6 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

37 A 85/2024- 56 - text 12 37 A 85/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci navrhovatelky: Solarfree s.r.o., IČO: 07718462 sídlem U Kloubových domů 330/8, Praha 9 zastoupená advokátem Mgr. Vladimírem Dvořáčkem sídlem Pekařská 13, Brno proti odpůrci: město Říčany sídlem Masarykovo nám. 53/40, Říčany zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Brožem sídlem Teplého 2786, Pardubice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 7 územního plánu Říčan, schváleného usnesením Zastupitelstva města Říčany č. 24-06-007 ze dne 17. 7. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah návrhu 1. Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení výše označeného opatření obecné povahy (dále též „napadené OOP“ nebo „změna ÚP“), a to v bodě 6, kterým se v územním plánu odpůrce v bodě 6.2. v kartě podmínek využití ploch BV v části Podmínky prostorového uspořádání doplňuje na konec na nový řádek věta „Maximální počet bytových jednotek v RD: 2“. 2. Navrhovatelka je, jak soud ověřil z předložených listů vlastnictví, vlastníkem pozemků č. parc. 299/12, 299/13 a 299/14 v katastrálním území Voděrádky (dále jen „navrhovatelčiny pozemky“). Na těchto pozemcích dle svých tvrzení zamýšlela realizovat stavbu dvou rodinných domů se třemi bytovými jednotkami a jednoho rodinného domu se dvěma bytovými jednotkami. S odpůrcem uzavřela dne 4. 1. 2022 plánovací smlouvu, jíž vyslovil s tímto záměrem souhlas. Dne 17. 2. 2022 navrhovatelka požádala o stavební povolení, které Městský úřad Říčany dne 15. 5. 2024 v prvním stupni vydal, toto rozhodnutí však kvůli odvolání jiného účastníka řízení nenabylo právní moci. V důsledku napadeného OOP však navrhovatelčin záměr přestal být v souladu s územním plánem. Navrhovatelka a ostatní vlastníci stavebních pozemků na území odpůrce byli zkrácení na právech. 3. Změna ÚP je dle navrhovatelky nezákonná z důvodů postupu jejího přijetí. Navrhovatelka má za to, že jde o reakci na povolovací proces jejího záměru. Napadené OOP neobsahuje vyhodnocení výchozího stavu (hustoty a uspořádání zástavby), zabývá se pouze vztahem počtu bytových jednotek a podzemních parkovacích stání v bytových domech. Regulace je odůvodněna omezením kapacity čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“). Plochy BV v lokalitě však nebyly vyhodnoceny a není zřejmé, zda může dojít k nadměrnému zatížení ČOV Říčany. Zástavba odpůrce není urbanisticky homogenní. Změnou OOP odpůrce zasáhl do probíhajícího stavebního řízení, přitom jeho stavební úřad řízení nezákonně protahoval, jinak by již navrhovatelka disponovala pravomocným stavebním povolením. Odpůrce si přitom plánovací smlouvou vymínil příspěvky na připojení na technickou infrastrukturu ve výši 1 009 600 Kč, z čehož navrhovatelka již 826 000 Kč uhradila. 4. Navrhovatelka též namítá, že změna ÚP je v rozporu se zásadou proporcionality. Změna nesplňuje kritérium potřebnosti, minimalizace zásahů ani proporcionality v užším smyslu. Zavedená regulace nezabrání zvyšování hustoty zástavby, pouze omezuje formu vlastnictví bytových jednotek v rodinných domech. Nejde o vhodný nástroj omezení hustoty zástavby a počtu obyvatel. Hodnocení potřebnosti ve vztahu ke kapacitě ČOV pro lokality BV chybí. Počet jednotek bytového domu navíc neovlivňuje počet jeho obyvatel a nemusí mít vliv na množství vypouštěných odpadních vod. Omezení se nevztahuje na vlastníky dosavadních rodinných domků se třemi bytovými jednotkami, a tak diskriminačně zavádí dvě kategorie občanů. Sledovaného cíle by bylo možné dosáhnout jiným způsobem, zejména úpravou zastavitelných ploch nebo koeficientů zastavěnosti. Velikost domů dle navrhovatelčina záměru nepřesahuje velikost jiných domů v obci, naopak jsou zde domy i větší. Nedojde ani ke zhuštění zástavby, neboť navrhovatelka vlastní poměrně velké pozemky. Absenci negativních vlivů na dopravní a technickou infrastrukturu a občanskou vybavenost potvrdilo stanovisko orgánu územního plánování. Vyjádření odpůrce 5. Odpůrce ve vyjádření k návrhu navrhl jeho zamítnutí. Poukázal na to, že odůvodnění napadeného OOP je nutno číst jako celek včetně vypořádání námitek jiných osob (odkázal zejm. na str. 11 odůvodnění napadeného OOP a vypořádání námitky společnosti Commexim Group a. s., dále jen „Commexim“). Navrhovatelka samotná však zůstala zcela pasivní a nelze ve vztahu k ní přezkoumávat proporcionalitu v první linii. Plánovací smlouva neomezuje odpůrce v právu na místní samosprávu. Nevyloučil, že přijetí změny ÚP může mít ve vztahu k navrhovatelce soukromoprávní konsekvence, ty ale nejsou předmětem tohoto řízení. Zdůraznil, že sám nepodal odvolání proti povolení navrhovatelčina záměru. Návrh nemůže sloužit k ochraně cizích práv. O pořízení změny ÚP bylo rozhodnuto již v květnu 2021, jde o výsledek letitého procesu. Zaveden byl obecný regulativ pro celé území a rozhodně nejde o reakci na navrhovatelčino povolovací řízení. Nelze spravedlivě požadovat, aby tak velké město zohlednilo všechna probíhající stavební řízení i při nepodání námitek. 6. Rodinný dům je vymezen stavebními předpisy tak, že může mít maximálně 3 bytové jednotky. Odpůrce si nechal zpracovat podrobnější analýzu pro bytové domy. Rodinné domy o třech jednotkách nejsou na území standardní, převládají rodinné domy s jedinou bytovou jednotkou, popř. se dvěma. Stavební právo umožňuje rozprodat jednotky třem rodinám, což vznáší jiné nároky na infrastrukturu než typický rodinný dům. Pasivita stavebního úřadu byla dána jeho přetížením, nicméně samotnou žádost navrhovatelka podala před 850 dny s vadami, a tak je za délku řízení z větší části sama odpovědná. Požadavek navrhovatelky, aby se územně plánovací dokumentace vztahovala i na již povolené a zkolaudované stavby, by narušil pokojný stav. Replika navrhovatelky 7. Ke své pasivitě stran námitek navrhovatelka v replice k vyjádření odpůrce uvedla, že v rozhodném období jednala s odpůrcem o plánovací smlouvě a vycházela z tehdy platného územního plánu. Odpůrce ji nikdy neupozornil na záměr změny ÚP a žádná informace o tom od něj nepřišla ani v rámci povolovacího řízení. Odpůrce sám tedy navrhovatelku fakticky ubezpečoval, že záměru nic nebrání. Navrhovatelka sice nemůže prokázat, že nedodržení plánovací smlouvy bylo záměrem odpůrce. Jde však o tak významný zásah do práv, že navrhovatelce i přes její pasivitu svědčí právo na přezkum proporcionality napadeného OOP. V důsledku průtahů v povolovacím řízení se navrhovatelka nemohla zařadit do privilegované skupiny držitelů povolení pro výstavbu rodinných domů se třemi bytovými jednotkami. Duplika odpůrce 8. Odpůrce v duplice zopakoval, že navrhovatelka byla zcela pasivní a nepodala námitky. Uzavření plánovací smlouvy neomezovalo jeho pravomoc koncepčně regulovat území. Odpůrcova pasivita v povolovacím řízení neznamená, že by nemohl změnit územní plán. Každý – v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt – má možnost hájit svá práva v řízení o pořízení změny územního plánu. Předmětem plánovací smlouvy nebyla žádná garance spočívající v tom, že nedojde ke změně územně plánovací dokumentace. Jde o soukromoprávní smlouvu. Až § 130 zákona č. 283/2021 Sb. zavedl plánovací smlouvy jako veřejnoprávní, tento zákon však na daný případ nedopadá. Změna ÚP neznemožňuje realizaci jakéhokoliv stavebního záměru na pozemcích, jen omezuje počet bytů v rodinném domě. Odpůrce též uvedl, že dlouhá doba povolovacího řízení – způsobená důvody zejména na straně navrhovatelky a jejími sousedskými vztahy – neznemožňuje odpůrci změnit územně plánovací dokumentaci. Pozemky byly určeny k zastavění po poměrně dlouhou dobu. Odpůrci není navíc zřejmé, proč navrhovatelka nezahájila projektovou přípravu dříve ani to, zda skutečně zamýšlí stavět rodinné domy, nebo pouze stavby pro bydlení, které účelově – s ohledem na regulaci obsaženou v platném územním plánu odpůrce – takto označuje. Prvek trvalého rodinného bydlení by stavební záměr navrhovatelky nenaplnil. Splnění podmínek řízení a rozsah soudního přezkumu 9. Soud se nejprve zabýval procesními předpoklady projednání návrhu. Podle § 101a s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. V dané věci je zjevné, že změna územního plánu byla vydána formou opatření obecné povahy, a to za použití odpovídajících ustanovení č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 10. Navrhovatelka svou legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví pozemků, které jsou regulací obsaženou v napadeném OOP dotčeny, což není mezi účastníky sporné. Soud dále připomíná závěry rozšířeného senátu uvedené v usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2