1 Afs 108/2010 — Nejvyšší správní soud

50 A 25/2017- 125 - text 38 50 A 25/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) K., s. p. o. p. d. P., se sídlem X, b) o. O., se sídlem X, oba zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Bernardem, se sídlem Příběnická 1908, 390 01 Tábor, proti odpůrci: Středočeský kraj, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5, zastoupen advokátem JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ř. s. a d., se sídlem X, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, schválené usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje č. 007-18/2015/ZK ze dne 27. 7. 2015, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „OOP“ nebo „napadené OOP“). Konkrétně se jejich námitky týkají koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu D005 – koridor dálnice D3 úsek J. – hranice kraje (dále též jen „koridor dálnice D3“) a koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu D081 – Koridor silnice X úsek B. – V., silniční napojení na D3 (dále též jen „koridor V. spojky“). Pro ten případ, že by soud nezrušil OOP jako celek, domáhají se navrhovatelé zrušení alespoň jeho části, a to vymezení koridoru dálnice D3 úsek J. – hranice kraje v textové i grafické části. Aktivní legitimace navrhovatelů 2. Navrhovatelé uvádí, že jsou k podání návrhu aktivně procesně legitimováni. Navrhovatel a) je spolkem na ochranu životního prostředí a v řízení o vydání OOP byl zástupcem veřejnosti ve smyslu § 23 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Napadené OOP zasahuje do práva na příznivé životní prostředí navrhovatele a) a do vlastnického práva osob, které jej zmocnily jako zástupce veřejnosti. Navrhovatelka b) je obcí, v jejímž územním obvodu je umístěn koridor dálnice D3, přičemž jeho vliv na navrhovatelku b) je samotným opatřením obecné povahy hodnocen jako negativní. Hrozí zvýšení imisí znečišťujících látek do ovzduší, zvýšení hluku a narušení krajinného rázu a dalšího rozvoje obce. Občanům navrhovatelky b) hrozí zásah do vlastnického práva [snížením hodnoty jejich majetku v katastrálním území navrhovatelky b)], zásah do práva na samosprávu a do práva na příznivé životní prostředí. Navrhovatelka b) také podala dne 29. 4. 2015 proti návrhu opatření obecné povahy námitky, kterým však odpůrce nevyhověl. 3. Odpůrce ve svém vyjádření aktivní legitimaci navrhovatelů zpochybňuje. V případě navrhovatele a) má pochyby o tom, zda je jako zástupce veřejnosti náležitě zplnomocněn (zejm. jde-li o počet podpisů občanů dotčených obcí). Jakožto spolek na ochranu životního prostředí v P. je navrhovatel a) z hlediska nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, jistě legitimován procesně, to však neznamená, že je legitimován též věcně. Navrhovatelka b) je rovněž aktivně procesně legitimována, neboť je dotčenou obcí. Pro věcnou legitimaci obou navrhovatelů je však podstatné, aby tvrdili a prokázali konkrétní zásah do své právní sféry. Ten nelze dovodit jen z obecných tvrzení, že výstavba dálnice D3 zasáhne do vlastnického práva, práva na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí osob, které zmocnily navrhovatele a) jako zástupce veřejnosti, práva na informace o životním prostředí navrhovatele a) jakožto spolku, resp. k zásahu do povinností navrhovatelky b) pečovat o rozvoj svého území a blaho jejích občanů, případně obecných tvrzení o zvýšení imisí, hluku a narušení krajinného rázu. Naopak je z povahy fungování správního soudnictví třeba tvrdit a prokázat konkrétní veřejné subjektivní právo, do něhož má být v důsledku napadeného OOP zasaženo, a to v intenzitě, která by mohla odůvodnit zrušení napadeného OOP. Přitom je třeba brát v úvahu odlišný právní a faktický charakter navrhovatelů. Podle Nejvyššího správního soudu se návrh (žaloba) nemůže sestávat z dlouhého katalogu vad, z něhož má soud vybírat, který zrušovací důvod zvolí; břemeno tvrzení a důkazní leží na navrhovateli (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 5. 2017, č. j. 5 As 49/2016-198). Těmto požadavkům však obsáhlý výčet tvrzených nezákonností nedostál, proto má odpůrce za to, že je třeba návrh odmítnout. 4. Soud konstatuje, že navrhovatel a) je spolek a současně zástupce veřejnosti. Účastenství spolků v řízeních o návrzích na zrušení opatření obecné povahy již bylo předmětem rozhodování soudů. K věci se vyjádřil i Ústavní soud ČR mj. i v nálezu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, a podmínky účastenství spolků se ustálily na zásadách, že spolek musí tvrdit, že byl opatřením obecné povahy dotčen na svých subjektivních právech, spolek musí mít vztah k lokalitě dotčené opatřením obecné povahy, spolek musí být zaměřen na aktivitu, která má lokální opodstatnění. 5. Odpůrce nijak nezpochybnil, že by v případě navrhovatele a) nebyla uvedená kritéria naplněna. Z předložených stanov navrhovatele a) soud zjistil, že tyto navrhovatel a) podmínky splňuje. Předmětem jeho činnosti je ochrana životního prostředí, krajiny a veřejného zdraví ve S., což je část J. u P., které je napadeným OOP dotčeno. Lze tedy konstatovat, že spolková činnost navrhovatele a) probíhá v území, jehož se dotýká napadené OOP. S ohledem na předmět činnosti spolku lze dovodit i dotčení na jeho subjektivních právech. Délka činnosti spolku nebyla sporná. 6. Navrhovatel a) je současně zástupcem veřejnosti. Odpůrce vyslovil pochybnost o tom, zda je jako zástupce veřejnosti řádně zmocněn. Soud ze správního spisu ověřil, že součástí podání ze dne 27. 4. 2015, kterým navrhovatel a) podal námitky k návrhu napadeného OOP, je i seznam 232 občanů města J. u P. (tj. dostatečný počet podle § 23 odst. 2 stavebního zákona), kteří uplatňují shodnou námitku a zmocňují navrhovatele a) jako zástupce veřejnosti. Odpůrce také s navrhovatelem a) v průběhu pořizování napadeného OOP jako se zástupcem veřejnosti zacházel [viz např. stranu 84 odůvodnění napadeného OOP, kde je navrhovatel a) jako zástupce veřejnosti výslovně označen]. Navrhovatel a) je tedy k podání žaloby legitimován i jako zástupce veřejnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-18). 7. Navrhovatelka b) je obec. Podle ustanovení § 101a odst. 2 s. ř. s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec. Druhý odstavec citovaného ustanovení zakládá zvláštní oprávnění obce, jako jednoho ze samostatných subjektů, podat návrh na zrušení opatření obecné povahy. Jedinou zákonnou podmínkou je, že se musí jednat o opatření obecné povahy (nebo jeho části) vydané krajem, nejčastěji tedy zásady územního rozvoje daného kraje. Imanentní podmínkou je, že se musí jednat o obec nacházející se na území daného kraje. Jinou podmínku pro založení aktivní legitimace zákon neobsahuje, zejména neobsahuje na rozdíl od ustanovení § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. podmínku subjektivní přípustnosti návrhu. Obec tak není povinna tvrdit zkrácení svých práv. Konečně k založení aktivní procesní legitimace obce pouze z důvodu, že se nachází na území příslušného kraje, se vyjádřil i NSS při posuzování Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a v rozsudku ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 As 7/2011-526, uvedl, že „Odpůrce ve svém vyjádření aktivní legitimaci navrhovatelů a) až l) a w) nezpochybnil, pouze podotkl, že v případě mnoha obcí se na jejich území nejedná o přímé dotčení záměrem, ale toliko územní rezervou ve smyslu § 36 odst. 1 stavebního zákona. Podle § 101a odst. 3 s. ř. s. může návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, podat též obec. Navrhovatelům a) až l) a w) tedy přísluší aktivní legitimace k podání návrhu ze zákona a bez nutnosti tvrdit konkrétní zkrácení na právech opatřením obecné povahy (na rozdíl od navrhovatelů podle § 101a odst. 1 s. ř. s.). Soud proto jen pro úplnost podotýká, že předmětní navrhovatelé jsou podle čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve spojení s § 1a odst. 3 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a přílohou č. 1 vyhlášky č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, obcemi na území Jihomoravského kraje. Jejich poloha ve vztahu ke konkrétním záměrům obsaženým v ZÚR vyplývá též ze zákresu poskytnutého soudu navrhovateli, který odpůrce nezpochybnil.“ 8. Oběma navrhovatelům tedy svědčí aktivní procesní legitim