4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

43 A 11/2020- 39 - text 14 43 A 11/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyň: a) Ing. O. S. bytem X b) Ing. J. S. bytem X obě zastoupeny advokátem JUDr. Františkem Divíškem sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 za účasti: 1) CETIN a.s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Libeň, Praha 9 2) Vysílačky - SPACE s.r.o., IČO: 26709431 sídlem Oradourská 74, Lidice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2019, č. j. 144773/2019/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2019, č. j. 144773/2019/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Rudná ze dne 17. 7. 2019, č. j. 04952/19/MUR/SU/PDr, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení každé ze žalobkyň částku 10 364,60 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Františka Divíška. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se společnou žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Rudná (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 17. 7. 2019, č. j. 04952/19/MUR/SU/PDr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán I. stupně na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení 2) [dále jen „stavebník“] prvostupňovým rozhodnutím rozhodl o umístění a povolení stavby „rodinného domu“ na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území a obci X (dále jen „sporná stavba“; v tomto katastrálním území se nacházejí všechny pozemky uvedené v tomto rozsudku). Žalobkyně se domáhají rovněž zrušení prvostupňovému rozhodnutí. 2. Žalobkyně nejprve stručně shrnují dosavadní vývoj věci a namítají, že sporná stavba se podle územního plánu sídelního útvaru Úhonice (dále jen „územní plán Úhonice“) nachází v ploše všeobecného bydlení (VB), přičemž nesplňuje podmínky stanovené pro funkční využití této plochy pro bydlení v rodinných domech. Žalobkyně s odkazem na § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění účinném do 4. 10. 2021 (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) mají za to, že sporná stavba nesplňuje podmínky definice rodinného domu. Tyto rozpory spatřují v tom, že rodinný dům nemůže obsahovat tři byty a k tomu další nebytové prostory a že podlahová plocha sporné stavby není z více než poloviny určena pro trvalé rodinné bydlení. 3. K maximálnímu přípustnému počtu tří bytů žalobkyně uvádí, že podle výkladu žalovaného by stavebník mohl mít rodinný dům se třemi byty a nekonečným počtem nebytových prostor. Nelze proto pro účely definice rodinného domu rozlišovat mezi bytem a nebytovým prostorem. Záměrem stavebníka ve skutečnosti není výstavba rodinného domu, ale komerční využití sporné stavby pro podnikatelskou činnost. 4. Žalobkyně dále namítají, že většina podlahové plochy sporné stavby není určena k trvalému rodinnému bydlení, a to zejména schodiště (chodba), kolárna, garáž a provozovna. Vzhledem k tomu, že celková podlahová plocha sporné stavby činí 624,86 m2, nenaplňuje sporná stavba definici podle § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., neboť podlahová plocha tří bytů sporné stavby představuje pouze 288,91 m2. Nesouhlasí proto se závěry žalovaného, že do ploch určených k trvalému rodinnému bydlení je možné zahrnout garáž, kolárnu či schodiště (chodbu). Zákazníci provozovny budou využívat garáž i kolárnu, které se nacházejí na stejném nadzemním podlaží jako provozovna. Jejich využití se tak bude vztahovat i k nebytovým prostorům, nicméně takové posouzení situace ze strany žalovaného nenastalo. Stejně tak lze očekávat v důsledku podnikatelské činnosti stavebníka, že dojde k imisím hluku v důsledku zvýšení dopravní zatíženosti. 5. Podle žalobkyň dále nebylo v rozporu s předchozím právním názorem žalovaného po stavebníkovi požadováno rozhodnutí o povolení připojení na komunikaci, případně závazné stanovisko vydané příslušným silničním správním úřadem, které žalovaný vyžadoval ve svém předchozím rozhodnutí ze dne 23. 2. 2018, č. j. 028227/2018/KUSK. 6. Žalobkyně rovněž zpochybňují, že by sporná stavba byla přizpůsobena okolní zástavbě v objemu a výšce. Nesouhlasí s tím, že se v okolí sporné stavby nacházejí stavby obdobného charakteru. Tvrdí, že je tomu tak pouze v případě nedaleko stojícího bytového domu, přičemž realizací sporné stavby by došlo k zásadní proměně krajiny a dotčené lokality. Klid lokality bude rovněž narušen zvýšeným provozem v důsledku podnikatelské činnosti stavebníka. 7. Závěrem žalobkyně namítají, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný se totiž nedostatečně vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyň ohledně: (i) rozporu sporné stavby s územním plánem Úhonice, a to ve vztahu k počtu bytů a nebytových prostor a ve vztahu k účelu částí sporné stavby; (ii) předchozího požadavku na rozhodnutí o povolení připojení na komunikaci; (iii) nesouladu sporné stavby s okolními stavbami v lokalitě a (iv) zásahu do soukromí v důsledku zvýšené dopravní zátěže. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Namítanou nepřezkoumatelnost pro nevypořádání se s odvolacími námitkami odmítl s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Krácení počtu bytů o počet nebytových prostor je mimo působnost žalovaného, přičemž nelze přistoupit na argumentaci žalobkyň stran definování konkrétních místností, které se užívají k trvalému bydlení, a které nikoliv. Plochy garáže, kolárny a schodiště (chodby) jsou užívány v rámci trvalého bydlení. Navíc podlahová plocha všech tří bytů jednoznačně přesahuje plochu provozovny. Nelze předjímat, že výše uvedené prostory budou užívány i pro provozovnu, neboť předložená projektová dokumentace uvádí opak. Sporná stavba má parametry rodinného domu, přičemž jižně i severně od ní se nacházejí stavby (rodinný dům a bytový dům), s jejichž parametry je sporná stavba srovnatelná nebo se jim přibližuje. Regulativ urbanistické koncepce je tak splněn (to je potvrzeno vyjádřením Městského úřadu Černošice ze dne 13. 10. 2016, č. j. MUCE 69858/2016 OUP, o souladnosti sporné stavby s územním plánem Úhonice). Ke své předchozí rozhodovací činnosti v projednávané věci konstatoval, že v minulosti z projektové dokumentace sporné stavby neplynulo, zda pozemek, na kterém se nachází, je připojen ke komunikaci, či nikoliv. Projektová dokumentace sporné stavby byla následně doplněna tak, že pro spornou stavbu bude využíván stávající vjezd. Pozemky sporné stavby byly ke komunikaci připojeny v minulosti, a rozhodnutí či závazné stanovisko silničního správního úřadu proto nebylo vyžadováno. Stran zvýšení dopravní zátěže v důsledku podnikatelské činnosti stavebníka žalovaný uvedl, že se ztotožňuje s tím, že původní vlastník užíval stavební pozemek pod spornou stavbou jako sklad materiálu, a mělo by tak nyní dojít k omezení provozu. Doprava by měla dosahovat v četnosti příjezdů 2x až 3x týdně, a to osobními automobily a dodávkami do celkové hmotnosti 3,5 t. Navíc územní plán Úhonice nestanoví podmínku úpravy příjezdové komunikace, a nelze tak stavebníkovi upírat právo provést spornou stavbu z důvodu zhoršeného technického stavu příjezdové komunikace. Pokud žalobkyně chtěly snížit dopravní zatížení dané lokality, měly své námitky uplatnit při schvalování územního plánu Úhonice. 9. Osoba zúčastněná na řízení 2) k věci uvedla (ačkoliv tak učinila ve vyjádření k návrhu žalobkyň na přiznání odkladného účinku žalobě), že postup žalovaného i správního orgánu I. stupně a napadené a prvostupňové rozhodnutí jsou v souladu s právními předpisy. V předcházejícím řízení doplnila projektovou dokumentaci, která uvádí velikost podlahových ploch všech jednotek sporné stavby, přičemž požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou splněny. Sporná stavba je tak v souladu s územním plánem. V předcházejícím řízení dále doplnila podrobnější popis využití provozovny. Pro spornou stavbu bude využíván stávající vjezd v nezměněné šíři. V souladu s projektovou dokumentací nastane snížení objemu dopravy na příjezdové komunikaci ke sporné stavbě. Sporná stavba je srovnatelná s ostatními nemovitostmi v lokalitě. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 10. Ze správního spisu vyplývá, že podáním ze dne 5. 4. 2017 požádal stavebník o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro spornou stavbu. Opatřením ze dne 15. 5. 2017, č. j. 03257/17/MUR/SU/PDr, oznámil správní orgán I. stupně zahájení řízení ostatním účastníkům. 11. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 10. 7. 2017, č. j. 04627