4 As 69/2005 — Nejvyšší správní soud

72 A 8/2024- 49 - text  9 72 A 8/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobce: V. S. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ivanem Pavelkou, Ph.D. sídlem nám. T. G. Masaryka 2433, 760 01 Zlín proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2024, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Spor byl o to, jestli napadené rozhodnutí bylo zákonné, konkrétně zda 1. správní orgány žalobci přestupek prokázaly, 2. jednání žalobce bylo společensky škodlivé (mělo materiální znak), 3. byly zde opomenuté důkazy, 4. šlo o svépomoc, krajní nouzi nebo nutnou obranu, 5. jednání žalobce bylo úmyslné a 6. správní orgány zneužily správní uvážení nebo překročily jeho meze. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen „městský úřad“) z 8. 11. 2023, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o některých přestupcích“). 3. Žalobce se měl úmyslnou schválností dopustit přestupku tím, že 26. 5. 2022 v čase od 11 do 15 h ve V. na ulici 4. k. u výrobní haly č. p. X odstavil vozidlo Ford Tranzit, registrační značky X, tak, že bránil ve výjezdu zaparkovanému vozidlu (dodávky) červené barvy na parkovišti u nákladové rampy budovy č. p. X (p. č. XA). Městský úřad žalobci uložil za přestupek pokutu 1 000 Kč a náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč. 4. Z rozhodnutí městského úřadu o přestupku plyne, že podle svědecké výpovědi J. K. jeho syn T. K. přijel asi v 11 hodin červenou dodávkou do areálu žalobce a najel ke schodům nákladní rampy, aby naložil věci. V tom přijel žalobce a svým vozidlem (bílou dodávkou) zablokoval vozidlo pana K. a šel pryč. Svědek J. K. volal polici, která na místo přijela. Šlo o to, že syn tam vozidlo neparkoval, jen se tam otáčel. Odpoledne syn svědkovi volal kolem 15. hodiny, že vozidlo je odstraněné a že může z místa odjet. Svědek T. K. podal shodnou výpověď a upřesnil, že náklad vážil 1375 kg, že ho nemohl nosit od brány a že žádný jiný přístup k vykládce v areálu není. 5. Žalobce nepopíral, že k jednání došlo, jednalo se však o svépomoc. Pan K. prokazatelně od 24. 5. 2022 věděl, že nemá žádný právní titul ke vstupu a vjezdu do hotelového areálu žalobce a parkování v tomto místě. Pan K. toto oprávnění vyplývající z dřívější nájemní smlouvy pozbyl doručením usnesení Krajského soudu v Ostravě, tj. nabytím právní moci rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ve věci přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu. Žalobce v odvolání upřesnil, že šlo o odvracení krajní nouze. 6. Městský úřad měl protiprávní jednání žalobce za prokázané oznámením Policie ČR, fotodokumentací Policie ČR, svědeckými výpověďmi J. K. a T. K., písemným vyjádřením žalobce z 29. 8. 2022 a písemným vyjádřením J. K. ze 4. 10. 2022. 7. Žalobce měl postupovat zákonným způsobem a protiprávní jednání J. K. a T. K. při opakovaném neoprávněném parkování ve svém areálu oznámit Policii ČR nebo městské policii. Úmysl žalobce směřoval ke způsobení následku – narušení občanského soužití. Žalobcovo jednání bylo schválností, které mělo pobouřit či jinak poškodit jiného a šlo o hrubý, zřejmý a neoprávněný zásah do pokojného života jiného. Svým jednáním žalobce dlouhotrvající soukromoprávní spor ještě prohloubil. Jednání žalobce nebylo pouze nevhodné, ale porušilo zájem společnosti na klidném občanském soužití. Žalobce zasáhl do práv T. K., když mu znemožnil otočit se na místě, umožnit vykládku a bránil mu ve výjezdu z parkoviště těsným najetím před přední část vozidla. Žalobce se měl domáhat ochrany svých práv v soudním řízení. 8. Žalobce v odvolání namítal, že předvolávání policie za účelem zamezení protiprávního vjíždění a parkování J. K. a T. K. v areálu společnosti žalobce se opakovaně ukázalo jako zcela neúčinné, protože do příjezdu policie nebo krátce po jejím příjezdu již jmenovaní z areálu dobrovolně odjížděli, neboť vyložili materiál či naložili zboží a přivolání policie se míjelo účinkem. Odtah vozidla pana K. z areálu není možný vzhledem k jeho umístění a nedostatku odstavných ploch v okolí. Přivolaná policie byla zcela bezradná a nedokázala situaci na místě řešit, ani nečinila podněty ke stíhání příslušných osob pro přestupky proti majetku a občanskému soužití. Pánové J. K. a T. K. opakovaně blokují místa, které žalobce pronajal společnosti I. technic s. r. o. a místa, která jsou vyhrazena hotelovým hostům, a schválně nechávají svá nákladní vozidla parkovat napříč přes několik parkovacích míst pro osobní vozidla. Tyto skutečnosti žalobce doložil fotografiemi z 9. 1. 2023 a 20. 11. 2023. 9. Podle rozhodnutí o odvolání jako schválnost je třeba kvalifikovat jednání, které může negativně zasáhnout do práv jiného – srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 As 24/2010-22 a č. j. 7 As 12/2010-65, podle kterého narušení občanského soužití je trestáno tehdy, dojde-li k negativnímu zasažení jednáním určité intenzity, které svojí povahou typově odpovídá jednáním uvedeným v demonstrativním výčtu hrubých jednání. Zde je zařazena i schválnost. Žalobce měl věc řešit tzv. zápůrčí žalobu, protože jde o soukromoprávní spor. Je zjevné, že žalobce chtěl narušit občanské soužití. Učinil tak s cílem, aby řidič červené dodávky byl omezen v jízdě a nemohl opustit dané stanoviště. Jednání žalobce se jeví jako „vytrestání“ protistrany, se kterou vedl soukromoprávní spor o oprávněnosti užívání areálu na základě nájemní smlouvy, kterou žalobce vypověděl. Jednání žalobce nelze přirovnat k užití technických prostředků policií k zablokování vozidla. Tuto kompetenci mají policisté. Žalovaný odmítl provést navržené důkazy nájemní smlouvou mezi žalobcem a I. t. s. r. o. o nájmu parkovacích míst, a fakturami, protože mají vypovídací hodnotu o existujících soukromoprávních vztazích žalobce, a nikoliv v posuzované věci. Žalobce jednal v úmyslu přímém, protože chtěl zablokovat vozidlo pana K. 10. Žalobce v žalobě namítal, že řízení trpělo vadami, skutkový stav byl nesprávně zjištěn, věc byla nesprávně posouzena a správní orgány zneužily a překročily meze správního uvážení. Byla zde okolnost vylučující protiprávnost, protože se jednalo o dovolenou svépomoc. Po žalobci nelze spravedlivě žádat, aby pouze čekal na pomoc státu, která přijde pozdě nebo nemusí přijít vůbec. Svépomoc je zvláštním případem odvracení krajní nouze. Přímé ohrožení zákonem chráněného zájmu spočívalo v opakujícím se protiprávním zasahování do vlastnického práva žalobce (respektive jeho společnosti J. V. s. r. o.) ze strany J. K. a jeho zaměstnanců, kteří neoprávněně parkovali na parkovacích místech vyhrazených k parkování nájemci žalobce I. t. s. r. o. a hotelovým hostům. J. Kr. a jeho zaměstnanci včetně jeho syna nic nedělali ani tehdy, když žalobce jejich protiprávní jednání fotograficky zaznamenával a vyzýval k zanechání jejich jednání. Žalobce vypověděl J. K. nájemní smlouvu na parkovací místo a průjezd hotelovým areálem. Na to J. K. podal žalobu z rušené držby. Nejpozději 24. 5. 2022 se J. K. dozvěděl o zániku svého titulu ke vstupu a vjíždění do areálu, neboť mu bylo doručeno usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení (pro nezaplacení soudního poplatku). Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně o oprávněnosti výpovědi z nájmu tak nabyl právní moci 24. 5. 2022. 11. Způsob odvracení krajní nouze svépomocí byl v daném případě přiměřený. Nájemce žalobce, jehož parkovací místa pan K. neoprávněně blokuje, platí žalobci 69 147 Kč měsíčně. Pan K. svým protiprávním jednáním může poškodit žalobce o 7,6 milionu Kč ročně. Žalobce vozidlo T. K. blokoval do příjezdu policie z důvodu zachycení protiprávního jednání. Opakované předvolávání policie nevedlo k tomu, aby pan K. svého protiprávního jednání zanechal. 12. Jednání žalobce nenaplňuje materiální znak. Chybí zde společenská škodlivost. Ta nebyla prokázána. Žalobce se pouze domáhal naplnění svých práv, odvracel nebezpečí a svépomocně odvracel krajní nouzi. 13. Správní orgány zneužily správní uvážení a překročily jeho meze tím, že neprovedly žalobcem navrhované důkazy. 14. Protiprávní jednání žalobce nebylo prokázáno žádným jednoznačným důkazem. Proto bylo namístě rozhodnout za použití zásady in dubio pro reo (ve prospěch žalobce) a řízení zastavit. 15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky jsou z větší části totožné jako námitky odvolací. Smyslem krajní nouze je odvrátit nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem. Nebezpečí je stav hrozící poruchou, který může být vyvolán různě, například působením přírodní síly (povodeň, požár, zemětřesení)