73 A 3/2025 – Krajský soud v Ostravě

73 A 3/2025- 65 - text 18 73 A 3/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci navrhovatele: M. O., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 501/16, 779 00 Olomouc proti odpůrkyni: obec Suchonice sídlem Suchonice 29, 783 57 Suchonice zastoupená advokátem Mgr. Robinem Mlynářem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy o stanovení místního koeficientu daně z nemovitosti, vydaného zastupitelstvem obce Suchonice dne 26. 6. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 538,80 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Robina Mlynáře, sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Zastupitelstvo obce S. schválilo dne 26. 6. 2024 usnesení č. 10/14/2024, jímž vydalo opatření obecné povahy (dále „OOP“) o stanovení místního koeficientu daně z nemovitých věcí ve výši 3 podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. ve znění zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále „konsolidační zákon“). Tímto koeficientem se násobí daň poplatníka za jednotlivé ve výroku OOP vymezené nemovité věci v k. ú. S. 2. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. X, st. XA, XB, XC, XD, XE, st. XF a st. XG, všech v k. ú. X, jichž se napadené OOP týká. Na těchto pozemcích se nachází areál, v němž působí mj. společnosti B., a. s., která v něm zpracovává odpad. Navrhovatel podal proti návrhu OOP námitky, které odpůrkyně zamítla. B) Shrnutí obsahu podání účastníků 3. Účastníci řízení vyjádřili svá stanoviska v obsáhlých podáních. V podrobnostech soud zmíní jejich argumentaci až spolu s jejím vypořádáním, v této kapitole shrnuje jen podstatu jejich podání. Návrh 4. Navrhovatel se domáhal zrušení napadeného OOP v části týkající se jeho pozemků. Napadené OOP je podle něj předně nezákonné proto, že bylo vydáno na základě zákona, který nebyl v době jeho vydání účinný, zastupitelstvo nerozhodlo o zahájení řízení o jeho vydání a nesprávně je vyznačeno také datum jeho účinnosti. 5. Odůvodnění napadeného OOP je podle navrhovatele obecné a zejména nepodložené, jednotlivé argumenty nepřiléhavé a tendenční, a tudíž nepřezkoumatelné a diskriminační. OOP tak představuje libovůli odpůrkyně, jež protiústavně zatěžuje vlastnické právo navrhovatele. Jestliže odpůrkyně neprokázala, že areál provozovaný na pozemcích navrhovatele způsobuje jakýkoli negativní environmentální dopad na území obce, není třeba činit „environmentální opatření“, k jejichž financování má sloužit zvýšený daňový výnos. Zdůvodněna též nebyla výše koeficientu. 6. Nepřezkoumatelné je podle navrhovatele i rozhodnutí odpůrkyně o jeho námitkách. Odpůrkyně nevysvětlila odlišný přístup k vlastníkům jednotlivých pozemků v předmětném areálu, a dále při vypořádání námitek uvedla nepravdivá tvrzení o množství nákladní dopravy z a do areálu, která se s ohledem na jeho umístění uskutečňuje skrz obec jen v zanedbatelném rozsahu, ani nepodložila svá fabulační a nepravdivá tvrzení o tom, že je tento areál znečišťovatelem území obce a že je v něm pracováno s nebezpečnými odpady. Vyjádření odpůrkyně 7. Odpůrkyně požadovala zamítnutí návrhu. Uvedla, že konsolidačním zákonem byl sice § 12 zákona o dani z nemovitých věcí novelizován až s účinností od 1. 1. 2025, avšak možnost stanovit místní koeficient pro výpočet daně opatřením obecné povahy upravuje i § 16b téhož zákona, který nabyl účinnosti již 1. 1. 2024. O vydání OOP rozhodlo zastupitelstvo na svém zasedání 24. 4. 2024. 8. Odůvodnění napadeného OOP podle odpůrkyně vyhovuje zákonným i judikaturním požadavkům. Zdůraznila, že navrhovateli je přičitatelná činnost společnosti B., a.s. (dále „B.“), neboť je jediným společníkem jediného akcionáře této společnosti. B. na pozemcích navrhovatele provozuje činnost v podobě drcení a zpracování odpadů, které dováží desítkami nákladních vozidel, přičemž tato doprava má vliv na technický stav a sjízdnost obslužných pozemních komunikací v lokalitě i na kvalitu ovzduší a emise hluku, na nějž si obyvatelé obce stěžují. Zvýšený daňový výnos využije odpůrkyně primárně ke snižování dopadů uvedených negativních externalit. Požadavek na konkrétní zdůvodnění zvolené výše koeficientu prostřednictvím výpočtů a kalkulace nákladů označila za přemrštěný. S námitkami navrhovatele se vypořádala způsobem odpovídajícím jejich obecnosti. Diskriminaci navrhovatel namítl konkrétně jen ve vztahu k jednomu pozemku, s čímž se odpůrkyně vypořádala. Navrhovatel podle ní není obětí libovůle ani diskriminačního jednání, místní koeficient nebyl stanoven jen ve vztahu k jeho nemovitostem. Replika navrhovatele 9. Navrhovatel v replice označil argumentaci odpůrkyně různou účinností § 12 a § 16b zákona o dani z nemovitých věcí za extenzivní, nepřípustný a oportunistický výklad zákona, a postup odpůrkyně za rozporný s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR. Odůvodnění napadeného OOP podle navrhovatele nesplňuje nejen požadavky zákona a judikatury, ale ani požadavky důvodové zprávy a metodického doporučení, jež ukládají obcím povinnost důvody pro stanovení koeficientu podrobně vyložit, zejména z důvodu hrozící diskriminace, a opřít o relevantní podklady, což odpůrkyně neučinila. Dále namítl, že odpůrkyně záměrně zkreslila obsah závazného stanoviska k posouzení vlivu záměru na životní prostředí a obsah rozptylové studie a že svá prohlášení o zvýšené nákladní dopravě, stížnostech občanů a tvrzených negativních externalitách nedoložila. Duplika odpůrkyně 10. Odpůrkyně v duplice odkázala na stanovisko Ministerstva financí, potvrzující její závěr o existenci zákonného zmocnění k vydání napadeného OOP a ohradila se vůči nařčení ze zkreslování obsahu závazného stanoviska. V následném podání pak ještě upozornila na recentní rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) řešící danou problematiku. C) Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud v souladu s § 101d zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) přezkoumal napadené OOP v rozsahu a v mezích návrhových bodů, přičemž podle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. O věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání. Zákonné zmocnění k vydání napadeného OOP 12. Za stěžejní důvod nezákonnosti napadeného OOP označil navrhovatel absenci účinného zákonného zmocnění odpůrkyně k jeho vydání. 13. Podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci. 14. Podle § 16b odst. 1 téhož zákona obec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží. 15. Jak již upozornila odpůrkyně ve svém posledním písemném podání, zabýval se výkladem citované právní úpravy v nedávné době NSS v rozsudku ze dne 24. 7. 2025, č. j. 1 Afs 82/2025-33, ve věci obdobného OOP vydaného obcí L. V kapitole III. a) uvedeného rozsudku NSS nejprve uvedl, že citovanou úpravu do zákona o dani z nemovitých věcí vložil konsolidační zákon, jenž obecně nabyl účinnosti 1. 1. 2024 s několika výjimkami, do nichž spadá mj. právě i možnost stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy v § 12 (čl. CXIV tohoto zákona), jež nabyla účinnosti až k 1. 1. 2025. Úprava notifikace v § 16b však byla účinná již od 1. 1. 2024, přičemž podle důvodové zprávy měla odložená účinnost poskytnout „lepší možnost adaptace na novou právní úpravu ze strany poplatníků, obcí i správce daně“ (důvodová zpráva k čl. CIX konsolidačního zákona). 16. Následně NSS shrnul podstatné skutkové okolnosti projednávané věci. Zastupitelstvo obce L. schválilo OOP, v němž vymezilo nemovité věci, pro které stanovilo koeficient daně, dne 19. 6. 2024, následně jej vyvěsilo na úřední desce a podle poučení nabylo účinnosti v souladu s § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, patnáctým dnem po dni vyvěšení, takže všechna data připadla na dobu, ve které byla úprava v § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí umožňující tímto způsobem koeficienty daně z nemovitosti upravit sice platná, ale nikoliv účinná. Na tomto místě krajský soud podotýká, že v nyní posuzované věci jsou relevantní časové skutkové okolnosti shodné, neboť zastupitelstvo odpůrkyně vydalo napadené OOP dne 26. 6. 2024 a téhož dne jej vyvěsilo na úřední desce obce, takže