9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

51 A 78/2025- 45 - text 22 51 A 78/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: Křupánci, s. r. o. sídlem Kysucká 692/3, Čakovice, 196 00 Praha 9 zastoupená advokátkou Mgr. Alenou Pařízkovou sídlem Řešovská 519/1, 181 00 Praha 8 proti odpůrkyni: obec Skorkov sídlem č.p. 32, 294 74 Skorkov v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - Územního plánu obce Skorkov, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 10. 9. 2024, č. 43/24, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Vymezení věci 1. Navrhovatelka vlastní pozemky aktuálně vedené jako parc. č. 93/1, 93/8, 93/13, 93/14 a 106 v k. ú. Skorkov, vše zapsáno na LV č. 137 (dále „Pozemky“) (není-li výslovně uvedeno jinak, nacházejí se veškeré v tomto rozsudku zmíněné pozemky v katastrálním území Skorkov). 2. Dle Územního plánu obce Skorkov, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 10. 9. 2024, č. 43/24 (dále „napadené OOP“ či „nový územní plán“), se Pozemky nacházejí v ploše změn v krajině K.500 s funkčním využitím „Pole a trvalé travní porosty – trvalé travní porosty (AP.t)“, tedy v ploše primárně určené na využití pro zemědělské účely. 3. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného OOP. Namítá, že jeho vydáním byla zkrácena na svém vlastnickém právu k Pozemkům, které v důsledku regulace obsažené v novém územním plánu nelze zastavět, přestože dle Územního plánu obce Skorkov, vydaného obecně závaznou vyhláškou obce Skorkov č. 1/2006, ve znění jeho změn č. 1 a č. 2 (dále „původní územní plán“), byly Pozemky určeny k individuálnímu bydlení. Navrhovatelka tak nemůže Pozemky využít k zástavbě, jak zamýšlela, přičemž na svém vlastnickém právu k Pozemkům je dále zjevně dotčena i markantním poklesem jejich tržní ceny. Shrnutí návrhu 4. Navrhovatelka předně uvádí, že Pozemky do svého vlastnictví nabyla v roce 2019, resp. 2020. V té době byly Pozemky dle původního územního plánu zastavitelné, což se samozřejmě promítlo do jejich kupní ceny. Ještě dle návrhu nového územního plánu určeného pro společné jednání ze září 2019 (zveřejněného od 30. 10 2019 do 14. 12. 2019) byly Pozemky - s výjimkou pozemku parc. č. 93/1 - ponechány v zastavitelných plochách pod označením Z.020. Navrhovatelka proto aktivně postupovala k vymezení Pozemků jako pozemků stavebních. V březnu roku 2021 došlo k vypracování návrhu nového územního plánu určeného k veřejnému projednání, kterým již byly vyjmuty ze zastavitelného území všechny Pozemky. 5. Navrhovatelka namítá, že ačkoli podle předchozího územního plánu byly Pozemky určené k zástavbě, přičemž je přirozené, že během času dochází u většiny sídel k jejich rozrůstání, došlo vydáním napadeného OOP naopak k omezení rozlohy zastavitelných ploch. Přijaté řešení je dle navrhovatelky zcela neopodstatněné, v rozporu s potřebami obce, principem kontinuity územního plánování i legitimním očekáváním vlastníků pozemků, které jsou spornou regulací dotčeny. Ze strany odpůrkyně se jedná o svévolný postup, odporující § 38 odst. 1 zákona č. 283/2021, stavební zákon (dále „stavební zákon 2021“), podle kterého „cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje“. 6. Popsaným postupem odpůrkyně zásadním způsobem zasáhla do oprávněných a očekávaných zájmů navrhovatelky provést na Pozemcích výstavbu dle jejich původního určení. Navrhovatelka přitom byla při projednávání nového územního plánu maximálně aktivní, vyvíjela aktivity ve všech směrech tak, aby vyhověla požadavkům nově zamýšlené regulace. Investovala do koupě Pozemků nemalé prostředky, kromě jiného pak dále investovala do všech dalších opatření, která byla nutná proto, aby Pozemky vyhovovaly podmínkám nového územního plánu. Na základě odhadu ceny nemovitostí, vypracovaného realitním makléřem, by celková hodnota Pozemků v případě jejich zasíťování vč. vybudované komunikace, pakliže by nedošlo ke změně jejich určení dle nového územního plánu, činila 93 000 000 Kč. Při zohlednění sporné regulace, obsažené v napadeném OOP, by jejich hodnota dle ocenění činila 850 300 Kč. Navrhovatelka zároveň nemohla předpokládat, že Pozemky budou vyjmuty ze zastavitelných ploch, obzvláště za situace, kdy dle návrhu nového územního plánu určeného ke společnému jednání byl ze zastavitelných ploch vyjmut pouze pozemek parc. č. 93/1. 7. Navrhovatelka dále namítá, že připomínky a námitky, které uplatnila v rámci veřejného projednání návrhu nového územního plánu, nebyly řádně vypořádány. Důvody, pro které odpůrkyně těmto připomínkám či námitkách nevyhověla, jsou nedostatečné a v rozporu se skutečným stavem věci. 8. Konkrétně odpůrkyně v rámci vyřízení připomínek navrhovatelky uvedla, že „pozemek parc. č. 93/1 je téměř celý dotčen limitem vzdálenosti 50 m od okraje lesa“. S tímto tvrzením však nelze souhlasit, neboť výměra předmětného pozemku činí 11 321 m². Nadto navrhovatelka před vydáním nového územního plánu usilovala o vynětí části tohoto pozemku z pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále „PUPFL“), a to konkrétně návrhem na vynětí pozemku parc. č. 93/27, který vznikl oddělením části pozemku parc. č. 93/3. Tímto opatřením se navrhovatelka snažila docílit právě toho, aby se zkrátil dosah ochranného pásma lesa do pozemku parc. č. 93/1, přičemž s tímto procesem vznikly navrhovatelce nemalé další náklady. 9. Dále navrhovatelka zpochybňuje argument odpůrkyně, že s ohledem na koordinované stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (dále „ZPF“), který nesouhlasil s vymezením lokality Z.020 pro bydlení příměstské, bezprostředně navazující na pozemek parc. č. 93/1, lze usuzovat, že i kdyby byl pozemek parc. č. 93/1 navržen do zastavitelné plochy pro bydlení, nebylo by pro něj možno získat by souhlas k odnětí ze ZPF. Navrhovatelka považuje tento argument za lichý, neboť je ryze spekulativní, když stanovisko orgánu ochrany ZPF ve vztahu k pozemku parc. č. 93/1 ke dni vyřízení připomínek neměla odpůrkyně k dispozici. 10. Dle navrhovatelky též odpůrkyně nedůvodně předjímá následný faktický stav i tehdy, pokud poukazuje na problematické řešení přístupu do lokality. V rámci vypořádání připomínek v této souvislosti uvedla, že „podle zákresu se měla zřídit obslužná komunikace, která by vyústila na jižním okraji lokality do pozemku parc. č. 93/18 a pokračovala jižním směrem až ke stávající komunikaci na pozemku parc. č. 417/2. Zde se předpokládalo, že budoucí komunikace bude procházet původně vymezenou zastavitelnou plochou Z.020. Ovšem tato plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna. Budoucí komunikace by tak nevhodně rozdělovala celistvou plochu orné půdy, která bude namísto zastavitelné plochy Z.020 vymezena.“ Navrhovatelka naopak argumentuje tím, že původně předvídané vedení komunikace není jediným daným řešením, a naopak je logicky možné provést úpravu vedení trasy obslužné komunikace tak, aby vyhovovala místním poměrům. 11. Navrhovatelka konečně poukazuje i na zjevné nekonzistence a nelogičnosti napadeného OOP, konkrétně pak na to, že pozemky parc. č. 128/1, 125 a 126 jsou novým územním plánem ponechány v zastavitelných plochách. Pozemek parc. č. 127, jenž je ve vlastnictví Soukromého svěřenského fondu Křupánci, naopak součástí zastavitelných ploch není, byť tvoří s pozemkem parc. č. 128/1 celistvou plochu, resp. by mohl tvořit. Jediným rozdílem mezi označenými pozemky jsou osoby, které tyto pozemky vlastní. Vyjádření odpůrkyně 12. Dle odpůrkyně je návrh v celém jeho rozsahu nedůvodný. 13. Na prvním místě se odpůrkyně vyjádřila k námitkám uplatněným ve vztahu k pozemku parc. č. 93/1, neboť tento pozemek měl v rámci pořízení nového územního plánu odlišnou procesní historii než ostatní Pozemky. K námitce navrhovatelky, že vydáním napadeného OOP došlo ke znehodnocení tohoto pozemku, neboť navrhovatelka jej zakoupila v době, kdy byl pozemek dle původního územního plánu zastavitelný, odpůrkyně uvedla, že tato skutečnost samozřejmě byla při vypořádání příslušné námitky navrhovatelky brána v potaz. Ve vypořádání námitky je nicméně podrobně rozvedeno, že oproti popsanému zásahu do práv navrhovatelky je možné postavit celou řadu urbanistických a krajinářských argumentů. Zásadním argumentem byl odkaz na negativní stanovisko orgánu ochrany ZPF k zastavitelné ploše jižně