4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

55 A 99/2022- 114 - text 27 55 A 99/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: K. M. bytem X proti žalovaným: 1) Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 2) Městský úřad Benešov sídlem Masarykovo náměstí 100, Benešov za účasti: M. B. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 14. 10. 2022, č. j. 122927/2022/KUSK, a proti usnesení žalovaného 2) ze dne 16. 11. 2022, č. j. MUBN/553730/2022/VÝST, takto: I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá zrušení usnesení žalovaného 2) ze dne 16. 11. 2022, č. j. MUBN/553730/2022/VÝST, odmítá. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 14. 10. 2022, č. j. 122927/2022/KUSK, zamítá. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah rozhodnutí žalovaného 1) 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení jednak rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 14. 10. 2022, č. j. 122927/2022/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný 1) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného 2) coby stavebního úřadu ze dne 23. 6. 2022, č. j. MUBN/298553/2022/VÝST (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a také usnesení žalovaného 2) ze dne 16. 11. 2022, č. j. MUBN/553730/2022/VÝST (dále jen usnesení ze dne 16. 11. 2022“), jímž zastavil řízení o odstranění stavby opěrné zdi na pozemku p. č. X v katastrálním území X. 2. Žalovaný 2) (dále jen „stavební úřad“) prvostupňovým rozhodnutím k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) dodatečně povolil stavbu opěrné zdi s oplocením na výše uvedeném pozemku p. č. X (dále jen „stavba“). 3. Žalovaný 1) v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce podal odvolání, v jehož 32 bodech citoval části prvostupňového rozhodnutí a k takto vytrženým částem podal několika slovné komentáře, aniž uvedl, v jakém smyslu a rozsahu bylo dotčeno jeho vlastnické právo. Žalobce zpochybňoval stavebnětechnický stav stavby, její umístění a rozměry, domníval se, že není provedena dle ověřených a předepsaných stavebnětechnických postupů, je umístěna v menší vzdálenosti od hranice pozemků, než je uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí, a výška stavby neodpovídá žádosti a realitě. Nebyly dostatečně vypořádány sadové úpravy a odvodnění pozemku. Projektová dokumentace je nepřehledná a obsahuje nepravdivé údaje. Stavební úřad do rozhodnutí uvedl nepravdivé údaje o době zjištění nepovolené stavby a postupoval v rozporu s § 110 odst. 4 114 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 23. 1. 2023 (dále jen „stavební zákon“). Přerušování a protahování řízení považoval za protiprávní, zmínil závazné stanovisko ze dne 24. 3. 2021 s odkazem na vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj. Namítl, že nebylo provedeno porovnání výškových úrovní sousedních pozemků dle metodického pokynu žalovaného 1), zpochybnil zastavěnost pozemku a tvrdil, že stavební úřad neposoudil projektovou dokumentaci. Tvrdil, že opěrná zeď není z hlediska územního plánu přípustná a že nebyly dostatečně vypořádány jeho námitky. Žalovaný 1) k obsahu odvolání uvedl, že prvostupňové rozhodnutí je stručné, nicméně srozumitelné a v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Nelze realisticky očekávat, že takové rozhodnutí bude svou podobou, formální úrovní a obsahovou pečlivostí srovnatelné s rozhodnutím nejvyšší soudní instance. Žalovaný 1) zdůraznil, že žalobce měl postavení účastníka řízení s ohledem na jeho možné dotčení na právech nebo povinnostech. Z námitek uplatněných v řízení nebylo zřejmé, jakým způsobem měl být žalobce na právech či povinnostech dotčen. K námitce, že stavebník měl neoprávněnou možnost doplnit žádost, konstatoval, že stavební úřad postupoval v souladu s ustálenou judikaturou, kdy dle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) musel dát stavebníkovi možnost nedostatky podání odstranit a poskytnout mu přiměřenou lhůtu. Právní předpis nestanoví maximální délku lhůty pro doplnění podkladů žádosti. Přiměřenost délky lhůty je na stavebním úřadu vzhledem k charakteru a průběhu řízení. Lhůta pro doplnění byla úměrná vzhledem k opakovaným přezkumům rozhodnutí stavebního úřadu, kdy na základě námitek žalobce bylo nutné předložit nové podklady. Takový postup nelze považovat za nezákonný. Pokud se týká souladu stavby s územně plánovací dokumentací, nejednalo se o záměr, pro který se vydává závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona. Stavební úřad, který byl příslušný k posouzení, uvedl, že záměr posoudil z hlediska regulace Územního plánu sídelního útvaru Č., ve znění změny č. 5 (dále jen „ÚPSÚ“, resp. „územní plán“). Soulad s politikou územního rozvoje ani zásadami územního rozvoje se nevyžadoval. Podle textové části územního plánu je na území obce zákaz nových objektů pro individuální rekreaci s výjimkou ploch ZCH-X, kde jsou limity pro terénní úpravy a oplocení. Dotčený pozemek však je v ploše ZCH, pro nějž se limity zákazu provádění větších terénních úprav a oplocení neužijí. Žalovaný 1) se dále zabýval rozsahem terénních úprav, a to z důvodu jejich možného vlivu na území. Terénní úprava zasáhla přibližně 1/8 pozemku směrem k jeho jihovýchodnímu nároží. Opěrná zeď v jižní části délkou max. 7,8 m zaujímá jednu třetinu délky společné hranice s pozemkem p. č. X v proměnné výšce 0,38 až 1,25 m. Na východní straně má délku max. 14,5 m v proměnné výšce od 1,25 do 1 m s opačným odklonem. Na opěrnou zeď bude umístěno průhledné pletivové oplocení výšky 1 m. Jelikož opěrné zdi do výšky 1 m a oplocení do výšky 2 m nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, nedojde k zásadnímu zásahu do území, a proto terénní úpravy nevyžadují projednání podle stavebního zákona. Opěrná zeď se nachází na pozemku se stavbou pro individuální rekreaci, tedy v zastavěné ploše, zastavěném území a nesousedí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi ani veřejným prostranstvím. Výška zdi v nejvyšším bodě překročila maximální výšku od upraveného terénu o 0,25 m nad limit, při kterém není třeba projednání stavebním úřadem. Přestože stavba vyžaduje projednání podle stavebního zákona, je zřejmé, že jejím umístěním nedojde k významné změně v území, neboť svým rozsahem překračuje limit nevýznamně. K významnému zásahu nedojde ani umístěním drátěného oplocení na korunu opěrné zdi, neboť při součtu maximálních výšek zdi a oplocení bude celková výška 2,25 m od upraveného terénu ve směru k pozemku p. č. X. Odstupové vzdálenosti pro umístění opěrné zdi nebo oplocení nejsou v § 25 odst. 2 až 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen „vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“) upraveny. Proto není podstatné, zda se stavba nachází od společné hranice ve vzdálenosti 0,1 nebo 0,2 m. Splnění požadavků plynoucích z § 25 odst. 1 téže vyhlášky bylo dáno použitím bezúdržbových materiálů, tj. betonových tvárnic a poplastovaného pletiva na oplocení. Za předpokladu zachování stávajícího oplocení je údržba mezního prostoru možná pomocí zahradního vysavače či jiné zahradní techniky. Stavebník navrhuje odstranění stávajícího drátěného oplocení. Žalobce se v odvolání dovolával jeho vlastnictví. Jedná se o občanskoprávní námitku, která přímo nesouvisí s předmětným záměrem. Dodatečné povolení opěrné zdi s oplocením není podmíněno odstraněním stávajícího oplocení umístěného ve vzdálenosti 0,1 až 0,2 m, a proto závěr, že stávající oplocení bude odstraněno, nemá na posouzení věci vliv. K námitce odvodnění pozemku žalovaný 1) uvedl, že z doplněné projektové dokumentace vyplývá způsob likvidace dešťové vody na vlastním pozemku formou drenáží, na něž navazuje podzemní nádrž umístěná na rubu opěrné zdi. Takový způsob likvidace je v souladu s právními předpisy. K námitkám rozpornosti a úrovně projektové dokumentace uvedl, že byla vypracována oprávněnými osobami a nedostatky vytknuté jím v rozhodnutí ze dne 14. 9. 2021, č. j. 090076/2021/KUSK, byly opraveny a doplněny. Porovnání výškových úrovní sousedních pozemků je zřejmé z doplněné fotodokumentace. Lze z ní dovodit závěr o rozsahu změny v územní. Provedením stavby a souvisejících terénních úprav nedojde ke změně v území nad běžný rámec. Pozemek nevykazuje zásadní změnu v užívání a bude sloužit ke stejnému účelu jako doposud. Žalovaný 1) uzavřel, že vlastníci sousedních nemovitostí jsou oprávněni napadnout rozhodnutí pouze takovými námitkami, které souvisejí s ochrano