— Nejvyšší správní soud

43 A 78/2022- 70 - text 10 43 A 78/2022 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci navrhovatelů: a) E. P. bytem X b) J. K. bytem X c) P. K. bytem X proti odpůrcům: 1. Městský úřad Hořovice sídlem Palackého náměstí 2, Hořovice 2. volební strana SNK Skřipel zastoupená zmocněnkyní S. P. bytem X o návrhu na rozhodnutí o neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Skřipel konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah návrhu a vyjádření účastníků 1. Navrhovatel napadl volební stížností podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doručenou soudu dne 6. 10. 2022 volby do Zastupitelstva obce Skřipel konané ve dnech 23. a 24. 9. 2022. 2. Navrhovatelé především namítli, že nebyl řádně a včas oznámen počet zastupitelů, který měl být ve volbách volen. Nebylo tak možné včas sestavit kompletní kandidátní listiny. Na úřední desce obecního úřadu nebyly včas zveřejněny ani informace o počtu a sídlech volebních okrsků ani o době a místu konání voleb v obci. S údaji o čase zveřejnění na elektronické úřední desce bylo starostou obce Skřipel manipulováno. Navrhovatelé vyjádřili přesvědčení, že vadné zveřejňování oznámení bylo součástí nekalé předvolební strategie odpůrce 2 vedené úmyslem zamezit kandidatuře dalšího volebního subjektu. Nejde přitom o jediný případ, kdy starosta (kandidující za odpůrce 2) nezveřejnil písemnosti na úřední desce řádně a včas. Navrhovatelé jako členové Zastupitelstva obce Skřipel poukázali na to, že zasedání zastupitelstva se konalo 22. 4. 2022 a pak až 24. 8. 2022, kdy už uplynuly lhůty pro podání kandidátních listin. Na nesrovnalosti přitom starostu upozorňovali. Vlastní kandidaturou za těchto okolností nechtěli legitimizovat nezákonnosti ve volebním procesu. Dle navrhovatelů starosta svévolně omezil podmínky pro kandidaturu jiných uskupení, čímž hrubě ovlivnil výsledky voleb. Kdyby k nezákonnému jednání starosty nedošlo, navrhovatelé by kandidovali včas. 3. Odpůrce 1 k návrhu uvedl, že dne 21. 6. 2022 na úřední desce zveřejnil seznam obcí, ze kterých se u něj podávají kandidátní listiny. Zveřejnil též potřebný počet podpisů na peticích nutných ke kandidatuře sdružení nezávislých kandidátů. Obec Skřipel měla k 1. 1. 2022 celkem 129 obyvatel, a tak mělo být voleno 5-15 zastupitelů. Odpůrce 1 vycházel z toho, že Zastupitelstvo obce Skřipel neurčilo jinak, a tak se měl volit stejný počet členů zastupitelstva jako v končícím volební období, tj. 5 (přičemž na kandidátní listině mohlo být uvedeno až 6 kandidátů). Pokud sdělení o počtu volených členů od obecního úřadu nepřišlo, čerpal odpůrce 1 z údajů na úřední desce nebo ze zápisů z jednání zastupitelstva. Proti registraci odpůrce 2 nebyl podán žádný opravný prostředek. Pokud se volič domníval, že některý z volebních orgánů lhůty či úkoly neplní, mohl na to upozornit nadřízený orgán. Občané obce Skřipel tak neučinili. Měli možnost se též odpůrce 1 kdykoliv dotázat na náležitosti registrace. Návrh považuje za nedůvodný. 4. Odpůrce 2 se k návrhu nevyjádřil. 5. Obecní úřad Skřipel na výzvu soudu sdělil, že Zastupitelstvo obce Skřipel počet členů, který by měl být volen, stanovilo naposledy pro volební období 2018-2022, a to na zasedání dne 20. 6. 2018, a to na 5. Zastupitelstvo je pětičlenné tradičně od roku 1998. Navrhovatelé, kteří všichni byli v uplynulém volebním období zastupiteli, zájem o změnu počtu členů zastupitelstva neprojevili. Měli dostatek mandátů k tomu, aby sami požádali o svolání zastupitelstva a změnili počet jeho členů. Starosta vyslovil spekulaci, že pravým důvodem návrhu je to, že se jim nepodařilo sestavit dostatečně početnou kandidátní listinu. Oznámení o počtu volených členů zastupitelstva na fyzické úřední desce i internetových stránkách obce zveřejněno bylo dne 24. 6. 2022 (dle přílohy k vyjádření). Informace o počtu a sídle volebních okrsků byla zveřejněna též, a to dne 7. 7. 2022 (dle přílohy k vyjádření). Okrsek byl vždy jen jeden. Oznámení doby a místa konání voleb bylo též zveřejněno dne 8. 9. 2022 (dle přílohy k vyjádření). Hlasování probíhá od 90. let v budově obecního úřadu na adrese Skřipel 55. Jinou budovu ostatně obec ani nevlastní. 6. Navrhovatelé b) a c) k vyjádření odpůrce 1 namítli, že byl sice zveřejněn počet nutných podpisů na peticích, nikoliv však počet volených členů zastupitelstva. Pokud registrační úřad musel čerpat informace o počtu členů zastupitelstva z informací na úřední desce, musel vědět, že byl porušen zákon. Navrhovatelé nebyli legitimováni domáhat se ochrany proti registraci odpůrce 2 již před konáním voleb. K vyjádření Obecního úřadu Skřipel dále uvedli, že data zveřejnění dokumentů dle jeho příloh nejsou pravdivá. Pro případ, že by soud považoval za podstatnou otázku zveřejnění na úřední desce, jsou připraveni navrhnout svědky k tvrzení, že dokumenty nebyly vyvěšeny ani na fyzické úřední desce. Poukázali též na to, že obecní úřad není účastníkem řízení a jeho vyjádření podepsaná starostou jsou fakticky spíše vyjádřením odpůrce 2, za kterého byl starosta zvolen. I proto pokládají laxní postup starosty v otázce svolávání zasedání zastupitelstva [navrhovatel c) výslovně uvedl, že mu starosta měl slíbit, že tak učiní ještě před letními prázdninami], které mohlo rozhodnout o jiném počtu volených členů, za účelový. Navrhovatelka b) již před uplynutím lhůty pro registraci kandidátní listiny řešila sepis notářského zápisu o osvědčení stavu internetových stránek obce Skřipel, byť k němu z důvodů dovolené došlo až později. Vlastní kandidátní listinu by navrhovatelé jistě sestavili minimálně o pěti kandidátech. 7. Navrhovatel a) uvedl, že z notářského zápisu jasně vyplývá porušení zákona. Notářský zápis si navrhovatelé opatřili, neboť měli zkušenosti s tím, že starosta zveřejňování dokumentů na úřední desce zanedbává a případně záznamy o něm antedatuje. Totéž se stalo nyní v řízení před soudem. Zveřejnění informace o počtu zastupitelů je podstatné a nelze je nahradit pouhým telefonátem. Navrhovatelé nepředpokládali, že starosta nebude respektovat termíny pro svolání zastupitelstva; pokud by se konalo, volební záležitosti by na něm projednali. Navrhovatel a) připustil, že by bylo taktičtější, kdyby navrhovatelé sami podali kandidátní listinu, považovali však za důležitější dodržování zásad, a nezákonných voleb se proto nezúčastnili. Opožděné zveřejnění informace o počtu a sídlech volebních okrsků a oznámení o době a místu konání voleb mělo zásadní vliv na volební účast, která byla významně nižší, než v minulých volbách. Uvedl, že navrhovatelé nejednají jen za sebe, ale brojí i za práva ostatních voličů. Posouzení věci soudem Splnění procesních podmínek 8. Podle § 90 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Účastníky řízení o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování jsou ze zákona navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. Z toho důvodů soud určil okruh účastníků, jak je uveden v záhlaví tohoto usnesení. 9. Podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 269/2021 Sb. (dále jen „zákon o volbách“) se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. 10. Podle § 67 odst. 3 a 4 zákona o volbách je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. Jedná se tedy o lhůtu hmotněprávní a nepostačuje, je-li před uplynutím lhůty úkon podán k poštovní přepravě, ale musí před uplynutím lhůty i soudu dojít. 11. Lhůta k podání návrhu se nevztahuje jen na návrh samotný, ale též na uvedení všech skutkových nebo právních důvodů, z nichž shledává navrhovatel volby neplatnými (viz nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, bod 23). Totožný závěr platí i pro návrh na neplatnost hlasování s ohledem na shodnou právní úpravu těchto návrhů. K tomuto závěru Ústavní soud ve zmíněném nálezu odkázal na usnesení NSS ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004-91, č. 472/2005 Sb. NSS, kde bylo uvedeno: „Návrh totiž není tvořen pouze pr