7 As 17/2010 — Nejvyšší správní soud

54 A 37/2022- 53 - text 13 54 A 37/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: obec Tuchlovice sídlem U Staré školy 83, Tuchlovice zastoupená advokátkou Mgr. Veronikou Zelenkovou sídlem Bozděchova 1840/7, Smíchov, Praha 5 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2022, č. j. 032268/2022/KUSK, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 24. 3. 2022, č. j. 038309/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí ve znění opravného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „správní řád“) zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Stochov (dále jen „stavební úřad“) ze dne 24. 11. 2021, č. j. MESV 5247/2021/Zí (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím podle § 129 odst. 2 a 3 ve spojení s § 115 a § 118 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) vydal společnosti Zbihlej s.r.o., IČO: 02516535, (dále jen „stavebník“) dodatečné stavební povolení na změnu stavby před dokončením. Stavbou, o jejíž změnu jde, je stavba „garáž, zahradní sklad, přístřešek, zahradní altán, oplocení včetně nového vjezdu, zahradní jezírko, bazén a zpevněné plochy u č. p. XA Srby na pozemku parc. č. XB v k. ú. Srby u Tuchlovic“ (dále jen „původní stavba“). Změna spočívá ve změně „v oplocení v jižní části pozemku parc. č. XB v k. ú. Srby u Tuchlovic“ (dále jen „sporná změna stavby“). Žalobkyně navrhuje zrušit také prvostupňové rozhodnutí. 2. Žalobkyně uvádí, že je vlastníkem sousedních pozemků parc. č. XC, parc. č. XD a parc. č. XE v katastrálním území Srby u Tuchlovic v obci Tuchlovice (všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku se nacházejí ve stejném katastrálním území), přičemž stavebník na nich provádí stavební činnost a poškozuje je. 3. Zaprvé namítá, že se žalovaný nevypořádal s jejími odvolacími námitkami, a napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze obsáhle popisuje předcházející řízení a opisuje prvostupňové rozhodnutí. Jeho vlastní úvaha činí jen několik vět o tom, že se ztotožňuje s tím, jak námitky vypořádal stavební úřad. Takové vypořádání odvolacích námitek je nedostatečné, a to tím spíše že žalobkyně v odvolání namítala, že se stavební úřad s některými jejími námitkami vůbec nevypořádal. Vlastní úvaha žalovaného o tom, proč prvostupňové rozhodnutí potvrdil, zcela chybí. 4. Zadruhé žalobkyně namítá, že žalovaný nesprávně posoudil odvolací námitky. Namítala totiž porušení vlastnického práva k pozemkům parc. č. XC a parc. č. XD (dále společně jen „dotčené pozemky“). Stavebník v žádosti o dodatečné povolení uvedl, že stavba nebude prováděna ze sousedních pozemků. Přesto na dotčených pozemcích provedl terénní úpravy spočívající v sejmutí svrchní vrstvy travního porostu, částečném odbagrování zeminy a zasypání štěrkem – evidentně za účelem snadnějšího přístupu techniky pro provádění prací a za účelem zřízení nelegálního parkovacího stání. Tyto úpravy provedl bez vědomí a předchozího souhlasu žalobkyně. Při ohledání na místě bylo zjištěno, že stavebník tím poškozuje travnaté pásy a vzrostlé stromy. Stavební úřad přesto stavebníkovi neuložil jako podmínku pro provádění stavby zákaz provádění stavby z dotčených pozemků a neuložil mu ani povinnost uvést je do původního stavu ani žádná opatření k ochraně stromů. Je přitom nevýznamné, že provádí terénní úpravy, které samy o sobě stavebnímu povolení nepodléhají. Stavební úřad a žalovaný mají zohlednit oprávněné zájmy dalších účastníků při stanovení podmínek pro provádění stavby, zvláště jsou-li jejich práva stavebníkem porušována. Stavebník sám přiznal, že odstranění zeleně a vysypání štěrkem provedl za účelem zřízení nelegálního parkovacího stání pro sousedy, aby nepodali námitky proti dodatečnému povolení stavebních úprav objektu č. p. XA, které v masivním rozsahu prováděl rovněž bez povolení. Tím, že tak stavebník činil bez souhlasu žalobkyně, porušil § 110 odst. 2 písm. a) a § 184a stavebního zákona. Námitky žalobkyně nelze odbýt tím, že se jedná o veřejnou komunikaci a stavební úřad nemá pravomoc řešit stavební činnost na ní. Jde totiž o činnost prováděnou mimo těleso komunikace. Způsob užívání pozemku zapsaný v katastru nemovitostí je irelevantní, protože rozhodující je skutečný stav. Chybný je i závěr, že stavební úřad není oprávněn řešit stavební činnost, pokud se dotýká komunikace. Nepovolenou stavební činnost vždy řeší stavební úřad. S těmito námitkami se žalovaný vlastní úvahou nevypořádal. Podle § 114 odst. 1 a 3 stavebního zákona je stavební úřad povinen vypořádat i námitky občanskoprávní povahy, jako je například neoprávněné užívání cizího pozemku ke stavbě a jeho poškozování. Nelze tedy konstatovat, že toto „řeší občanský zákoník“. Jelikož se stavební úřad touto námitkou nezabýval, je prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelné. Toto pochybení převzal žalovaný, který prvostupňové rozhodnutí okopíroval. Požadavek žalobkyně, aby stavební úřad stanovil v podmínkách pro provedení stavby opatření k ochraně dotčených pozemků a zeleně, je zcela legitimní a oprávněný. Jejich poškozování ze strany stavebníka je přitom na první pohled viditelné. Stavební úřad v rozporu se svým tvrzením žádné takové podmínky ve výroku č. II neuložil. Nepravdivé je rovněž tvrzení stavebního úřadu, že zákaz v pokračování stavební činnosti byl stanoven v podmínkách pro provedení prací. Žalovaný toto ponechal bez vyjádření. Žalobkyně zdůrazňuje, že jde o dodatečné povolení změny stavby již jednou dodatečně povolené. Zpochybňuje existenci veřejného zájmu na legalizaci opakovaného porušování právních předpisů ze strany stavebníka oproti zájmu na ochraně prokazatelně poškozovaných práv vlastníka sousedního pozemku. Judikatura zdůrazňuje, že v případě dodatečného povolení stavby nemohou být stavebníkovi poskytovány žádné úlevy. Stavebník musí prokázat splnění podmínek dodatečného povolení stavby a tím spíše i veřejný zájem na opakované legalizaci nepovolené stavby. To se nestalo a stavební úřad i žalovaný tuto nezákonnost potvrdili. 5. Zatřetí žalobkyně namítá, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, protože žádost o dodatečné povolení sporné změny neobsahovala stanoviska dotčených orgánů, které s jedinou výjimkou nebyly ani obeslány. Všechna přiložená stanoviska pocházejí z řízení o dodatečném povolení původní stavby, a týkají se tedy jiné stavby. Vysoká podezdívka z masivního lomového kamene, která sousedí s veřejným prostranstvím a komunikací, mění původní charakter oplocení a měla být posouzena minimálně z hlediska bezpečnosti silničního provozu na přilehlé místní komunikaci. Tato otázka přitom nespadá do pravomoci stavebního úřadu, který si tak o ní nemůže činit úsudek. Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, územnímu odboru Kladno, dopravnímu inspektorátu, ale nebylo oznámení o zahájení řízení zasláno. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí, přičemž uplatňuje takřka totožnou argumentaci jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Posouzením předložené projektové dokumentace shledal, že navrhovaná změna stavby před dokončením je v souladu s původně povolenou stavbou, a tudíž není třeba předjímat, že by změnou stavby, jež spočívá především ve změně použitého materiálu, mělo dojít ke změně rozhledových podmínek. Navrhovanou změnou stavby nedojde ke změně poměrů v území. Pokud jde o vypořádání námitek, odkazuje na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, které se s námitkami žalobkyně vypořádalo. V napadeném rozhodnutí je vypořádána každá odvolací námitka. Odmítá tvrzení žalobkyně, že se vůbec nezabýval jejími skutkovými a právními argumenty, neboť celou situaci důkladně prověřil a v napadeném rozhodnutí vynaložil maximální možnou snahu, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jednání 7. Na jednání dne 27. 3. 2024 účastníci setrvali na svých dosavadních procesních stanoviscích. Žalobkyně doplnila, že jedna z lip byla od doby podání žaloby zničena a byla pokácena. Jelikož druhý strom stále stojí, trvá i na žalobních námitkách vážících se k ochraně stromů. Zdůraznila, že stavebník opakovaně porušuje dodatečná povolení stavby. Upozornila, že stavební úřad nezaslal soudu kompletní správní spis, což se děje opakovaně. Ve správním spise chybí některé fotografie zaslané žalobkyní spolu s námitkami – t