2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

65 A 50/2024- 27 - text  7 65 A 50/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: MUDr. M. H. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Emilem Fleglem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. KUOK 34743/2024, ve věci přidělení registrační značky na přání takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně dne 23. 11. 2021 požádala Magistrát města Olomouce, Odbor agendy řidičů a motorových vozidel (dále jen „správní orgán I. stupně“) o přidělení registrační značky na přání (dále jen „RZP“) ve tvaru „X“ k silničnímu vozidlu tovární značky Toyota Corolla, přičemž její žádosti bylo téhož dne vyhověno vydáním rozhodnutí č. j. SMOL/294753/2021/OARMV/AV/MI a přidělením RZP. Téhož dne správní orgán I. stupně podal k žalovanému podnět k provedení přezkumného řízení rozhodnutí o přidělení RZP. Žalovaný zahájil přezkumné řízení, ve kterém rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil, neboť dospěl k závěru, že rozhodnutí o přidělení RZP trpí vadou nezákonnosti v podobě nesprávného posouzení požadavků na přidělení RZP dle § 7b odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu“), jelikož kombinace znaků na dotčené RZP koresponduje se symbolikou (neo)nacismu. V novém řízení správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 11. 12. 2023, č. j. SMOL/359206/2023/OARMV/Sme žádost žalobkyně o přidělení RZP zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 2. Žalobkyně se domáhala zrušení správních rozhodnutí obou stupňů. Předně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nevypořádání jejích odvolacích námitek, které nyní učinila námitkami žalobními. V první řadě namítla, že o přidělení registrační značky se nevydává formální rozhodnutí, pročež nikdy nebylo a ani nemohlo být vydáno rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021. I kdyby bylo vydáno, pak žalobkyni nikdy nebylo doručeno, a tedy nenabylo právní moci. Rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno a není pravomocné, pak následně nemůže být ani zrušeno, pročež jsou obě napadená rozhodnutí nicotná. 3. Žalobkyně dále namítala, že žalovaný nevypořádal její odvolací argumentaci o absenci specifikace zákonného důvodu pro odepření přidělení RZP. Správní orgán I. stupně neuvedl, ze kterého konkrétního zákonného důvodu neměla být RZP přidělena, neboť pouze kompletně ocitoval příslušné zákonné ustanovení s celou paletou důvodů, z nichž žádný na posuzovaný případ neaplikoval. Přitom uvedl důvod jiný, který zákon nezná, a sice údajný odkaz RZP na nacistickou ideologii. Nepřidělit RZP přitom lze pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů, které nelze svévolně rozšiřovat. Kromě toho, že předmětná RZP žádnou symboliku neonacismu neobsahuje (registrační značka může obsahovat pouze číslice a písmena), zákon stanoví, že registrační značka nesmí obsahovat „text“ podněcující k nenávisti k některému národu, rase atd. Správní orgány žádný takový text v předmětné RZP neoznačily. Jediným hypotetickým textem jsou písmena AH, která však k nenávisti nepodněcují. 4. Žalobkyně rozporovala závadovou symboliku v registrační značce. Výklad žalovaného, že číslice X představuje zkratku pro slogan „X W.“ od amerického neonacisty D. L., písmena „X“ představují iniciály A. H. a číslice „X“ symbolizuje nacistický pozdrav „H. H.“, považovala za absurdní a účelový. Žalovaný o takovém výkladu pouze spekuloval, aniž by ho i reálně prokázal. RZP neobsahuje číslici X, ale X a neobsahuje ani číslici X, ale X. Správní orgány tedy zcela nesmyslně a svévolně rozkouskovaly RZP, aby jim v ní „závadová symbolika“ vyšla. Odůvodnění rozhodnutí tak je v rozporu se skutkovým stavem, vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, jelikož RZP obsahuje jiné číslice, než jaké správní orgán hodnotil. Písmena A. pak neznačí iniciály Adolfa Hitlera, ale Alžběty Heinzové, která se o žalobkyni v dětství starala. Žalobkyně již v odvolání poukazovala na to, že pakliže k identifikace závadového textu je potřeba posouzení odborníka, nemůže se jednat o závadný text, jelikož ten musí být každému patrný na první pohled. Nadto je třeba počítat i s profesionální deformací znalců na extremismus, kteří jednoduše závadovou symboliku vidí či chtějí vidět i tam, kde žádná není. 5. Žalobkyně konečně namítala, že v ČR jsou k vozidlům registrovány např. značky X, X, X apod. Dle žalobkyně je v rozporu s ústavně garantovanou rovností občanů před zákonem, aby stát sám generoval a přiděloval takové registrační značky a současně na přání obdobnou registrační značku vydat odmítl s odůvodněním, že její obsah je v rozporu se zákonem. Skutečnost, že stát vygeneroval a přidělil uvedené značky tak bez dalšího prokazuje, že tyto s částí § 7b odst. 2 zákona o provozu v rozporu nejsou, jinak by nemohly být vydány. Rozhodování správních orgánů v předmětné věci je tak projevem ryzí svévole. 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a uvedl, že nelze pochybovat o tom, že kombinace znaků na dotčené RZP koresponduje se symbolikou (neo)nacismu a postavou A. H. Žalovaný si v rámci přezkoumání věci vyžádal i odborné vyjádření od Ústavu pro studium totalitních režimů, z něhož vyplývá, že šance, že by si žadatel vybral zvolenou kombinaci čísel a písmen, aniž by si nebyl vědom jejího symbolického významu, je krajně nepravděpodobná. Žalobkyně uplatnila totožné námitky jako v průběhu správního řízení, které byly řádně vypořádány. Tvrzení, že nebylo uvedeno, která konkrétní podmínka pro vydání RZP nebyla splněna, není pravdivé. Žalovaný odůvodnil, že symbolika (neo)nacismu podněcuje k nenávisti k hned několika zákonem stanovených subjektů (národ, rasa, etnická skupina i náboženství). K existujícím registračním značkám uvedených žalobkyní žalovaný upozornil, že takové značky byly vygenerovány elektronicky systémem registru silničních vozidel v ucelených řadách. U standardních registračních značek přitom není zákonem stanovena povinnost kontroly symboliky znaků. Žalovaný se rovněž neztotožnil s výkladem žalobkyně, dle kterého jde ve věci o čísla „X“ a „X“, neboť je zřejmé, že číslice X obě symbolická čísla s nacistickou symbolikou rámuje. Pokud by bylo použito jakékoliv jiné číslo, tak by právě čísla X a X s vyjádřenou symbolikou nebyla čitelná. Správní orgány nevyhodnotily písmena A. jako iniciály osoby z dětství žalobkyně a této verzi příběhu neuvěřily. Ostatně žalobkyně mohla žádat o značku se jménem takové osoby. V kontextu uvedeného se však argumentace žalobkyně jeví jako účelová, ostatně zájem žalobkyně právě na jí zvolené RZP a její úporná procesní aktivita svědčí o jiném zájmu, než je snaha připomínat si někoho z dětství. Žalovaný s odkazem na uvedené trval na svém závěru, že RZP obsahuje text (kombinaci čísel a písmen), který symbolizuje (neo)nacistickou ideologii, založenou mimo jiné na rasismu a antisemitismu, pročež v souladu s § 7b odst. 2 písm. a) zákona o provozu není její vydání možné. 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud rozhodoval bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 8. Jakkoliv žalobkyně nejprve obecně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu nevypořádání odvolacích námitek, nelze jí přisvědčit. Podle ustálené judikatury NSS je zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, bod 28, či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, body 61 a 66). Žalobkyně nejprve zcela obecně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro absenci vypořádání její odvolací argumentace, aniž by konkretizovala, s jakou argumentací se žalovaný opomněl vypořádat. Na takovou námitku může krajský soud toliko obdobně obecně odpovědět, že nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí neshledal, jelikož žalovaný na odvolací námitky žalobkyně reagoval (str. 4 napadeného rozhodnutí). Ve věci je nadto nutno poukázat na skutečnost, že, jak krajský soud zjistil ze správního spisu, rozhodnutí žalovaného o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně v přezkumném řízení bylo k odvolání žalobkyně podrobeno přezkumu z