65 A 9/2024 – Krajský soud v Ostravě

65 A 9/2024- 43 - text  7 65 A 9/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: V. V., narozená dne X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Christianem Mayem sídlem Okružní 433/1, 638 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: I. S. v. a k. O. a.s., IČO X sídlem 28. ř. 1235/169, X O. II. C. a.s., IČO X sídlem Č. 2510/19, X P. 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2023, č. j. KUOK 125816/2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 28. 11. 2023, č. j. KUOK 125816/2023, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 1. 2. 2024, č. j. KUOK 14049/2024, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Christiana Maye, sídlem Okružní 433/1, 638 00 Brno. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Městský úřad Šumperk (dále „stavební úřad“) na žádost žalobkyně ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) rozhodnutím ze dne 24. 4. 2023, č. j. MUSP 47082/2023 schválil stavební záměr rodinného domu o 1 bytové jednotce včetně přípojek na pozemcích parc. č. X, XA a XB, vše v k. ú. X (dále „záměr“). 2. K odvolání vlastníka sousedních nemovitostí, MVDr. R. S., Ph.D., žalovaný ve výroku označeným rozhodnutím změnil uvedené rozhodnutí stavebního úřadu tak, že žádost žalobkyně o vydání společného povolení zamítl s odkazem na závazné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, oddělení územního plánování ze dne 29. 8. 2023, č. j. KUOK 80665/2023 (dále „Negativní stanovisko“), které shledalo záměr podle § 96b odst. 3 stavebního zákona z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací nepřípustným, a to pro rozpor s podmínkou prostorového uspořádání ploch smíšených obytných, aby nová výstavba odpovídala převažujícímu charakteru a struktuře zástavby, neboť navržená pultová střecha a její sklon zcela pomíjí tradiční typ zastřešení zástavby místní části Bukovice, kterým je u rodinných domů a rekreačních objektů obvykle střecha sedlová. Za nekorespondující s tradičně a jednoduše řešenými fasádami stávajících objektů označil nadřízený orgán územního plánování i množství a velikost okenních otvorů. B) Shrnutí podání účastníků 3. Žalobkyně požadovala zrušení rozhodnutí žalovaného. V žalobě uplatnila tyto žalobní body: a) Žalovaný doručoval veškeré písemnosti adresované žalobkyni Ing. L. W., jehož zastoupení ale ke dni 30. 6. 2023 zaniklo, a navíc na adresu trvalého pobytu, a nikoliv na jím zvolenou adresu pro doručování. Žalobkyni tak nebylo žalovaným doručeno vyrozumění o nových podkladech ze dne 4. 9. 2023, čímž jí znemožnil navrhovat důkazy a vyjadřovat svá stanoviska podle § 36 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 téhož zákona. O existenci napadeného rozhodnutí se žalobkyně dozvěděla jen náhodou dne 24. 1. 2024 při nahlížení do správního spisu. b) Žalovaný vyzval odvolatele MVDr. S., který udělil v rozporu s § 33 odst. 1 správního řádu plnou moc současně dvěma zmocněncům, k upřesnění rozsahu zastoupení až 5 dní před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí. c) Žalovaný v odvolacím řízení špatně označoval žalobkyni jako „Voláková“. d) Závěr o nesouladu záměru s Územním plánem V. L. (dále „ÚP L.“) je nesprávný. V lokalitě nelze jednoznačně určit typický charakter zástavby, neboť ta je směsí objektů z části v nevyhovujícím technickém stavu, z části zjevně zhotovených svépomocí v průběhu druhé poloviny 20. století a část je doplněna rozličnými přístavbami či objekty typu kůlen či chatek. ÚP L. uvádí pouze demonstrativní výčet vlastností, které by měl záměr splňovat, a to respektovat stávající stavební čáru a historickou strukturu obytných stavení a dodržet maximální výškový přesah o 1 patro nad převažující zástavbu. O vzhledu fasády a sklonu střechy nehovoří. Žalovaný tak regulativy ÚP L. svévolně rozšiřuje a vykládá extenzivně. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vada v doručování bývalému zmocněnci žalobkyně podle něj neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný je Negativním stanoviskem vázán a nelze důvodně předpokládat, že by případná reakce žalobkyně na něj mohla rozhodnutí žalovaného ovlivnit, neboť z nahlédnutí do leteckých snímků (mapy.cz) je zřejmé, že okolní zástavba je tvořena objekty se sedlovou střechou. Technický stav okolních staveb ani způsob jejich provedení naopak není relevantní. K nápravě chybně uvedeného příjmení žalobkyně odkázal na následně vydané opravné rozhodnutí. C) Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud ve věci bez jednání. 6. Z obsahu správního spisu stavebního úřadu soud zjistil, že žalobkyně předložila s žádostí o vydání společného povolení plnou moc ze dne 13. 1. 2023, kterou k zastupování v uvedeném řízení zmocnila Ing. L. W. s tím, že plnou moc mu udělila na dobu určitou do 30. 6. 2023. Stavební úřad pak veškeré žalobkyni určené písemnosti zasílal a úspěšně doručoval Ing. W. na adresu X, která byla v plné moci označena jako jeho adresa pro doručování. Poslední takto stavebním úřadem doručenou písemností zmocněnci žalobkyně byla výzva k vyjádření se k podanému odvolání, převzatá zástupcem žalobkyně dne 18. 5. 2023. 7. Z obsahu správního spisu žalovaného soud zjistil, že žalovaný dne 4. 9. 2023 vydal vyrozumění o nových podkladech č. j. KUOK 95239/2023, v němž účastníkům řízení sdělil, že ve smyslu § 149 odst. 7 správního řádu vyžádal v odvolacím řízení změnu nebo potvrzení závazných stanovisek orgánů územního plánování a ochrany životního prostředí a jaká stanoviska tyto orgány vydaly, a dále jim sdělil, že ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu shromáždil všechny podklady rozhodnutí a že mají právo do těchto podkladů nahlédnout s tím, že rozhodnutí nevydá dříve než za 7 dnů. Toto vyrozumění zaslal žalovaný Ing. W. poštou na adresu X. Adresát si zásilku nevyzvedl a pošta zásilku vrátil a se sdělením, že ji nebylo možné vložit do schránky, neboť adresát schránku nemá. Následně dne 28. 11. 2023 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, které opět doručoval Ing. W. poštou na uvedenou adresu, přičemž zásilka se vrátila se sdělením pošty, že je adresát v místě neznámý. 8. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně se prostřednictvím svého zmocněnce Ing. W. dozvěděla o tom, že podáním odvolání bylo zahájeno odvolací řízení, a tudíž podle krajského soudu nebyla krácena na svém právu navrhovat v průběhu odvolacího řízení důkazy a činit jiné návrhy ve smyslu § 36 odst. 1 správního řádu, ani na právu vyjádřit se ve smyslu § 36 odst. 2 správního řádu, neboť možnost uplatnění těchto práv není nijak časově omezeno. Žalobkyně byla přitom prostřednictvím svého zmocněnce Ing. W. vyzvána, aby se do 10 dnů vyjádřila k podanému odvolání, jehož stejnopis byl Ing. W. taktéž zaslán, avšak ta svých práv vyplývajících z § 36 odst. 1 a 2 správního řádu nevyužila. V tomto ohledu tedy n svých právech krácen nebyla. 9. Na rozdíl od toho § 36 odst. 3 správního řádu upravuje specifické právo účastníka vyjádřit se bezprostředně před vydáním rozhodnutí ke všem shromážděním podkladům. 10. Podle § 36 odst. 3 věty první před středníkem správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. 11. Smyslem citovaného ustanovení je poskytnout účastníku správního řízení možnost sdělit správnímu orgánu své stanovisko k důkazním prostředkům, které správní orgán v řízení shromáždil, resp. umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění – tedy učinit své procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Účelem procesního práva zakotveného v § 36 odst. 3 správního řádu je tak dát účastníkovi řízení na vědomí, že správní řízení se chýlí ke konci, aby mohl uplatnit své celkové stanovisko k věci a podkladům, případně učinit závěrečná vyjádření. NSS shledává ústavní základ práva podle § 36 odst. 3 správního řádu v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným dů