46 Ad 20/2025 – Krajský soud v Praze

46 Ad 20/2025- 57 - text 7 46 Ad 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně: V. L. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Petrem Jelínkem sídlem Ovčárecká 311, 280 02 Kolín proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 29. 4. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne ze dne 29. 4. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13. 10. 2022, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná na základě žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu rozhodla, že žalobkyni s účinností od 4. 10. 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku o invaliditě ze dne 20. 6. 2022 vypracovaného posudkovou lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení Kolín poklesla její pracovní schopnost o 35 %. 2. Žalovaná napadeným rozhodnutím rozhodla znovu poté, kdy zdejší soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, č. j. 47 Ad 4/2023-126, zrušil rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2023, č. j. X, jímž žalovaná změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že výrokem I zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu a výrokem II odňala žalobkyni s účinností od 4. 3. 2023 invalidní důchod, neboť podle posudku posudkového lékaře žalované ze dne 9. 1. 2023 poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 %. 3. Soud v rozsudku č. j. 47 Ad 4/2023-126 na základě revizního posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2025 dospěl k závěru, že žalovaná vyšla z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Posudková komise MPSV v Hradci Králové označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti poruchu sluchu v souvislosti s chronickými záněty středouší, s opakovanými exacerbacemi (zhoršením) výtoků z uší, a tím s omezením využitelnosti kompenzace sluchadlem. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovila z funkčního hlediska srovnatelně se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VIII oddílu A (postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu), položce 5 (oboustranná těžká nedoslýchavost) písm. b (při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, schopnost identifikovat obecné zvuky) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) na 35 %. Nadto soud vytkl žalované, že v rámci řízení o námitkách vybočila z předmětu řízení zahájeného na základě žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu. 4. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2025, podle něhož byla žalobkyně invalidní v první stupni. Obsah podání účastníků 5. Žalobkyně v žalobě namítá nesprávné posouzení zdravotního stavu. Žalobkyně je přesvědčena, že pokles její pracovní schopnosti dosahuje 50 %, a odpovídá tedy invaliditě druhého stupně. Nesouhlasí s hodnocením postižení sluchu jako oboustranné těžké nedoslýchavosti. Má za to, že dle lékařských zpráv a provedených vyšetření se u ní jedná o oboustrannou praktickou hluchotu. K tomu poukázala na výsledky vyšetření metodou BERA (Brainstem Evoked Response Audiometry) ze dne 27. 2. 2023 a kontrolní měření ze dne 28. 1. 2025 a dále na lékařskou zprávu o vyšetření SSEP (Steady-State Evoked Potentials) ze dne 9. 6. 2025. Žalobkyně se domnívá, že její postižení mělo být s ohledem na výsledky uvedených objektivních vyšetření hodnoceno dle kapitoly V oddílu A položky 1 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro níž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 40 %, a míra poklesu pracovní schopnosti měla být dále navýšena o 10 procentních bodů dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Zdůrazňuje, že postupovala v souladu se závazným právním názorem zdejšího soudu. 7. Žalobkyně v návaznosti na posudky posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a 6. 1. 2026, které si soud vyžádal, zdůraznila, že podle závěrů uvedených posudků byla invalidní v druhém stupni, což dokládají již výsledky vyšetření ze dne 8. 12. 2022. Ústní jednání 8. Při jednání, které se konalo u Krajského soudu v Praze dne 16. 2. 2026, žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. 9. Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 6. 1. 2026. Žalobkyně s jejich závěry souhlasila, žalovaná se k posudkům nevyjádřila. Další důkazy účastnice řízení při jednání nenavrhly. Posouzení věci soudem 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. 13. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 14. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a inte