3 Ads 305/2019 — Nejvyšší správní soud

54 Ad 5/2020- 140 - text 7 54 Ad 5/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: A. H. bytem X proti žalované: Zaměstnanecká pojišťovna Škoda sídlem Husova 302, Mladá Boleslav o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2020, č. j. 104152/20-E, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2020, č. j. 104152/20-E, je nicotné. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 7. 12. 2020 domáhá zrušení nebo vyslovení nicotnosti v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaná jím zamítla žalobkyninu žádost o obnovu řízení ve věci výkazu nedoplatků č. 15020241 a č. 12920242 ze dne 9. 3. 2020 (dále jen „výkaz nedoplatků“) vydaného podle § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 205/2020 Sb. (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Obsah podání účastníků 2. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s rozhodným skutkovým i právním stavem. Žalovaná postupem v rozporu se zákonem zasáhla do práv žalobkyně. Dále namítá, že napadené rozhodnutí nebylo řádně podepsáno. Navrhuje, aby soud vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí, eventuálně aby jej pro nezákonnost zrušil. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. Uvádí, že Policie České republiky (dále jen „Policie ČR“) prováděla šetření ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu ve stadiu pokusu podle § 209 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kterého se mohla dopustit žalobkyně. Policie ČR vycházela ze zjištění Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín (dále jen „OSSZ“), dle které zaměstnanec Ing. J. H. byl v letech 2012 až 2018 evidován jako dlouhodobě pracovně neschopný, přestože OSSZ ukončila jeho pracovní neschopnost ke dni 18. 10. 2012. Na základě podnětu Policie ČR žalovaná provedla kontrolu plateb na veřejném zdravotním pojištění za období leden 2012 až duben 2019. Kontrolou bylo zjištěno, že žalobkyně jako zaměstnavatelka neuhradila odvody na veřejné zdravotní pojištění za výše uvedeného zaměstnance. Žalovaná vyčíslila dlužné pojistné ve výši 98 013 Kč a penále ve výši 56 346 Kč. Žalobkyně nepodala opravné přehledy o platbě pojistného, nepodala žádné vysvětlení ani jiný úkon. Pouze opakovaně vznášela obecně formulované námitky, které však neobsahovaly žádné relevantní skutečnosti, které by změnily výsledek provedené kontroly. Žalobkyně odkazovala na nedostatek finančních prostředků, nepožádala však o splátkový režim ani o odklad splatnosti. K žalobní námitce o absenci řádného podpisu žalovaná uvádí, že napadené rozhodnutí je podepsáno v zastoupení Ing. Z. V., MBA, kterého ředitelka žalované, Ing. D. U., MBA, zplnomocnila pověřením ze dne 29. 6. 2012. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou, vedenou pouze snahou o oddálení plnění zákonné povinnosti, a proto ji navrhuje zamítnout. 4. Žalobkyně v (pořadí druhém) návrhu na přiznání odkladného účinku, kterou však soud posoudil jako doplnění žaloby (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2021, č. j. 54 Ad 5/2020-99), uvádí, že žalovaná nezohlednila, že žalobkyně nemohla v průběhu řízení z objektivních příčin řádně hájit svá práva a zájmy. V replice žalobkyně nesouhlasí s vyjádřením žalované, jelikož nepravdivě a zavádějícím způsobem zkresluje skutečný skutkový i právní stav. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu soud zjistil, že na základě podnětu Policie ČR, žalovaná dne 2. 4. 2019 oznámila provedení kontroly u žalobkyně podle § 22 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 297/2017 Sb. Kontrola byla provedena za období od ledna roku 2012 do dubna roku 2019. Z protokolu o kontrole ze dne 9. 10. 2019 (dále jen „protokol o kontrole“) vyplývá, že žalobkyně jako zaměstnavatelka neodváděla pojistné na veřejné zdravotní pojištění za zaměstnance Ing. J. H., a to z důvodu jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti v období od 1. 1. 2012 do 31. 7. 2018. Uvedený pojištěnec však pobíral dávky nemocenského pojištění pouze v období od 19. 3. 2011 do 18. 10. 2012, a dále od 5. 8. 2018 do 19. 3. 2019. Za období od října roku 2012 až do červenec roku 2018 a od března roku 2019 až do dubna roku 2019 žalobkyně neodváděla za tohoto pojištěnce pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Žalovaná proto doměřila dlužné pojistné ve výši 98 013 Kč a stanovila penále za období od 1. 1. 2013 do 31. 5. 2019 ve výši 56 346 Kč. Žalobkyně podala proti protokolu o kontrole dne 25. 11. 2019 námitky, které však na výzvu žalované nedoplnila. 6. Dne 9. 3. 2020 žalovaná vystavila výkaz nedoplatků, proti kterému podala žalobkyně dne 27. 3. 2020 námitky. Žalovaná vyzvala žalobkyni, aby doplnila námitky a dostavila se do sídla žalované k vyřešení celé věci. Žalobkyně na výzvy sice formálně reagovala, ale po věcné stránce námitky nijak nedoplnila. Dne 24. 4. 2020 žalovaná vydala rozhodnutí o námitkách, č. j. 053905/20-E (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podle § 53 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterým výkaz nedoplatků potvrdila. V odůvodnění uvedla, že námitky neobsahují žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu nebo zrušení předepsaného pojistného nebo penále. Žalobkyně doplnila námitky e-mailem ze dne 23. 4. 2020, který následně potvrdila podáním v písemné formě dne 27. 4. 2020. Žalobkyně v tomto podání opakuje dosavadní námitky. Žalovaná ve vyjádření ze dne 13. 5. 2020 uvedla, že jelikož již o námitkách pravomocně rozhodla, nelze jejich doplnění zohlednit. Doplnění námitek nadto ani neobsahuje žádné skutečnosti, které by měly vliv na rozhodnutí o námitkách. Žalovaná vyzvala žalobkyni, aby případně navrhla splátkový režim. Dne 16. 6. 2020 žalobkyně podala žádost o určení neplatnosti doručení rozhodnutí o námitkách. Žádost odůvodnila vyhlášeným nouzovým stavem. Žalovaná usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. 074141/20-E, zmeškání úkonu podle § 41 správního řádu neprominula, jelikož byla žádost opožděná. 7. Žalobkyně následně podala dne 7. 9. 2020 žádost o obnovu řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 12/2020 Sb. (dále jen „správní řád“) a podnět k přezkumnému řízení podle § 94 správního řádu. Žádost odůvodnila tím, že rozhodnutí o námitkách jí dosud nebylo řádně a účinně doručeno, jelikož si písemnost nemohla ve stanovené lhůtě vyzvednout, a dále uvedla, že „[n]avíc v poslední den jejího uložení, kdy jsem se k jejímu vyzvednutí na poštu dostavila, byla pošta zcela nečekaně v důsledku omezení COVID-19 uzavřena.“ Dále namítala, že považuje rozhodnutí o námitkách i výkaz nedoplatků za rozporné se skutkovým a právním stavem a že bylo vydáno předčasně, jelikož nebyly zohledněny její námitky ze dne 27. 4. 2020. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla žádost o obnovu řízení, jelikož dospěla k závěru, že nebyly naplněny důvody pro obnovu řízení uvedené v § 100 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu. V poučení je uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání. Napadené rozhodnutí je podepsáno Ing. Z. V., MBA v zastoupení ředitelky žalované. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované [§ 75 odst. 1 s. ř. s.]. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.]. Podmínkou vyčerpání řádných opravných prostředků se soud zabývá dále. 9. O podané žalobě soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Posouzení žaloby 10. Podle § 76 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[z]jistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.“ 11. Podle § 77 odst. 1 správního řádu platí, že „[n]icotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí s