76 A 2/2025 – Krajský soud v Ostravě

76 A 2/2025- 47 - text  16 76 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci navrhovatele: K. H. zastoupený advokátem Mgr. Robinem Mlynářem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice proti odpůrci: Město Kopřivnice Štefánikova 1163/12, 742 21 Kopřivnice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy, změny č. 1 Územního plánu Kopřivnice takto: I. Změna č. 1 územního plánu Kopřivnice vydaná usnesením Zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 25. 4. 2024 se v rozsahu grafické i textové části vztahující se k pozemkům parc. č. X a parc. č. XA v k. ú. X zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení ve výši 17 269,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Robina Mlynáře, sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice. Odůvodnění: Námitky navrhovatele: 1. Předmětem sporu je změna zařazení pozemků navrhovatel do ploch s funkčním využitím zemědělské (NZ) z plochy bez funkčního určení, dříve plochy zastavitelné - plochy „bydlení v rodinných domech (individuální) – městské, příměstské“ (BI). 2. Navrhovatel se svým návrhem doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 23. 4. 2025 domáhal zrušení změny č. 1 Územního plánu Kopřivnice, a to v rozsahu grafické i textové části vymezující využití plochy: plochy zemědělské – NZ ve vztahu k pozemkům parc. č. X a XA v katastrálním území X (dále jen „dotčené pozemky“). 3. Jde již o druhý návrh navrhovatele ohledně týchž pozemků. Jeho prvnímu návrhu na zrušení územního plánu Kopřivnice z roku 2019 ve vztahu k těmto pozemkům zdejší soud vyhověl dne 16. 9. 2020, č. j. 76 A 2/2020–46. Změna ze zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech (individuální) na plochu s funkčním využitím zemědělským byla tehdy odůvodněna ochranou krajinného rázu. Krajský soud dospěl k závěru, že se sice jedná o cíl legitimní, nedostatečně však byla posouzena proporcionalita zásahu ve vztahu k dotčeným vlastnickým právům tak, aby míra regulace u konkrétních lokalit odpovídala cennosti hodnot, které mají být chráněny. Odůvodnění odpůrce krajský soud shledal nedostatečné a částečně nepřezkoumatelné. 4. Po tomto zásahu krajským soudem zastupitelstvo odpůrce na zasedání dne 22. 4. 2021 rozhodl o pořízení změny územního plánu číslo 1. Změna č. 1 pak byla přijata opatřením obecné povahy dne 25. 4. 2024. Pozemky navrhovatele byly zařazeny do ploch funkčním využitím zemědělské. S tím navrhovatel nesouhlasí. 5. Navrhovatelem namítl procesní pochybení (1) spočívající v tom, že veřejná vyhláška o vydání změny č. 1 územního plánu nebyla vyvěšena na elektronické úřední desce, neboť ji navrhovatel navzdory pečlivé kontrole na desce nenalezl a odpůrce poskytnuté potvrzení o vyvěšení dokumentů vygenerován systémem Vera Radnicene jsou příslušnými metadaty ke zveřejnění dokumentu. 6. Navrhovatel dále namítl nepřezkoumatelnost (2) odůvodnění zařazení pozemku navrhovatele do plochy s funkčním využitím plochy zemědělské. Odpůrce nechal zpracovat dvě varianty využití předmětné plochy. Důvodem pro upřednostnění varianty A (zařazení do plochy zemědělské) a má být skutečnost, že k variantě B (zařazení do ploch zastavitelných) jsou stanoviska dotčených orgánů méně příznivá, kdy je odkazováno zejména na blíže neurčené stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. V odůvodnění není alespoň ve stručnosti zmíněn jeho obsah. 7. Nepřezkoumatelnost zakládá nejen absence úvah odpůrce, ale i to, že se odpůrce náležitým způsobem nevypořádal s obsahem doručených námitek a připomínek. V odůvodnění změny č. 1 je uvedeno, že zařazení pozemku navrhovatele do plochy s funkčním využitím plochy zemědělské nemá být ochrana krajinného rázu, ačkoliv údajnou ochranou krajinného rázu bylo ze strany odpůrce argumentováno v případě územního plánu 2019. Odpůrce neuvedl žádné důvody a úvahy, který jej vedly k přehodnocení původního názoru. Podle navrhovatele jde o účelovost použití argumentu. Odpůrce při vědomí nedostatku předchozího důvodu přichází ze zcela novými důvody, které nebyly předmětem soudního přezkumu. 8. Odpůrce nevypořádal námitku navrhovatele nesprávné interpretace obsahu stanoviska orgánu ochrany vod. Toto je součástí koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 30. 6. 2022, č. j. MSK 74593/2022. Podle navrhovatele nebylo stanovisko orgánu ochrany vod pro variantu B nesouhlasné, neboť orgán ochrany vod pouze změnil nutnost realizace opatření pro realizaci záměru v podobě umístění rodinného domu. Na to však odpůrce nereagoval. 9. Navrhovatel v námitkách namítl nesprávnost a neodůvodněnost stanoviska orgánu ochrany zemědělského původního fondu, které je rovněž součástí výše uvedeného koordinovaného stanoviska. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu se bez jakéhokoliv odůvodnění zcela odchýlil od svého dřívějšího pohledu na věc, kdy neměl žádný problém s vymezením plochy pro zástavbu v celé lokalitě. Stejně tak se nijak nevymezil oproti územní studii z roku 2013. Odpůrce na toto rovněž nijak nereagoval, a vyšel ze závazného stanoviska, jehož obsah je rozporný. 10. Odpůrce nevypořádal ani námitku navrhovatele, kterou tvrdil nepřezkoumatelnost stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 18. 8. 2 022 Kč je MS k 99425/2022. Navrhovatel v procesu pořizování změny č. 1 několikrát zmiňoval, že nesouhlasná stanoviska jsou výsledkem vůle odpůrce, který zpracoval příslušné podklady pro variantu B ledabyle, aby byla ze strany dotčených orgánů preferována varianta A. 11. Navrhovatel namítl nezákonnost (3) důvodů pro přeřazení pozemků do plochy s funkčním využitím plochy zemědělské. Z judikatury správních soudů vyplývá, že při územním plánování je nutno respektovat stávající způsob využití. Navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-130. Podle odpůrce je jedním ze stěžejních důvodů přeřazení dostatečné množství vymezených zastavitelných ploch na území města Kopřivnice. Tento argument však zcela lichý, neboť zastavitelné plochy, na které odpůrce odkazuje, byly vymezeny až územním plánem 2019. Odpůrci nemůže být ku prospěchu jeho postup, kdy vydal částečně nezákonně územní plán v roce 2019, nebo postup, kdy prokazatelně a bez jakýchkoliv racionálních důvodů vyčkával s přijetím změny č. 1. Pořizovatel se ani nepokusil o postup podle § 50 odst. 8 stavebního zákona. 12. Navrhovatel dále namítl nepřiměřený zásah do svých práv a diskriminační charakter (4) přijaté regulace. Podle navrhovatelem regulaci nelze považovat za vhodnou k dosažení zákonem aprobovaného cíle ani za přiměřenou. Naopak je regulace projevem zjevného diskriminačního jednání, což dokládá i vývoj v projednávané věci, kdy odpůrce stále hledá nové důvody, jak navrhovateli nevyhovět. O diskriminačním charakteru změny č. 1 vůči navrhovateli svědčí neuvedení důvodů, proč považuje za nutné přeřadit pozemky navrhovatele do plochy s funkčním využitím plochy zemědělské. Navrhovatel předmětné pozemky nabyl do vlastnictví do svého vlastnictví z důvodu možnosti realizace svého záměru, výstavby rodinného domu. 13. Důvodem přeřazení má být to, že pozemky navrhovatele jsou předmětem ochrany podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Na pozemcích navrhovatele se však nachází toliko zemědělská půda, které je zařazena do čtvrté třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Nejedná se tedy o nikterak bonitní zemědělskou půdu. Odpůrce územním plánem 2019 vymezil zcela nové zastavitelné plochy, kterými zasáhl do ochrany zemědělského půdního fondu. Nesprávný je argument nutnost obhospodařovat půdu prostřednictvím moderních zemědělské techniky. Navrhovatele je vlastníkem této půdy a je zcela na jeho vůli, zda a jakým způsobem ji bude obhospodařovat. 14. Podle názoru navrhovatele, je důvodem pro přijetí změny číslo 1 rovněž údajný zásah do krajinného rázu, byť odpůrce popírá. 15. Navrhovatel nesouhlasil ani s odůvodněním, že vymezení pozemku jako zastavitelných ploch by vyžadovalo nezbytné investice do vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury. Zcela nesprávné je pak tvrzení odpůrce, podle kterého není pravdou, že by mezi ním a navrhovatelem došlo k dohodě na zřízení věcného břemene pro vedení inženýrských sítí přes pozemek parc. č. XB, když přímo toto je uvedeno v kupní smlouvě, kterou mezi sebou uzavřeli odpůrce a navrhovatel dne 8. 10. 2018. Za neopodstatněný označil navrhovatel uváděné náklady na napojení pozemku na veřejně technickou infrastrukturu. Stanovisko odpůrce: 16. Změnu územního plánu přijal bez prodlení s ohledem na datum právní moci zrušujícího rozsudku krajského soudu a termíny schůzí zastupitelstev. Skutečně nechal vypracovat dvě varianty řešení posuzovaného území, obě stejně kvalitně. Tvrzená ledabylost není argumentačně nijak podložená. Vyhláška o změně č. 1 byla řádně vyvěšena na