9 As 90/2011 — Nejvyšší správní soud

45 A 19/2013- 60 - text - 10 - 45A 19/2013 – 60 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobců a) V. S., bydlištěm x, a b) J. D., bydlištěm x, zastoupených JUDr. Sylvou Rychtalíkovou, advokátkou se sídlem Kodaňská 521/57, 101 00 Praha 10, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za účasti Honebního společenstva V., se sídlem x, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2013, sp. zn. SZ_106507/2007/KUSK/10, č. j. 152590/2012/KUSK, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2013, sp. zn. SZ_106507/2007/KUSK/10, č. j. 152590/2012/KUSK, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci b) se ukládá zaplatit do 7 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč za podání žaloby, a to na účet Krajského soudu v Praze č. 3703-8729111/0710, VS: 3945001913. III. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 18.729,20 Kč k rukám jejich zástupkyně, JUDr. Sylvy Rychtalíkové. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2013, sp. zn. SZ_106507/2007/KUSK/10, č. j. 152590/2012/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Mělník, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen „městský úřad“), ze dne 23. 5. 2007, č. j. 2451/ZP/06/LISV, a to tak, že podle § 20 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 18/2012 Sb. (dále jen „zákon o myslivosti“) odmítl zapsat honební společenstvo (dále jen „HS“) Jeviněves do rejstříku honebních společenstev a odmítl uznat společenstevní honitbu Jeviněves. Žalobci uvedli, že z průběhu řízení i z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že nebyla splněna ani jedna z podmínek pro rozhodnutí o odmítnutí návrhu na registraci a na uznání honitby podle § 20 odst. 4 zákona o myslivosti. Napadené rozhodnutí nemá oporu ve spisovém materiálu a v provedených důkazech. Ze zápisu z ústního jednání, které se konalo u žalovaného dne 2. 3. 2004, vyplývá, že ke dni ustavující valné hromady disponovalo HS Jeviněves nepochybně s 548,8 ha honebních pozemků. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že nezkoumal souvislost jednotlivých honebních pozemků, které měly být součástí honitby Jeviněves, protože již není možno předmětnou honitbu uznat z jiných důvodů. Tyto důvody však nejsou v rozhodnutí srozumitelně uvedeny. Rovněž závěr žalovaného, že v předložených stanovách nezjistil nedostatky, které by bránily registraci HS Jeviněves, je zcela nesrozumitelný a tudíž nepřezkoumatelný. Žalovaný dále v řízení následujícím po zrušení jeho předcházejícího rozhodnutí Nejvyšším správním soudem neodstranil vytčené vady řízení, nezjistil opět skutkový stav věci, nedoplnil dokazování, a napadené rozhodnutí je tak zatíženou stejnou vadou jako rozhodnutí předchozí. Podle žalobců dále žalovaný postupoval v přímém rozporu s § 78 odst. 5 s. ř. s., když naprosto ignoroval závěry Nejvyššího správního soudu, který uložil žalovanému, aby se zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro registraci HS Jeviněves a uznání společenstevní honitby ke dni konání ustanovující valné hromady dne 1. 7. 2002. V tomto směru byl žalovaný zavázán se důkazně vypořádat s otázkou případného vyřazení přihlášek ke členství v HS. Dále není zřejmé, o jaké konkrétní skutečnosti opírá žalovaný svoje tvrzení, že s ohledem na právní vztahy nastolené na území v současné době již není možné honitbu Jeviněves uznat. Pojem „pravomocně uznané honitby“ je zcela neurčitý a jde o závěr nepřezkoumatelný. Rozhodnutím o uznání společenstevní honitby V. nebyla podle žalovaných vytvořena žádná překážka věci rozhodnuté ve vztahu k návrhu žalobců na registraci HS Jeviněves a uznání společenstevní honitby Jeviněves, a to už z toho důvodu, že účastníkem řízení o uznání společenstevní honitby V. nebyl žádný z členů HS Jeviněves. Pokud tedy v řízení o uznání honitby V. bylo rozhodnuto o přičlenění honebních pozemků ve vlastnictví členů HS Jeviněves či některých z nich do honitby V., a to ať už z moci úřední či na návrh navrhovatele, nejde o rozhodnutí pravomocné ani vykonatelné, neboť nebylo oznámeno vlastníkům dotčených pozemků. Takové rozhodnutí jim muselo být doručeno, jinak nenabylo právní moci a vykonatelnosti. Žalobcům není známo a z obsahu napadeného rozhodnutí se vůbec nepodává, jaké konkrétní honební pozemky či kterých členů HS Jeviněves měly být přičleněny k jiné honitbě a v tomto směru je napadené rozhodnutí rovněž nepřezkoumatelné. Žalovaný i městský úřad postupovali v předchozích fázích řízení v rozporu s § 78 odst. 5 s. ř. s., neboť nerespektovaly závěry správního soudu, který jim uložil vést souběžně řízení o uznání honiteb V. a Jeviněves. Názor, že případné přerušení jednoho z řízení je překážkou pro jeho spojení s jiným řízením, nemá žádnou oporu v zákoně. K přerušení řízení může dojít pouze rozhodnutím správního orgánu ze zákonem předvídaných důvodů. Přerušení řízení o uznání honitby Jeviněves nemůže být překážkou pro spojení tohoto řízení s řízením o uznání jiné honitby. Není v souladu se zákonem ani ústavními předpisy a principy, aby bylo přednostně rozhodnuto o přičlenění honebních pozemků ve vlastnictví osob, které projevily jednoznačnou vůli založit vlastní honební společenstvo, před tím, než bude rozhodnuto o jejich návrhu na uznání honitby. Rozhodnutí o přičlenění honebních pozemků, k němuž dochází z moci úřední proti vůli jejich vlastníka, nelze upřednostňovat před rozhodnutím o uznání společenstevní honitby, do níž vlastník své pozemky dobrovolně sdružil. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve stručně shrnul dosavadní průběh řízení a své závěry vedoucí jej k vydání napadeného rozhodnutí. K námitkám žalobců uvedl, že je nutno vycházet z pravomocně uznaných honiteb. Řada přihlášek vlastníků honebních pozemků byla učiněna do více honebních společenstev. Pokud žalobci nejsou členy žádného honebního společenstva, pak jejich vlastnictví honebních pozemků, nepřičleněných do žádné honitby, nezpůsobuje nezákonnost uznaných honiteb v této lokalitě s ohledem na souvislosti honebních pozemků a zásady tvorby honitby. Žalobce a) vlastní 1,0286 ha honebních pozemků a žalobce b) 0,4725 ha honebních pozemků. Výměra překrytí honiteb Ledčice-Jeviněves I, Nová Ves a V. s pozemky, které teoreticky mohly tvořit společenstevní honitbu HS Jeviněves je 270,8645 ha. Námitka ohledně údajných nepominutelných účastníků řízení o uznání honiteb je nejen formulována obecně, ale s ohledem na to, že žalobci podávali opakovaně odvolání a žaloby proti těmto rozhodnutím, a byli tak prokazatelně seznámeni jako účastníci řízení s vytvořením honiteb, se jeví jako účelová i s ohledem na presumpci správnosti rozhodnutí o uznání společenstevních honiteb Ledčice-Jeviněves I, Nová Ves a V.. Při správním řízení o tvorbě a uznání společenstevní honitby V.byl přípravný výbor HS Jeviněves a žalobci jako jeho zástupci účastníkem tohoto řízení a byli tak prokazatelně seznámeni se všemi podklady řízení, žádostmi, přihláškami a pozemky, které tvoří společenstevní honitbu V. Přičlenění honebních pozemků, které měly teoreticky tvořit společenstevní honitbu HS Jeviněves bylo provedeno na návrh přípravného výboru HS V., nikoliv z rozhodnutí správního orgánu. Dne 28. ledna 2003 proběhlo za přítomnosti žalobce a) jednání na městském úřadu, jehož předmětem bylo překrývání honiteb HS V. a HS Jeviněves. Městský úřad vyzval obě strany k dohodě. Žalobce a) odmítnul poskytnout HS V. podklady k porovnání přesahu honiteb. Dalšími skutečnostmi, které prokazují pravomocný vznik společenstevních honiteb Ledčice-Jeviněves I, Nová Ves a V. ještě před uznáním honitby HS Jeviněves vyplývá i z prostého porovnání časové souslednosti podávaných návrhů. Ještě v roce 2007 HS Jeviněves doplňuje návrh na registraci společenstva o zákonem předepsané podklady, aniž by byla tato honitba uznána, a rozhodnutí o honitbách Ledčice-Jeviněves I, Nová Ves a V. jsou již pravomocná. Závěrem svého vyjádření žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Osoba zúčastněná na řízení se ztotožnila s vyjádřením žalovaného a poukázala současně na skutečnost, že žalobce a) je jejím členem. Ze správního spisu vyplynuly následující skutečnosti. Dne 3. 7. 2002 byl u Okresního úřadu Mělník podán návrh na uznání společenstevní honitby Lověna Spomyšl-Jeviněves, který byl okresním úřadem zamítnut. Dne 30. 12. 2002 byl podán Okresnímu úřadu Mělník návrh na zápis HS Jeviněves a návrh na uznání společenstevní honitby, podepsaný mimo jiné žalobci jako členy přípravného výboru HS Jeviněves. Od 1. 1. 2003 vedl říz