18 Ad 1/2025 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:18.Ad.1.2025.59
Datum: 2026-02-18
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/201897-923 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání jejího syna M. K. a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 10. 8. 2021, č. j. 52764/2021/OPA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto o odnětí příspěvku na péči. Podle žalovaného M. K. nesplnil podmínky …
18 Ad 1/2025- 59 - text  8 18 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobkyně: A. K. zastoupen advokátkou Mgr. Pavlou Kubíčkovou, advokátkou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/201897-923, ve věci odejmutí příspěvku na péči takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/201897-923 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání jejího syna M. K. a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 10. 8. 2021, č. j. 52764/2021/OPA (dále „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto o odnětí příspěvku na péči. Podle žalovaného M. K. nesplnil podmínky nároku na příspěvek na péči s ohledem na jeho bydliště a střed zájmů v Chorvatsku. 2. K tomu krajský soud již úvodem dodává, že žalobkyně žalobu proti napadenému rozhodnutí podala společně se svým synem, přičemž řízení o její žalobě proti napadenému rozhodnutí bylo vyloučeno k samostatnému projednání, zatímco žaloba jejího syna M. K. byla vedena krajským soudem pod sp. zn. 18 Ad 21/2024. Žalobní námitky a stanovisko žalovaného: 3. Podle žalobkyně byla jejímu synovi nezákonně zrušena a ukončena účast na veřejném zdravotním pojištění. Tím došlo i nezákonně k odnětí příspěvku na péči, na kterém je její syn zcela závislý. Namítala, že relevantní změna bydliště u jejího syna nenastala. Ten i nadále považuje za ohnisko zájmů Českou republiku za situace, kdy v Chorvatsku pobývá pouze přechodně s ohledem na svůj zdravotní stav. Žádné vazby na Chorvatsko nemá, jediným pojítkem je žalobkyně. 4. Žalobkyně je toho názoru, že § 141 odst. 3 správního řádu jí zakládá vedlejší účastenství i pro řízení o odvolání. Podle § 27 odst. 2 správního řádu je účastníkem každá osoba, jejíhož práva se má rozhodnutí týkat, nebo která jím může být přímo dotčeno. Což je i její případ, neboť byla evidována jako pečující osoba, byla zpětně zbavena nároku na státní pojištění, ztratila možnost vykázat péči pro účely důchodového a zdravotního pojištění a byla připravena o hmotné zajištění, nezbytné pro výkon péče. Péči o syna musela hradit ze svého jediného příjmu, kterým je životní minimum. Tato situace přitom trvá již 8 let. Kromě prostředků, které musela žalobkyně vynaložit, byla zkrácena rovněž o zápočet na starobní důchod, a to po celou dobu péče od srpna 2015 dodnes. 5. Žalobkyně připomněla genezi celé věci, zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2024, č. j. 10 Ads 348/2022-36, kterým byl zrušen nejen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, ale i rozhodnutí žalovaného. Podle žalobkyně z tohoto rozsudku Nejvyššího správního soudu jasně vyplývá, že ukončení zdravotního pojištění bylo nezákonné. Žalovaný nesprávně určuje za stát bydliště jejího syna Chorvatsko, a to na základě stejného dotazníku, který vedl VZP ke zrušení jeho zdravotního pojištění v ČR. Podle žalobkyně k zániku pojištění nikdy nedošlo a nemohlo dojít, neboť k tomu nebyly splněny podmínky. Zánik nelze dovozovat ani z evropských předpisů, jak tvrdí žalovaný. Žalovanému rovněž vytkla, že neučinil relevantní zjištění či dokazování ve vztahu ke skončení účasti jejího syna na veřejném zdravotním pojištění a odkázal se pouze na jiné rozhodnutí. 6. Postupem žalovaného byl jejímu synovi odňat příspěvek na péči v České republice. Současně mu však nevznikl tento nárok v Chorvatsku, kde má evidované přechodné bydliště. Tímto nezákonným postupem se tak oba ocitli bez hmotného zajištění. Pouhá dočasná změna bydliště v rámci EU nemůže vést ke zhoršení postavení, tj. vyškrtnutí ze systému pojištění a odnětí přiznané dávky, za situace, kdy shodný nárok byl jejímu synovi odepřen v místě dočasného bydliště. Podle názoru žalobkyně nemůže být občan EU sankcionován v případě realizace svobody volného pohybu, která je jednou ze základních svobod, na kterých je vystaven systém EU. A to ještě v situaci, kdy mu žádným zákonným způsobem nezanikla účast na zdravotním pojištění. 7. Podle názoru žalobkyně zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec evidován, není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, jakož ani není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Její syn neměl v úmyslu pojištění v ČR ukončit z důvodu dočasného pobytu v zahraničí. I pojistné za něj bylo řádně odváděno, neboť plátcem byl stát s ohledem na invaliditu třetího stupně. K pojištění v Chorvatsku byl její syn fakticky donucen v roce 2017. Pojišťovna tímto dle žalobkyně zakládá nejistotu v právech občanů, když nikdo dočasně pobývající v zahraničí si nemůže být jist, zda bude někdy vyhodnoceno, že jeho pobyt představuje změnu bydliště, byť on sám tento zájem nemá. Nadto poukázala, že okamžik zániku je pak zcela na libovůli pojišťovny, která může zrušit pojištění občana kdykoliv a k jakémukoliv datu. To vše se zdůrazněním toho, že okolnost zániku pojištění jejího syna v ČR a nucené přihlášení v Chorvatsku je jediným důvodem, pro který došlo k odnětí příspěvku na péči. 8. Kromě toho namítala, že žalovaný nesprávně vyhodnotil stupeň závislosti jejího syna. České správní orgány stanovily pouze I. stupeň závislosti, přestože v Chorvatsku byl její syn opakovaně uznán osobou ve III.-IV. stupni závislosti. Byl tedy nesprávně zjištěn skutkový stav. 9. Žalovaný ve svém vyjádření připomněl, že žalobkyně ve správním řízení vystupovala v postavení zmocněnkyně svého syna M. K., přičemž nenamítala, že by chtěla vstoupit do řízení jako dotčená osoba, jejíž práva byla napadeným rozhodnutím dotčena. Proto podle žalovaného nemá aktivní legitimaci k podání žaloby. Aby mohla být případně dotčena na svých právech, musela by být osobou pečující o osobu blízkou ve II. až IV. stupni, což není tento případ. Pouze v takovém případě by měla ze strany státu nárok na bezplatné zdravotní pojištění. Ve zbytku se odkázal žalovaný na své vyjádření k žalobě ve věci syna žalobkyně a uvedl, že napadené rozhodnutí je podle něj zákonné a navrhl žalobu zamítnout. Replika žalobkyně: 10. Ve své replice vyjádřila nesouhlas s názorem žalovaného, že není dotčena ve svých právech. Zopakovala, že za svého syna jedná od roku 2015 ve správních i soudních řízení a v plném rozsahu o něj pečuje. Od roku 2015 je evidována jako pečující osoba u úřadu práce. Výkon péče o syna byl v projednávaném období reálně poskytován, jak vyplývá z doložené lékařské dokumentace z Chorvatska. Tato dokumentace však byla ze strany správních orgánů ignorována. Její syn je dlouhodobě léčen v Chorvatsku, kde byl opakovaně uznán osobou ve III.-IV. stupni závislosti na péči. V ČR mu byl však stanoven pouze I. stupeň, jednalo se tak prokazatelně o nesprávné zjištění skutkového stavu. Původní rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno kasačním soudem a věc mu byla vrácena k novému řízení. V tomto řízení však žalovaný nadále řešil pouze otázku odnětí příspěvku, nikoliv určení stupně závislosti. Tento rozpor trvá dodnes. Ústní jednání: 11. U ústního jednání oba účastníci setrvali na svých stanoviscích. Zjištění ze správního spisu: 12. Krajský soud ze správního spisu zjistil, že oznámením ze dne 10. 6. 2021 Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě vyrozuměl syna žalobkyně, že zahajuje z moci úřední řízení o odejmutí příspěvku na péči pro závislost v I. stupni, který mu byl přiznán rozhodnutím úřadu práce ze dne 29. 2. 2016, č. j. 20204/2016/OPA. 13. Důvodem pro zahájení řízení byla skutečnost, že v odvolacím řízení vedeném ohledně přiznání příspěvku na péči bylo zjištěno, že doba trvání jeho veřejného zdravotního pojištění skončila, neboť je od 12. 1. 2017 pojištěn v Chorvatsku. 14. Pan K. totiž na žádost VZP v minulosti vyplnil dotazník pro určení státu bydliště pro účely aplikace koordinačních nařízení“, který jí vyplněný odeslal v říjnu 2016. V tomto dotazníku se objevuje informace, že od roku 2005 žije v Chorvatsku u žalobkyně z titulu sloučení rodiny a ze zdravotních důvodů, neboť mu žalobkyně poskytuje péči. Dále soud zjistil, že pana K. uvedl, že je zcela bez příjmů, v Chorvatsku mu byla určena trvalá pracovní neschopnost, III. stupeň invalidity a závislost na pomoci jiné osoby ve IV. stupni. Uvedl, že není evidován na úřadu práce, nepobírá dávky v nezaměstnanosti, je svobodný, bezdětný a že ve společné domácnosti bydlí se žalobkyní. V Chorvatsku je registrován u všeobecného praktického lékaře již od roku 2010. Nicméně uvedl, že za své bydliště považuje nadále ČR. Žalobkyně je přitom od roku 2007 pojištěna v Chorvatsku. 15. V návaznosti na zjištěné skutečnosti VZP panu K. oznámila, že jeho zdravotní pojištění bude v ČR ukončeno ke 12. 10. 2016. Byť má trvalý pobyt v ČR, nezdržuje se tu již 10 let, nevykonává výdělečnou činnost, nepobírá důchodové dávky, a proto musí být přihlášen

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 141 (500/2004 Sb.)§ 27 (500/2004 Sb.)