2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

55 Af 21/2019- 22 - text 8 55 Af 21/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: J. Ž. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Janem Novákem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, Kutná Hora proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2019, č. j. 20234/2019-900000-314, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný změnil platební výměr Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 10. 1. 2019, č. j. 15693/2019-610000-32.4 (dále jen „platební výměr“), jímž byla žalobci podle § 250 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 80/2019 Sb. (dále jen „daňový řád“), uložena pokuta ve výši 134 921 Kč za opožděné tvrzení spotřební daně z tabákových výrobků za zdaňovací období měsíce května roku 2017. Výrok platebního výměru byl napadeným rozhodnutím upraven co do formálních náležitostí, výše uložené pokuty však zůstala nezměněna. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že správce daně mu vyměřil platebním výměrem ze dne 18. 4. 2018, č. j. 76180/2018-610000-32.4, (dále jen „platební výměr na daň“) spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období měsíce května roku 2017 v celkové výši 2 619 847 Kč. Proti platebnímu výměru na daň podal odvolání, o němž rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 12. 2018, č. j. 36384-5/2018-900000-319, tak, že platební výměr na daň změnil a vyměřenou spotřební daň zvýšil na 2 698 410 Kč. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, která byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. 43 Af 8/2019. Následně správce daně uložil žalobci platebním výměrem pokutu za opožděné tvrzení daně, přičemž o odvolání proti němu bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno shora. 3. Žalobce namítá, že žalovaný usuzuje na držení či vlastnictví tabákových výrobků z toho, co žalobce uvedl v paralelním trestním řízení během jeho výslechu po zadržení dne 29. 5. 2017. Žalobce tehdy totiž uvedl, že tabákové výrobky drží a odkud je má. Protokol o výslechu, který byl proveden bez přítomnosti obhájce, nelze použít jako důkaz ani v trestním řízení. Má pouze podpůrný charakter, přičemž na základě informací zjištěných při tomto výslechu lze pouze vést další vyšetřování, nikoliv dovozovat vinu žalobce. Za nepřípustné důkazy považuje rovněž protokoly o výsleších provedených před jednotlivými prohlídkami bez přítomnosti obhájce. Podle žalobce neexistuje jiný důkaz o tom, že by byl vlastníkem nebo držitelem předmětných tabákových výrobků. S názorem žalovaného, že nejde o jediný důkazní prostředek prokazující, že žalobce skladoval tabákové výrobky, a že jde o důkazní prostředek pořízený v souladu se zákonem, žalobce nesouhlasí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že právě výpovědi žalobce jsou základními podklady napadeného rozhodnutí. V této souvislosti odkazuje na protokol o výslechu žalobcova bratra, z něhož plyne, že tento svědek neměl představu o tom, že by v krabicích byl tabák, v jakém množství a komu patřil. Uvedl, že krabice byly strýcovy a že je tam žalobce uložil z jeho pokynu. Žalovaný dovozuje, že držitelem či skladovatelem byl žalobce, jen z toho, co žalobce uvedl bez přítomnosti advokáta. Pokud je v trestním řízení nepřípustné užít jako důkaz protokol o výslechu zadrženého a protokol o výslechu před domovní prohlídkou bez jeho souhlasu, nelze ho použít ani v celním řízení. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že platební výměr, kterým se ukládá pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, má pouze deklaratorní povahu, neboť pokuta nastupuje ze zákona a její výše není závislá na správním uvážení správce daně. V daňovém řízení byla žalobci pravomocně vyměřena spotřební daň z tabákových výrobků rozhodnutím správce daně ze dne 18. 4. 2018, č. j. 76180/2018-610000-32.4, ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 12. 2018, č. j. 36384-5/2018-900000-319. V tomto řízení bylo rozhodnuto o tom, že žalobce skladoval tabákové výrobky, které nebyly řádně nebo vůbec značeny platnou tabákovou nálepkou, a proto se žalobce dostal do postavení plátce daně a vznikla mu povinnost daň přiznat. Žalobce byl povinen podat daňové přiznání k dani z tabákových výrobků za zdaňovací období měsíce května roku 2017 nejpozději do 25. 6. 2017. Ani na výzvu správce daně však daňové přiznání nepodal. Skutečnost, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ve věci vyměření daně, není důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Dále žalovaný odkázal ohledně posouzení otázky, zda žalobce byl plátcem spotřební daně z tabákových výrobků, na vyjádření podaná ve věci vedené soudem pod sp. zn. 43 Af 8/2019, jež se týkala přezkumu rozhodnutí ve věci vyměření této daně žalobci. 5. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O věci samé rozhodl soud bez jednání, neboť žalobce s takovým postupem výslovně souhlasil a žalovaný ani k výzvě soudu nesdělil, že by trval na nařízení jednání. Soud má proto za to, že i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 6. Z daňového spisu plyne, že správce daně vyzval žalobce výzvou ze dne 22. 11. 2017 k podání řádného daňového přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků za zdaňovací období měsíce května roku 2017, a to v náhradní lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Správce daně odůvodnil výzvu tím, že při domovních prohlídkách a prohlídkách nebytových prostor a pozemků v objektech užívaných žalobcem dne 29. 5. 2017 bylo Policií České republiky (dále jen „policie“) zajištěno velké množství neznačených tabákových výrobků. Žalobci jako skladovateli, resp. držiteli tabákových výrobků vznikla povinnost přiznat spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období měsíce května roku 2017. 7. Z daňového spisu neplyne, že by žalobce podal řádné daňové přiznání, jak k tomu byl správcem daně vyzván. 8. Správce daně vydal dne 18. 4. 2018 platební výměr na daň, jímž žalobci vyměřil spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období květen 2017 v celkové výši 2 619 847 Kč. Správce daně dospěl k závěru, že žalobce ve vnitřních prostorách objektů, které užíval, skladoval neznačené tabákové výrobky, a stal se tak plátcem spotřební daně podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 453/2016 Sb. (dále jen „zákon o spotřebních daních“). Tabákové výrobky zajistila policie dne 29. 5. 2017 při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor a pozemků provedených: - v místě trvalého pobytu žalobce (byt), - v garáži pronajaté žalobcem od jeho nevlastního otce, - v bydlišti žalobcova bratra a - v objektu spoluvlastněném žalobcovou matkou. 9. Žalobce podal proti platebnímu výměru na daň odvolání. Z podnětu žalovaného byl následně daňový spis doplněn mj. o následující podklady: - protokol policie ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038-132/TČ-2017-010073-BA, o výslechu žalobce jakožto osoby zadržené podle § 76 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), - protokol policie o provedení domovní prohlídky ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038/TČ-2017-010073, v místě trvalého pobytu žalobce, - protokol policie o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038/TČ-2017-010073, v garáži pronajaté žalobcem, - protokol policie o provedení domovní prohlídky ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038-148/TČ-2017-010073-BA, v bydlišti žalobcova bratra, - protokol policie o provedení domovní prohlídky ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038/TČ-2017-010073, - úřední záznam policie ze dne 29. 5. 2017, č. j. KRPS-12038-137/TČ-2017-010073-BA, o podaném vysvětlení svědka (žalobcova bratra) podle § 158 odst. 6 trestního řádu, - protokol správce daně ze dne 11. 10. 2018, č. j. 305094/2018-610000-32.4, o výslechu svědka (žalobcova bratra). 10. Dne 20. 12. 2018 vydal žalovaný rozhodnutí, jímž změnil platební výměr na daň tak, že se žalobci vyměřuje spotřební daň z tabákových výrobků v celkové výši 2 698 410 Kč. Ve zbytku platební výměr potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 12. 2018. 11. Dne 10. 1. 2019 vydal sprá