8 As 47/2005 — Nejvyšší správní soud

46 A 141/2017- 38 - text 8 46 A 141/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: J. V. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Urbanem sídlem Krosenská 531/4, Praha 8 proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy sídlem Slezská 100/7, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2017, č. j. SVS/2017/048227-G, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2017, č. j. SVS/2017/048227-G (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná změnila rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Středočeský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 2. 2017, č. j. SVS/2017/021796-S (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že ve výroku III za slova „§ 85 odst. 2 písm. a)“ doplnila slova „zákona č. 500/2004 Sb., správní řád“. Ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci povolena individuální výjimka z nařízených mimořádných veterinárních opatření vydaných správním orgánem I. stupně dne 18. 1. 2017 podle § 13 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 243/2016 Sb. (dále jen „veterinární zákon“). 2. Žalobce namítl, že jak žalovaná, tak i správní orgán I. stupně se nevypořádali s jeho námitkami a pominuli podstatné skutečnosti. Konkrétně uvedl, že řízení o výjimce z opatření ze dne 18. 1. 2017 nemohlo být zahájeno, neboť o výjimku nežádal a takové rozhodnutí mohlo být vydáno pouze na jeho žádost. Žalovaná pak toto porušení zákona „na úrovni nicotnosti správního rozhodnutí“, nezjistila. Dále žalobce namítl (i) absenci zákonného pověření ke kontrole v protokolech o kontrole; (ii) absenci zákonného důvodu pro kontroly; (iii) podjatost blíže nespecifikované úřední osoby; (iv) nemožnost vyjádření se k věci, neboť protokoly o kontrole mu byly zaslány jedinou zásilkou společně s prvostupňovým rozhodnutím a zápisem o ukončení opatření při podezření z výskytu nebezpečné nákazy; (v) nedostatečné vypořádání se s námitkami žalobce proti protokolům o kontrole; (vi) neprofesionální provádění kontrol; (vii) týrání zvířat ze strany správního orgánu I. stupně; (viii) nezákonný účel postupu správního orgánu I. stupně proti jeho osobě, jenž měl spočívat ve zbavení vlastnického práva žalobce ke koním; (ix) skutečnost, že smlouvou ze dne 14. 2. 2017 žalobce koně prodal panu Josefu Zemanovi a v době vydání napadeného rozhodnutí již nebyl jejich vlastníkem. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě mimo jiné uvedla, že objektivní skutečnosti vedly k odůvodněné kontrole chovu koní na hospodářství žalobce. Napadeným rozhodnutím a prvostupňovým rozhodnutím nebylo a nemohlo být zasaženo do práv žalobce. Žalobce se vůči opatřením ze dne 18. 1. 2017 nijak nebránil. K námitce, že nebylo možno rozhodnout o výjimce z opatření ze dne 18. 1. 2017, pokud o ni žalobce formálně nežádal, uvedla, že v daném případě bylo rozhodováno z moci úřední, neboť situace v chovu žalobce byla nepřehledná a pro koně nebezpečná. Žalobce koním neposkytoval řádnou péči. Z tohoto důvodu bylo nutné zvířata přesunout do náhradní péče příslušné obce, přičemž bylo nezbytné z opatření ze dne 18. 1. 2017, tj. ze zákazu přesunu koní, stanovit výjimku. S nařízením opatření podle § 13 veterinárního zákona žalobce nevyslovil nesouhlas, jestliže nepodal proti tomuto opatření námitky. Skutečnost, že žalobce převedl vlastnické právo ke koním na třetí osobu dne 14. 2. 2017, je irelevantní, neboť správní orgán I. stupně řešil péči chovatele (žalobce), a nikoliv vlastníka. Neadresné a neodůvodněné tvrzení o podjatosti úřední osoby považuje za nedůvodné; námitka podjatosti nebyla uplatněna bez zbytečného odkladu a skutečnosti odůvodňující podjatost úřední osoby podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nelze dovodit. Kontroly byly prováděny k tomu odborně způsobilými osobami za přítomnosti minimálně dvou veterinárních inspektorů, v některých případech i zástupců České plemenářské inspekce, Policie ČR, Městské policie V. a Městského úřadu V.. Dále nesouhlasila s námitkou, že opakující se kontroly vyvolávaly nadměrný stres koňů a jejich neschopnost přijímat potravu. Otázka týrání zvířat není předmětem tohoto řízení. 4. V replice ze dne 25. 1. 2018 žalobce zopakoval své žalobní námitky a předložil soudu kupní smlouvu ze dne 14. 8. 2017, podle níž se měla stát vlastníkem koní Mgr. Bc. B. V. (dále jen „dcera žalobce“). Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Z protokolu o kontrole správního orgánu I. stupně ze dne 23. 1. 2017, č. j. SVS/2017/011006-S č. POK170117001S21198, vyplývá, že dne 17. 1. 2017 provedl správní orgán I. stupně kontrolu způsobu chovu koní na hospodářství žalobce J., reg. č. X. Při kontrole bylo zjištěno několik koní ve zhoršeném a špatném výživném stavu, byl nalezen kadáver hříběte a dále jedno hříbě ve špatném zdravotním stavu. Správní orgán I. stupně pojal podezření výskytu nákazy hříběcí, odebral vzorky od daného hříběte a na místě dne 18. 1. 2017 nařídil opatření podle § 13 odst. 1 písm. c) a odst. 3 veterinárního zákona, kterým žalobci jako chovateli koní nařídil (i) zákaz přesunu koní z chovu a do chovu, včetně pořádání svodů koní v tomto hospodářství, případně účast koní z tohoto hospodářství na jiných svodech, sportovních akcích nebo veřejných vystoupeních; (ii) zákaz vstupu cizím a nepovolaným osobám; (iii) provedení soupisu všech vnímavých zvířat na daném hospodářství a pastvině do 24. 1. 2017. Záznam o opatření žalobce na místě převzal. Námitky ve smyslu § 76 odst. 4 veterinárního zákona žalobce nepodal. 6. Z protokolu o kontrole správního orgánu I. stupně ze dne 9. 2. 2017, č. j. SVS/2017/019589-S, č. POK170209001S21200, vyplývá, že dne 9. 2. 2017 byl tomuto orgánu doručen originál laboratorního protokolu Státního veterinárního ústavu Praha ze dne 2. 2. 2017, č. BA 284/17. Dle tohoto laboratorního protokolu nebyl zjištěn v odebraných úředních vzorcích původce nákazy koní hříběcí. Na základě negativního výsledku laboratorního vyšetření správní orgán I. stupně ukončil opatření ze dne 18. 1. 2017 vydaná na hospodářství žalobce reg. č. X. Zápis o ukončení opatření při podezření z výskytu nebezpečné nákazy tvoří přílohu protokolu o kontrole ze dne 9. 2. 2017. 7. Opatřením ze dne 13. 2. 2017 správní orgán I. stupně požádal Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Obvodní oddělení V. (dále jen „Policie ČR“) o doručení protokolu ze dne 9. 2. 2017 spolu s dalšími písemnostmi žalobci. Policie ČR dne 28. 2. 2017 informovala správní orgán I. stupně, že žalobce dne 16. 2. 2019 opakovaně odmítl zásilku převzít a písemnosti vrátila správnímu orgánu I. stupně k dalšímu postupu. Informace Policie ČR neobsahovala sdělení, zda žalobce byl poučen o následcích odmítnutí přijetí zásilky (informace ze dne 22. 2. 2017, č. j. KRPS-49054-1/ČJ-2017-010119). Protokol o kontrole ze dne 9. 2. 2017 byl společně se zápisem o ukončení opatření při podezření z výskytu nebezpečné nákazy dne 7. 3. 2017 doručen žalobci prostřednictvím jeho obecné zmocněnkyně (dcera žalobce). 8. Na základě dalších kontrol opatřením ze dne 14. 2. 2017, č. j. SVS/2017/021077-S, správní orgán I. stupně navrhl Městskému úřadu V., aby rozhodl o umístění týraného zvířete do náhradní péče, neboť výsledky kontrol potvrzovaly skutečnost, že o koně není v hospodářství žalobce řádně pečováno. Návrh správního orgánu I. stupně na provedení zvláštního opatření podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání“) se týkal všech koní chovaných na pastvinách v hospodářstvích žalobce. 9. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně povolil výjimku z bodu č. 1 veterinárních opatření ze dne 18. 1. 2017 (zákaz přesunu koní) pro přesun všech koní z hospodářství reg. č. X a reg. č. X. Zároveň výrokem II prvostupňového rozhodnutí stanovil, že v případě přesunutí koní do hospodářství mimo území kraje, musí být koně ustájeni odděleně od ostatních koní minimálně do doby známého negativního výsledku zdravotních zkoušek, které musí být provedeny v nejkratší možné lhůtě od přísunu do hospodářství, nejpozději však do 3 dnů. Výjimka byla odůvodněna potřebou zabránit týrání koní a umožnit jejich umístění do náhradní péče. Výrokem III prvostupňového rozhodnutí správní orgán I. stupně podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu vyloučil odkladný účinek odvolání. Prvostupňové rozhodnutí bylo dne 7. 3.