrokem II. napadeného rozhodnutí částečně změnil rozhodnutí stavebního úřadu a částečně jej potvrdil. Změna spočívala v tom, že žalovaný doplnil do výroku prvostupňového rozhodnutí některé podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů. Podstatné pro nynější řízení je, že se s námitkami žalobců neztotožnil, proto také proti napadenému rozhodnutí brojí žalobami. 3. Žalobce a) se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí v plném rozsahu a v žalobě namítal, že: - stavební úřad je povinen zkoumat soulad stavebního záměru s územně plánovací dokumentací podle právního a skutkového stavu v době vydání rozhodnutí. V průběhu řízení došlo k několika změnám Územního plánu města Zábřeh z roku 2010 (dále jen „ÚP Zábřeh“). Změna č. 1 spočívala zejména v tom, že jako nepřípustný způsob využití byl v plochách Výroby a skladování stanoven zvlášť velký zdroj znečišťování, který byl současně uvedenou změnou definován a současně byl jako nepřípustný způsob využití stanoven všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy (dále jen „ÚP Zábřeh po změně č. 1“). První regulativ včetně jeho definice byl zrušen rozsudkem zdejšího soudu, druhý však přetrval a existoval i ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Z rozptylové studie z roku 2016 vyplývá, že provoz stavby papírny významně ovlivní stávající imisní situaci a u některých látek dokonce dojde k překročení stanovených limitů. Z grafických příloh rozptylové studie vyplývá, že příspěvek plánovaného provozu k maximální koncentraci některých látek je nejvyšší v jižní části zastavěného území města Zábřeh – oblasti S. V této oblasti jsou územním plánem navrženy poměrně rozsáhlé zastavitelné plochy individuálního bydlení (např. Z-B16 a Z-B19). Negativní ovlivnění ovzduší z plánovaného provozu by se tak týkalo nejen stabilizované zástavby, ale rovněž budoucí zástavby rodinných domů. Stavba papírny tak ovlivňuje území za hranicí vlastní výrobní plochy a je rozporná s ÚP Zábřeh po změně č. 1. Způsob, jakým žalovaný posoudil soulad záměru s uvedeným územním plánem je zcela nedostatečný. Žalovaný totiž jen konstatoval, že splnění tohoto regulativu se totiž rozumí samo sebou a že jde o nejednoznačný regulativ, který vlastně ani není relevantní. Tím se ale žalovaný vyhnul jakémukoliv věcnému posouzení souladu stavby papírny s popsaným regulativem. Žalovaný měl předmětný regulativ vyložit a aplikovat jej na konkrétní skutkový stav. Nejen, že je rozhodnutí žalovaného nezákonné, ale je i nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný v podstatě věcně s totožnou námitkou žalobce vůbec nevypořádal. - žalobce je vlastníkem některých pozemků, na kterých byla stavba papírny umístěna – jedná se o pozemky parc. č. X, XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH (vše v k. ú. X, obec X). Osoba zúčastněná měla v řízení doložit buď vlastnické právo k pozemkům, na nichž má být stavba papírny umístěna nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům. Ani jedním však nedisponuje. Smlouvou č. 238/2010 ze dne 9. 11. 2010 sice došlo k prodeji pozemku parc. č. XI, který měl dle geometrického plánu č. 4522-38/2009 vzniknout spojením některých z uvedených pozemků, nicméně osoba zúčastněná dosud nebyla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Předmětná kupní smlouva neobsahuje souhlas žalobce s umístěním stavby papírny na převáděných pozemcích a případně dovozený souhlas z této smlouvy může existovat toliko v rovině obligační, který lze kdykoliv odvolat (totéž vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2284/2009), což také žalobce učinil podáním ze dne 8. 8. 2011 opraveným dne 11. 8. 2011. Osoba zúčastněná na řízení se domáhala vyslovení neplatnosti odvolání souhlasu, leč neuspěla. Osoba zúčastněná nedisponuje oprávněním provádět stavbu na pozemku parc. č. X, na který se nevztahuje ani zmíněná kupní smlouva. K tomuto pozemku byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene č. 214/2020 ze dne 30. 8. 2010, která osobu zúčastněnou opravňovala toliko k umístění a vedení vodovodu. Na tomto pozemku však má být dle rozhodnutí umístěna převážná většina stavebních objektů, na ně se ale smlouva o zřízení věcného břemene nevztahuje. Názor žalovaného, že dle geometrického plánu 4522-38/2009 se části pozemku parc. č. X stanou součástí prodávaného pozemku XI, nemůže obstát, protože k žádnému sloučení pozemku nedošlo a z důvodu rozdílných právních režimů pozemku ani dojít nemůže. - územní řízení vedl takřka po celou dobu Městský úřad Zábřeh, teprve dne 18. 9. 2017 bylo řízení delegováno na Městský úřad Šumperk. Důvodem bylo, že starosta města Z. RNDr. Mgr. F. J., Ph.D. oznámil svou podjatost. Podjatost je ale stav, který se rozhodnutím jen deklaruje, tudíž Městský úřad Zábřeh prováděl procesní úkony, přestože jeho úřední osoby byly podjaté. Městský úřad Šumperk tuto skutečnost žádným způsobem neřešil, proto je řízení zatíženo procesní vadou. - stavba papírny je nepochybně stavbou, která klade značné požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, proto měla osoba zúčastněná v řízení předložit plánovací smlouvou a žalovaný měl řízení podle § 88 stavebního zákona přerušit. Jelikož žádnou smlouvu osoba zúčastněná nedoložila, mělo být řízení zastaveno. Tato smlouva nemohla být nahrazena územním rozhodnutím o umístění stavby Průmyslová zóna L.– Z. ze dne 8. 9. 2009, neboť toto neřeší všechny okruhy problémů, které má podle stavebního zákona a přílohy č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2006“), řešit plánovací smlouva. Tu nelze nahradit ani stavebním povolením ze dne 23. 1. 2017, neboť to s posuzovaným záměrem nijak nesouvisí, týká se cyklostezky. 4. Zbylí žalobci se domáhali zrušení toliko výroku II napadeného rozhodnutí a ve svých žalobách vznesli stejně jako žalobce a) námitky týkající se nesouladu záměru stavby papírny s územním plánem a absence titulu k umístění stavby papírny na pozemcích žalobce a). Totožně jako žalobce a) vznesli také námitku týkající se nepředložení plánovací smlouvy. Nad rámec toho, co uvedl žalobce a) dále uvedli, že dříve vydané územní rozhodnutí o umístění stavby Průmyslová zóna L. – Z. ze dne 8. 9. 2009 již pozbylo v