22 Af 15/2025 – Krajský soud v Ostravě

22 Af 15/2025- 42 - text  9 22 Af 15/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci žalobkyně: BG Technik cs, a.s., IČO 25253948 sídlem U Závodiště 8/251, Praha 5 – Velká Chuchle zastoupená advokátkou JUDr. Valerií Vodičkovou sídlem Vodičkova 40, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č.j. 14475/2025-900000-24110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Vymezení věci 1. V posuzované věci jde o celní sazební zařazení elektrického vozíku SELVO 4800. Mezi žalobkyní a žalovaným je sporné, zda jde o „vozík pro invalidy“, na něž dopadá nulové dovozní clo nebo zda jde o vozidlo pro přepravu osob obecně, na nějž dopadá desetiprocentní clo. Žalobkyně dovezla elektrické vozíky do ČR opakovaně a podala celní prohlášení, v němž navrhla zařadit dovezené vozíky SELVO 4800 do sazebního zařazení podpoložky 8713 90 00 kombinované nomenklatury se sazbou dovozního cla ve výši 0 %. Celní úřad jako správní orgán 1. stupně opakovaně dospěl k závěru, že předmětné vozíky náleží do podpoložky 8703 10 18 kombinované nomenklatury se sazbou dovozního cla 10 %. V nyní posuzované věci se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2025, č.j.14475/2025-900000-24110, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj, dodatečný platební výměr ze dne 20. 9. 2024, č.j. 320407-9/2024-570000-11, jímž bylo žalobkyni dodatečně vyměřeno dovozní clo ve výši 173 831 Kč z důvodu zařazení dovezeného zboží vozíku SELVO 4800 do podpoložky 8703 10 18 kombinované nomenklatury. 2. Žalobkyně v podané žalobě tvrdí, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně i žalovaného jsou nezákonná a požaduje jejich zrušení, což odůvodnila následujícími žalobními námitkami. 3. V první žalobní námitce žalobkyně tvrdí, že prováděcí nařízení Komise (EU 2021/1367) ze dne 6. 8. 2021 (dále také jen „Nařízení“), není pro žalobkyni závazné a použitelné, nevztahuje se na případ žalobkyně. Celní úřady doslova vytvořily situaci, kdy žalobkyně již nemá prostor k tomu, aby uvedla jakékoliv rysy a charakteristiky umožňující využití vozíků SELVO osobami se zdravotním postižením, neboť při tvorbě Nařízení došlo k přepisu charakteristik zboží deklarovaného žalobkyní tak, aby veškeré prvky, dokonce i ty, které výslovně určují využití zboží pro invalidy, byly uvedeny v Nařízení a zcela tak vyloučily podřazení zboží do podpoložky 8713. Jelikož Nařízení není pro případ žalobkyně použitelné, dopustil se žalovaný jeho aplikací nesprávného právního posouzení věci, což žalobkyně považuje za důvod zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. 4. Jako druhou žalobní námitku žalobkyně uvedla, že žalovaný vytvořil na základě subjektivních ničím nepodložených domněnek z deklarovaného zboží žalobkyně zcela jiné zboží tak, aby ho mohl následně zařadit do jiné kategorie a odůvodnit to vývojem a výsledky expertních jednání orgánů EU ve věci sazebního zařazení zboží. Toto jednání žalovaného je projevem nepřípustné libovůle a překročení mezí správního uvážení, což má za následek nezákonnost rozhodnutí a je důvodem pro jeho zrušení. 5. Ve třetí žalobní námitce žalobkyně uvedla, že deklarované zboží – vozík SELVO 4800 splňuje zákonem stanovené podmínky pro zdravotnický prostředek a žalovaný není kompetentní k tomu, aby rozhodoval o tom, zda se jedná o zařízení určené pro invalidy či nikoliv. 6. Čtvrtou žalobní námitkou žalobkyně konstatovala, že bez ohledu na existenci nařízení Komise (EU) č. 2021/1367 se zboží žalobkyně zařazuje dle dosavadní judikatury do čísla 8713 KN a celní orgány včetně žalovaného jsou povinny toto zařazení respektovat. Zařazením deklarovaného zboží v rozporu s dosavadní judikaturou se žalovaný dopustil nezákonného postupu a porušení subjektivních práv žalobkyně, což má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. 7. V páté námitce žalobkyně namítla, že je nepochybné, že vozík SELVO je vozidlo sloužící lidem se zdravotním postižením a žalovaný nezákonně odmítl a neakceptoval technické osvědčení vydané Ministerstvem dopravy a Státním úřadem pro kontrolu léčiv o tom, že vozík SELVO je zdravotnickým prostředkem. 8. Další žalobní námitkou žalobkyně tvrdila, že tím, kdo určuje účel zboží není Komise EU, Výbor pro celní kodex ani celní úřady, ale jsou to právě vnitrostátní orgány a jimi vydané dokumenty a konečně samotný charakter a způsob využití zboží. Žalovaný ignoroval ustálenou judikaturu ve věci zatřídění vozíku SELVO 4800, což je projevem porušení zásady rovnosti a legitimního očekávání, proto je napadené rozhodnutí nezákonné. Pochybnosti celních orgánů jsou založeny na vědomě nesprávném právním posouzení věci. 9. V sedmé námitce zastává žalobkyně názor, že rozsudek SDEU ve spojených věcech C-129/23 a C-567/23 není závazný, jde pouze o vodítko použitelné k zařazování zboží dle celního sazebníku, při němž je třeba zhodnotit specifika každé věci. Dle judikatury SDEU je nutno při zařazení zboží brát ohled na účel jeho použití, který je mu inherentní, hlavní a vedlejší funkce výrobku, jakož i způsob nabízení zboží. Inherentní funkcí vozíků SELVO je jednoznačně usnadnění pohybu mj. invalidním osobám. 10. V další námitce žalobkyně vyjádřila nesouhlas se závěry rozsudku SDEU ve spojených věcech C-129/23 a C-567/23, dle nichž jsou vozíky SELVO určeny pro starší nebo lehce postižené osoby, jejichž schopnost chůze je omezena pouze okrajově (tedy pro osoby, které nelze zařadit pod pojem „invalida“). 11. Závěrem žalobkyně uvedla, že vnitrostátní soudy (rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 5 Af 12/2017-172, rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Af78/2016-40, rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 125/2018) rozhodly, že vozíky SELVO mají znaky a charakteristiky ulehčující invaliditu a jejich primárním účelem je usnadnění pohybu tělesně postiženým. Tyto rozsudky dle názoru žalobkyně musí být dostačující pro zařazení vozíku SELVO do podpoložky 8713 90 00. 12. Žalobkyně navrhla, aby v případě pochybností o zařazení vozíku SELVO pod kód 8713 90 00, dal soud vypracovat znalecký posudek, který by určil, zda má vozík SELVO charakteristiky určující jeho použití invalidními osobami. 13. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, na základě správně a dostatečně zjištěného skutkového zákonem a námitky proto nejsou důvodné. Rozhodnutí je v souladu s rozsudkem SDEU ve spojených věcech C-129/23 a C-567/23, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2025, č.j. 10 Afs 134/2020-161 a dlouhodobou praxí celních orgánů ostatních členských států EU. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 15. Spor o celní sazební zařazení vozíku SELVO 4800 mezi žalobkyní jako dovozcem zboží a žalovaným započal již v roce 2016, kdy celní úřad jako správní orgán 1. stupně i žalovaný opakovaně zařadili vozík pod položku 8703 10 18 KN a doměřili clo. Žalobkyně proti rozhodnutím o doměření cla podala správní žaloby, o nichž bylo rozhodnuto rozsudky krajských soudů a zejména rozsudkem Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Afs 125/2018-38 ze dne 27. 6. 2018 v němž NSS dospěl k názoru, že vozík SELVO je třeba zařadit do podpoložky 8713 90 00 KN s nulovou výší cla. Výše uvedená judikatura vznikla za účinnosti nařízení Komise (ES) č. 718/2009, kdy v tomto období byla problematika sazebního zařazování výrobků podobných předmětnému vozíku SELVO 4800 řešena opakovaně, a to jak Výborem pro celní kodex , tak judikaturou Soudního dvora EU, přičemž Soudní dvůr se dvakrát zabýval problematikou zařazení zboží do podpoložek 8703 10 18 a 8713 10 00 KN a v obou případech se věc týkala sazebního zařazení elektrických vozíků (rozsudek ve věci Invamed Group a další, C-198/15, ECLI:EU:C:2016:362; rozsudek ve věci Lecson Elektromobile GmbH, C-12/10, ECLI:EU:C:2010:823). 16. Dne 17. 8. 2021 bylo v Úředním věstníku EU č. L 294 publikováno Prováděcí nařízení Komise (EU 2021/1367) ze dne 6. 8. 2021. Jedná se o závazný a ve všech členských státech EU přímo použitelný komunitární právní předpis, který v souladu se svým čl. 3 vstoupil v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU, tedy dne 6. 9. 2021. Příloha Nařízení obsahovala popis dotčeného zboží, jeho zařazení (kód KN) a odůvodnění tohoto zařazení. Vozík SELVO 4800 zcela odpovídal svými vlastnostmi, parametry a znaky výrobku popsanému v prvním sloupci př