2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

59 Af 11/2021- 37 - text 12 59 Af 11/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobce: Petr Bělohlávek, IČO 676 77 045 sídlem Fügnerova 6, 267 01 Králův Dvůr zastoupen daňovým poradcem Janem Vyskočilem sídlem Šrobárova 2002/40, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2021, č. j. 17143/21/5300-21441-704561, takto: Žaloba se zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou dne 3. 8. 2021 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2021, č. j. 17143/21/5300-21441-704561 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 24. 4. 2020: - č. j. 2122312/20/2104-50521-202599, na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období leden 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 123 237 Kč a uloženo penále ve výši 24 647 Kč; - č. j. 2123428/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období únor 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 16 437 Kč a uloženo penále ve výši 3 287 Kč; - č. j. 2124922/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období březen 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 32 127 Kč a uloženo penále ve výši 6 425 Kč; - č. j. 2125323/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období duben 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 15 909 Kč a uloženo penále ve výši 3 181 Kč; - č. j. 2125676/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období květen 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 12 374 Kč a uloženo penále ve výši 2 474 Kč; - č. j. 2126036/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období červen 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 19 995 Kč a uloženo penále ve výši 3 999 Kč; - č. j. 2126466/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období červenec 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 0 Kč (krácen odpočet i daň na výstupu ve stejné výši); - č. j. 2127151/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období srpen 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 113 547 Kč a uloženo penále ve výši 22 709 Kč; - č. j. 2127555/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období září 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 31 461 Kč a uloženo penále ve výši 6 292 Kč; - č. j. 2127996/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období říjen 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 4 941 Kč a uloženo penále ve výši 988 Kč; - č. j. 2128221/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období listopad 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 71 664 Kč a uloženo penále ve výši 14 332 Kč; - č. j. 2128694/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období prosinec 2015, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 2 852 Kč a uloženo penále ve výši 570 Kč; - č. j. 2129152/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období leden 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 15 939 Kč a uloženo penále ve výši 3 187 Kč; - č. j. 2129351/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období únor 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 7 031 Kč a uloženo penále ve výši 1 406 Kč; - č. j. 2129515/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období březen 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 14 646 Kč a uloženo penále ve výši 2 929 Kč; - č. j. 2130853/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období květen 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 70 165 Kč a uloženo penále ve výši 14 033 Kč; - č. j. 2131162/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období červen 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 11 087 Kč a uloženo penále ve výši 2 217 Kč; - č. j. 2131377/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období červenec 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 64 122 Kč a uloženo penále ve výši 12 824 Kč; - č. j. 2131649/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období září 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 5 752 Kč a uloženo penále ve výši 1 150 Kč; - č. j. 2131905/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období říjen 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 8 164 Kč a uloženo penále ve výši 1 632 Kč; - č. j. 2132047/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období listopad 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 12 875 Kč a uloženo penále ve výši 2 575 Kč; a - č. j. 2132128/20/2104-50521-202599, na DPH za zdaňovací období prosinec 2016, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 111 338 Kč a uloženo penále ve výši 22 267 Kč (společně dále jen „dodatečné platební výměry“). Celkem tak byla žalobci doměřena DPH za roky 2015 a 2016 (s výjimkou zdaňovacích období dubna 2016 a srpna 2016) ve výši 765 663 Kč spolu s penále v částce 153 124 Kč. Obsah žaloby 2. Úvodem žalobce obecně namítá, že se žalovaný nevypořádal dostatečně s odvolacími důvody a některé odvolací důvody chybně vyložil a že mu zároveň odepřel právo vyjádřit se k rozhodnutí a možnost doplnit důkazní prostředky. 3. V prvním žalobním bodu žalobce má konkrétně za to, že při místních šetřeních správce daně uskutečněných ve dnech 7. 5. a 29. 5. 2019 mělo dojít k zastřeným výslechům svědků, jelikož při nich byly zástupcům jiných daňových subjektů kladeny otázky a ověřovány skutečnosti podstatné pro daňovou kontrolu u žalobce, pro niž byla tato zjištění následně využita (což plyne z odst. 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Podle § 96 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném do 31. 5. 2021 (dále jen „daňový řád“) má přitom daňový subjekt právo být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky. Tento postup byl dle žalobce též v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. II. ÚS 232/02. Zkrácení na svých právech spatřuje v tom, že nemohl klást vyslýchaným otázky, a dovozuje z toho nepřezkoumatelnost zprávy o daňové kontrole. 4. Žalovaný k tomu v odst. 84 až 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí sice uvádí, že dané informace považuje za zjištěné v rámci vyhledávací činnosti, a nikoliv z výslechu svědků. K tomu žalobce podotýká, že vyhledávací činnost sice může být prováděna bez součinnosti s daňovým subjektem, avšak nesmí tím být obcházena práva daňového subjektu. Žalobce se navíc ani nemohl seznámit s příslušnými protokoly o místních šetřeních, protože je správce daně zařadil do neveřejné vyhledávací části spisu a k žádosti žalobce o nahlédnutí do spisu mu je nepředložil. Přesto je ale ve zprávě o daňové kontrole použil coby důkazní prostředek. Tato odvolací námitka proto podle žalobce nebyla přezkoumatelně vypořádána. 5. Ve druhém žalobním bodu pak žalobce namítá, že mu žalovaný coby odvolací orgán ani nestanovil lhůtu ve smyslu § 115 daňového řádu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádření se a případně k doplnění dokazování. Žalobce se proto nemohl v odvolacím řízení vůbec vyjádřit a navrhovat důkazní prostředky. I proto považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Upozorňuje na to, že v žalobě není vůbec uvedeno, jaké odvolací důvody měl opomenout vypořádat. Žalovaný je přesvědčen, že se řádně vyjádřil ke všem odvolacím námitkám a žádné neopominul. 7. K prvnímu žalobnímu bodu s odkazem na odst. 84 až 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětluje, že se správce daně v rámci vyhledávací činnosti dotázal dvou subjektů, které nejsou vůbec spojeny se spornými případy, na odbornou praxi v oboru rostlinné výroby. Pro získání těchto nezbytných obecných informací správce daně provedl místní šetření ve smyslu § 80 a násl. daňového řádu, v jehož rámci si opatřil vysvětlení (§ 79 daňového řádu) a o tom sepsal úřední záznamy (§ 79 odst. 4 daňového řádu). Tyto informace však nebyly rozhodné pro posouzení věci. K vyloučení nároku na odpočet DPH totiž došlo na základě neunesení důkazního břemene žalobcem. Ten neprokázal použití plnění pro svou ekonomickou činnost a v případě některých dalších plnění neprokázal jejich faktické uskutečnění. Žalovaný zdůraznil, že žalobce si měl ve vlastním zájmu obstarat důkazy, kterými by byl schopen prokázat uskutečnění zdanitelných plnění. 8. Vysvětlení nezávislého subjektu ve smyslu § 79 daňového řádu není podle žalovaného výslechem svědka ve smyslu § 96 daňového řádu, jak tvrdí žalobce. Podle § 78 odst. 2 daňového řádu nemá daňový subjekt právo být přítomen podání vysvětlení, jež je součástí vyhledávací činnosti správce daně. Žalobcem citovaný nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. II. ÚS 232/02, na projednávanou věc nedopadá, protože vysvětlení podaly nezávislé subjekty, a nikoliv daňovému subjektu známé zainteresované osoby. Protokoly o podání vysvětlení pod