41 A 33/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 33/2025- 69 - text 14 41 A 33/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobců: a) M. Č. b) J. Č. oba bytem X oba zastoupení advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti: 1. P. B. 2. J. B. oba bytem X oba zastoupení advokátem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M. sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2025, č. j. 040770/2025/KUSK, takto: I. Žaloba žalobkyně b) se odmítá. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2025, č. j. 040770/2025/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě žalobkyně b). IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení o žalobě žalobce a) ve výši 21 404,10 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce a). V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobkyni b) se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který jí bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Č. (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 24. 10. 2024, č. j. MěÚ/18620/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), nenařídil osobám zúčastněným na řízení jako vlastníkům stavby (dále jen „stavebníci“) odstranění stavby garáže u rodinného domu č. p. X, postavené a zkolaudované na pozemku p. č. st. XA v k. ú. Č. (dále jen „stavba“). V odůvodnění uvedl, že stavebníci doložili odborné vyjádření autora projektové dokumentace stavby Ing. Š., dle nějž byly odchylky stavby provedeny z praktického důvodu ochrany majetku a stavba je v současné době vizuálně ve stavu, ve kterém se nacházela během provádění závěrečné kolaudační prohlídky v lednu 2006, na jejímž základě byla zkolaudována. Stavební úřad provedl dne 14. 6. 2024 kontrolní prohlídku pro ověření vzdálenosti stěn garáže. Dále oslovil s žádostí o součinnost subjekty z oboru geodézie, ale bez odezvy. Proto ověřil z katastru nemovitostí, že vzdálenost stěn odpovídá měření na místě. Stavba je v katastru zapsaná na základě geometrického plánu Ing. Č., který byl doložen ke kolaudačnímu řízení. Stavební úřad na místě naměřil vzdálenost 6,59 metru mezi body 3 a 8, což odpovídá měření dle katastru nemovitostí. Dle projektové dokumentace by vzdálenost těchto kót měla být 6 metrů. Z toho vyplývá, že během realizace stavby došlo k odchylkám od projektové dokumentace, které však byly zřejmé již během závěrečné kontrolní prohlídky provedené v rámci kolaudačního řízení a které patrně neměly vliv na funkci stavby a její okolí, neohrožovaly zdraví a bezpečnost osob a nebránily řádnému a nerušenému užívání stavby. Stavební úřad tak dospěl k závěru, že stavba je v souladu s pravomocnými rozhodnutími. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí se odvolal žalobce a) jako vlastník rodinného domu na sousedním pozemku p. č. st. XB v k. ú. Č. Žalobkyně b) se proti němu neodvolala, přestože s ní stavební úřad také jednal jako s účastníkem řízení a prvostupňové rozhodnutí jí doručil dne 1. 11. 2024. 3. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil a zamítl žalobcovo odvolání. Žalovaný konstatoval, že dle katastru nemovitostí a projektové dokumentace Ing. Š. je zřejmé, že žalobcův rodinný dům je umístěn na společné hranici s pozemkem p. č. XA ve vlastnictví stavebníků. V místě současné stavby stála stavba přístřešku, která byla postavena ode zdi domu stavebníků ke zdi domu žalobce, čímž byla zastavěna proluka. Stavebníci na základě pravomocného stavebního povolení dosavadní stavbu přístřešku odstranili a vystavěli stavbu garáže, jejíž šířka byla předurčena vzdáleností mezi rodinnými domy. Hloubka stavby směrem do dvorního traktu byla v projektové dokumentaci navržena rozšířit na celkových 6 metrů. Nedodržení hloubky je zřejmé z geometrického plánu Ing. Č. předloženého v kolaudačním řízení. Údaje ze seznamu souřadnic geometrického plánu odpovídají aktuálním údajům katastru nemovitostí. Stavební úřad fyzickým přeměřením zjistil, že obvodová zeď garáže byla při realizaci posunuta o 0,59 metru směrem do dvorního traktu rodinného domu č. p. X. Půdorysná změna vyvolala i změnu v zastřešení garáže (stavební úřad zjistil, že přesah činí 1,4 metru). Ačkoliv z protokolu z ústního jednání spojeného s místním šetřením ze dne 3. 1. 2006 ani z kolaudačního rozhodnutí jednoznačně neplyne, jaké změny oproti schválené projektové dokumentaci byly schváleny, z geometrického plánu předloženého ke kolaudaci je zřejmé, že se jedná o posunutí jedné z obvodových stěn. Lze oprávněně předpokládat, že stavební úřad tuto změnu stavby posoudil jako změnu oproti projektové dokumentaci, kterou není nutné projednávat v samostatném řízení. V tomto smyslu se vyjádřil i Ing. Š. v odborném vyjádření ze dne 29. 4. 2024, dle nějž je stavba v původním stavebním provedení od doby kolaudace. Stavební úřad vyhodnotil, že změnu oproti projektové dokumentaci není nutné projednávat v řízení o změně stavby před dokončením, vzal ji na vědomí a vydal kolaudační rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 6. 2. 2006. 4. Žalovaný dodal, že úkony stavebního úřadu vydávané v minulosti neobsahují tytéž náležitosti jako nyní (zejm. nejsou přesně formulovány co do popisu povolované či kolaudované stavby). Na základě úrovně zpracování však nelze platnost těchto správních aktů zpochybňovat, neboť by se tím podstatně narušila právní jistota adresátů a dlouhou dobu zachovávaný status quo (zde téměř 20 let). Posouzení povahy změny stavby přísluší stavebnímu úřadu a nikoliv stavebníkovi. Stavební úřad disponuje odbornými znalostmi z oblasti stavebnictví a architektury. Je mu také znám architektonický ráz budov či urbanistický charakter konkrétní lokality a rovněž stávající praxe posuzování určitých změn staveb. Před vydáním kolaudačního rozhodnutí stavební úřad při prohlídce dokončené stavby zkontroluje, zda byly dodrženy podmínky, jimiž ve stavebním povolení omezil právo stavebníka stavět. Absence promítnutí konkrétního posouzení do kolaudačního rozhodnutí nebo protokolu z místního šetření však neznamená, že lze na zrealizovanou stavbu po 19 letech od kolaudace nahlížet jako na stavbu provedenou v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací. V průběhu řízení o odstranění stavby nebylo stavebním úřadem prokázáno, že stavebníci provedli stavební úpravy nad rámec pravomocného kolaudačního rozhodnutí ze dne 9. 1. 2006. 5. Odvolací námitky shledal žalovaný neopodstatněnými s ohledem na to, že zjištění a důkazy jsou přesvědčivé. Kolaudační rozhodnutí, jímž stavební úřad schválil změny stavby oproti projektové dokumentaci, již nelze ve smyslu § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, přezkoumat, neboť uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí v přezkumném řízení. K námitkám ohledně požadavku na požární zeď mezi garáží a rodinným domem žalovaný uvedl, že dle projektové dokumentace nebyla požární zeď navržena a její provedení nelze vymáhat. K námitce týkající se nemožnosti provést zateplení štítové zdi žalobcova rodinného domu žalovaný konstatoval, že již v době před a při povolení stavby muselo být účastníkům zřejmé, že v případě realizace zateplení štítové zdi bude muset nastat dohoda mezi vlastníky sousedících rodinných domů s ohledem na to, že žalobcův rodinný dům je umístěn přímo na společné hranici a pro realizaci zateplení bude nutné využít sousední pozemek. Změna oproti schválené projektové dokumentaci nemůže mít vliv na dohodu mezi vlastníky sousedících staveb. S dalšími námitkami, z nichž plyne, že žalobce se domnívá, že mu stavebníci působí škodu nevhodnými zásahy (použití nátěru a odstranění soklu), se žalobce musí obrátit na soud. Žaloba a její doplnění 6. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. 7. Žalobci namítají, že došlo k zásahu do vlastnického práva k jejich domu, neboť stavba byla provedena v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací. Tyto změny nebyly zohledněny a projednány ani v rámci kolaudace. Z důvodu prodloužení zastřešení garáže na 8,2 metru a posunutí obvodové zdi o 0,59 metru žalobci nemohou realizovat zateplení štítové stěny domu, která sousedí se stavbou (garáží). V důsledku změn také dochází k pomalému odvodu střešních vod z tajícího sněhu, čímž je poškozována fasáda domu žalobců. Taktéž byla zabrána část nemovitosti žalobců, která je užívána bez právního důvodu. Stavební úřad dostatečně neochránil jejich procesní a vlastnická práva. Bez jejich souhlasu stavbu protiprávně povolil a zkolaudoval. Napadené rozhodnutí je navíc nepřezkoumatelné pro nedostatečné zdůvodnění. 8. V doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno ještě v rámci lhůty dle