41 Af 8/2023 – Krajský soud v Praze

41 Af 8/2023- 35 - text 7 41 Af 8/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Miroslava Makajeva ve věci žalobkyně: REAL ECO TECHNIK, spol. s r.o., IČO: 261 79 113 sídlem Huťská 160, 272 01 Kladno zastoupená daňovým poradcem Ing. Zdeňkem Urbanem, sídlem Jungmannova 319, 506 01 Jičín proti žalovanému: Finanční úřad pro Středočeský kraj sídlem Na Pankráci 1685/17, 19, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2023, č. j. 2886005/23/2110-52521-203512, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah správního spisu Daňové řízení o úroku z prodlení úhrady DPH 1. Vyrozuměním ze dne 12. 4. 2023, č. j. 1684039/23/2110-52521-203512 (dále jen „vyrozumění č. 1“), žalovaný informoval žalobkyni o předpisu úroku z prodlení úhrady daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023, který byl předepsán do evidence na osobní daňový účet žalobkyně ve výši 14 485 Kč. 2. Vyrozuměním ze dne 14. 4. 2023, č. j. 1716352/23/2110-52521-203512 (dále jen „vyrozumění č. 2“), žalovaný informoval žalobkyni o předpisu úroku z prodlení úhrady DPH za období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023, který byl předepsán do evidence na osobní daňový účet žalobkyně ve výši 14 460 Kč. Ve vyrozumění uvedl, že od dříve sděleného předpisu úroku z prodlení odečetl rozdíl úroku z prodlení ve výši 25 Kč. 3. Žalobkyně proti vyrozuměním č. 1 a 2 podala námitky. Uvedla, že žalovaný v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 Afs 72/200975, při předpisu úroku z prodlení nezohlednil daňové přeplatky na jejím osobním daňovém účtu. Odvolací finanční ředitelství (dále jen „OFŘ“) rozhodnutím ze dne 17. 4. 2023, č. j. 13761/23/5300-22442-713080 (dále jen „rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023“), změnilo rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021, č. j. 4658491/21/2110-52521-203512 (dále jen „rozhodnutí ze dne 3. 11. 2021“), tak, že žalobkyni přiznalo úrok z nadměrného daňového odpočtu za zdaňovací období březen 2015 ve výši 1 201 908 Kč, tj. o 332 298 Kč více, než bylo žalobkyni přiznáno a vyplaceno na základě rozhodnutí ze dne 3. 11. 2021. Žalobkyně měla za to, že jí neměly být úroky z prodlení úhrady DPH vůbec předepsány, pokud se v rozhodnou dobu díky existenci části úroku z nadměrného odpočtu v celkovém součtu nenacházela na daňových účtech v deficitu. V námitce proti vyrozumění č. 2 dále uvedla, že jí není zřejmé, jakou výši úroku z prodlení žalovaný sdělil. Pokud mělo být vyrozumění č. 2 pouze aktualizací předepsaného úroku z prodlení, není zřejmé, proč v něm žalovaný uvedl současně částku 14 485 Kč a 14 460 Kč. 4. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl námitky žalobkyně proti vyrozuměním č. 1 a 2. V odůvodnění uvedl, že úrok z prodlení úhrady DPH předepsal za období od 27. 2. 2023 do 6. 4. 2023, kdy žalobkyně nedoplatek na DPH zcela uhradila. Přeplatek z titulu úroku z daňového odpočtu ve výši 332 298 Kč vznikl v souladu se závěry rozsudku NSS ze dne 26. 1. 2017, 1 Afs 235/2014-65, až dnem nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023, tj. až dne 24. 4. 2023. Téhož dne byla částka předepsána na osobní daňový účet žalobkyně. V rámci vyměřování úroku z prodlení úhrady DPH, jehož doba úročení skončila již 6. 4. 2023, proto nebylo možné zohlednit přeplatek v podobě úroku z nadměrného odpočtu. Pokud jde o postupné vyrozumívání o úroku z prodlení, žalovaný vždy zohlednil v danou dobu aktuální přeplatek. Ve vyrozumění č. 1 zohlednil přeplatek na osobním účtu DPH ke dni 26. 2. 2023 ve výši 2 473 Kč. Následně zjistil další přeplatky na daních, proto ve vyrozumění č. 2 zohlednil přeplatek převedený z osobního účtu daně z příjmů právnických osob ve výši 1 748 Kč. Výsledný úrok z prodlení byl tedy snížen o 25 Kč. Následně ve vyrozumění ze dne 24. 4. 2023, č. j. 2069976/23/2110-52521-203512 (dále jen „vyrozumění č. 3“), zohlednil i přeplatek převedený z osobního účtu daně z příjmů fyzických osob ve výši 1 125 Kč. Výsledný úrok z prodlení tak byl následně snížen o 29 Kč. Žalovaný uvedl, že dojde ještě k dalšímu snížení úroku z prodlení na částku 14 444 Kč, o čemž bude žalobkyně informována samostatným vyrozuměním, neboť přeplatek převedený z osobního účtu daně z příjmů fyzických osob měl být převeden na osobní účet DPH dříve. Související daňové řízení o úroku z nadměrného odpočtu DPH 5. Žalobkyně podala dne 24. 4. 2015 daňové přiznání k DPH za zdaňovací období březen 2015. Dne 19. 5. 2015 žalovaný zahájil postup k odstranění pochybností a dne 23. 6. 2015 zahájil daňovou kontrolu. Na základě výsledků daňové kontroly vydal žalovaný platební výměr ze dne 11. 6. 2018 pod č. j. 3311806/18/2110-52523-203512 na DPH za březen 2015 (dále jen „platební výměr březen 2015“), v němž žalobkyni vyměřil nadměrný odpočet DPH ve výši 2 867 551 Kč. Nadměrný odpočet byl žalobkyni částečně vrácen dne 22. 6. 2018 a částečně použit na úhradu nedoplatku na jiných daních a na úhradu úroku z prodlení úhrady DPH. 6. Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2018, č. j. 3435427/18/2110-52523-203512 (dále jen „rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018“), žalovaný přiznal žalobkyni úrok z nadměrného odpočtu za zdaňovací období březen 2015 ve výši 86 177 Kč. Částka byla žalobkyni poukázána na bankovní účet dne 22. 6. 2018. 7. Nadřízený správní orgán následně nařídil přezkum rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018, neboť žalovaný v něm aplikoval ve vztahu k výši úroku z nadměrného odpočtu a počátku doby úročení ustanovení § 254a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 (dále jen „daňový řád“), které je dle rozsudku NSS ze dne 16. 7. 2020, č. j. 1 Afs 445/2019-47, v tomto rozsahu v rozporu s evropskou legislativou a judikaturou. 8. V návaznosti na to žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 11. 2021 změnil výši úroku z daňového odpočtu na částku 869 610 Kč. Rozdílová částka ve výši 783 433 Kč (869 610 Kč - 86 177 Kč) byla žalobkyni poukázána na její bankovní účet dne 5. 11. 2021. Proti rozhodnutí ze dne 3. 11. 2021 se žalobkyně odvolala. 9. OFŘ rozhodnutím ze dne 17. 4. 2023 změnilo rozhodnutí ze dne 3. 11. 2021 tak, že žalobkyni přiznalo úrok z nadměrného odpočtu za zdaňovací období březen 2015 ve výši 1 201 908 Kč. Rozdílová částka 332 298 Kč (1 201 908 Kč – 869 610 Kč) byla předepsána na osobní daňový účet žalobkyně dne 24. 4. 2023, tj. v den nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023, a následně byla dle vyrozumění ze dne 3. 5. 2023, č. j. 2749996/23/2110-52521-203512, převedena na úhradu nedoplatku vykázaného na DPH. Obsah podání účastníků 10. Žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2023, č. j. 2886005/23/2110-52521-203512 (dále jen „napadené rozhodnutí), kterým zamítl námitky žalobkyně proti předepsání úroku z prodlení úhrady DPH za zdaňovací období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023, o němž byla žalobkyně informována vyrozuměními č. 1 a č. 2. 11. Žalobkyně v žalobě namítá, že žalovaný v rozporu s judikaturou NSS při předpisu úroku z prodlení úhrady DPH nezohlednil existující přeplatky na daňovém účtu žalobkyně. Žalobkyni byl v souvislosti s daňovým přiznáním k DPH platebním výměrem za březen 2015 vyměřen nadměrný odpočet DPH ve výši 2 867 551 Kč. Téhož dne jí dle § 254a daňového řádu přímo ze zákona vznikl nárok na úrok z nadměrného odpočtu. Původně vyčíslený úrok z nadměrného odpočtu ve výši 86 177 Kč byl nejprve v rámci přezkumného řízení změněn na částku 869 610 Kč, kterou žalovaný zaslal na bankovní účet žalobkyně. Následně však k odvolání žalobkyně OFŘ rozhodnutím ze dne 17. 4. 2023 vyčíslilo úrok z nadměrného odpočtu ve výši 1 201 908 Kč, tj. o 332 298 Kč více, než kolik bylo přiznáno a vyplaceno na základě dřívějších rozhodnutí žalovaného. Jelikož nárok na úrok z nadměrného odpočtu v později vyčíslené výši existoval přímo ze zákona již od 11. 6. 2018, bylo povinností žalovaného jej zohlednit jako přeplatek při předepisování úroku z prodlení úhrady DPH v březnu 2023. Dle § 254a odst. 4 daňového řádu měl žalovaný úrok z daňového odpočtu ve správné výši předepsat na osobní daňový účet žalobkyně do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stanovení daňového odpočtu. Není chybou žalobkyně, že tak žalovaný neučinil. Pokud se žalobkyně v rozhodnou dobu díky existenci dosud nevyplacené a na jiné daňové povinnosti nezapočtené části úroku z nadměrného odpočtu ve výši 332 298 Kč nenacházela na daňových účtech v deficitu, neměly jí být úroky z prodlení úhrady DPH vůbec předepsány. Není podstatné, že rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023 nabylo právní moci až po vyměření úroku z prodlení úhrady DPH, jelikož toto rozhodnutí bylo ve vztahu k úroku z nadměrného odpočtu pouze deklaratorní a na okamžik jeho vzniku v dané výši nemělo vliv. 12. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Uvedl, že přeplatek v