4 Ads 108/2012 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 30/2025- 21 - text  3 72 Ad 30/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou věci žalobkyně: K. H. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 24. 4. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 24. 4. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 14. 1. 2025 č. j. X, kterým žalobkyni odňala invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil 20 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala mimo jiné, že řízení bylo zahájeno na základě žádosti o změnu stupně invalidního důchodu. Žalovaná ovšem rozhodla o nároku na invalidní důchod a o žádosti žalobkyně nerozhodla. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě k této žalobní námitce uvedla, že „v případě změny zdravotního stavu, která má vliv na invaliditu, je nutné podat žádost o změnu výše invalidního důchodu, jak žalobkyně učinila. V takovém případě však příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení znovu posoudí zdravotní stav žadatele a vypracuje o tom nový posudek o invaliditě, na jehož základě pak znovu rozhodne i o případné změně výše invalidního důchodu, či o samotném nároku na něj. V případě žalobkyně pak nové posouzení dospělo k závěru o zániku její invalidity dnem 25. 12. 2024, žalovaná tudíž postupovala zcela v souladu se zákonem a není její vinou, že se zdravotní stav žalobkyně změnil opačným směrem, než se žalobkyně svojí žádostí domáhala“. 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 5. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Přestože žalobkyně v žalobě namítala i to, že posudek o invaliditě nebyl úplný a přesvědčivý a že invalidita u ní vznikla dříve, soud byl povinen v první řadě posoudit, jestliže žalovaná rozhodovala v rámci předmětu řízení, který vymezila žalobkyně svojí žádostí. Ostatně, i žalobkyně namítala, že o její žádosti o změnu výše invalidního důchodu žalovaná nerozhodla. 7. Žalobkyně si podle správního spisu požádala 8. 11. 2024 o změnu výše invalidního důchodu. Na základě posudku o invaliditě vypracovaného v prvním stupni správního řízení žalovaná odňala žalobkyni invalidní důchod rozhodnutím ze 14. 1. 2025. Součástí správního spisu, který žalovaná zaslala soudu, není žádné rozhodnutí, kterým by žalovaná zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. Součástí správního spisu je pouze rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu a o zamítnutí námitek proti tomuto rozhodnutí, posudky o invaliditě a související listiny. Součástí spisu není soupis všech součástí podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V posudku Institutu posuzování zdravotního stavu z 19. 3. 2025 je uvedeno, že žalobkyně byla posouzena k žádosti o zvýšení invalidního důchodu. Přestože žalobkyně v námitkách z 28. 1. 2025 namítala, že žádala o zvýšení invalidního důchodu, ale ten jí byl odebrán, žalovaná se v napadeném rozhodnutí k této námitce vůbec nevyjádřila. 8. Podle § 81 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak. 9. Z citovaného ustanovení vyplývá, že v případě již přiznané dávky důchodového pojištění je třeba odlišovat řízení o změně poskytování dávky a řízení o změně výše dávky. Současně je nutno brát v potaz, zda bylo řízení zahájeno na žádost účastníka řízení nebo z moci úřední. 10. Bylo-li správní řízení zahájeno na základě žádosti účastníka řízení, musí správní orgán o takové žádosti rozhodnout. To se v projednávané věci nestalo, neboť žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla námitky proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu. Samotná žádost, která řízení iniciovala, zůstala podle správního spisu nevyřízená. Na to upozorňovala žalobkyně v námitkách i v žalobě. Žalovaná se ani ve vyjádření k žalobě nevyjádřila k tomu, jestli vedla dvě samostatná řízení. 11. Žalobkyně ve své žádosti z 8. 11. 2024 učinila předmětem správního řízení změnu výše přiznané dávky (invalidního důchodu). Žalovaná proto mohla v daném řízení rozhodovat jen o výši invalidního důchodu, nikoliv však o nároku na invalidní důchod. Žalovaná nebyla oprávněna v tomto řízení vydat rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu. 12. Pokud žalovaná zjistila, že žalobkyně nebyla invalidní, nic jí nebránilo odejmout žalobkyni invalidní důchod od nejbližší splátky. Nebyla však oprávněna učinit tak v řízení o žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu, ale v samostatném řízení zahájeném z moci úřední (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 108/2012-31). 13. Soud z obsahu soudního a správního spisu zjistil vadu správního řízení, a proto zrušil napadené rozhodnutí žalované. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že je třeba vydat rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a rozhodnutí o žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. 14. Neúspěšná žalovaná a úspěšná žalobkyně nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. (žalobkyně žádné náklady řízení soudu nevyúčtovala). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 12. srpna 2025 JUDr. Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.