78 A 4/2024 – Krajský soud v Ostravě

78 A 4/2024- 27 - text  12 78 A 4/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce: J. S. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Městský úřad Šternberk (dále „MÚ“) rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023, č. j. X uznal žalobce vinným spácháním přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jehož se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, neboť neznámý řidič s vozidlem žalobce dne 18. 6. 2021 ve Šternberku na ulici Olomoucká v rozporu s § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu překročil o 9 km/h nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h). Rychlost vozidla byla změřena automatizovaným technickým prostředkem. 2. Odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí MÚ potvrdil. B) Shrnutí obsahu podání účastníků 3. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí MÚ. Žalobní body soud stručně shrnuje takto: a) Důkaz o rychlosti vozidla byl pořízen nezákonně, neboť v rozporu s § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, nebyla zveřejněna informace o zřízení stacionárního radaru na předmětném místě ke dni spáchání údajného přestupku. Tvrzení žalovaného, že tato informace byla zveřejněna na webových stránkách nemá oporu ve spise, naopak ze zjištění MÚ vyplývá, že tato informace nebyla nejméně 4 roky před datem 18. 6. 2024 zveřejněna, resp. je její zveřejnění neprokázané. b) Žalovaný nerozhodl o námitce podjatosti, což absurdně omlouvá tím, že se o námitku podjatosti nejednalo. Žalobci není zřejmé, jak jinak měl vyjádřit svůj nesouhlas s tím, jak správní orgán vede řízení. O obstrukci za účelem prodloužení řízení nemůže být řeč, řízení zdržoval správní orgán. Lichý je též odkaz na argumentaci žalobce pandemickou situací v omluvě z jednání a následnou žádostí o nařízení ústního jednání po pěti měsících, neboť pandemická situace byla po pěti měsících od prosince 2021 diametrálně odlišná a také správnímu orgánu bylo známo, že již u žalobce pominulo riziko neprovedení operace kvůli nákaze. c) MÚ neuvědomil žalobce včas o ústním jednání, takže v rozporu s čl. 6 odst. 3 písm. d) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod znemožnil žalobci klást otázky svědkovi, který měl potvrdit jednání řidiče v krajní nouzi. Žalovaný odmítl provést opakovaný výslech tohoto svědka s odůvodněním, že je to nadbytečné a nepotřebné, přestože žalobce namítal, že to nelze předjímat, neboť vhodně zvolenými otázkami by vše bylo vysvětleno. Poté navrhl žalobce výslech svědkyně I. S., která mohla vnést do případu světlo namísto odmítnutého svědka. Komentář žalovaného, že si žalobce „ještě vzpomněl na dalšího svědka“ a že návrh učinil „až“ 20. 11. 2023, je nepřípadný, neboť žalobce navrhl výslech své příbuzné teprve po odmítnutí provedení opakovaného výslechu původně navrženého svědka, o němž se žalobce domníval, že jeho výslech bude stačit. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na důkaz o zveřejnění informace o měření rychlosti stacionárním radarem v ulici Olomoucká ve Šternberku ve spisu z odvolacího řízení. Absence rozhodnutí o námitce podjatosti samostatným usnesením není podle žalovaného nezákonným postupem, neboť se materiálně o námitku podjatosti nejednalo, námitka nesměřovala k ochraně procesních práv žalobce, nýbrž k procesní obstrukci za účelem prodloužení řízení. Podle žalovaného tudíž postačuje, že se MÚ vyjádřil k takové námitce jen v odůvodnění rozhodnutí, a ani žalovaný nebyl povinen o ní samostatně rozhodnout. 5. Tvrzení o překročení rychlosti v krajní nouzi kvůli akutní zdravotní indispozici matky (a to bez jakýchkoli důkazů) uplatnil žalobce podle žalovaného poprvé až ve vyjádření doručeném MÚ dne 27. 5. 2022, tj. 9 měsíců od doby, kdy se o přestupku dozvěděl z výzvy MÚ, ačkoli u tak významné skutečnosti mající povahu okolnosti vylučující protiprávnost by bylo lze očekávat, že ji sdělí správnímu orgánu dříve. Následně žalovaný shodně s obsahem napadeného rozhodnutí popsal své důvody, proč vyhodnotil postup žalobce jako účelový, proč nepřistoupil k opakovanému výslechu svědka D. V. a proč k této otázce nevyslechl ani matku žalobce. Replika žalobce 6. V replice žalobce znovu zdůraznil, že ve správním spise absentuje důkaz o stavu webových stránek k datu přestupku a že tvrzení žalovaného o jeho obstrukčním jednání nejsou podložená. K namítané nemožnosti prokázat krajní nouzi dále dodal, že MÚ si musel být z jeho sdělení vědom toho, že se žalobce bude moci věnovat věci až po plánované operaci. C) Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl ve věci bez jednání. Zveřejnění informace o radaru 8. Podle § 24b odst. 1 zákona o obecní policii obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. Podle odst. 2 téhož ustanovení jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. 9. Smyslem druhého odstavce citovaného ustanovení je zjištění informovanosti veřejnosti o tom, že se může nacházet na místě, které je monitorováno. Zákon ani jiné další předpisy nestanoví, jakým způsobem se má tato informace uveřejnit. Podle konstantní judikatury NSS je jedním z vhodných a dostatečných způsobů její zveřejnění na webových stránkách obce. Zároveň však, jak žalobce zdůraznil s odkazem na relevantní judikaturu, je vzhledem k proměnlivosti webových stránek v čase nutno jejich obsah relevantním způsobem zachytit k rozhodnému okamžiku. 10. V posuzované věci se žalovaný zabýval otázkou splnění podmínky uveřejnění dané informace ve smyslu § 24b odst. 2 zákona o obecní policii na str. 5 napadeného rozhodnutí, kde v reakci na odvolací námitku uvedl, že v odvolacím řízení opatřil jako nový podklad sdělení MÚ ze dne 8. 4. 2024 k obsahu internetových stránek města Šternberk a Městské policie Šternberk (www.sternberk.eu), jež dokládá, že v adresáři (záložce) Bezpečnost – Městská policie – Měření rychlosti byly podrobnosti o místě a způsobu měření rychlosti, včetně systému ATP (tzv. stacionární radar) v ulici Olomoucká, zveřejněny od 3. 8. 2016 až do dne spáchání přestupku. Následně pak na str. 9 napadeného rozhodnutí k námitce žalobce, že sdělení MÚ ze dne 8. 4. 2024 jednoznačně nedokládá obsah uveřejněné informace právě ke dni spáchání přestupku, tj. ke dni 18. 6. 2021, žalovaný uvedl, že není důvod pochybovat o tom, že informace o měření předmětným radarem byla na uvedených internetových stránkách uveřejněna nepřetržitě od 3. 8. 2016, tj. i v době spáchání přestupku, přičemž poukázal na absenci žalobcových tvrzení a důkazu opaku. 11. Krajský soud ověřil, že ve správním spise (viz č. l. 20 až 21 spisu žalovaného a taktéž č. l. 174 až 175 spisu MÚ) se skutečně nachází sdělení MÚ ze dne 8. 4. 2024, č. j. MEST 26789/2024, v němž tento uvedl, že dokládá stav zveřejnění informací o měření rychlosti na www.sternberk.eu pomocí služby Webarchiv, kterou provozuje Národní knihovna ČR s tím, že služba Webarchiv nabízí archivaci stavu webu k „záchytným“ časovým bodům, přičemž nejdále do minulosti nabízí uvedená služba doklad o stavu stránek www.sterberk.eu ke dni 3. 8. 2016 a nejblíže po dni spáchání přestupku ke dni 28. 6. 2021, a dále MÚ prohlásil, že informace o měření rychlosti stacionárními radary na ulici Olomoucká ve Šternberku, byla zveřejněna po celou dobu měření od 3. 8. 2016 minimálně do 28. 6. 2021 (a je stále), tedy i dne 18. 6. 2021. Dále se ve spisu nacházejí i přílohy uvedeného sdělení, a to dvě vytištěné webové stránky města Šternberk (www.sternberk.eu) podle stavu zveřejnění ke dni 3. 8. 2016 a ke dni 28. 6. 2021, z nichž vyplývá, že Městská policie Šternberk provádí ve vybraných lokalitách měření certifikovanými měřiči rychlosti od společnosti LAVET, přičemž zmíněny jsou stacionární radary na ul. Jívavská a Olomoucká. A konečně je z obsahu předloženého správního spisu zřejmé i to, že ž