58 Ad 10/2025 – Krajský soud v Praze

58 Ad 10/2025- 63 - text 30 58 Ad 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: H. N. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Lukášem Koudelem sídlem Milešovská 1312/6, Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/61193-925, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/61193-925, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 210 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Příbrami rozhodnutím ze dne 9. 11. 2021, č. j. 25712/2021/CER (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), ponechal žalobkyni příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně od března 2021. Úřad práce neshledal podmínky pro změnu nároku na příspěvek podle § 14 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl zejména posudek posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Praha – západ ze dne 24. 5. 2021, dle nějž žalobkyně nezvládala celkem čtyři základní životní potřeby (dále též jen „ZŽP“): oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby a péče o zdraví. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Posudková komise žalovaného v Praze v posudku ze dne 2. 2. 2022 dospěla k závěru, že žalobkyně nezvládá celkem pět ZŽP: oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, a nadto i osobní aktivity ode dne 1. 3. 2021. Rozhodnutím ze dne 19. 5. 2022 žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Rozsudkem ze dne 16. 12. 2022, č. j. 49 Ad 4/2022 – 26 (dále jen „první zrušující rozsudek“), soud rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2022 zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a nesrozumitelnost a pro nezákonnost. V dalším řízení nechal žalovaný zpracovat posudek posudkové komise v Praze ze dne 9. 3. 2023 a doplňující posudek ze dne 28. 6. 2023. Posudková komise v Praze v nich setrvala na závěru, že žalobkyně nezvládá (pouze) pět výše uvedených ZŽP. Rozhodnutím ze dne 13. 7. 2023 žalovaný opět žalobkynino odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. 3. Rozsudkem ze dne 10. 6. 2024, č. j. 47 Ad 13/2023 – 40 (dále jen „druhý zrušující rozsudek“) soud rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2023 opět zrušil. Rozhodnutí žalovaného bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zakládalo se na skutkových zjištěních, která neměla plnou oporu ve spise, a žalovaný také nedodržel závazný právní názor. V dalším řízení žalovaný provedl dne 16. 7. 2024 nové sociální šetření a nechal pořídit nový posudek posudkové komise v Praze ze dne 20. 9. 2024. Komise dospěla k závěru, že žalobkyně od 1. 3. 2021 do 19. 9. 2024 nezvládala pět stejných výše uvedených ZŽP; od 20. 9. 2024 pak nezvládala čtyři ZŽP, neboť již zvládala ZŽP výkon fyziologické potřeby. Tento posudek shledal žalovaný nedostatečným, a proto nechal zpracovat další posudek stejné posudkové komise ze dne 29. 1. 2025 (dále jen „posudek ze dne 29. 1. 2025“). V něm komise setrvala na předchozích závěrech a doplnila, že od 29. 1. 2025 žalobkyně nezvládala ZŽP orientace, komunikace, tělesná hygiena, péče o zdraví a osobní aktivity. Ani tento posudek neshledal žalovaný dostatečným, a tak nechal zpracovat srovnávací posudek posudkovou komisí v Brně (obecné označení „posudková komise“ bude soud v dalším textu užívat pro tuto posudkovou komisi a její posudek, nebude-li výslovně uvedeno jinak). 4. V posudku ze dne 27. 2. 2025 dospěla posudková komise k závěru, že žalobkyně od 1. 3. 2021 nezvládala celkem pět ZŽP: orientace, komunikace, tělesná hygiena, péče o zdraví a osobní aktivity. V rámci posudkového zhodnocení posudková komise nejprve hodnotila poslední posudek ze dne 29. 1. 2025. Posudková komise v Praze se z pohledu posudkové komise v Brně uchýlila vstřícně k uznání ZŽP orientace a komunikace. Posudková komise pak znovu prostudovala dokumentaci zpětně a i podle ní lze velmi vstřícně uznat orientaci a komunikaci již od podání žádosti. Posudkový lékař sice uvedl plnou orientaci, avšak lze vzít v úvahu omezenou schopnost orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat. Žalobkyně má dle posudkové komise bohužel v posuzovaném období pouze vyšetření ze speciálně pedagogického centra, které je vágní při hodnocení intelektových schopností – pohybuje se od lehké mentální retardace po středně těžkou mentální retardaci (při ne zcela korelujícím objektivním vyšetření) bez stanovení IQ. Není k dispozici vyšetření klinickým psychologem ani psychiatrem, které by mělo být pro posouzení rozhodující. S ohledem na dětský věk je proto posouzení takto velmi vstřícné, pro další posouzení pro dospělost bude nutné striktně objektivizovat mentální schopnosti s nutností stanovit IQ. V rámci ZŽP péče o zdraví pak nelze zohledňovat preventivní opatření. Epileptické záchvaty nejsou každodenní opakovanou skutečností. Podávání léků je v dětském věku zcela v kompetenci rodiče, nelze je proto hodnotit jako mimořádnou péči. Opakovaným úkonem nejsou ani odběry krve. Schopnost rozpoznat a přivolat si pomoc je také zcela v kompetenci rodiče. V rámci této ZŽP tak byla zohledněna logopedie a případná avizovaná rehabilitace. 5. Dle posudkové komise dále není z doložené dokumentace na horních a ani dolních končetinách ani na páteři posudkově významná patologie na úrovni těžké poruchy. Všeobecné konstatování narušení hrubé a jemné motoriky bez celkové poruchy funkce končetin nesplňuje kritéria těžké funkční poruchy. Stejně tak nebyla prokázána těžká porucha funkce páteře a z neurologického hlediska parézy končetin. V dokumentaci praktického lékaře z dubna 2021 je udáván hyperaktivní močový měchýř a v jeho terénu enuresis nocturna se zlepšujícím trendem. V sociálních šetřeních je uváděno, že žalobkyně spí s plenou, ale v dokumentaci praktického lékaře není předpis plen. Nelze tak provést objektivizaci. Žalobkyně je údajně posílána na WC, aby se předešlo nehodám, což svědčí o tom, že nejde o trvalou inkontinenci, spíše o nepozornost při zaujetí nějakou činností. Stupeň inkontinence ani není dokumentován urologickým vyšetřením. O svévolný únik moči, který by nebylo možné ovlivnit, se však dle dokumentace nejedná. V mladším věku bylo velmi vstřícně až nadhodnoceně přistoupeno k uznání ZŽP výkon fyziologické potřeby. Prokázaná úroveň intelektu však dovoluje nácvik základních hygienických návyků v období od roku 2021 do roku 2025. Za takto dlouhé období mentální a motorické schopnosti nebrání zvládání této ZŽP včetně nácviku výměny inkontinenčních pomůcek. Připomínání výkonu fyziologické potřeby i občasnou pomoc s dočištěním posudková komise připustila, nejde však o mimořádnou péči. ZŽP tělesná hygiena byla uznána také velmi vstřícně. Mytí vlasů není nutným každodenním opakovaným úkonem. V mladším věku bylo uznáno, nicméně ponecháno s prostorem k nácviku, poté zahrnut i zvyk na menstruační cyklus a občasné nehody močového úniku. U ZŽP oblékání a obouvání posudková komise konstatovala, že dopomoc při výběru oblečení a doúpravu oblečení (rub, líc) nezpochybňuje, ale nejde o mimořádnou péči. U žalobkyně není těžké postižení funkce rukou, nohou ani páteře, které by bránilo oblékání a obouvání. Porucha jemné a hrubé motoriky nepochybně může ovlivňovat délku a obratnost při oblékání a obouvání, avšak při vhodně zvoleném oděvu ji neznemožňuje, proto posudková komise neuznala mimořádnou péči. 6. Dále posudková komise obecně k žalobkyniným námitkám uvedla, že z posudkového hlediska nebylo prokázáno, že by funkční omezení plynoucí ze zjištěného zdravotního stavu s přihlédnutím k použití kompenzačních pomůcek žalobkyni bránilo ve zvládání neuznaných ZŽP. Posudková komise prostudovala veškerou dokumentaci. Výpis objektivních skutečností provedla jen v omezeném rozsahu. Studovala odborné nálezy i sociální šetření, avšak „ze zákona posuzuje na podkladě těžké funkční poruchy (u té které životní potřeby)“, nikoliv subjektivně sdělených skutečností. Sociální šetření je jedním, nikoliv jediným z podkladů, a je nutné je opřít o objektivní nálezy. Pro účely hodnocení nezletilých osob se posuzuje mimořádná péče, která má mít „objektivní korelát“ v těžké (nikoliv lehké) funkční poruše. 7. ZŽP mobilita posudková komise neuznala, neboť u žalobkyně nebylo prokázáno těžké omezení hybnosti dolních končetin ani těžké parézy končetin, které by byly objektivním podkladem pro nezvládnutí chůze po rovině a po schodech s využitím facilitátorů a odpočinku. Dolní končetiny plní svou opěrnou i pohybovou funkci bez zásadního omezení. Případná nestabilita je kompenzovatelná opěrnými pomůckami. Různé druhy schodiště nejsou rozhodující, je předpoklad, že rodina je doma upraví a v exteriéru se jim vyhýbá. Není nutné každodenně jezdit výtahem neb