43 A 92/2019

Navrhovatel se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále též jen „napadené OOP“).

Navrhovatel je vlastníkem podílu o velikosti 7/12 na pozemcích p. č. X a X (dále též „pozemky I“) a pozemků p. č. X, X, X, X, X, X, X, X (dále též „pozemky II“) v katastrálním území Ř. u Prahy. Tvrdí, že napadeným OOP bylo zasaženo do jeho vlastnického práva a práva svobodně podnikat, neboť stanovením podmínek tzv. etapizace byla omezena či fakticky znemožněna realizace zamýšlených projektů na uvedených pozemcích, snížila se hodnota pozemků a navrhovatel marně vynaložil finanční prostředky v souvislosti s přípravou projektů. Uvádí, že dlouhodobě v součinnosti s ostatními spoluvlastníky, vlastníky sousedních pozemků a odpůrcem připravoval záměr výstavby obytného souboru „N. V.“ (projekt I) na pozemcích I. Konkrétní podoba projektu I byla upravována dle požadavků a připomínek odpůrce či Městského úřadu Ř. (dále jen „městský úřad“). Byla zpracována územní studie, která byla shledána souladnou s územně plánovací dokumentací a vložena do evidence územně plánovací dokumentace tak, aby mohla sloužit jako podklad pro zpracování regulačního plánu pro danou lokalitu. Navrhovatel nebyl v průběhu přípravy projektu I upozorněn na to, že odpůrce zamýšlí podmínit výstavbu na pozemcích I dalšími podmínkami nad rámec podmínek diskutovaných v rámci zpracovávání územní studie. Změnou č. 2 byly pozemky I jako součást rozvojových ploch ŘZ-06, ŘZ-07, ŘZ-08 a ŘZ-09 (dále též „rozvojové plochy I“) zařazeny do III. etapy tzv. etapizace a možnost výstavby byla podmíněna splněním tzv. základních a místních podmínek. Ačkoliv způsob funkčního využití zůstal formálně nezměněn, možnost pokračovat v krocích směřujících k realizaci projektu I je v důsledku stanovených podmínek fakticky znemožněna na dobu v řádu deseti či více let. Splnění některých podmínek navíc nemůže ani odpůrce ovlivnit. Dle názoru navrhovatele tak došlo fakticky ke změně způsobu funkčního využití pozemků I. Pokud by nebylo napadené OOP vydáno, navrhovatel mohl legitimně očekávat, že projekt I bude moci být realizován. Dále uvádí, že od roku 2015 v souladu s územním plánem připravuje projekt výstavby stomatologické ordinace s několika bytovými jednotkami na pozemcích II (projekt II). Pozemky II jsou jako rozvojové plochy ŘT-22 a ŘT-24 zařazeny do I. a II. etapy tzv. etapizace. Jelikož splnění některých podmínek je ze strany navrhovatele zcela neovlivnitelné a jejich naplnění je výhradně v kompetenci odpůrce, bylo napadeným OOP odpůrci umožněno po libovolně dlouhou dobu fakticky blokovat realizaci projektu II. Nebýt napadeného OOP, mohl navrhovatel též ve vztahu k projektu II legitimně očekávat, že ho bude možné realizovat. Pro plochu ŘT-24 bylo již vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby.

Navrhovatel předně namítá, že napadené OOP nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, neboť se zásadně odchyluje od zadání schváleného zastupitelstvem odpůrce dne 8. 6. 2016, respektive je podstatným způsobem překračuje. Výklad, který by umožnil takto rozvolněný vztah mezi zadáním a územním plánem, by popíral smysl ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „stavební zákon“).

Navrhovatel považuje napadené OOP za nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění v části rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování. Namítá, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zcela obecné a postrádá relevantní argumentaci opřenou o konkrétní data a podklady. Domnívá se, že v napadeném OOP chybí též řádné vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 53 odst. 4 písm. b) a § 53 odst. 5 písm. a) stavebního zákona, neboť článek 3 odůvodnění napadeného OOP je pouze parafrází § 18 stavebního zákona. K tomu poukazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, a ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185.

Navrhovatel namítá, že napadené OOP představuje radikální zásah do stability poměrů v území a práv dotčených osob, aniž bylo přesvědčivě odůvodněno a doloženo, že by od schválení územního plánu v roce 2014 došlo k zásadním změnám v území, které nebylo možné zohlednit. Navrhovatel má za to, že hlavním cílem etapizace není stanovení racionálního časového a funkčního rámce budoucí plánované výstavby tak, jak předpokládá Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185, ale snaha fakticky redukovat tvrzenou nadměrnost rozvojových ploch s co nejnižšími náklady a riziky. Zahájení III. etapy výstavby, do níž jsou zařazeny pozemky I, je podmíněno splněním podmínek, u nichž napadené OOP předpokládá časový horizont cca 10 až 20 let. Tato doba (pokud vůbec k naplnění podmínek dojde) přesahuje obvyklou délku platnosti územního plánu, jakož i trvání politické reprezentace, která napadené OOP prosadila. Pokud odpůrce chtěl redukovat údajně nadměrné rozvojové plochy, měl použít právní cesty k tomu určené a nezneužívat instrument tzv. etapizace.

Navrhovatel dále namítá nepřiměřenost, nerozumnost a neurčitost jednotlivých podmínek.

Navrhovatel považuje za nepřiměřenou zejména podmínku kolaudace Pražského okruhu (SOKP 511) a nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP na MÚK Ř. ve vztahu k pozemkům I. Domnívá se, že nesplňují požadavek spravedlivé rovnováhy mezi soukromými zájmy a zájmem veřejným. Poukazuje na to, že jejich splnění nemůže odpůrce ani navrhovatel ovlivnit, neboť jde o dopravní stavby, jejichž investorem je stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dosud nedošlo ani k výkupu potřebných pozemků. Odpůrce splnění těchto podmínek v přiměřeném časovém horizontu ostatně nepředpokládá. V napadeném OOP není přitom přesvědčivě odůvodněno, na základě jakých konkrétních dat bylo jejich splnění vyhodnoceno jako určující pro zahájení výstavby na předmětných rozvojových plochách.

Ve vztahu k pozemkům II navrhovatel považuje za nepřiměřené všechny základní podmínky pro II. etapu výstavby [kolaudaci I. etapy intenzifikace ČOV Ř. na cca 20 600 EO; kolaudaci Základní školy na Komenského náměstí; navýšení počtu míst v městských mateřských školách v Ř. o 150 míst oproti roku 2018 (včetně MŠ V.) a zprovoznění městské úpravny podzemní vody v P.] a místní infrastrukturní podmínku pro plochu ŘT-22 spočívající ve vybudování komunikací podle ÚP, zejména rozšíření komunikace Verdunská. Dle navrhovatele jsou stanovené podmínky zcela neadekvátní vzhledem k charakteru a rozsahu projektu II a míře zatížení veřejné infrastruktury v důsledku jeho realizace. Nezbytnost jejich naplnění není v napadeném OOP relevantně zdůvodněna. Poukazuje na to, že jde o investiční akce, jejichž investorem je odpůrce, a je tak výhradně na jeho rozhodnutí, zda k jejich naplnění přikročí, k čemuž přistupují omezené finanční možnosti odpůrce nezbytné pro realizaci těchto investičních akcí. K podmínce rozšíření komunikace Verdunská navrhovatel uvádí, že její šířka je i při zohlednění realizace projektu II dostačující pro řádné zajištění obvyklého provozu. Její stav nevykazuje problémy při zajištění dopravní obslužnosti dané lokality. Odpůrci bylo přitom známo, že s ohledem na majetkoprávní vztahy v dané lokalitě není zajištění této podmínky za současné situace reálné. Uvedená podmínka je tak ve vztahu k navrhovateli šikanozní.

Dále navrhovatel brojí proti podmínkám, které dle jeho názoru nejsou racionální a relevantní ve vztahu k dotčeným pozemkům. Ve vztahu k pozemkům I nesouhlasí s podmínkou kolaudace nové základní školy v k. ú. P. u Ř., neboť s ohledem na princip spádovosti a vzdálenost této místní části od rozvojových ploch, v nichž se tyto pozemky nachází (cca 3 km), ji nepovažuje za relevantní pro zahájení výstavby na těchto rozvojových plochách. Podmínka navýšení počtu míst v městských mateřských školách v Ř. o 400 míst (bez zápočtu MŠ V.) oproti roku 2018 dle navrhovatele pomíjí skutečnost, že podle územní studie je na předmětných rozvojových plochách plánována výstavba mateřské školy, která pokryje navýšení počtu dětí předškolního věku v důsledku výstavby plánované na těchto plochách. Relevanci k těmto rozvojovým plochám dle navrhovatele postrádá též podmínka kolaudace komunikace Tehovská spojka: Vojkov-Všechromy dopravně obsluhující opačnou část města.

Ve vztahu k pozemkům II navrhovatel nepovažuje za racionální podmínku kolaudace I. etapy intenzifikace ČOV Ř., neboť stavby v rámci projektu II mají být napojeny na samostatné jímky. Nesouhlasí s podmínkou oddílného odvádění dešťových vod pro celou lokalitu, neboť stávající způsob řešení odvádění dešťových vod v dané lokalitě je i při zohlednění výstavby na pozemcích II dle navrhovatele a projektantů podílejících se na projektu výstavby zcela funkční a kapacitně postačující. Namítá, že odpůrce nezbytnost naplnění této podmínky neodůvodnil. Navrhovatel brojí též proti podmínce uzavření plánovací či jiné obdobné smlouvy ve vztahu k ploše ŘT-24, neboť pro ni bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí. V rámci územního řízení bylo konstatováno, že uzavření plánovací smlouvy není nezbytné. Navrhovatel má za to, že požadavek na uzavření plánovací smlouvy není v souladu s § 66 odst. 2 stavebního zákona.

Navrhovatel též namítá, že z napadeného OOP ani z podkladové dokumentace není zřejmý účel podmínky vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská a nového bezbariérového a bezpečného průchodu pro pěší přes silnici 101 stanovené pro rozvojové plochy I.

Jasné vymezení pak dle navrhovatele postrádají podmínky spočívající v zajištění dostatečného množství pitné vody (např. realizace nového napojení na štolový přivaděč z v. n. Želivka) a výstavbě protihlukových opatření stanovené pro rozvojové plochy I. Ve vztahu k pozemkům II namítá, že nejsou dostatečně jasně vymezeny podmínky oddílného odvádění dešťových vod pro celou lokalitu a vybudování komunikací dle ÚP, zvláště pak rozšíření komunikace Verdunská. Neurčitý způsob formulace podmínek dle navrhovatele poskytuje odpůrci takřka neomezenou možnost blokovat zahájení výstavby bez možnosti navrhovatele tento stav ovlivnit.

Navrhovatel dále namítá nejednoznačné stanovení kritérií pro zařazení rozvojových ploch do jednotlivých etap. Rozvojové plochy I nejsou dle navrhovatele okrajovými plochami. Bylo tak pouze na subjektivním hodnocení odpůrce, zda je bude klasifikovat jako velké rozvojové plochy zařazené do III. etapy, nebo jako menší rozvojové plochy zařazené do II. etapy. Napadené OOP jasný parametr k jejich rozlišení neobsahuje. Dle navrhovatele též není zřejmé, proč byla plocha ŘT-22 zařazena do II. etapy jako menší rozvojová plocha, ačkoli jde o proluku v zastavěném území/zahradu. Pozemky II jsou umístěny v zastavěném území s kapacitně dostačující dopravní a technickou infrastrukturou a projekt, který na nich hodlá navrhovatel realizovat, by měl zcela nepodstatný dopad z hlediska nároků na infrastrukturu. Začlenění do etapizace dle navrhovatele postrádá racionální odůvodnění a je výrazem voluntarismu odpůrce.

Navrhovatel poukazuje na to, že uplatnil proti návrhu napadeného OOP námitky ohledně jednotlivých podmínek, avšak odpůrce je náležitým způsobem nevypořádal.

Navrhovatel uvádí, že územní plán obvykle stanoví pravidla pro využití území s perspektivou deseti až patnácti let. Podmínky pro realizaci záměrů by měly být nastaveny tak, aby jejich splnění bylo reálně zajistitelné nejpozději v horizontu předpokládané „životnosti“ územního plánu. V opačném případě jde o faktickou změnu způsobu využití území. Navrhovatel se domnívá, že k tomuto cíli stanovení nerealistických podmínek pro zahájení jednotlivých etap výstavby ve skutečnosti směřuje. Požadavek na zajištění robustní infrastruktury potlačuje legitimní zájem navrhovatele na využití dotčených pozemků způsobem stanoveným územním plánem v souladu s jejím legitimním očekáváním vyvolaným předchozí aktivní spoluprací s odpůrcem ohledně způsobu a podmínek realizace projektů na pozemcích I a II. Dle navrhovatele napadené OOP nesplňuje nároky vymezené v rozsudku NSS ze dne 31. 8. 2011, č. j. 1 Ao 4/2011-42. Napadené OOP je ve vztahu k navrhovateli diskontinuitním krokem popírajícím průběh a výsledky dosavadních jednání ohledně využití předmětných rozvojových ploch nerespektujícím princip proporcionality. Navrhovatel uvádí, že nebrojí proti etapizaci jako takové, ale proti její konkrétní podobě, kterou považuje za excesivní a nepřiměřenou. V důsledku nastavených podmínek je vystaven nejistotě, zda a kdy bude moci dotčené pozemky využít v souladu s účelem stanoveným územním plánem, aniž by tento stav byl časově limitován. Napadené OOP neposkytuje relevantní informaci ani o přibližném časovém horizontu možného splnění podmínek. Splnění některých podmínek je přitom zcela nezávislé na vůli či finančních možnostech odpůrce. Navrhovatel se domnívá, že některé podmínky jsou nesplnitelné a byly stanoveny s cílem znemožnit výstavbu na dotčených pozemcích.

Odpůrce s návrhem nesouhlasí. Poukazuje na to, že navrhovatel tvrdí dotčení na svých právech pouze ve vztahu k dotčeným pozemkům zařazeným v rozvojových plochách ŘZ-06 až ŘZ-08 a ŘT-22 a ŘT-24. Navrhuje proto, aby byl návrh v rozsahu, v němž se navrhovatel domáhá zrušení napadeného OOP jako celku ve vztahu k ostatním plochám odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Ve zbývajícím rozsahu považuje odpůrce návrh za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí.

K přípravě projektů odpůrce poznamenává, že územní studie nebyla zhotovena z podnětu navrhovatele, ale jiného vlastníka pozemků. Územní plán navíc výstavbu územní studií nepodmiňoval. Dosavadní územně plánovací dokumentace umožňovala výstavbu na dotčených pozemcích za podmínek, proti nimž navrhovatel nebrojil. Nelze klást k tíži odpůrce, že navrhovatel do vydání napadeného OOP potřebná rozhodnutí či opatření pro realizaci výstavby nezískal. Korekce přístupu k výstavbě nemohla být překvapivá. Již v roce 2016 se konalo k této problematice místní referendum. K záměru výstavby na pozemcích II bylo sice původně vydáno kladné závazné stanovisko orgánu územního plánování, nicméně ještě před účinností napadeného OOP bylo po podrobnějším rozboru zrušeno z moci úřední a nahrazeno novým negativním stanoviskem z důvodu nesouladu s územním plánem. Nesouhlasí proto s navrhovatelem, že by záměr na pozemcích II mohl být realizován.

Odpůrce uvádí, že napadené OOP navazuje na schválené zadání, podle něhož měly být prověřeny zastavitelné plochy a případně navržena etapizace výstavby. Námitky navrhovatele byly dle odpůrce adekvátním způsobem vypořádány. K tomu poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013. sp. zn. III. ÚS 1669/11. Zdůrazňuje, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění napadeného OOP, které se opírá o veřejný zájem na udržitelném rozvoji a zajištění vhodných podmínek pro život občanů. Nedostatečná kapacita veřejné infrastruktury je obecně známou skutečností, ať jde o likvidaci odpadních vod, přetíženost komunikací či počet míst ve školách a školkách zřizovaných odpůrcem. Z rozhodnutí o námitkách lze dle odpůrce v kontextu celého odůvodnění seznat, proč jim nebylo vyhověno. Podrobnost odůvodnění ve vztahu k cílům a úkolům územního plánování se odvíjí od uplatněných námitek a připomínek. V případě změny územního plánu, jíž se nemění účelové určení ploch, jsou požadavky na podrobnost odůvodnění z povahy věci odlišné oproti přijímání nového územního plánu. Dle odpůrce musí být dán prostor pro reakci na postupně získávané a ověřované poznatky. Územní plán vzniká i několik let a může se v některých ohledech ukázat nedlouho po vydání jako ne zcela vyhovující. K tomu došlo v daném případě. Ukázalo se, že územní plán vydaný v roce 2014 z hlediska množství rozvojových zastavitelných ploch nevyhovoval požadavkům na zachování kvality každodenního života ve městě a zajištění adekvátní veřejné infrastruktury. Schválení napadeného OOP podléhalo standardnímu procesu rozhodování v orgánech odpůrce, jejichž členové byli do funkcí zvoleni s jasně formulovaným programem zklidnění stavebního rozvoje. Využití rozvojových ploch, které obecně lze považovat za žádoucí, bylo nutné podmínit dostatečnou infrastrukturou a přiměřeností dopadů na občany. Odpůrce se domnívá, že zvolená cesta etapizace je v souladu s náhledem Nejvyššího správního soudu na etapizaci předestřeným v navrhovatelem citovaném rozsudku č. j. 1 Ao 1/2009-185, v němž Nejvyšší správní soud označil etapizaci za důležitý územně plánovací nástroj umožňující eliminovat či zmírnit negativní dopady na stávající i nové obyvatele. Za tímto účelem byla etapizace jako mírnější varianta regulace oproti vypuštění ploch pro výstavbu využita.

Odpůrce dále uvádí, že cílem etapizace je rozložení výstavby v koordinaci se zajištěním dostatečné veřejné infrastruktury. Územní plán byl pořizován v letech 2008 až 2014 a vycházel z předchozího územního plánu z roku 1998 a zadání z roku 2009. Z dnešního pohledu (po hospodářské krizi, zpřísnění podmínek pro zábory ZPF a obtížnější realizaci veřejné infrastruktury) lze považovat podíl rozvojových ploch za nadměrný. Důvodem etapizace byla nedostačující technická a dopravní infrastruktura, zejména nedostatečná kapacita ČOV a zdrojů pitné vody, kritický je i stav kapacity školských a předškolních zařízení a dopravních staveb. Infrastrukturní limity samy začaly přinášet limity výstavby. Situace vedla i k úvahám Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí, o možném vydání stavební uzávěry pro celé město. Došlo také ke zpomalení přípravných prací zásadních staveb dopravní infrastruktury, např. okruhu SOKP úsek 511. Město alespoň částečně řešilo dopravní situaci omezením tranzitní dopravy.

Podmínky etapizace dle odpůrce vychází z nutnosti spravovat území jako celek a nevnímat jednotlivé lokality jako izolované prvky. Dokončení určité komunikace, která se nenachází přímo v dané lokalitě, ale zajistí svedení dopravy z významné části města, je zásadním prvkem pro realizaci projektů k bydlení, s nimiž je z povahy věci spojen nárůst dopravní zátěže, a pro zajištění funkčního vnitřního dopravního systému. Ulice Verdunská má potenciál významné spojky mezi ulicemi Olivova a Bezručova, které jsou hlavními tahy městem. Obdobně to platí i pro mateřské a základní školy. Odpůrce musí zajistit dostatečnou kapacitu pro celé území města. Otevření nové školy uvolní kapacity ve školách stávajících, které jsou přetížené. Nesouhlasí proto s navrhovatelem, že podmínky týkající se kolaudace základní školy v k. ú. P., navýšení kapacity mateřských škol či kolaudace tzv. Tehovské spojky nejsou racionální či relevantní ve vztahu k předmětným rozvojovým plochám. Vybudování spojovací komunikace Srnčí – Kolovratská umožní rozložení dopravní zátěže do více směrů a omezí vytváření dopravních „špuntů“ v uzlových křižovatkách. Realizace průchodu pro pěší přes silnici 101 je podstatná pro zajištění bezpečnosti chodců směřujících do centra města a zpět, jejichž počet s novou výstavbou vzroste. Dle názoru odpůrce nelze považovat za nepřiměřené podmínky spočívající v realizaci podstatných projektů dopravní infrastruktury (Pražský okruh, propojení komunikací), které jsou součástí priorit státu, hlavního města Prahy a Středočeského kraje a mají oporu v Politice územního rozvoje a Zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Nedostatečný postup výstavby či její přípravy na straně státu či vyšších územních samosprávných celků nemůže mít negativní dopad na odpůrce a jeho obyvatele. Odpůrce považuje za nedůvodnou též námitku týkající se požadavku na dostatečné zásobování pitnou vodou. Jde o základní předpoklad pro výstavbu, což napadené OOP pouze potvrzuje při zohlednění dopadů posledních suchých let na vydatnost vodních zdrojů, která je v současnosti problematická. Oddílné odvádění dešťových vod je významným faktorem v souvislosti s provozem ČOV i z pohledu hospodaření s vodou v území. Podmínka uzavření plánovací či obdobné smlouvy je oprávněná, neboť umožňuje upravit vztahy mezi městem a stavebníkem při budování potřebné infrastruktury, bude-li záměr klást nároky na její zkapacitnění. Odpůrce považuje kritéria rozčlenění ploch do jednotlivých etap za jednoznačná. Větší a menší rozvojová plocha je dle odpůrce dobře odlišitelná dle kapacity a předpokládatelného počtu bytových jednotek. Lokalita, kde se nachází dotčené pozemky, dosud není intenzivně využita. Výstavba, která zde má být realizována dle územní studie, je určena pro bydlení více než 360 osob ve 25 rodinných domech a 24 domech bytových. Nepochybně nejde o menší rozvojovou plochu, a nelze tedy mít pochybnost o správnosti jejího zařazení do III. etapy. Z právní úpravy neplyne, že by územní plán mohl být podkladem jen pro projekty realizovatelné v časovém horizontu 10 až 15 let. Povede-li etapizace jako zákonem předvídaný územně plánovací nástroj po jistou dobu k zachování stávajícího faktického způsobu využití pozemků, nezasahuje tím do vlastnického práva navrhovatele. Podmínky etapizace vychází z politiky a zásad územního rozvoje a zohledňují požadavky na zajištění správy místních záležitostí. Etapizace může mít různé podoby a nemusí stanovit přesný časový horizont pro zahájení etapy pozdější. Tak je tomu i v typickém případě, kdy je zahájení další etapy výstavby vázáno na zastavění soukromých pozemků v první etapě. Ani v takovém případě nemůže obec ovlivnit, kdy se vlastníci pozemků v první etapě rozhodnou pro realizaci výstavby a bude možné zahájit druhou etapu.

Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích.

Účastníci odkázali na přednesy učiněné při jednání soudu dne 6. 2. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. 43 A 78/2019, v níž jsou řešeny obsahově shodné námitky jiného vlastníka pozemků zastoupeného týmž zástupcem ve vztahu k ploše ŘZ-06 až ŘZ-09.

Zástupce navrhovatele ve věci sp. zn. 43 A 78/2019 zdůraznil, že posouzení proporcionality je možné jen ve vztahu k sledovanému cíli. Sledovaný cíl však není v napadeném OOP jasně definován. Za sledovaný cíl nelze považovat popis předmětu změny č. 2 v čl. 10 odůvodnění, neboť jde jen o prostředky k dosažení cíle. Napadené OOP je proto obtížně přezkoumatelné. Test proporcionality popsaný v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, je třeba vztáhnout jak na napadené OOP jako celek, tak i na jednotlivé podmínky, a posuzovat, zda napadené OOP a jednotlivé podmínky umožňují dosáhnout sledovaný cíl, zda napadené OOP a sledovaný cíl spolu logicky souvisí, zda napadené OOP omezuje své adresáty co nejméně a zda je omezení úměrné sledovanému cíli. Není-li sledovaný cíl jasně definován, je obtížné testovat proporcionalitu. Ačkoli územní plán musí reagovat na změny společenské situace a změny v území, měl by poskytovat relativní jistotu dotčeným osobám. Napadené OOP, které zásadním způsobem zasahuje do zájmů vlastníků pozemků, bylo přijato pouze čtyři roky po vydání územního plánu, který vrcholný představitel obce označil za přísný, s vysokou mírou regulace, nastavující přesná pravidla. Od roku 2014 nedošlo k zásadním změnám v území, které by takto radikální změnu odůvodnily. Byl-li takový důvod dán, měl být jasně vysvětlen. Dle statistických dat ministerstva vnitra nedošlo k razantnímu nárůstu počtu obyvatel města, neboť ke dni 1. 1. 2014 byl počet obyvatel 14 011 a ke dni 1. 1. 2017 celkem 14 739. Jde tedy o nárůst o cca 1,5 % ročně, což neodůvodňuje změnu regulace. Upozornil také, že ačkoli námitce týkající se podmínky zvýšení kapacity ČOV bylo v rozhodnutí o námitkách vyhověno, nepromítlo se to do textové části napadeného OOP. Vyjádřil nesouhlas také s formulací některých podmínek. Poukázal na to, že některé podmínky vyžadují kolaudaci infrastrukturních staveb, ačkoli je zřejmé, že některé stavby se ani několik let po dokončení kolaudace nedočkají. Tím se odsouvá naplnění podmínek a možnost výstavby, ačkoli jejich faktické naplnění nastane daleko dříve.

Ve vztahu k plochám ŘT-22 a ŘT-24 navrhovatel zdůraznil, že nebyl dodržen princip proporcionality vzhledem k rozsahu a charakteru budoucí zástavby – stomatologických ordinací a několika služebních bytů. Poukázal na to, že jde o plochy v intravilánu v zastavěném území. Navrhovatel se domnívá, že navýšení požadavků na infrastrukturu nemá bezprostřední souvislost s lokalitou a případné zatížení spojené s výstavbou není adekvátní míře regulace. Etapizaci považuje za neproporcionální, neboť zařazení plochy ŘT-22 do II. etapy není dáno tím, že by měla větší nároky na infrastrukturu, ale tím, že odpůrce pro ni stanovil shodnou regulaci jako pro jiné větší rozvojové plochy. Poukázal na to, že některé podmínky jsou velmi vágní, zejména požadavek na vybudování komunikací a oddílného odvádění dešťových vod. Podmínka týkající se ulice Verdunské postrádá dle navrhovatele relevanci k ploše ŘT-22, neboť tato plocha bude dopravně obsluhována primárně prostřednictvím ulice Olivova. Ačkoli rozšíření komunikace prospěje dopravě ve městě, není zde jasný vztah s výstavbou. Má za to, že stanovení této podmínky překračuje účel a funkci územního plánu a jde o nepřípustný nátlak na navrhovatele jako vlastníka pozemků. Pro případ, že by soud neshledal důvody pro zrušení celého napadeného OOP, žádal zrušení základních a místních podmínek ve vztahu k plochám, v nichž se nachází jeho pozemky.

Odpůrce ve věci sp. zn. 43 A 78/2019 zdůraznil, že cílem změny bylo připravit podmínky pro udržitelný rozvoj města a tento cíl změnou prostupuje. Pokud jde o dopravní infrastrukturu, je dle odpůrce třeba rozlišovat mezi velkými dopravními stavbami a jinými komunikacemi. Disproporce mezi zprovozněním a kolaudací je dána u velkých staveb, které provádí Ředitelství silnic a dálnic ČR. Místní komunikace jsou kolaudovány nedlouho po dostavění a prodleva u nich nevzniká. Dle zkušeností odpůrce lze i u silnic I. či II. třídy kolaudace zvládnout v rámci týdnů. Jako příklad zmínil rekonstrukci mostního objektu na ulici Černokostelecká. Z pohledu odpůrce šlo o terminologickou záležitost. Z judikatury ve věci Pražského okruhu plyne, že ve zkušebním provozu nelze pokračovat do nekonečna. Nelze tak vyloučit, že by mohl být zkušební provoz ukončen, a sledovaný cíl by tudíž nebyl naplněn. K dopravnímu zatížení území doplnil, že lokalita N. V. se nachází v blízkosti křížení dvou klíčových komunikací, silnice II/101 a Černokostelecké ulice, které do místa přivádí ze dvou směrů více než 20 000 automobilů denně. Ze studií zatížení křížení těchto komunikací vyplývá, že po výstavbě Pražského okruhu zde bude docházet ke kolizním situacím, a zásadní význam má proto realizace přeložky silnice II/107 (Tehovské spojky). To dle odpůrce dokládá studie, kterou nechal zpracovat Středočeský kraj. Z ní vyplývá pozitivní vliv Tehovské spojky na snížení dopravní zátěže na silnici I/2 při existenci Pražského okruhu stavby 511. Byť jde o dvouproudou komunikaci II. třídy, z kritické spojnice dvou komunikací může odvést 10 000 až 20 000 automobilů. Druhou klíčovou stavbou je realizace napojení silnice II/101 do blízkosti Pražského okruhu. Dále doplnil, že pro celou oblast N. V. neexistuje v současnosti optimální napojení, a proto byla stanovena místní infrastrukturní podmínka dalšího napojení lokality N. V. a existujících rodinných domů na komunikaci Kolovratskou, která bude navíc napojena na Pražský okruh, tak, aby se oblast zprůjezdnila a měla paralelní výjezd. Tato komunikace je důležitá pro celou oblast. Nyní je lokalita napojena pouze na dvou místech na silnici II/101, přičemž jedno napojení je na kruhový objezd, který je ve špičkách kapacitně nedostatečný, druhé do nepřehledné zatáčky, kde do zavedení úsekového měření docházelo k nehodám. V případě problému na silici II/101 se není možné do oblasti dostat. Nová komunikace je prospěšná pro celou oblast i budoucí výstavbu z hlediska bezpečnosti a dopravní prostupnosti. Ke stavu přípravy této komunikace uvedl, že v místě je nedostavěná věznice z konce 80. let, která byla převedena na Ředitelství silnic a dálnic ČR a Policii ČR a měla by zde vzniknout centrála policie Středočeského kraje a obslužná infrastruktura pro výstavbu Pražského okruhu. Tento projekt včetně komunikace je v prioritách vlády. Realizaci komunikace lze tak očekávat ve střednědobém horizontu. Bez propojení by došlo ke zkomplikování dopravní situace na kapacitně nedostatečné komunikaci II/101.

K nedostatečné kapacitě pitné vody odpůrce poukázal na stanovisko provozovatele vodovodních řadů, které dokládá, že její kapacita je vyčerpána. Uvedl, že je povinen zajistit odpovídající kapacity školských zařízení. V územním plánu je vymezena adekvátní plocha občanské vybavenosti pro umístění základní školy v katastrálním území P., nyní je realizována škola na Komenského náměstí. Vycházel z demografické studie, kterou si nechal vypracovat. Na každých 5 000 nových obyvatel by měla vzniknout jedna nová základní škola o cca 500 žácích. Se školou je počítáno i pro potřeby dalších lokalit zařazených do III. etapy (např. lokalita N. P., v níž se předpokládá vznik stovky rodinných domů, či lokalita V., kde se počítá i s bytovými domy). Lokalita N. V. patří k velkým projektům, které mohou skokově ovlivnit počet obyvatel. V letech 2014 až 2016 se začaly dokončovat projekty, pro které bylo vydáno rozhodnutí před rokem 2010, což má zásadní dopady na nárůst obyvatel. V jednom školském obvodu bylo nezbytné zrekonstruovat budovu mimo objekt základní školy, která nyní pracuje na dvou místech, což je organizačně složité. Pokud jde o počet obyvatel, liší se metodika ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu. Dle odpůrce má město nyní již 16,5 tisíce obyvatel. Statistky ministerstva jsou neúplné, neboť zohledňují pouze osoby s trvalým pobytem. Napadené OOP stanovilo jasný klíč pro zařazení ploch do etap. Rozvojové plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 představují velké území. Ještě za účinnosti předchozího územního plánu byla nařízena pro toto území stavební uzávěra s ohledem na nezbytnost přípravy regulačního plánu. Tato podmínka je dlouhodobá, přesto nebyla naplněna. Podmínky považuje za odpovídající dané lokalitě. Je třeba uvažovat s množstvím obyvatel, které může přibýt, pokud bude výstavba realizována v možnostech, které poskytuje územní plán. Územní studie předpokládá, že se do rodinných domů nastěhuje cca 75 obyvatel a do bytových domů 288 obyvatel, z hlediska územního plánu ale může dojít k postupnému navýšení záměrů tak, že by v rodinných domech mohlo bydlet přes 200 obyvatel a v bytových domech přes 1 000 obyvatel. Rodinné domy mohou mít až 3 jednotky. Zkušenost odpůrce je taková, že plochy jsou investory využívány na maximum. Upozornil, že odpůrce, který je jedním z vlastníků pozemků v lokalitě N. V., vyjádřil s územní studií nesouhlas.

Dále ve vztahu k plochám ŘT-22 a ŘT-24 zdůraznil, že byly zařazeny do různých etap. Pro plochu ŘT-24 bylo vydáno územní rozhodnutí, a byla tedy zařazena do I. etapy. Zařazení plochy ŘT-22 do II. etapy je odůvodněno výstavbou, která zde má, respektive může být realizována, a tím, že jde o jednu z vícera ploch, které byly též zařazeny do II. etapy, neboť nelze diskriminovat plochy v obdobné situaci. V ploše ŘT-22 se předpokládá vznik dvou domů. Územní řízení nebylo zahájeno, neboť nebylo vydáno kladné stanovisko odboru územního plánování. Nebylo zřejmé, kolik bytů má v domech vzniknout a jaký záměr zde má být v konečném důsledku realizován. Ačkoli dva bytové domy by z hlediska infrastruktury samy o sobě neznamenaly zásadní zatížení, je třeba lokalitu posuzovat jako celek. Nezařazení plochy do etapizace by znamenalo nekorektní přístup k jiným lokalitám, například ploše ŘT-18, kde je projekt několika bytových domů v pokročilé fázi rozpracovanosti (v ploše ŘT-19 bylo vydáno územní rozhodnutí). Jde o komplexní řešení. Plocha ŘT-22 a zátěž spojená s výstavbou na ní dle odpůrce odůvodňuje stanovení podmínek i sama o sobě. K podmínce oddílného odvádění dešťových vod odpůrce doplnil, že podmínka byla stanovena u větších lokalit, kde se předpokládá výstavba bytových domů. Uvažovalo se zde s vybudováním komplexnějšího řešení pro celou lokalitu. Tato podmínka se od podmínky oddělení dešťových vod liší v rozsahu potřebných opatření – oddělení dešťových vod lze splnit jednoduchým řešením, které nepotřebuje koordinaci s jinými vlastníky, např. vsakem na pozemku. Pro území v okolí ulice Olivova si lze představit společné technické řešení pro celou lokalitu pod ulicí 5. května. To vyžaduje koordinaci mezi vlastníky a obcí. Připustil, že plocha ŘT22 je na okraji této lokality a investor by mohl předložit i jiný způsob řešení, např. řešení s využitím zelené střechy. Dále uvedl, že město má připraven projekt rozšíření ulice Verdunské, která spojuje dvě lokality. S ohledem na zájem řidičů o její využívání chce odpůrce zajistit, aby byla obousměrně průjezdná. Odpůrce je vlastníkem jen části pozemků. Část pozemků při vjezdu z ulice Olivova vlastní navrhovatel. Odpůrce se domnívá, že výstavba je nejlepší okamžik pro rekonstrukci. Odpůrce jedná též s vlastníky na druhé straně ulice. Komunikaci Verdunskou považuje odpůrce za nezbytnou pro danou oblast. Byly vzneseny podněty i ze strany veřejnosti. Olivova ulice se dále napojuje na ulici Černokosteleckou až za Olivovou dětskou léčebnou. Ulice Verdunská je využívanou komunikací – využívají ji řidiči směřující k nemocnici nebo do obchodní zóny na ulici Č. nebo pro děti do 3. Základní školy U Ř. lesa, slouží též pro část panelového sídliště. Má vztah k ploše ŘT-22, neboť ji budou využívat i lékaři, klienti či obyvatelé domů, které zde mají vzniknout, a lze očekávat nárůst dopravy. Připouští nicméně, že hlavní těžiště dopravy bude tvořit okolí Verdunské ulice. Poukázal na to, že ulice je propojena s plochou ŘT-22 vlastnickým vztahem, některé pozemky pod touto ulicí jsou ve vlastnictví navrhovatele. Odpůrce uvedl, že jde o veřejně prospěšnou stavbu a stanovení místní podmínky je z hlediska dopadů mírnější oproti možnému vyvlastnění.

Krajský soud v Praze se nejprve zabýval přípustností návrhu. Podle § 101 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen na svých právech.

Navrhovatel svoji legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví nemovitých věcí nacházejících se v obci ŘX, které soud ověřil z katastru nemovitostí (listy vlastnictví č. 2992 a 2113). Navrhovatel tvrdil a prokázal, že pozemky, jichž je spoluvlastníkem či vlastníkem, byly napadeným OOP dotčeny, neboť jsou součástí rozvojových ploch ŘZ-06 až ŘZ-08 (pozemky p. č. X a X), které byly zařazeny do III. etapy výstavby, rozvojové plochy ŘT-22 zařazené do II. etapy výstavby (pozemky p. č. X, X, X a X) a plochy ŘT-24 (pozemky p. č. X a X) zařazené do I. etapy výstavby. Zahájení I. etapy výstavby v ploše ŘT-24 sice není vázáno na splnění žádných základních podmínek ani místních infrastrukturních podmínek, jsou však pro ni v příloze č. 1 - Tabulka etapizace nově stanoveny tzv. další závazné podmínky, proti nimž navrhovatel brojí. Zahájení II. a III. etapy výstavby bylo nově podmíněno splněním základních podmínek stanovených v bodu 18 odst. 2 textové části napadeného OOP. Současně byly ve výroku napadeného OOP pro uvedené rozvojové plochy stanoveny místní infrastrukturní podmínky a další závazné podmínky konkretizované v příloze č. 1 „Tabulka etapizace“. Podle bodu 18 odst. 3 napadeného OOP „[m]ístní infrastrukturní podmínky jsou závazné při posuzování nároků stavebních záměrů na veřejnou infrastrukturu a musejí být splněny před povolením stavby objektu“. Splnění základních a místních podmínek tedy bude předmětem posuzování stavebního záměru na dotčených pozemcích v rámci přijímání regulačního plánu, územního rozhodnutí/souhlasu a stavebního řízení, resp. při vydávání podmiňujících správních aktů. Navrhovatel je proto v důsledku vydání napadeného OOP omezen ve výkonu vlastnického práva, přičemž s ohledem na tvrzenou povahu a rozsah zamýšlené výstavby nelze vyloučit ani tvrzené omezení svobody podnikání. Navrhovatel je tedy k podání návrhu v posuzované věci aktivně procesně legitimován. Ačkoli navrhovatel odvíjí dotčení na právech pouze z vlastnictví uvedených pozemků, nelze návrh na zrušení napadeného OOP jako celku považovat za návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, a to ani v části týkající se zbylého území odpůrce. Otázku oddělitelnosti jednotlivých částí napadeného OOP je třeba posoudit v návaznosti na návrhové body v rámci věcného projednání.

Návrh na zrušení napadeného OOP byl podán včas (ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy napadené OOP nabylo účinnosti – srov. § 101b odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 a § 101b odst. 2 s. ř. s.). Jde tedy o návrh věcně projednatelný.

Z předchozí územně plánovací dokumentace plyne, že podle územního plánu sídelního útvaru Ř. z roku 1998 byla na pozemcích p. č. X a X a na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X a X vymezena plocha VV – veřejného vybavení univerzálního pro školství, zdravotnictví, sociální péči a kulturu. Pro souvislé volné (dosud nezastavěné) plochy větší než 4 000 m2 určené k zástavbě se vyžadovalo zpracování podrobnějšího stupně územně plánovací dokumentace – územního plánu zóny nebo regulačního plánu (§ 3 vyhlášky města Ř. č. 8/98). Změna č. 1 územního plánu z roku 1998 vydaná dne 9. 1. 2003 se uvedených pozemků nedotkla. Změnou č. 2 územního plánu z roku 1998 z 20. 10. 2006 bylo funkční určení VV na uvedených pozemcích změněno na funkci všeobecně obytnou (OV).

Z územního plánu z roku 2014, který nabyl účinnosti dne 14. 6. 2014, soud zjistil, že pozemek p. č. X byl zařazen v návrhové ploše s funkčním využitím BI – bydlení v rodinných domech – městské a příměstské jako součást zastavitelné rozvojové plochy ŘZ-06. Pozemek p. č. X byl součástí návrhové plochy smíšené obytné městské (SM) jako součást zastavitelných rozvojových ploch ŘZ-07 a ŘZ-08. Na jeho části byla navržena místní zklidněná komunikace, která byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury WD 52 – spojovací komunikace mezi ulicemi Arbesova a Březinova. Pozemky p. č. X a X byly zařazeny v návrhové ploše BI a tvoří rozvojovou plochu ŘT-24, na jejíž východní hranici je pozemek p. č. X. Pozemky p. č. X, X, X byly zařazeny v návrhové ploše SM a tvoří plochu ŘT22, při jejíž jižní hranici je pozemek p. č. X a při východní hranici část pozemku p. č. X. Na pozemcích X, X a X byla vymezena veřejně prospěšná stavba pro dopravní infrastrukturu WD 87 – Rozšíření a rekonstrukce ulic Verdunská a Olivova.

Podmínky pro využití ploch BI byly stanoveny takto: Hlavní využití: Bydlení v rodinných domech s možným částečným nebytovým využitím; ve vstupním podlaží možnost umístění nerušících služeb a obchodních jednotek bez rušivých vlivů na okolí s denním provozem, jejichž rozsah nepřevýší rozsah podlahových ploch pro bydlení v rámci objektu; v případě skupiny objektů pod společným oplocením není povinný podíl bytové funkce v jednom z objektů. Z hlavního využití byla vyloučena řadová zástavba a zástavba trojdomy. Jako přípustné využití byly uvedeny veřejně přístupné sportovní plochy jako doplňkové k hlavnímu využití, stávající stavby pro rekreaci v lokalitách, kde probíhá konverze z rekreace na bydlení v rodinných domech, a dále dopravní a technická infrastruktura, doprovodné stavby, veřejná zeleň, pěší cesty a cyklostezky a sportovní vybavení. Maximální celkový rozsah přípustného využití byl stanoven do 25 % rozsahu hlavního využití (mimo dopravní a technickou infrastrukturu). Dvojdomy bylo umožněno umísťovat pouze v lokalitách vyžadujících zpracování regulačního plánu. Maximální zastavěná plocha pozemku činila 25 % z výměry pozemku s tím, že plocha pro jednotlivou stavbu nesmí přesáhnout 250 m2, u jednopodlažních objektů 350 m2. Byla stanovena maximální výška staveb na 9 m a minimální procento zeleně v rozsahu 55 %. Pro lokalitu ŘZ-06 bylo stanoveno, že v rámci územního řízení je nutné prokázat splnění hygienických limitů hluku z železnice dle nařízení vlády. Podmínky pro využití plochy SM byly stanoveny takto: Hlavní využití: Pozemky bytových domů a domů pro obslužnou sféru (obchod, služby, administrativa, občanské vybavení) s důrazem na minimalizaci konfliktů s bydlením včetně neúměrného zatěžování dopravní obslužností; podíl podlahových ploch bytů v rámci funkční plochy byl stanoven na maximálně 70 % s výjimkou případného jiného podílu u stávajících staveb. Jako přípustné využití bylo označeno bydlení v rodinných domech s částečným nebytovým využitím; dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň, doprovodné stavby, pěší cesty a cyklostezky, sportovní vybavení a stavby a zařízení občanského vybavení. Zastavěná plocha pozemku byla v zastavitelných plochách omezena na maximálně 30 % ze zastavitelné plochy pozemku, zastavěná plocha jednoho objektu nesmí přesáhnout 350 m2, maximální výška staveb může být maximálně 10,5 metrů (resp. 12 metrů v případě podzemní garáže) a maximální podíl zeleně musí činit alespoň 30 %. V lokalitě N. V. je na hranách hlavního veřejného prostranství přípustná výška zástavby na úrovni do 14 m. V plochách BI a SM byly stanoveny podmínky pro parkování, a to u rodinných domů vždy dvě parkovací stání na vlastním pozemku, u bytů do 60 m2 jedno parkovací stání, u bytů nad 60 m2 dvě parkovací stání a v plochách, u nichž byl stanoven požadavek na zpracování regulačního plánu nebo územní studie, jedno místo pro návštěvníky na dva rodinné domy, respektive na tři byty (kapitola 6.2, s. 46-47 a 57 územního plánu z roku 2014).

Plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 tvoří lokalitu N. V. vymezenou ulicemi Březinova, Říčanská, Arbesova a železniční tratí, v níž je podmínkou pro rozhodování o změnách využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost. Orientační výměra plochy ŘZ-06 činí 14 020 m2, plochy ŘZ07 14 203 m2, plochy ŘZ-08 6 541 m2 a plochy ŘZ-09 20 843 m2 (kapitola 3.2, s. 13 územního plánu z roku 2014). Zpracování územní studie se pro tyto plochy nevyžadovalo. Zadání regulačního plánu pro lokalitu N. V. (kapitola 11.2, zadání č. 3, s. 85 až 87 územního plánu z roku 2014) mj. stanovilo, že při umísťování obytných staveb bude v regulačním plánu prokázáno splnění limitů hluku ze železniční a silniční dopravy dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Řešení dopravní infrastruktury bude zahrnovat veřejné automobilové komunikace, chodníky, zásady vjezdu na pozemky. Stanoví se kapacity ploch a zařízení pro dopravu v klidu. Nově navrhovaná veřejná prostranství s místní komunikací budou rozdělena do tří kategorií specifikovaných v zadání. Minimálně jedno veřejné prostranství s komunikací (zakreslené) bude typu I a bude zahrnovat cyklostezku. Řešení technické infrastruktury bude zahrnovat návrh vodovodních a kanalizačních řadů, řešení a likvidace a odvádění dešťových vod a návrh veřejného osvětlení; veškerá výstavba bude podmíněna výstavbou ČOV II R.. Podle potřeby bude požadován návrh plánovací smlouvy (případně několika plánovacích smluv) a dohoda o parcelaci, případně v opodstatněných případech souhlasy vlastníků dotčených pozemků.

Orientační výměra plochy ŘT-22 činí 2 539 m2 (s. 14 územního plánu z roku 2014).

Pro uvedené rozvojové plochy nebyly v kapitole 4.1.2 územního plánu z roku 2014 stanoveny specifické požadavky pro dopravní infrastrukturu. V rámci pěší dopravy bylo v kapitole 4.1.4.1 uvedeno, že návrh preferuje rozvoj pěších komunikací mj. v trase Masarykovo nám. – Mlýnský rybník – lokalita N. V.. V územním plánu byly vymezeny jako veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury mj. R1 koridor silničního okruhu kolem Prahy (WD 15), spojení ulic pod Vysokou a Jelení (WD 53), silnice podél bývalého areálu věznice – J a S (WD 54 a 55) v místech mezi Dančí a Kolovratskou a Jelení a Kolovratskou, koridor silnice II/107 úsek Všechromy – I/2 (WD 83) a rozšíření a rekonstrukce ulic Verdunská a Olivova (WD 87).

Změnou č. 1 územního plánu z roku 2014 účinnou od 6. 1. 2017 byla změněna kapitola 4.2.1.2 (odvodnění): V části Koncepce bylo doplněno, že zkapacitnění vodárenské soustavy – prodlužování vodovodních řadů – bude prováděno v souladu s dostatečnou kapacitou ČOV. Je plánováno postupné zkapacitnění stávající ČOV Ř. s horním limitem kapacity max. 27 000 EO. Bude postupováno v souladu s platným Plánem oblasti povodí Dolní Vltavy. Je možná etapizace rozšíření ČOV po funkčních celcích. Etapizace rozšíření ČOV a jednotlivých zastavitelných ploch bude projednána v rámci příští změny územního plánu – nejpozději do roku 2018. Jímky lze povolovat pouze v případě výstavby jednotlivých rodinných domů a chat. Toto povolení bude podmíněno povinností připojit daný objekt na kanalizační síť nejpozději do 12 měsíců po vzniku technické možnosti připojení, tj. po kolaudaci zkapacitnění ČOV a potřebného kanalizačního řadu. Zřizování jímek na vyvážení je v ostatních případech nepřípustné. Povolovat jímky lze pouze po časově omezenou dobu, nejpozději do roku 2019. Výjimku tvoří lokality, které z technických důvodů nemohou být na kanalizaci napojeny – zejména lokality mimo dosah kanalizační sítě. Při povolování nových staveb s dopadem na likvidaci odpadních vod nutno doložit zajištění dostatečné kapacity pro likvidaci odpadních vod. Bez doložení kapacity napojení na ČOV nebo jiného zajištění likvidace odpadních vod nesmí být povolena nová stavba. Nově bylo v této kapitole v části Návrhy opatření vzhledem ke stávající situaci v části Ř. stanoveno, že centrálním bodem systému je ČOV Ř. s tím, že se navrhuje její postupné zkapacitnění až na max. 27 000 EO. V kapitole 6.2 textové části územního plánu byly upraveny podmínky využití plochy BI: Bylo vypuštěno spojení „ve vstupním podlaží“, vyloučení řadové zástavby a zástavby trojdomy bylo přesunuto do nepřípustného využití a odstavec stanovící maximální celkový rozsah přípustného využití byl nahrazen podmínkou, že přípustné využití nesmí v rámci posuzované rozvojové plochy převyšovat využití hlavní. Podmínky parkování byly nově stanoveny tak, že každý rodinný dům má minimálně dvě parkovací stání na vlastním pozemku, počet požadovaných míst je dán součtem dle bytů: do 60 m2 jedno stání, nad 60 m2 dvě stání. Obdobně byly upraveny též podmínky parkování v ploše SM. Pro regulační plány byl doplněn požadavek doložení souhlasů vlastníků potřebné infrastruktury, zejména výslovné prohlášení o zajištění dostatečné kapacity pro likvidaci odpadních vod s tím, že bez těchto souhlasů nelze regulační plán vydat. V zadání regulačního plánu N. V. byla podmínka spočívající ve výstavbě ČOV II R. nahrazena tím, že veškerá výstavba v řešeném území je podmíněna realizací intenzifikace stávající ČOV.

Dne 19. 8. 2015 rozhodlo zastupitelstvo odpůrce o pořízení změny č. 2 územního plánu. Veřejnou vyhláškou ze dne 7. 4. 2016 Městský úřad Ř. (dále jen „pořizovatel“) oznámil zahájení projednávání návrhu zadání změny č. 2 (návrh zadání z dubna 2016). Návrh zadání byl schválen zastupitelstvem odpůrce v upraveném znění dne 8. 6. 2016. V návrhu zadání z června 2016 byly obsaženy požadavky plynoucí z politiky územního rozvoje, mimo jiné vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os, přičemž možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území a požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. V rámci požadavků na rozvoj území obce byl stanoven požadavek prověřit zastavitelné plochy a případně navrhnout etapizaci výstavby v závislosti na kapacitních možnostech likvidace odpadních vod (ČOV Ř.), popř. redukci zastavitelných ploch z důvodu nedostatečné kapacity ČOV. V rámci požadavků na koncepci veřejné infrastruktury bylo dále stanoveno, že bude prověřena potřeba nových komunikací dle nároků na intenzitu dopravy, potřeba či úprava stávajících odstavných a parkovacích ploch, opatření minimalizující negativní vlivy dopravy na novou a stávající obytnou zástavbu, zásobování pitnou vodou a dostatečná kapacita ostatních technických sítí.

Pořizovatel zpracoval návrh změny č. 2 územního plánu Ř. pro společné jednání a oznámil veřejnou vyhláškou ze dne 17. 10. 2017 zahájení projednávání návrhu změny č. 2. Veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce pořizovatele od 18. 10. 2017 do 5. 12. 2017. V návrhu byla plocha ŘT-24 zařazena do I. etapy, ŘT-22 do II. etapy, ŘZ-06 do I. a III. etapy a plochy ŘZ-07 až ŘZ-09 do III. etapy. Společné jednání se konalo dne 2. 11. 2017. Veřejné projednání změny č. 2 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 15. 3. 2018. Veřejné projednání se uskutečnilo dne 16. 4. 2018.

Navrhovatel uplatnil proti návrhu změny územního plánu dne 23. 4. 2018 námitky. Jako vlastník pozemků p. č. X, X, X, X, X, X, X, X (námitky vedené pod č. X) nesouhlasil se začleněním rozvojových ploch ŘT-22 a ŘT-24 do etapizace, požadoval vypuštění základních a místních podmínek a ponechání stávajícího stavu. Namítal, že podmínky jsou nekonkrétní, neovlivnitelné, nedůvodné, nepodložené a neproporcionální. Za nedůvodnou a nadbytečnou považoval podmínku rozšíření komunikace Verdunské s tím, že její kapacita je dostačující a rozšíření, na které odpůrce zpracoval projektové řešení, se ukázalo nereálné s ohledem na majetkové vztahy. Za nedůvodný považoval také požadavek na oddílné odvádění dešťových vod, neboť sávající odvádění odpadních vod považuje za funkční. Uzavření plánovací smlouvy lokalita nevyžaduje, navíc se její uzavření předpokládá v opačné situaci, než předvídá zákon (v situaci, kdy vlastníkem je jiný subjekt než obec). Namítal, že by mělo být zohledněno, že v ploše ŘT-24 bylo již vydáno územní rozhodnutí. Uvedl, že v ploše ŘT-22 hodlá vybudovat zubní ordinace pouze s několika služebními byty. Namítal také, že zařazení do etapizace je netransparentní a nebyl respektován princip přednostního zastavění proluk; etapizace by se neměla týkat území v husté zástavbě. Brojil proti podmínkám zahájení II. etapy, za bezdůvodnou považoval kolaudaci I. etapy intenzifikace ČOV s ohledem na možnost napojení na jímku, požadavek kolaudace základní školy, zvýšení míst v mateřských školách a zprovoznění úpravny vody v P.. Brojil také proti požadavku kolaudace parkoviště mezi železniční stanicí a centrem, neboť dle navrhovatele nesouvisí s daným územím. Namítal, že podmínky jsou neurčité, není jasný termín jejich splnění, odpůrce může od záměrů ustoupit, nebyla prokázána přiměřenost požadavků a vysvětleno začlenění do etap.

Jako vlastník pozemků p. č. X a X (námitky vedené pod č. X) navrhovatel namítal, že byla zpracována územní studie pro lokalitu N. V. a tento záměr byl s odpůrcem konzultován. Zařazení do III. etapy s podmínkou intenzifikace ČOV na 27 000 EO je v rozporu se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 6. 3. 2017. Namítal také nerozumnost požadavku navýšení počtu míst v mateřských školách, neboť v lokalitě se počítá s mateřskou školou pro 66 dětí. Nesouhlasil s požadavky na dobudování komunikací (Pražský okruh, Tehovská spojka), které považoval za přemrštěné. Namítal, že podmínka zřízení komunikace Srnčí – Kolovratská je nejasná, lokalita, v níž záměr předpokládá 433 parkovacích míst, je dobře napojena na dopravní infrastrukturu. Poukázal na to, že některé podmínky nemůže ovlivnit navrhovatel ani odpůrce.

Dne 24. 4. 2018 uplatnil navrhovatel jako vlastník pozemků p. č. X a X námitky (vedené pod č. X), které byly obsahově shodné s námitkami M. P., vlastníka jiných pozemků v plochách ŘZ-06 až ŘZ-09, v nichž žádal vypuštění etapizace ve vztahu k těmto rozvojovým plochám s obdobnou argumentací jako v projednávaném návrhu. Znovu poukázal na zpracovanou územní studii a rozpor se smlouvou o zřízení věcného břemene, v níž se odpůrce zavázal připojit po plánované realizaci navýšení stávající kapacity ČOV jako první v pořadí na kanalizaci lokalitu N. V. ve výši 350 EO. Namítal nesoulad návrhu se schváleným návrhem zadání a absenci zásadních změn, které nebylo možné předvídat při přijetí územního plánu. Namítal zjevnou nepřiměřenost požadavku kolaudace Pražského okruhu (SOKP 511) a nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP, nedostatek racionálního odůvodnění podmínky kolaudace Tehovské spojky, základní školy v P. a navýšení počtu míst v mateřských školách, nedostatečné vymezení podmínek spočívajících v zajištění dostatečného množství pitné vody a výstavby protihlukových opatření a nedostatek odůvodnění účelu a nezbytnosti podmínek spočívajících ve vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská a nového bezbariérového průchod pro pěší přes silnici II/101.

Dne 12. 9. 2018 zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 18-07-034 rozhodlo o vydání změny č. 2 územního plánu. Vydání změny č. 2 územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 12. 10. 2018.

Bodem 18 došlo k vložení nové kapitoly 12 do územního plánu – Stanovení pořadí změn v území. Pořadí změn v území – etapizace byla stanovena v Příloze č. 1: Tabulka etapizace. Rozdělení rozvojových zastavitelných ploch bylo provedeno tak, aby do I. etapy byly zařazeny proluky, zahrady a rekonstrukce v zastavěném území, do II. etapy menší rozvojové plochy a do III. etapy velké a okrajové plochy. Plocha ŘT-24 byla zařazena do I. etapy, ŘT-22 do II. etapy a plochy ŘZ06 až ŘZ-09 do III. etapy výstavby. Pro všechny stavby ve všech etapách bylo stanoveno, že nové objekty budou mít nulové nároky na odvod dešťových vod do jednotné kanalizace (odvod dešťové vody musí řešit: zasakovací objekty, retenční nádrže, zelené střechy a fasády, dešťová kanalizace apod.). Pro zahájení I. etapy nebyly stanoveny žádné základní podmínky. Zahájení II. etapy bylo podmíněno těmito základními podmínkami (platnými současně): Kolaudací I. etapy intenzifikace ČOV Ř. na cca 20 600 EO (neplatí pro městské části Voděrádky a Jažlovice, v těchto částech se stanovuje povinnost doložení dostatečné kapacity pro likvidaci odpadních vod v místních ČOV); kolaudací Základní školy na Komenského náměstí (neplatí pro plochy výroby a skladování); navýšením počtu míst v městských MŠ v Ř. o 150 míst oproti roku 2018 včetně MŠ V. (neplatí pro plochy výroby a skladování) a zprovozněním městské úpravny podzemní vody v P.. Zahájení III. etapy bylo podmíněno těmito základními podmínkami (platnými současně): Kolaudací II. etapy intenzifikace ČOV na cca 27 000 EO (s výjimkou pro městské části Voděrádky a Jažlovice), kolaudací nové Základní školy v k. ú. P. u Ř. (neplatí pro plochy výroby a skladování); navýšením počtu míst v městských MŠ v Ř. o 400 míst oproti roku 2018 bez zápočtu MŠ V. (neplatí pro plochy výroby a skladování); zajištěním dostatečného množství pitné vody (např. realizace nového napojení města Ř. na štolový přivaděč z v. n. Želivka); kolaudací Pražského okruhu (SOKP 511); kolaudací nového napojení komunikace II/101 na 511 SOKP přímo na MUK Ř.; kolaudací komunikace Tehovská spojka: Vojkov-Všechromy a realizací krajinného parku u Marvánku na min. 30% plochy NSX. Dále byly v příloze č. 1 – Tabulka etapizace stanoveny místní podmínky pro jednotlivé zastavitelné plochy. V odstavci 3 nové kapitoly 12 bylo stanoveno, že místní infrastrukturní podmínky jsou závazné při posuzování nároků stavebních záměrů na veřejnou infrastrukturu a musejí být splněny před povolením stavby objektu. Je možno je řešit plánovací či obdobnou smlouvou s městem Ř., přičemž smlouva bude obsahovat termín, financování a způsob realizace místních podmínek. Plánovací či obdobná smlouva se nevyžaduje, pokud již v dané věci byla s městem uzavřena. Dále bylo stanoveno, že podmíněností dokončením místní komunikace se rozumí kolaudace komunikace včetně napojení na stávající komunikace v úseku, který umožňuje plnohodnotný provoz (podmíněnost obestavění logického úseku místní komunikace), včetně nezbytného osvětlení. Podmíněností výstavbou školského zařízení se rozumí kolaudace výstavby školy. Pro plochu ŘT-24 nebyly stanoveny žádné místní infrastrukturní podmínky, v rámci dalších závazných podmínek bylo stanoveno, že výstavba v této lokalitě klade nároky na vybudování technické a dopravní infrastruktury, v případě, že vlastníkem bude jiný subjekt než město Ř., je požadováno uzavření plánovací, resp. obdobné smlouvy s městem Ř.. Pro plochu ŘT-22 byly dále stanoveny místní infrastrukturní podmínky, a to vybudování komunikací dle ÚP, zvláště pak rozšíření komunikace Verdunská a dobudování oddílného odvádění dešťových vod pro celou lokalitu. Pro plochy ŘZ-06 až ŘZ-09 byly stanoveny shodné místní infrastrukturní podmínky, a to vybudování komunikace Srnčí – Kolovratská; vybudování komunikací, infrastruktury a veřejného sportoviště a prostranství dle RP; vybudování dešťové kanalizace pro oblast n. V. s opatřeními na ochranu podzemních a povrchových vod (zejm. ochrana před ropnými látkami); nový bezbariérový a bezpečný průchod pro pěší přes silnici 101 a výstavba protihlukových opatření. Napadeným OOP bylo pro všechna zadání regulačních plánů stanoveno, že budou respektovat závazné požadavky pro jednotlivé funkční plochy a etapizaci stanovenou územním plánem (bod 16).

V odůvodnění napadeného OOP se v kapitole 3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území uvádí, že nejvýznamnější změnou je nastavení etapizace rozvojových ploch s ohledem na budování a posilování veřejné infrastruktury. Změna č. 2 vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území - etapizace je podmíněna např.