43 A 78/2019

Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále též jen „napadené OOP“).

Navrhovatelka jako vlastník pozemků p. č. X, X, X, X, X, X, X, X a X v katastrálním území Ř. u P. (dále též „dotčené pozemky“) uvádí, že dlouhodobě v součinnosti s odpůrcem připravovala záměr výstavby obytného souboru „N. V.“ na těchto pozemcích. Již v roce 2006 bylo vydáno souhlasné stanovisko k záměru realizace projektu. Územní rozhodnutí nebylo vydáno z důvodu úmrtí tehdejšího vlastníka. Navrhovatelka záměr obnovila. Na základě projednání s odpůrcem a příslušnými útvary Městského úřadu Ř. (dále jen „městský úřad“) a se zohledněním jejich připomínek zajistila zpracování územní studie. Územní studie byla shledána souladnou s územně plánovací dokumentací a vložena do evidence územně plánovací dokumentace tak, aby mohla sloužit jako podklad pro zpracování regulačního plánu. Navrhovatelka nebyla odpůrcem ani městským úřadem v průběhu komunikace ohledně územní studie upozorněna, že zamýšlí podmínit výstavbu dalšími podmínkami nad rámec podmínek diskutovaných a zapracovaných do územní studie. V rámci jednání o podmínkách realizace projektu navrhovatelka uzavřela s odpůrcem smlouvu č. X o zřízení věcného břemene – služebnosti inženýrské sítě, v níž se odpůrce zavázal, že jako první v pořadí po plánované realizaci navýšení kapacity stávající ČOV nebo vybudování nové ČOV bezplatně připojí lokalitu „N. V.“ na kanalizaci v rozsahu 350 ekvivalentních obyvatel pro budoucí výstavbu obytných a rodinných domů. Napadené OOP splnění uvedeného závazku odpůrce fakticky znemožňuje. Změnou č. 2 byly dotčené pozemky jako součást rozvojových ploch ŘZ-06, ŘZ-07, ŘZ-08 a ŘZ-09 zařazeny do III. etapy tzv. etapizace. Výstavba je zde vázána na splnění základních a místních podmínek, které na dobu deseti či více let znemožňují realizaci připravovaného projektu. Ačkoli způsob využití zůstal formálně nezměněn, fakticky dle názoru navrhovatelky došlo ke změně způsobu funkčního využití. Navrhovatelka tvrdí, že v důsledku napadeného OOP se snížila hodnota dotčených pozemků, navíc marně vynaložila finanční prostředky v rozsahu několika milionů korun na přípravu projektu. Napadeným OOP tedy bylo zasaženo do jejího vlastnického práva a práva svobodně podnikat. Pokud by napadené OOP nebylo vydáno, mohla legitimně očekávat, že bude možné projekt realizovat.

Navrhovatelka předně namítá, že napadené OOP nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, neboť se zásadně odchyluje od zadání schváleného zastupitelstvem odpůrce dne 8. 6. 2016, respektive je podstatným způsobem překračuje. Výklad, který by umožnil takto rozvolněný vztah mezi zadáním a územním plánem, by popíral smysl ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „stavební zákon“).

Navrhovatelka považuje napadené OOP za nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění v části rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování. Namítá, že odůvodnění rozhodnutí o jejích námitkách je zcela obecné a postrádá relevantní argumentaci opřenou o konkrétní data a podklady. Domnívá se, že v napadeném OOP chybí též řádné vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 53 odst. 4 písm. b) a § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona, neboť článek 3 odůvodnění napadeného OOP je pouze parafrází § 18 stavebního zákona. K tomu poukazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008136, a ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185.

Navrhovatelka namítá, že napadené OOP představuje radikální zásah do stability poměrů v území a práv dotčených osob, aniž bylo přesvědčivě odůvodněno a doloženo, že by od schválení územního plánu v roce 2014 došlo k zásadním změnám v území, které nebylo možné zohlednit. Navrhovatelka má za to, že hlavním cílem etapizace není stanovení racionálního časového a funkčního rámce budoucí plánované výstavby tak, jak předpokládá Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185, ale snaha fakticky redukovat tvrzenou nadměrnost rozvojových ploch s co nejnižšími náklady a riziky. Zahájení III. etapy výstavby je podmíněno splněním podmínek, u nichž napadené OOP předpokládá časový horizont cca 10 až 20 let. Tato doba (pokud vůbec k naplnění podmínek dojde) přesahuje obvyklou délku platnosti územního plánu, jakož i trvání politické reprezentace, která napadené OOP prosadila. Pokud odpůrce chtěl redukovat údajně nadměrné rozvojové plochy, měl použít právní cesty k tomu určené a nezneužívat instrument tzv. etapizace.

Navrhovatelka dále namítá nepřiměřenost, nerozumnost a neurčitost jednotlivých podmínek.

Navrhovatelka považuje za nepřiměřenou zejména podmínku kolaudace Pražského okruhu (SOKP 511) a nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP na MÚK Ř.. Domnívá se, že nesplňují požadavek spravedlivé rovnováhy mezi soukromými zájmy a zájmem veřejným. Poukazuje na to, že jejich splnění nemůže odpůrce ani navrhovatelka ovlivnit, neboť jde o dopravní stavby, jejichž investorem je stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dosud nedošlo ani k výkupu potřebných pozemků. Odpůrce splnění těchto podmínek v přiměřeném časovém horizontu ostatně nepředpokládá. V napadeném OOP přitom není přesvědčivě odůvodněno, na základě jakých konkrétních dat bylo jejich splnění vyhodnoceno jako určující pro zahájení výstavby na předmětných rozvojových plochách.

Navrhovatelka nesouhlasí také s podmínkou kolaudace nové základní školy v k. ú. P. u Ř., neboť s ohledem na princip spádovosti a vzdálenost této místní části od dotčených rozvojových ploch (cca 3 km) ji nepovažuje za relevantní pro zahájení výstavby na těchto rozvojových plochách. Navrhovatelka dále namítá, že podmínka navýšení počtu míst v městských mateřských školách v Ř. o 400 míst oproti roku 2018 pomíjí skutečnost, že podle územní studie projednávané s odpůrcem a příslušnými správními orgány je na předmětných rozvojových plochách plánována výstavba mateřské školy, která pokryje navýšení počtu dětí předškolního věku v důsledku výstavby plánované na těchto plochách. Relevanci k těmto rozvojovým plochám dle navrhovatelky postrádá rovněž podmínka kolaudace komunikace Tehovská spojka: Vojkov-Všechromy dopravně obsluhující opačnou část města Ř..

Navrhovatelka též namítá, že z napadeného OOP ani z podkladové dokumentace není zřejmý účel některých podmínek, konkrétně v tomto směru zmiňuje podmínky vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská a nového bezbariérového a bezpečného průchodu pro pěší přes silnici 101.

Podmínky spočívající v zajištění dostatečného množství pitné vody a výstavbě protihlukových opatření dle navrhovatelky postrádají jasné vymezení. Neurčitý způsob jejich formulace dle navrhovatelky poskytuje odpůrci takřka neomezenou možnost blokovat zahájení III. etapy výstavby na předmětných rozvojových plochách, bez možnosti navrhovatelky tento stav ovlivnit.

Navrhovatelka dále namítá nejednoznačné stanovení kritérií pro zařazení rozvojových ploch do jednotlivých etap. Předmětné rozvojové plochy nejsou dle navrhovatelky okrajovými plochami. Bylo tak pouze na subjektivním hodnocení odpůrce, zda bude klasifikovat předmětné rozvojové plochy jako velké rozvojové plochy zařazené do III. etapy, nebo jako menší rozvojové plochy zařazené do II. etapy. Napadené OOP jasný parametr k jejich rozlišení neobsahuje.

Navrhovatelka poukazuje na to, že uplatnila proti návrhu napadeného OOP námitky ohledně jednotlivých podmínek, avšak odpůrce je náležitým způsobem nevypořádal.

Navrhovatelka uvádí, že územní plán obvykle stanoví pravidla pro využití území s perspektivou deseti až patnácti let. Podmínky pro realizaci záměrů by měly být nastaveny tak, aby jejich splnění bylo reálně zajistitelné nejpozději v horizontu předpokládané „životnosti“ územního plánu. V opačném případě jde o faktickou změnu způsobu využití území. Navrhovatelka se domnívá, že k tomuto cíli stanovení nerealistických podmínek pro zahájení III. etapy výstavby ve skutečnosti směřuje. Požadavek na zajištění robustní infrastruktury potlačuje legitimní zájem navrhovatelky na využití dotčených pozemků způsobem stanoveným územním plánem v souladu s jejím legitimním očekáváním vyvolaným předchozí aktivní spoluprací s odpůrcem ohledně způsobu a podmínek realizace projektu. Dle navrhovatelky napadené OOP nesplňuje nároky vymezené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2011, č. j. 1 Ao 4/2011-42. Napadené OOP je ve vztahu k navrhovatelce diskontinuitním krokem popírajícím průběh a výsledky dosavadních jednání ohledně využití předmětných rozvojových ploch nerespektujícím princip proporcionality. Navrhovatelka uvádí, že nebrojí proti etapizaci jako takové, ale proti její konkrétní podobě, kterou považuje za excesivní a nepřiměřenou. V důsledku nastavených podmínek je vystavena nejistotě, zda a kdy bude moci dotčené pozemky využít v souladu s účelem stanoveným územním plánem, aniž by tento stav byl časově limitován. Napadené OOP neposkytuje relevantní informaci ani o přibližném časovém horizontu možného splnění podmínek. Splnění některých podmínek je přitom zcela nezávislé na vůli či finančních možnostech odpůrce.

Odpůrce s návrhem nesouhlasí. Poukazuje na to, že navrhovatelka tvrdí dotčení na svých právech pouze ve vztahu k dotčeným pozemkům zařazeným v rozvojových plochách ŘZ-06 až ŘZ-09. Navrhuje proto, aby byl návrh v rozsahu, v němž se navrhovatelka domáhá zrušení napadeného OOP jako celku bez vztahu k těmto plochám, odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Ve zbývajícím rozsahu považuje odpůrce návrh za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí.

K přípravě projektu odpůrce poznamenává, že územní řízení týkající se výstavby na dotčených pozemcích bylo v roce 2008 zastaveno z důvodu neodstranění vad žádosti, tedy z důvodu na straně žadatele. Územní studie, na kterou navrhovatelka poukazuje, byla zhotovena z jejího podnětu. Územní plán přitom výstavbu pořízením územní studie nepodmiňoval. Územně plánovací dokumentace po dlouhou dobu umožňovala výstavbu na dotčených pozemcích za podmínek, proti nimž navrhovatelka nebrojila (žádost o vydání územního rozhodnutí byla podána již v roce 2005). Nelze klást k tíži odpůrce, že navrhovatelka do vydání napadeného OOP v roce 2018 potřebná rozhodnutí či opatření pro realizaci výstavby nezískala. Korekce přístupu k výstavbě nemohla být překvapivá. Již v roce 2016 se konalo k této problematice místní referendum. Argumentace soukromoprávní smlouvou o zřízení věcného břemene není dle odpůrce v projednávané věci významná.

Odpůrce uvádí, že napadené OOP navazuje na schválené zadání, podle něhož měly být prověřeny zastavitelné plochy a případně navržena etapizace výstavby. Námitky navrhovatelky byly dle odpůrce adekvátním způsobem vypořádány. K tomu poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013. sp. zn. III. ÚS 1669/11. Zdůrazňuje, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění napadeného OOP, které se opírá o veřejný zájem na udržitelném rozvoji a zajištění vhodných podmínek pro život občanů. Nedostatečná kapacita veřejné infrastruktury je obecně známou skutečností, ať jde o likvidaci odpadních vod, přetíženost komunikací či počet míst ve školách a školkách zřizovaných odpůrcem. Z rozhodnutí o námitkách lze dle odpůrce v kontextu celého odůvodnění seznat, proč jim nebylo vyhověno. Podrobnost odůvodnění ve vztahu k cílům a úkolům územního plánování se odvíjí od uplatněných námitek a připomínek. V případě změny územního plánu, jíž se nemění účelové určení ploch, jsou požadavky na podrobnost odůvodnění z povahy věci odlišné oproti přijímání nového územního plánu. Dle odpůrce musí být dán prostor pro reakci na postupně získávané a ověřované poznatky. Územní plán vzniká i několik let a může se v některých ohledech ukázat nedlouho po vydání jako ne zcela vyhovující. K tomu došlo v daném případě. Ukázalo se, že územní plán vydaný v roce 2014 z hlediska množství rozvojových zastavitelných ploch nevyhovoval požadavkům na zachování kvality každodenního života ve městě a zajištění adekvátní veřejné infrastruktury. Schválení napadeného OOP podléhalo standardnímu procesu rozhodování v orgánech odpůrce, jejichž členové byli do funkcí zvoleni s jasně formulovaným programem zklidnění stavebního rozvoje. Využití rozvojových ploch, které obecně lze považovat za žádoucí, bylo nutné podmínit dostatečnou infrastrukturou a přiměřeností dopadů na občany. Odpůrce se domnívá, že zvolená cesta etapizace je v souladu s náhledem Nejvyššího správního soudu na etapizaci předestřeným v navrhovatelkou citovaném rozsudku č. j. 1 Ao 1/2009-185, v němž Nejvyšší správní soud označil etapizaci za důležitý územně plánovací nástroj umožňující eliminovat či zmírnit negativní dopady na stávající i nové obyvatele. Za tímto účelem byla etapizace jako mírnější varianta regulace oproti vypuštění ploch pro výstavbu využita.

Podmínky etapizace dle odpůrce vychází z nutnosti spravovat území jako celek a nevnímat jednotlivé lokality jako izolované prvky. Dokončení určité komunikace, která se nenachází přímo v dané lokalitě, ale zajistí svedení dopravy z významné části města, je zásadním prvkem pro realizaci projektů k bydlení, s nimiž je z povahy věci spojen nárůst dopravní zátěže, a pro zajištění funkčního vnitřního dopravního systému. Obdobně to platí i pro mateřské a základní školy. Odpůrce musí zajistit dostatečnou kapacitu pro celé území města, nikoli pouze pro jednotlivé lokality. Otevření nové školy uvolní kapacity ve školách stávajících, které jsou přetížené. Nesouhlasí proto s navrhovatelkou, že podmínky týkající se kolaudace základní školy v k. ú. P., navýšení kapacity mateřských škol či kolaudace tzv. Tehovské spojky nejsou racionální či relevantní ve vztahu k předmětným rozvojovým plochám. Vybudování spojovací komunikace Srnčí – Kolovratská umožní rozložení dopravní zátěže do více směrů a omezí vytváření dopravních „špuntů“ v uzlových křižovatkách. Realizace průchodu pro pěší přes silnici II/101 je podstatná pro zajištění bezpečnosti chodců směřujících do centra města a zpět, jejichž počet s novou výstavbou vzroste. Odpůrce nesouhlasí s navrhovatelkou, že by podmínky spočívající v realizaci podstatných infrastrukturních projektů (Pražský okruh a propojení komunikací) byly nepřiměřené. Jde o projekty, které jsou součástí priorit státu, hlavního města Prahy a Středočeského kraje a mají oporu v Politice územního rozvoje a Zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Nedostatečný postup výstavby či její přípravy na straně státu či vyšších územních samosprávných celků nemůže mít negativní dopad na odpůrce a jeho obyvatele. Odpůrce považuje za nedůvodnou též námitku týkající se požadavku na dostatečné zásobování pitnou vodou. Jde o základní předpoklad pro výstavbu, což napadené OOP pouze potvrzuje při zohlednění dopadů posledních suchých let na vydatnost vodních zdrojů, která je v současnosti problematická. Výstavba protihlukových opatření byla řešena v rámci vypořádání námitek navrhovatelky, z něhož je zřejmé, že opatření mají být provedena ve vazbě na silnici II/101 a okolní zástavbu. Odpůrce považuje kritéria rozčlenění ploch do jednotlivých etap za jednoznačná. Větší a menší rozvojová plocha je dle odpůrce dobře odlišitelná dle kapacity a předpokládatelného počtu bytových jednotek. Lokalita, kde se nachází dotčené pozemky, dosud není intenzivně využita. Výstavba, která zde má být realizována dle územní studie, je určena pro bydlení více než 360 osob ve 25 rodinných domech a 24 domech bytových. Nepochybně nejde o menší rozvojovou plochu, a nelze tedy mít pochybnost o správnosti jejího zařazení do III. etapy. Z právní úpravy neplyne, že by územní plán mohl být podkladem jen pro projekty realizovatelné v časovém horizontu 10 až 15 let. Povede-li etapizace jako zákonem předvídaný územně plánovací nástroj po jistou dobu k zachování stávajícího faktického způsobu využití pozemků, nezasahuje tím do vlastnického práva navrhovatelky. Odpůrce zdůrazňuje, že veškeré aktivity týkající se výstavby v předmětných rozvojových plochách vycházely od navrhovatelky. Odpůrce pouze vše řádně administroval, aniž plánovanou výstavbu jakkoli podporoval. Podmínky etapizace vychází z politiky a zásad územního rozvoje a zohledňují požadavky na zajištění správy místních záležitostí. Etapizace může mít různé podoby a nemusí stanovit přesný časový horizont pro zahájení etapy pozdější. Tak je tomu i v typickém případě, kdy je zahájení další etapy výstavby vázáno na zastavění soukromých pozemků v první etapě. Ani v takovém případě nemůže obec ovlivnit, kdy se vlastníci pozemků v první etapě rozhodnou pro realizaci výstavby a bude možné zahájit druhou etapu.

Navrhovatelka v replice nesouhlasí s argumentací odpůrce. Domnívá se, že v projednávané věci není zrušení napadeného OOP jen ve vztahu k dotčeným pozemkům možné. Upozorňuje, že není jediným vlastníkem pozemků v rámci předmětných rozvojových ploch, a případné zrušení napadeného OOP by tak založilo odlišný režim v rámci jedné rozvojové plochy. Navíc by vznikl stav, kdy pozemky navrhovatelky by byly zcela vyňaty z režimu tzv. etapizace, zatímco status ostatních rozvojových ploch by zůstal nedotčen. Takový stav by svědčil navrhovatelce, nešlo by však o systémový zásah. Navrhovatelka předpokládá, že v případě zrušení napadeného OOP odpůrce zahájí proces směřující ke změně územního plánu, která bude obsahovat tzv. etapizaci v modifikované podobě, v níž bude vyvážen veřejný zájem se zájmy dalších dotčených subjektů. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že není dán důvod ke zrušení napadeného OOP jako celku, navrhuje zrušení napadeného OOP ve vztahu k dotčeným pozemkům. Nad rámec argumentace obsažené v návrhu dále poznamenává, že výsledek místního referenda z roku 2016 nelze považovat za relevantní, neboť bylo z důvodu nedosažení zákonného kvora neplatné. Místní referendum tak svědčí spíše o indiferentnosti obyvatel k odpůrcem razantně prosazované zásadní korekci rozsahu výstavby. Dále uvádí, že návrh zadání, který má k dispozici, požadavek na prověření etapizace výstavy neobsahuje.

Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích.

Navrhovatelka zdůraznila, že posouzení proporcionality je možné jen ve vztahu k sledovanému cíli. Sledovaný cíl však není v napadeném OOP jasně definován. Za sledovaný cíl nelze považovat popis předmětu změny č. 2 v čl. 10 odůvodnění, neboť jde jen o prostředky k dosažení cíle. Napadené OOP je proto obtížně přezkoumatelné. Test proporcionality popsaný v rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, je třeba vztáhnout jak na napadené OOP jako celek, tak i na jednotlivé podmínky, a posuzovat, zda napadené OOP a jednotlivé podmínky umožňují dosáhnout sledovaný cíl, zda napadené OOP a sledovaný cíl spolu logicky souvisí, zda napadené OOP omezuje své adresáty co nejméně a zda je omezení úměrné sledovanému cíli. Není-li sledovaný cíl jasně definován, je obtížné testovat proporcionalitu. Ačkoli územní plán musí reagovat na změny společenské situace a změny v území, měl by poskytovat relativní jistotu dotčeným osobám. Napadené OOP, které zásadním způsobem zasahuje do zájmů navrhovatelky a dalších vlastníků pozemků, bylo přijato pouze čtyři roky po vydání územního plánu, který vrcholný představitel obce označil za přísný, s vysokou mírou regulace, nastavující přesná pravidla. Od roku 2014 dle navrhovatelky nedošlo k zásadním změnám v území, které by takto zásadní změnu odůvodnily. Byl-li takový důvod dán, měl být jasně vysvětlen. Uvedla, že dle statistických dat ministerstva vnitra nedošlo k razantnímu nárůstu počtu obyvatel města. Ke dni 1. 1. 2014 byl počet obyvatel 14 011, ke dni 1. 1. 2017 celkem 14 739. Jde tedy o nárůst o cca 1,5 % ročně, což neodůvodňuje změnu regulace. Upozornila také, že ačkoli její námitce týkající se podmínky zvýšení kapacity ČOV bylo vyhověno, nebylo to promítnuto do textové části napadeného OOP. Navrhovatelka vyjádřila nesouhlas s formulací některých podmínek. Poukázala na to, že některé podmínky jsou vázány na kolaudaci infrastrukturních staveb, ačkoli je zřejmé, že některé tyto stavby se ani několik let po dokončení nedočkají kolaudace. Tím se odsouvá naplnění podmínek a možnost výstavby, ačkoli faktické naplnění podmínky nastane daleko dříve. Pro případ, že by soud neshledal důvody pro zrušení celého napadeného OOP, žádala zrušení základních a místních podmínek ve vztahu k plochám, v nichž se nachází její pozemky.

Odpůrce zdůraznil, že cílem změny bylo nachystat podmínky pro udržitelný rozvoj území města a tento cíl změnou prostupuje. Pokud jde o dopravní infrastrukturu, je dle odpůrce třeba rozlišovat mezi velkými dopravními stavbami a jinými komunikacemi. Disproporce mezi zprovozněním a kolaudací je dána u velkých staveb, které provádí Ředitelství silnic a dálnic ČR. Místní komunikace jsou kolaudovány nedlouho po dostavění a prodleva u nich nevzniká. Dle zkušeností odpůrce lze i u silnic I. či II. třídy kolaudaci zvládnout v rámci týdnů, jako příklad zmínil rekonstrukci mostního objektu na ulici Č.. Z pohledu odpůrce šlo o terminologickou záležitost. Z judikatury ve věci Pražského okruhu plyne, že ve zkušebním provozu nelze pokračovat do nekonečna. Nelze tak vyloučit, že by mohl být zkušební provoz ukončen, a sledovaný cíl by tudíž nebyl naplněn. K dopravnímu zatížení odpůrce doplnil, že lokalita N. V. se nachází v blízkosti křížení dvou klíčových komunikací, silnice II/101 a Č. ulice, které do místa přivádí ze dvou směrů více než 20 000 automobilů denně. Ze studií zatížení křížení komunikací vyplývá, že po výstavbě Pražského okruhu bude docházet ke kolizním situacím, a zásadní význam má proto realizace přeložky silnice II/107 (Tehovské spojky). To dle odpůrce dokládá též studie, kterou nechal zpracovat Středočeský kraj. Z ní vyplývá pozitivní vliv Tehovské spojky na snížení dopravní zátěže na silnici I/2 při existenci Pražského okruhu stavby 511. Byť jde o dvouproudou komunikaci II. třídy, z kritické spojnice dvou komunikací může odvést 10 000 až 20 000 automobilů. Druhou klíčovou stavbou je realizace napojení silnice II/101 do blízkosti Pražského okruhu. Dále doplnil, že pro celou oblast N. V. neexistuje v současnosti optimální napojení, a proto byla stanovena místní infrastrukturní podmínka dalšího napojení lokality N. V. a existujících rodinných domů na komunikaci Kolovratskou, která bude navíc napojena na Pražský okruh, tak, aby se oblast zprůjezdnila a měla paralelní výjezd. Tato komunikace je důležitá pro celou oblast. Nyní je lokalita napojena pouze na dvou místech na silnici 101, přičemž jedno napojení je na kruhový objezd, který je ve špičkách kapacitně nedostatečný, druhé do nepřehledné zatáčky, kde do zavedení úsekového měření docházelo k nehodám. V případě problému na silici II/101 se není možné do oblasti dostat. Nová komunikace je prospěšná pro celou oblast i budoucí výstavbu z hlediska bezpečnosti a dopravní prostupnosti. Ke stavu přípravy této komunikace uvedl, že v místě je nedostavěná věznice z konce 80. let, která byla převedena na Ředitelství silnic a dálnic ČR a Policii ČR a měla by zde vzniknout centrála policie Středočeského kraje a obslužná infrastruktura pro výstavbu Pražského okruhu. Tento projekt včetně komunikace je v prioritách vlády. Realizaci komunikace lze tak očekávat ve střednědobém horizontu. Bez propojení by došlo ke zkomplikování dopravní situace na kapacitně nedostatečné komunikaci II/101.

K nedostatečné kapacitě pitné vody odpůrce poukázal na stanovisko provozovatele vodovodních řadů, které dokládá, že její kapacita je vyčerpána. Uvedl, že je povinen zajistit odpovídající kapacity školských zařízení. V územním plánu je vymezena adekvátní plocha občanské vybavenosti pro umístění základní školy v katastrálním území P., nyní je realizována škola na Komenského náměstí. Odpůrce vycházel z demografické studie, kterou si nechal vypracovat. Na každých 5 000 nových obyvatel by měla vzniknout jedna nová základní škola o cca 500 žácích. Se školou je počítáno i pro potřeby dalších lokalit zařazených do III. etapy (např. lokalita N. P., v níž se předpokládá vznik stovky rodinných domů, či lokalita V., kde se počítá i s bytovými domy). Lokalita N. V. patří k velkým projektům, které mohou skokově ovlivnit počet obyvatel. V letech 2014 až 2016 se začaly dokončovat projekty, pro které bylo vydáno rozhodnutí před rokem 2010, což má zásadní dopady na nárůst obyvatel. V jednom školském obvodu bylo nezbytné zrekonstruovat budovu mimo objekt základní školy, která nyní pracuje na dvou místech, což je organizačně složité. Pokud jde o počet obyvatel, liší se metodika ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu. Dle odpůrce má město nyní již 16,5 tisíce obyvatel. Statistky ministerstva jsou neúplné, neboť zohledňují pouze osoby s trvalým pobytem. Napadené OOP stanovilo jasný klíč pro zařazení ploch do etap. Dotčené rozvojové plochy představují velké území. Ještě za účinnosti předchozího územního plánu byla nařízena pro toto území stavební uzávěra s ohledem na nezbytnost přípravy regulačního plánu. Tato podmínka je dlouhodobá, přesto nebyla naplněna. První kroky navrhovatelka činila až v letech 2017 až 2018, kdy byla připravována územní studie z jejího podnětu. Podmínky odpůrce považuje za odpovídající dané lokalitě. Je třeba uvažovat s množstvím obyvatel, které může přibýt, pokud bude výstavba realizována v možnostech, které poskytuje územní plán. Územní studie předpokládá, že se do rodinných domů nastěhuje cca 75 obyvatel a do bytových domů 288 obyvatel, z hlediska územního plánu ale může dojít k postupnému navýšení záměrů tak, že by v rodinných domech mohlo bydlet přes 200 obyvatel a v bytových domech přes 1 000 obyvatel. Rodinné domy mohou mít až 3 jednotky. Zkušenost odpůrce je taková, že plochy jsou investory využívány na maximum. Upozornil, že je jedním z vlastníků pozemků v této lokalitě a s územní studií vyjádřil nesouhlas.

Krajský soud v Praze se nejprve zabýval přípustností návrhu. Podle § 101 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen na svých právech.

Navrhovatelka svoji legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví nemovitých věcí nacházejících se v obci Ř., které soud ověřil z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. X). Navrhovatelka tvrdila a prokázala, že její pozemky p. č. X, X, X, X, X a X byly napadeným OOP dotčeny, neboť byly jako součást rozvojových ploch ŘZ-06, ŘZ-07, ŘZ-08 a ŘZ-09 zařazeny do III. etapy výstavby (srov. výkres etapizace). Zahájení III. etapy výstavby je vázáno na splnění základních podmínek stanovených v bodu 18 odst. 2 napadeného OOP. Současně byly ve výroku napadeného OOP pro uvedené rozvojové plochy stanoveny místní infrastrukturní podmínky konkretizované v příloze č. 1 „Tabulka etapizace“. Podle bodu 18 odst. 3 napadeného OOP „[m]ístní infrastrukturní podmínky jsou závazné při posuzování nároků stavebních záměrů na veřejnou infrastrukturu a musejí být splněny před povolením stavby objektu“. Splnění základních a místních infrastrukturních podmínek bude předmětem posuzování stavebního záměru na dotčených pozemcích v rámci přijímání regulačního plánu, územního rozhodnutí/souhlasu a stavebního řízení, resp. při vydávání podmiňujících správních aktů. Navrhovatelka je proto v důsledku vydání napadeného OOP omezena ve výkonu vlastnického práva, přičemž s ohledem na předpokládanou povahu a rozsah zamýšlené výstavby nelze vyloučit ani tvrzené omezení svobody podnikání. Navrhovatelka je tedy k podání návrhu v posuzované věci aktivně procesně legitimována. Ačkoli navrhovatelka odvíjí dotčení na právech pouze z vlastnictví uvedených pozemků, nelze návrh na zrušení napadeného OOP jako celku považovat za návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, a to ani v části týkající se zbylého území odpůrce. Otázku oddělitelnosti jednotlivých částí napadeného OOP je třeba posoudit v návaznosti na návrhové body v rámci věcného projednání.

Návrh na zrušení napadeného OOP byl podán včas (ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy napadené OOP nabylo účinnosti – srov. § 101b odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 a § 101b odst. 2 s. ř. s.). Jde tedy o návrh věcně projednatelný.

Z předchozí územně plánovací dokumentace plyne, že podle územního plánu sídelního útvaru Ř. z roku 1998 byly na dotčených pozemcích, resp. jejich částech, vymezeny plochy všeobecná smíšená (SV), čistě obytná (OC), veřejného vybavení universálního pro školství, zdravotnictví, sociální péči a kulturu (VV) a v malé části plocha doprovodné a izolační zeleně (DZ). Pro souvislé volné (dosud nezastavěné) plochy větší než 4 000 m2 určené k zástavbě se vyžadovalo zpracování podrobnějšího stupně územně plánovací dokumentace – územního plánu zóny nebo regulačního plánu (§ 3 vyhlášky města Ř. č. 8/98). Funkční využití ploch bylo upřesněno změnou č. 1 územního plánu z roku 1998 vydanou dne 9. 1. 2003. Změnou č. 2 územního plánu z roku 1998 z 20. 10. 2006 byla namísto ploch VV a OC vymezena v severní části lokality plocha všeobecná obytná (OV) a v jižní části plocha SV s tím, že potřebné občanské vybavení bude zahrnuto do celé rozvojové plochy.

Z územního plánu z roku 2014, který nabyl účinnosti dne 14. 6. 2014, soud zjistil, že dotčené pozemky byly částečně zařazeny v rozvojové ploše ŘZ-06 (část pozemků p. č. X a X) s návrhovým funkčním využitím bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI). Zčásti byly zařazeny v návrhové ploše smíšené obytné městské (SM), a to v rozvojových plochách ŘZ-07 (části pozemků p. č. X, X, X a X), ŘZ-08 (část pozemku p. č. X a pozemek p. č. X) a ŘZ-09 (části pozemků p. č. X, X a X). Na části pozemků p. č. X, X a X byla navržena místní zklidněná komunikace, která byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury WD 52 – spojovací komunikace mezi ulicemi Arbesova a Březinova. Pozemek p. č. X se nacházel v ploše vodní a vodohospodářské (W). Pozemky p. č. X a X byly zařazeny v návrhové ploše smíšené nezastavěného území – krajinný park (NSX).

Podmínky pro využití ploch BI byly stanoveny takto: Hlavní využití: Bydlení v rodinných domech s možným částečným nebytovým využitím; ve vstupním podlaží možnost umístění nerušících služeb a obchodních jednotek bez rušivých vlivů na okolí s denním provozem, jejichž rozsah nepřevýší rozsah podlahových ploch pro bydlení v rámci objektu; v případě skupiny objektů pod společným oplocením není povinný podíl bytové funkce v jednom z objektů. Z hlavního využití byla vyloučena řadová zástavba a zástavba trojdomy. Jako přípustné využití byly uvedeny veřejně přístupné sportovní plochy jako doplňkové k hlavnímu využití, stávající stavby pro rekreaci v lokalitách, kde probíhá konverze z rekreace na bydlení v rodinných domech, a dále dopravní a technická infrastruktura, doprovodné stavby, veřejná zeleň, pěší cesty a cyklostezky a sportovní vybavení. Maximální celkový rozsah přípustného využití byl stanoven do 25 % rozsahu hlavního využití (mimo dopravní a technickou infrastrukturu). Dvojdomy bylo umožněno umísťovat pouze v lokalitách vyžadujících zpracování regulačního plánu. Maximální zastavěná plocha pozemku činila 25 % z výměry pozemku s tím, že plocha pro jednotlivou stavbu nesmí přesáhnout 250 m2, u jednopodlažních objektů 350 m2, byla stanovena maximální výška staveb na 9 m a minimální procento zeleně v rozsahu 55 %. Pro lokalitu ŘZ-06 bylo stanoveno, že v rámci územního řízení je nutné prokázat splnění hygienických limitů hluku ze železnice dle nařízení vlády. Podmínky pro využití plochy SM byly stanoveny takto: Hlavní využití: Pozemky bytových domů a domů pro obslužnou sféru (obchod, služby, administrativa, občanské vybavení) s důrazem na minimalizaci konfliktů s bydlením včetně neúměrného zatěžování dopravní obslužností; podíl podlahových ploch bytů v rámci funkční plochy byl stanoven na maximálně 70 % s výjimkou případného jiného podílu u stávajících staveb. Jako přípustné využití bylo označeno bydlení v rodinných domech s částečným nebytovým využitím; dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň, doprovodné stavby, pěší cesty a cyklostezky, sportovní vybavení a stavby a zařízení občanského vybavení. Zastavěná plocha pozemku byla v zastavitelných plochách omezena na maximálně 30 % ze zastavitelné plochy pozemku, zastavěná plocha jednoho objektu nesmí přesáhnout 350 m2, maximální výška staveb může být maximálně 10,5 metrů (resp. 12 metrů v případě podzemní garáže) a maximální podíl zeleně musí činit alespoň 30 %. V lokalitě N. V. je na hranách hlavního veřejného prostranství přípustná výška zástavby na úrovni do 14 m. V plochách BI a SM byly stanoveny podmínky pro parkování, a to u rodinných domů vždy dvě parkovací stání na vlastním pozemku, u bytů do 60 m2 jedno parkovací stání, u bytů nad 60 m2 dvě parkovací stání a v plochách, u nichž byl stanoven požadavek na zpracování regulačního plánu nebo územní studie, jedno místo pro návštěvníky na dva rodinné domy, respektive na tři byty (kapitola 6.2, s. 46-47 a 57 územního plánu z roku 2014).

Plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 tvoří lokalitu N. V. vymezenou ulicemi Březinova, Říčanská, Arbesova a železniční tratí. Orientační výměra plochy ŘZ-06 činí 14 020 m2, plochy ŘZ-07 14 203 m2, plochy ŘZ-08 6 541 m2 a plochy ŘZ-09 20 843 m2 (kapitola 3.2, s. 13 územního plánu z roku 2014). Podmínkou pro rozhodování o změnách využití bylo v lokalitě Na pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného na žádost, jehož zadání bylo v územním plánu obsaženo. Zpracování územní studie se pro tuto lokalitu nevyžadovalo. Zadání regulačního plánu pro lokalitu N. V. mj. stanovilo, že při umísťování obytných staveb bude v regulačním plánu prokázáno splnění limitů hluku ze železniční a silniční dopravy dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Řešení dopravní infrastruktury bude zahrnovat veřejné automobilové komunikace, chodníky a zásady vjezdu na pozemky a stanoví se kapacity ploch a zařízení pro dopravu v klidu. Nově navrhovaná veřejná prostranství s místní komunikací budou rozdělena do tří kategorií (specifikovaných v zadání), přičemž minimálně jedno veřejné prostranství s komunikací bude typu I a bude zahrnovat cyklostezku. Řešení technické infrastruktury bude zahrnovat mj. návrh vodovodních a kanalizačních řadů a řešení likvidace a odvádění dešťových vod. Veškerá výstavba bude podmíněna výstavbou ČOV II R.. Podle potřeby bude požadován návrh plánovací smlouvy (případně několika plánovacích smluv) a dohoda o parcelaci, v opodstatněných případech souhlasy vlastníků dotčených pozemků (kapitola 11.2, zadání č. 3, s. 85 až 87 územního plánu z roku 2014).

Pro lokalitu N. V. nebyly v kapitole 4.1.2 územního plánu z roku 2014 stanoveny specifické požadavky pro dopravní infrastrukturu. V rámci pěší dopravy bylo v kapitole 4.1.4.1 uvedeno, že návrh preferuje rozvoj pěších komunikací mj. v trase Masarykovo nám. – Mlýnský rybník – lokalita N. V.. V územním plánu byly vymezeny jako veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury mj. R1 koridor silničního okruhu kolem Prahy (WD 15), spojení ulic pod Vysokou a Jelení (WD 53), silnice podél bývalého areálu věznice – J a S (WD 54 a 55) v místech mezi Dančí a Kolovratskou a Jelení a Kolovratskou a koridor silnice II/107 úsek Všechromy – I/2 (WD 83).

Změnou č. 1 územního plánu z roku 2014 účinnou od 6. 1. 2017 byla změněna kapitola 4.2.1.2 (odvodnění). V části Koncepce bylo doplněno, že zkapacitnění vodárenské soustavy bude prováděno v souladu s dostatečnou kapacitou ČOV. Je plánováno postupné zkapacitnění stávající ČOV Ř. s horním limitem kapacity max. 27 000 EO. Bude postupováno v souladu s platným Plánem oblasti povodí Dolní Vltavy. Je možná etapizace rozšíření ČOV po funkčních celcích. Etapizace rozšíření ČOV a jednotlivých zastavitelných ploch bude projednána v rámci příští změny územního plánu – nejpozději do roku 2018. Jímky lze povolovat pouze v případě výstavby jednotlivých rodinných domů a chat. Toto povolení bude podmíněno povinností připojit daný objekt na kanalizační síť nejpozději do 12 měsíců po vzniku technické možnosti připojení, tj. po kolaudaci zkapacitnění ČOV a potřebného kanalizačního řadu. Zřizování jímek na vyvážení je v ostatních případech nepřípustné. Povolovat jímky lze pouze po časově omezenou dobu, nejpozději do roku 2019. Výjimku tvoří lokality, které z technických důvodů nemohou být na kanalizaci napojeny – zejména lokality mimo dosah kanalizační sítě. Při povolování nových staveb s dopadem na likvidaci odpadních vod nutno doložit zajištění dostatečné kapacity pro likvidaci odpadních vod. Bez doložení kapacity pro napojení na ČOV nebo jiného zajištění likvidace odpadních vod nesmí být povolena nová stavba. Nově bylo v této kapitole v části Návrhy opatření vzhledem ke stávající situaci v části Ř. stanoveno, že centrálním bodem systému je ČOV Ř. s tím, že se navrhuje její postupné zkapacitnění až na max. 27 000 EO. V kapitole 6.2 textové části územního plánu byly upraveny podmínky využití plochy BI tak, že bylo vypuštěno spojení „ve vstupním podlaží“, vyloučení řadové zástavby a zástavby trojdomy bylo přesunuto do nepřípustného využití a odstavec stanovící maximální celkový rozsah přípustného využití byl nahrazen podmínkou, že přípustné využití nesmí v rámci posuzované rozvojové plochy převyšovat využití hlavní. Podmínky parkování byly nově stanoveny tak, že každý rodinný dům má minimálně dvě parkovací stání na vlastním pozemku, počet požadovaných míst je dán součtem dle bytů: do 60 m2 jedno stání, nad 60 m2 dvě stání. Obdobně byly upraveny též podmínky parkování v ploše SM. Pro regulační plány byl doplněn požadavek doložení souhlasů vlastníků potřebné infrastruktury, zejména výslovné prohlášení o zajištění dostatečné kapacity pro likvidaci odpadních vod s tím, že bez těchto souhlasů nelze regulační plán vydat. V zadání regulačního plánu N. V. byla podmínka spočívající ve výstavbě ČOV II R. nahrazena tím, že veškerá výstavba v řešeném území je podmíněna realizací intenzifikace stávající ČOV.

Dne 19. 8. 2015 rozhodlo zastupitelstvo odpůrce o pořízení změny č. 2 územního plánu. Veřejnou vyhláškou ze dne 7. 4. 2016 Městský úřad Ř. (dále jen „pořizovatel“) oznámil zahájení projednávání návrhu zadání změny č. 2 (návrh zadání z dubna 2016). Návrh zadání byl schválen zastupitelstvem odpůrce v upraveném znění dne 8. 6. 2016. V návrhu zadání z června 2016 byly obsaženy požadavky plynoucí z politiky územního rozvoje, mimo jiné vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os s tím, že možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit; vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi; pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území a požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. V rámci požadavků na rozvoj území obce byl stanoven požadavek prověřit zastavitelné plochy a případně navrhnout etapizaci výstavby v závislosti na kapacitních možnostech likvidace odpadních vod (ČOV Ř.), popř. redukci zastavitelných ploch z důvodu nedostatečné kapacity ČOV. V rámci požadavků na koncepci veřejné infrastruktury bylo dále stanoveno, že bude prověřena potřeba nových komunikací dle nároků na intenzitu dopravy, potřeba či úprava stávajících odstavných a parkovacích ploch, opatření minimalizující negativní vlivy dopravy na novou a stávající obytnou zástavbu, zásobování pitnou vodou a dostatečná kapacita ostatních technických sítí.

Pořizovatel zpracoval návrh změny č. 2 územního plánu Ř. pro společné jednání a oznámil veřejnou vyhláškou ze dne 17. 10. 2017 zahájení projednávání návrhu změny č. 2. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce pořizovatele od 18. 10. 2017 do 5. 12. 2017. V návrhu byly obdobně jako v napadeném OOP stanoveny podmínky pro zahájení III. etapy výstavby, jakož i místní infrastrukturní podmínky pro plochy ŘZ-06 až ŘZ-09, přičemž zastavitelná plocha ŘZ-06 byla zařazena do I. a III. etapy a plochy ŘZ-07 až ŘZ-09 do III. etapy. Společné jednání se konalo dne 2. 11. 2017. Navrhovatelka uplatnila dne 30. 11. 2017 k návrhu připomínky (ev. č. 90064). Veřejné projednání změny č. 2 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 15. 3. 2018. Veřejné projednání se uskutečnilo dne 16. 4. 2018.

Navrhovatelka uplatnila proti návrhu změny územního plánu dne 23. 4. 2018 námitky (vedené pod evidenčním číslem 33420), v nichž žádala vypuštění etapizace ve vztahu k plochám ŘZ-06 až ŘZ09 argumentujíc obdobně jako v tomto návrhu. Poukázala na zpracovanou územní studii a rozpor se závazkem odpůrce ve smlouvě o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Namítala nesoulad návrhu se schváleným návrhem zadání a absenci zásadních změn, které by nebylo možné předvídat při přijetí územního plánu. Namítala také zjevnou nepřiměřenost požadavku kolaudace Pražského okruhu (SOKP 511) a nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP, nedostatek racionálního odůvodnění podmínky kolaudace Tehovské spojky, základní školy v P. a navýšení počtu míst v mateřských školách. Namítala, že nebylo zohledněno, že podle územní studie je na rozvojových plochách plánována výstavba mateřské školy, která pokryje navýšení počtu dětí v důsledku výstavby. Brojila také proti nedostatečně určitému vymezení podmínky zajištění dostatečného množství pitné vody a výstavby protihlukových opatření a nedostatku odůvodnění účelu a nezbytnosti podmínek spočívajících ve vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská a nového bezbariérového průchod pro pěší přes silnici II/101.

K námitkám přiložila vyjádření městského úřadu k projektové dokumentaci pro územní řízení na stavbu bytových domů N. V. ze dne 21. 4. 2006; rozhodnutí městského úřadu o zastavení územního řízení ze dne 26. 9. 2008 ohledně bytových domů „N. V.“ na pozemcích p. č. X a X vedeného na základě návrhu ze dne 28. 12. 2005 z důvodu neodstranění nedostatků podání; e-mailové potvrzení schůzky výboru pro územní rozvoj a výstavbu dne 16. 3. 2015 s bodem programu projednání studie lokality N. V.; připomínky městského úřadu ze dne 7. 3. 2016 k projektu N. V. (mj. obsahující požadavek pěšího napojení přes/pod ulicí Říčanskou, ideálně lávkou v místě vodoteče proti budoucímu parku Kozinova s využitím zemních valů); smlouvu č. X o zřízení věcného břemene; sdělení městského úřadu k žádosti o vyjádření ze dne 3. 5. 2017; vyjádření městského úřadu k urbanistické studii Ř. ze dne 31. 8. 2017 ohledně podmínek pro její zaregistrování do evidence územně plánovací dokumentace jako územní studie a územní studii zpracovanou společností r. s.r.o., ing. arch. R. L., ČKA X, z října 2017. Ve smlouvě č. X o zřízení věcného břemene – služebnosti inženýrské sítě uzavřené mezi navrhovatelkou a odpůrcem 6. 3. 2017 se odpůrce nad rámec úhrady za zřízení služebnosti inženýrské sítě za účelem uložení, provozu, údržby a opravy stavby kanalizace – rekonstrukce kmenového sběrače zavázal navrhovatelce, že jako první v pořadí po plánované realizaci navýšení kapacity stávající ČOV nebo vybudování nové ČOV bezplatně připojí na kanalizaci lokalitu N. V. ve výši 350 ekvivalentních obyvatel pro budoucí výstavbu obytných a rodinných domů. Předložená územní studie Ř. N. V. předpokládá, že v této lokalitě vznikne 25 rodinných domů a 24 bytových domů (předpokládaný počet osob 363), sportoviště, dětské hřiště, hřiště, občanské vybavení včetně mateřské školy se třemi třídami s maximální kapacitou pro 66 dětí, s celkovým počtem 433 parkovacích stání.

Dne 12. 9. 2018 zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 18-07-034 rozhodlo o vydání změny č. 2 územního plánu. Vydání změny č. 2 územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 12. 10. 2018.

Napadeným OOP bodem 18 byla do územního plánu vložena nová kapitola 12 - Stanovení pořadí změn v území. Pořadí změn v území – etapizace byla stanovena v příloze č. 1: Tabulka etapizace. Rozdělení rozvojových zastavitelných ploch do tří etap bylo provedeno tak, aby do I. etapy byly zařazeny proluky, zahrady a rekonstrukce v zastavěném území, do II. etapy menší rozvojové plochy a do III. etapy velké a okrajové plochy. Zastavitelné plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 byly zařazeny do III. etapy výstavby. Zahájení III. etapy bylo podmíněno současným splněním následujících základních podmínek: Kolaudací II. etapy intenzifikace ČOV na cca 27 000 EO (s výjimkou pro městské části Voděrádky a Jažlovice); kolaudací nové základní školy v k. ú. P. u Ř. (neplatí pro plochy výroby a skladování); navýšením počtu míst v městských mateřských školách v Ř. o 400 míst oproti roku 2018 bez zápočtu MŠ V. (neplatí pro plochy výroby a skladování); zajištěním dostatečného množství pitné vody (např. realizací nového napojení města Ř. na štolový přivaděč z v. n. Želivka); kolaudací Pražského okruhu (SOKP 511); kolaudací nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP přímo na MUK Ř.; kolaudací komunikace Tehovská spojka: Vojkov-Všechromy a realizací krajinného parku u Marvánku na min. 30 % plochy NSX. V příloze č. 1 - Tabulka etapizace byly stanoveny místní podmínky pro jednotlivé zastavitelné plochy. V odstavci 3 nové kapitoly 12 bylo stanoveno, že místní infrastrukturní podmínky jsou závazné při posuzování nároků stavebních záměrů na veřejnou infrastrukturu a musí být splněny před povolením stavby objektu. Je možno je řešit plánovací či obdobnou smlouvou s odpůrcem, přičemž smlouva bude obsahovat termín, financování a způsob realizace místních podmínek. Plánovací či obdobná smlouva se nevyžaduje, pokud byla již v dané věci uzavřena. Dále bylo stanoveno, že podmíněností dokončením místní komunikace se rozumí kolaudace komunikace včetně napojení na stávající komunikace v úseku, který umožňuje plnohodnotný provoz, včetně nezbytného osvětlení. Podmíněností výstavbou školského zařízení se rozumí kolaudace výstavby školy. Pro všechna zadání regulačních plánů byla stanovena povinnost respektovat závazné požadavky pro jednotlivé funkční plochy a etapizaci stanovenou územním plánem (bod 16 napadeného OOP).

Pro plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 byly stanoveny shodné místní infrastrukturní podmínky, a to vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská; vybudování komunikací, infrastruktury a veřejného sportoviště a prostranství dle RP; vybudování dešťové kanalizace pro oblast n. V. s opatřeními na ochranu podzemních a povrchových vod (zejm. ochrana před ropnými látkami); nový bezbariérový a bezpečný průchod pro pěší přes silnici 101 a výstavba protihlukových opatření.

V odůvodnění napadeného OOP se v kapitole 3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území uvádí, že nejvýznamnější změnou je nastavení etapizace rozvojových ploch s ohledem na budování a posilování veřejné infrastruktury. Změna č. 2 vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území – etapizace je podmíněna např. budováním škol, silnic a technické infrastruktury. Důvody etapizace byly dále uvedeny na s. 13 až 16 odůvodnění napadeného OOP, kde se uvádí, že hlavním důvodem byla nedostatečná kapacita veřejné infrastruktury. Je zde uvedeno, že stávající územní plán se započal zpracovávat v roce 2009, přičemž se sešly stovky žádostí o stavební pozemky, což tehdejším potřebám města vyhovovalo. Po hospodářské krizi, zpřísnění podmínek pro zábory zemědělského půdního fondu a ztížení realizace veřejné infrastruktury se ukázalo, že plánovaný rozvoj města je nadměrný. Největší problém představuje nedostatečná kapacita čističky odpadních vod, dopravní infrastruktury a škol a školek, limitovaná možnost zásobování pitnou vodou a nedostatečné plochy veřejné a segregační zeleně. Dále se vysvětluje, proč z možných řešení nadměrného podílu rozvojových ploch byla zvolena etapizace, s odkazem na rozsudek NSS č. j. 1 Ao 1/2009-185. Cílem etapizace bylo zajistit dostatečnou veřejnou infrastruktura a postupný a udržitelný nárůst obyvatel. Předpokládá se zvýšení kapacity ČOV ve dvou etapách a současně vybudování další technické a dopravní infrastruktury. Zařazení lokalit do etap výstavby vycházelo z urbanistické koncepce primárního zahušťování centrálních částí města s následným postupem k okrajovým částem, přičemž byla zohledněna velikost lokalit (přednost byla dána prolukám a menším lokalitám) a místní infrastrukturní podmínky nutné pro budoucí fungování. Splnění podmínek pro III. etapu se předpokládá v horizontu cca 10 až 20 let. Dále se konstatuje, že napadené OOP na základě územně analytických podkladů (4. úplné aktualizace ÚAP správního obvodu ORP Ř. z roku 2016, zpracovatel A. T.) usiluje o snížení vysoké intenzity dopravy v zastavěném území, mimo jiné výstavbou nových úseků dopravní infrastruktury, jejich zakotvením jako podmínek pro výstavbu a podporou objízdných tras. Zařazení ploch ŘZ-06 až ŘZ-09 do III. etapy bylo odůvodněno tím, že v roce 2018 nemá město Ř. dostatečnou infrastrukturu, zejména v oblasti vodohospodářské (ČOV, pitná voda) a v oblasti školství. Jde o součásti rozsáhlé rozvojové lokality, u níž je požadováno zpracování regulačního plánu. Nároky na technickou a dopravní infrastrukturu zásadně ovlivňují hospodaření města. Jde o lokalitu, kde bude nový zábor zemědělské půdy pro účely výstavby.

V rozhodnutí o námitkách navrhovatelky je uvedeno, že bylo vyhověno námitce týkající se rozporu podmínky intenzifikace ČOV se závazky odpůrce a v souladu se smluvním závazkem je podmínkou pro výstavbu intenzifikace ČOV Ř. na 20 600 EO. Dalším námitkám nebylo vyhověno s tím, že návrh je v souladu se zadáním. Důvodem etapizace byla obava, že bez vybudování dostatečné veřejné infrastruktury nebude možné zajistit adekvátní kvalitu života obyvatel. Změna č. 2 je projednávána tři roky po účinnosti územního plánu. Předchozí období ukázalo, že zájem o výstavbu je velký a klade významné nároky na posílení veřejné infrastruktury. Etapizace představuje kompromisní řešení – funkční využití pozemků zůstává zachováno, avšak z důvodu veřejného zájmu je doplněno o podmínky pro zahájení výstavby, bez nichž by došlo ke snížení kvality života obyvatel (např. nemožnost zajistit základní a předškolní vzdělávání odpůrcem, zhoršení dopravní situace ve městě). Výstavba v lokalitě N. V. představuje významnou výstavbu v rámci celého města – dle projednávané studie se odhaduje navýšení počtu obyvatel o téměř 400, s čímž je spojeno významné navýšení požadavků na veřejnou infrastrukturu. Podmínky pro výstavbu jsou dle názoru odpůrce racionální, přiměřené, jasně formulované a vedou k zajištění kvality života obyvatel. Odpůrce by jinak nebyl schopen zajistit své zákonné povinnosti, např. zajištění základního vzdělávání. Nová výstavba bude generovat další dopravu, která by zhoršila katastrofální dopravní situaci ve městě a jeho okolí. Podmínky byly navrženy na základě kvalifikovaného posouzení projektanta ve spolupráci s vedením odpůrce. Požadavek na navýšení kapacity ve školkách a výstavbu nové školy vychází z demografické analýzy, kterou si odpůrce nechal zpracovat. Při aplikaci spádovosti by školy nebyly schopné přijmout děti z plánované výstavby. Je proto nutná výstavba nové školy a vymezení nových spádových oblastí. Tehovská spojka je významnou dopravní stavbou, která bude mít výrazný vliv na dopravní zatížení města a umožní absorbovat novou dopravu generovanou výstavbou N. V.. K požadavku na zajištění dostatečného množství pitné vody uvedl, že město nemá nyní dostatek pitné vody pro napojení všech záměrů, které by mohly být v zastavitelných plochách realizovány, a proto je dán požadavek na jeho zajištění. Vzhledem k plánované výstavbě u silnice II/101 je požadováno protihlukové opatření podél této silnice. Takové opatření je v současné době na druhé straně již projednáváno. Zařazení lokality N. V. do III. etapy je odůvodněno tím, že jde o velkou rozvojovou lokalitu, která podléhá zpracování regulačního plánu. Výstavba zde bude znamenat větší zatížení pro veřejnou infrastrukturu než v plochách zařazených ve II. etapě. Okrajovost lokality je dána na severní straně železniční tratí a vymezeným krajinným parkem na jižní straně.

Z registračního listu územní studie předloženého navrhovatelkou vyplývá, že pořizovatel – Městský úřad Ř. schválil dne 28. 2. 2018 možnost využití Územní studie Ř. N. V. zpracované společností r. s.r.o., ing. arch. R. L., ČKA X, podle § 25 stavebního zákona a dne 9. 3. 2018 byly údaje o územní studii vloženy do evidence územně plánovací činnosti.

Zastupitelstvo odpůrce přijalo dne 9. 5. 2018 usnesení č. 18-04-009 týkající se územní studie N. V., v němž vyjádřilo nesouhlas s výše uvedenou územní studií s tím, že nerespektuje veřejný zájem a klade mimořádné nároky na vybudování další infrastruktury města, která je v současné době nedostatečná (informace o usnesení zastupitelstva města Ř.).

Ze sdělení 1. Sčv, a.s. (dále jen „1. Sčv“) jako provozovatele vodovodní sítě města Ř. ze dne 5. 12. 2016 ve věci „Ř. – navrhovaná uzávěra připojování nových vodovodních řadů na vodovod“ předloženého odpůrcem vyplývá, že zbývající volná kapacita dodávek pitné vody pro další napojování činila cca 4 503 m3/rok, což odpovídá připojení cca 130 nových odběratelů. 1. Sčv vzhledem k této skutečnosti navrhla zastavit vydávání souhlasných stanovisek k žádosti o napojení nových vodovodních řadů na vodovodní síť města Ř. a zbývající kapacitu pitné vody rezervovat pro individuální připojení na existující vodovodní síť města Ř.. V případě, že si rozvoj města vyžádá potřebu napojení dalších vodovodních řadů na stávající vodovodní síť, bude nezbytné přijmout opatření pro zajištění dostatečného množství vody, a to buď navýšením smluvního množství pitné vody dodané od Pražská vodohospodářská společnost a.s. (dále jen „PVS“) či zajištěním jiných zdrojů, např. znovuvyužitím Úpravny vody R.. Upozornila, že navýšení odběru vody předané je limitováno kapacitním omezením majetku PVS a v dohledné době se nepředpokládá odstranění kapacitních omezení. Úpravna vody R. není v provozuschopném stavu, je připravován hydrogeologický průzkum stávajících studní, na jehož základě by měla být připravena technickoekonomická studie rekonstrukce, která umožní odhadnout finanční prostředky, časový horizont a dostupné kapacity pro zásobování vodou. 1. Sčv proto neočekává zlepšení stavu v krátkodobém horizontu a nemůže napojováním dalších vodovodních řadů ohrozit plynulost a kvalitu dodávek pitné vody. 1. Sčv upozornila na to, že bilance nezohledňuje potřebu vody za situace, kdy by stávající odběratelé disponující připojením na vodovod a současně využívající vodu z vlastních zdrojů (studny) začali např. kvůli její zhoršené kvalitě či nedostatku odebírat vodu z veřejného vodovodu. Upozornila také, že bilance uvažuje s podílem nefakturované pitné vody 13 %, přičemž dle statistické ročenky ČSÚ za rok 2015 činí celorepublikový průměr 19,4 %. S postupným stárnutím vodovodní sítě lze očekávat zvýšení objemu nefakturované vody, které bude dostupné množství pitné vody snižovat.

Ze sdělení 1. Sčv ze dne 3. 3. 2017 ve věci Ř. – uzávěra připojování nových odběratelů na vodovod vyplývá, že výše uvedená zbývající volná kapacita dodávek pitné vody byla s ohledem na vydané souhlasy s připojením vyčerpána a 1. Sčv byla nucena zastavit vydávání souhlasných stanovisek k žádosti nových odběratelů o připojení na vodovodní síť města.

Zastupitelstvo odpůrce vydalo 11. 9. 2019 usnesení č. 19-08-005 týkající se zvýšení kapacity zdrojů pitné vody pro město Ř., jímž na základě analýz studie Zásobování města Ř. pitnou vodou vybralo jako nejvhodnější variantu vybudování nového přivaděče pitné vody z objektu štolového přivaděče Š4 Jesenice do Ř. a jako rezervní varantu pro krizové situace obnovení vrtů pitné vody Ř. – P. (informace o usnesení zastupitelstva města Ř.).

Z výtahu z Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Ř. – jih zadané Středočeským krajem předloženého odpůrcem vyplývá, že křižovatka komunikací I/2 a II/101 je přetížená. Z tohoto důvodu navrhují Středočeský kraj, ŘSD, Hlavní město Praha i město Ř. mj. přímé napojení přeložky II/101 Ú.-P. směrem k MUK Ř. na Pražském okruhu ve variantě napojení na I/2 u Kolovrat. Dle provedených výpočtů intenzit dopravy povede přeložka silnice II/107 k vymístění dopravy přes zastavěné území včetně Ř.. V dopravní studii se konstatuje významný vliv SOKP 511 na hodnoty intenzity dopravy v řešeném území, kdy tento vliv není jednoznačně pozitivní ani negativní: navýšení je vypočteno na silnici I/2, která se stane hlavním napojením na dálniční síť, nastane ovšem pokles intenzity na silnicích nižších tříd v řešeném území. Přeložka silnice II/107 je významná i při realizaci SOKP – stavby 511, neboť sníží zátěž na ulici Č. (silnice I/2) v Ř.. Současně vytváří paralelní trasu k přetížené silnici II/101 v úseku Ř. – dálnice D1, která bude bez SOKP stavby 511 velmi intenzivně využívána až za hranicí kapacity (tvorba kongescí, dlouhá jízdní doba).

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vymezují veřejně prospěšnou dopravní stavba D074 – koridor silnice II tř. č. 107 úsek Všechromy – silnice I/2 s tím. Dotčenými obcemi jsou Ř., Strančice, Tehov a Všestary. Stavba má být vedena východně od Všechrom v prostoru mezi obcemi Strančice, Světice a Všestary obchvatem obce Tehov s pokračováním v současné trase silnice III/1011 po napojení na silnici I/2 (Ř. – Kutná Hora) s cílem odlehčit současnou trasu silnice I/2 na průjezdu Ř. převedením části dopravní zátěže od Mukařova a Kostelce nad Černými lesy do koridoru dálnice D1 (viz textová a grafická část zásad územního rozvoje ve znění po 2. aktualizaci a odůvodnění Zásad územního rozvoje Středočeského kraje).

Opatřením obecné povahy ze dne 31. 8. 2018 stanovil městský úřad místní úpravu provozu na silnicích II. a III. třídy č. II/101, II/107, II/113, II/335, II/508, III/10174, III/1015, III/1016, III/00325 v rozsahu dle situací, která omezuje nákladní tranzitní dopravu nad 12 t (opatření obecné povahy ze dne 31. 8. 20