1 As 26/2008 — Nejvyšší správní soud

43 A 97/2022- 50 - text 13 43 A 97/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: Mgr. P. P. bytem X proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem Strojnická 935/27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2022, č. j. PPR-20415-9/ČJ-2021-990450, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce dne 7. 12. 2020 podal Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „krajské ředitelství“) oznámení o nabytí vlastnictví zbraně podle § 42 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), a žádost o vrácení věci – samonabíjecí pistole, zn. výrobce Mauser, vzor HSc., ráže 7,65 mm Browning, výrobní číslo X (dále též „zbraň“), a o registraci zbraně. 2. Krajské ředitelství usnesením ze dne 14. 2. 2022, č. j. KRPS-248826-31/ČJ-2020-0111IZ, řízení týkající se oznámení o nabytí vlastnictví zbraně zastavilo, neboť žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které bránily pokračování v řízení. 3. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání a usnesení krajského ředitelství potvrdil. 4. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žaloba 5. Žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí je již druhým v pořadí. Prvnímu žalobcově odvolání proti usnesení o zastavení řízení žalovaný vyhověl a věc vrátil krajskému ředitelství k novému projednání. 6. Krajské ředitelství porušilo základní zásady správního řízení. Správním orgánům bylo zřejmé ze všech důkazů, které měly k dispozici, že zbraň se v době, kdy byla předána dne 11. 8. 2020 policii, nacházela na půdě domu, který vlastnil žalobce a jeho manželka a který v té době procházel rekonstrukcí, při níž byla na jeho půdě objevena mezi dalšími věcmi rovněž popsaná zbraň a náboje. 7. Správní orgány požadovaly, aby žalobce konkrétní listinou – kupní smlouvou prokázal vlastnické právo ke zbrani, resp. způsob nabytí vlastnického práva, ačkoli správním orgánům muselo být vzhledem k okolnostem, za kterých se zbraň dostala do dispozice policie, zřejmé, že takovou podmínku nebylo možné splnit. Zbraň nebyla uvedena v Centrálním registru zbraní a ani správní orgány neevidovaly žádné rozhodnutí, že by komukoli vydaly povolení k nabytí této konkrétní zbraně podle zákona o zbraních. Přesto žalobce dalšími důkazními prostředky (vyjma správními orgány požadované kupní smlouvy) prokázal, že zbraň skutečně nabyl včetně všech dalších movitých věcí uložených v domě, který koupil. Správní orgány žalobcovo tvrzení o způsobu nabytí vlastnického práva nedůvodně neakceptovaly, ani je však nezpochybnily či nevyvrátily. Zbraň je přitom podle odborného vyjádření odboru kriminalistických technických expertíz zkorodované a nefunkční torzo s nefunkčními pohyblivými částmi a chybějícím táhlem přerušovače. 8. S ohledem na tyto skutečnosti nemohl být nijak dotčen veřejný zájem na požadavku státem evidovaného nakládání se zbraněmi. Správní orgány odňaly žalobci jeho vlastnické právo ke konkrétní movité věci, přestože žalobce splnil veškeré podmínky, aby mohl naplnit práva spojená s touto věcí, tedy zejména právo zbraň držet a nosit. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobcovo podání ze dne 7. 12. 2020 (označení jako žádost o vrácení věci, ke které žalobce připojil vyplněný tiskopis oznámení o nabytí vlastnictví zbraně) krajské ředitelství posoudilo podle jeho obsahu. Žalobce tímto podáním usiloval o získání zbraně, kterou nalezl ve svém domě, do dispozice a zahájení provedení registrace zbraně. Toto podání mělo vady, krajské ředitelství proto žalobce opakovaně vyzývalo k jejich odstranění. Dále žalovaný odkazuje na spisový materiál a odůvodnění napadeného rozhodnutí. Protože jde o nelegální zbraň, bylo pro provedení registrace klíčové prokázání vlastnictví k této zbrani. Na to byl žalobce upozorněn. Žalobci bylo také sděleno, že zbraň není evidována v Centrálním registru zbraní a jedná se o nelegální zbraň. Povolení k nabytí, držení a nošení zbraně kategorie B podle § 12 odst. 5 zákona o zbraních, které bylo vydáno dne 29. 12. 2021, není listinou prokazující vlastnictví ke zbrani. Žalovaný se neztotožňuje s tvrzením žalobce, že vzhledem „ke všem v řízení spolehlivě prokázaným okolnostem“, za kterých byla zbraň předána policii, nebylo možné podmínku pro registraci splnit. Fyzická dispozice se zbraní nemá s prokázáním nabývacího titulu ke zbrani žádnou souvislost a podle žalovaného nebránila ve splnění důkazní povinnosti navazující na žalobcovo tvrzení o vlastnictví zbraně. 10. Žalovaný nesdílí ani žalobcův názor, že zbraň nabyl spolu s dalšími movitými věcmi uloženými v domě č. p. XA(ulice X, dále jen „žalobcův dům“), ke kterému nabyl vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 13. 4. 2018. Podle žalovaného nelze nalezenou zbraň považovat za součást, resp. příslušenství nemovité věci ve smyslu § 505 či 510 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobcův dům je objektem k bydlení. Zbraň tedy není věcí, bez které by nemohl být naplněn její hlavní účel. Nejde ani o věc, která by zlepšovala funkčnost hlavní věci. Žalobce v kupní smlouvě nadto prohlásil, že se před jejím podpisem seznámil se stavem vybavení. Pokud by mu bylo známo, že součástí vybavení domu je i zbraň, postupoval by podle zákona o zbraních již v roce 2018. K tomu však nedošlo, což nasvědčuje tomu, že smluvní strany neměly o zbrani při převodu nemovité věci povědomí. 11. Z odborného vyjádření ze dne 22. 9. 2020 zpracovaného odborem kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „odborné vyjádření“) vyplývá, že po provedeném vyčištění a odstranění rzi a doplnění táhla přerušovače šlo o zbraň schopnou střelby, která konstrukčně a provedením odpovídá zbraním zařazeným do kategorie B. Nejde proto o nefunkční torzo, tedy zbraň, která by byla neaktivní a se kterou by nešlo střílet. 12. Povinností žalobce bylo prokázat jeho tvrzení, že je vlastníkem zbraně. To se mu nepodařilo. Oznámení o nabytí vlastnictví tedy trpělo vadou, která nebyla odstraněna. Prokázání vlastnického práva ke zbrani je s ohledem na § 41 a § 42 zákona o zbraních klíčové. Šlo o podstatnou vadu, která bránila v pokračování řízení. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením, že správní orgány odňaly žalobci vlastnické právo ke zbrani. Žalobce nabytí vlastnického práva ke zbrani neprokázal. 13. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Replika 14. Žalobce v replice uvádí, že nejde o nelegální zbraň. Zbraň pouze nebyla registrována v systému státních orgánů. Žalovaný používá zavádějící terminologii, která může evokovat, že se žalobce dopouštěl nezákonného výkonu vlastnického práva, čehož se však nedopustil. 15. Žalobce v roce 2020 předal státním orgánům informaci o existenci zbraně, která byla v přesně nezjištěné době uložena v jeho domě. Z okolností, za kterých se zbraň dostala do jeho dispozice, a z jejího stavu, žalobce předpokládal, že zjevně není registrována. V dobré víře sledoval svůj legitimní záměr dosáhnout provedení registrace, aby mohl plně realizovat vlastnické právo ke zbrani. Postup správních orgánů byl v rozporu se zásadami ochrany dobré víry a legitimního očekávání. Žádost o vrácení zbraně podal v době trvání výzvy správního orgánu vlastníkovi zbraně a současně v době, kdy platila mj. přechodná ustanovení zákona č. 13/2021 Sb., čl. II, bod 13, věta druhá (tzv. zbraňová amnestie), která umožňovala za tam stanovených podmínek provést k žádosti toho, kdo zbraň policii předal, registraci zbraně, která předtím nebyla do té doby evidována. Žalobce očekával vydání rozhodnutí o registraci zbraně, anebo o nemožnosti zbraň registrovat. 16. Správní orgány měly provádět důkazy k tvrzení, že je žalobce jejím vlastníkem. Pokud předložené důkazy nerozptýlily pochybnosti správního orgánu, měl vycházet z žalobcova tvrzení, případně provést jím navržené důkazy, které by předběžnou otázku vlastnictví ke zbrani vyřešily. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 17. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny požadované formální náležitosti. K otázce pravomoci správního soudu rozhodnout v této věci se soud vyjadřuje podrobněji níže. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 18. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, neboť žalobce vyjádřil s tímto postupem souhlas. Žalovaný se k výzvě soudu k této otázce nevyjádřil, jeho souhlas s tí