6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

55 A 14/2022- 107 - text 19 55 A 14/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobců: a) Bc. R. M., b) JUDr. A. M., oba bytem X, oba zastoupeni advokátem JUDr. Janem Kelmanem, sídlem Pivovarská 15, Příbram, proti žalovanému: Městský úřad Příbram, sídlem Tyršova 108, Příbram, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Ing. L. F., 2. Ing. M. F., oba bytem X, oba zastoupeni advokátkou Mgr. Terezou Nešetřilovou, sídlem Na sypkém 2520/6, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 3. 3. 2022, domáhali ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby zahradního domku a opěrné zdi a oplocení (dále též jen souhrnně „stavby“) nacházejících se na pozemku parc. č. X v kat. území P. (dále též jen „předmětný pozemek“; všechny uvedené pozemky jsou ve stejném katastrálním území, dále bude proto soud uvádět pouze parcelní čísla) na podnět žalobců, resp. z moci úřední, ve smyslu § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Žalobci žádají, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v nezákonném zásahu do práv žalobců a zároveň mu přikázal zahájit řízení o odstranění staveb. 2. Žalobci uvedli, že jsou vlastníky pozemku parc. č. Y. Ten přímo sousedí s pozemkem parc. č. X, na němž jeho vlastníci zhotovili stavbu – zahradní domek, a na tomto pozemku (a zároveň i částečně na pozemku žalobců) zhotovili stavbu – opěrnou zeď a oplocení. Dané stavby byly zhotoveny bez veřejnoprávního povolení, a to navzdory skutečnosti, že svými parametry spadají do kategorií staveb podléhajících stavebnímu povolení. Žalobci se cítí být činností vlastníků předmětného pozemku (stavebníků), resp. nečinností žalovaného, dotčeni na svých hmotných právech. Žalovaný měl již od začátku povinnost zahájit a vést příslušné povolovací řízení, resp. řízení k odstranění stavby zahradního domku z úřední povinnosti. Žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, který výslovně předpokládá možnost podání zásahové žaloby za situace, kdy žalobci tvrdí, že jsou dotčeni na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, jež je zahajováno z moci úřední. Žalobci se navíc domáhali ochrany svých práv všemi přípustnými právními prostředky, a žaloba je tak přípustná v obou bodech zásahové žaloby. I v současné době je úřad nečinný a nadále tak dochází k zásahu do jejich práv a k porušování veřejného práva nezákonným postupem stavebního úřadu. 3. Žalobci zrekapitulovali časový sled podnětů, které adresovali žalovanému. V nich poukázali na celou řadu skutečností, pro které mělo být řízení o odstranění stavby - zahradního domku - zahájeno, např. rozpor záměru stavebníka s platným regulačním plánem pro danou oblast – překročení nepřekročitelné stavební čáry (Cd) „Umístění staveb – závazná část RP“, neboť stavba je umístěna před stavební čárou, která je dle daného dokumentu definována jako „nepřekročitelná“. Žalobci názor správních orgánů, které daný regulativ vykládají jako doporučující, považují za výklad v příkrém rozporu s jeho smyslem a účelem, zcela nesprávný a do značné míry zpochybnitelný, jelikož regulační plán v závazné části stanovuje, že umísťovat stavby lze kdekoli na pozemku určeném k zástavbě s omezením stavební čárou, která je znázorněna v grafické části regulačního plánu – v hlavním urbanistickém výkresu. Samotné znění regulačního plánu odkazuje na grafickou částí regulačního plánu, ve kterém se jednoznačně nachází zákres regulačního prvku stavební čáry označené jako nepřekročitelná a kde nelze postavit ničeho. Pokud regulační plán dále obsahuje bod Cj), ve kterém se uvádí, že se stavební čára nepředepisuje [obecně min. 6 m od hranic pozemku], doporučené umístění objektu na pozemku (viz grafická část), pak se dle žalobců týká jen a pouze hlavního objektu a jeho umístění, nikoli limitu zákazu stavby „do ulice“, kterou vyjadřuje jednoznačně zakreslená a daná nepřekročitelná stavební čára. Dalším důvodem pro zahájení řízení měl být fakt, že kouřovod stavby je směřován přímo proti oknům do centrální části rodinného domu stojícího na pozemku žalobců, resp. stavba zahradního domku produkuje plynné a prašné emise v rozporu s regulačním plánem pod bodem Cj) Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání - „pro stávající a návrhové zóny s obytnou funkcí jsou dále nepřípustné výroby a technologie obtěžující zápachem a exhalacemi obytnou funkci na okolních pozemcích“. Stavba zahradního domku měla mít krb na tuhá paliva a současně skladové prostory (nedovolený vznik emisí, nedodaná požárně technická zpráva, byť z projektové dokumentace stavebníka je jednoznačné, že je stavba vytápěna), pobytovou místnost a hygienické zařízení (umyvadlo). Shora tvrzené skutečnosti potvrzuje i odborné vyjádření Ing. P. P. ze dne 5. 9. 2021, č. 7/2/2021, na které žalobci odkazují. 4. V případě stavby – opěrné zdi a oplocení, žalobci uvedli, že stavba samotné opěrné zdi přesahuje 1 m a stavba v celkové výšce vč. oplocení přesahuje 2 m. Stavba také fakticky sousedí s veřejnou komunikací a je částečně realizována na pozemku žalobců. Stavba zdi se nachází v ochranném pásmu plynovodu 1 m. V rámci realizace stavby navíc muselo dojít ze strany stavebníků k masivním terénním úpravám, a to i při hranici s veřejnou komunikací, resp. veřejným prostranstvím (snížení terénu fakticky z bodu 0 – počátku oplocení až k patě opěrné zdi), přičemž takový zásah musí být povolen správním orgánem. I v případě této stavby nechali žalobci zpracovat odborné vyjádření Ing. P. P. ze dne 1. 11. 2021, č. 8/3/2021, které zcela podporuje a osvědčuje skutečnosti shora uvedené, a odůvodňují zahájení a vedení řízení o odstranění stavby opěrné zdi a oplocení. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 4. 2022 uvedl, že se v případě předmětných staveb jedná o stavby ve volném režimu, které nevyžadují povolení či jiný úkon stavebního řádu. V případě stavby zahradního domku odkázal na své sdělení ze dne 29. 4. 2021, č. j. MeUPB 44588/2021, ve kterém se zabýval možností zahájit řízení z moci úřední. Dospěl k závěru, že doplňková stavba skladu s terasou obsahující letní kuchyni není v rozporu s územním plánem a ani regulačním plánem. Krajský úřad Středočeského kraje se s tímto názorem zcela ztotožnil (viz rozhodnutí ze dne 8. 1. 2019, č. j. 004937/2020/KUSK). Ve sdělení ze dne 29. 4. 2021 je na posledně uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje odkazováno v souvislosti s výkladem závaznosti „stavební čáry“ v platném regulačním plánu. Dle žalovaného bylo dostatečným způsobem prokázáno, že stavební čára zakreslená v grafické části regulačního plánu je pouze doporučující a není závazná. Nadto je nutno konstatovat, že v území, ve kterém regulační plán platí, je dnes realizována řada doplňkových i hlavních staveb rodinných domů, které nejsou umístěny dále jak 6 m od komunikace. Tedy, že správní orgány považují stavební čáru za nezávaznou již od počátku platnosti regulačního plánu. Na tuto skutečnost rovněž upozornili stavebníci dotčených staveb, kteří předložili i geodetické zaměření zpracované Ing. P. J., PhD., úředně oprávněným zeměměřičem, kterým byla prokázána odstupová vzdálenost od sousedních pozemků a zastavěná plocha zahradního domu. Ke stavbě opěrné zdi žalovaný odkázal na své sdělení ze dne 6. 10. 2021, č. j. MeUPB 92259/2021, ve kterém uvedl, že tato stavba je stavbou splňující § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Neshledal rozpor s právními předpisy a tedy právní důvod k zahájení řízení o odstranění staveb opěrné zdi a oplocení provedených stavebníky. Dle žalovaného je nutno řešit záležitosti týkající se provedení konstrukce mezi opěrnými zdmi občansko-právní cestou, pokud nedojde ke vzájemné dohodě. I zde stavebníci předložili při kontrolních prohlídkách geodetické zaměření zpracované Ing. J., Ph.D., kterým byla prokázána výška stavby opěrné zdi. Při kontrolní prohlídce byla výška žalovaným přeměřována, přičemž nepřekračovala výšku 1 m. Dle žalovaného tak předmětné stavby nepřekračují taxativní výčet v § 79 odst. 2 písm. o) a písm. f) stavebního zákona, a nevyžadují veřejnoprávní povolení. 6. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu odmítl, neboť v žalobě označené jednání nemůže být z povahy věci nezákonným zásahem. 7. Žalobci v replice ze dne 6. 5. 2022 nad rámec již uvedeného dodali, že výkresová část regulačního plánu jednoznačně deklaruje st