47 Ad 12/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 12/2025- 64 - text 7 47 Ad 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: M. F., narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2025, č. j. XA, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 23. 5. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 2. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu, neboť podle posudku Institutu o posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 20. 2. 2025 odpovídá pokles pracovní schopnosti žalobkyně nadále druhému stupni invalidity. 2. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasila z důvodu, že má za to, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Uvedla, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou po domácím násilí, bipolární poruchou a hraniční poruchou osobnosti. Dále má zlomené dva krční obratle. Pro podrobnější informace o jejím zdravotním stavu přiložila lékařské zprávy. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. Žalobkyně v doplnění žaloby dodaném do datové schránky soudu dne18. 8. 2025 uvedla, že žalovaná opomenula hodnotit posudek o invaliditě jako podklad pro vydání rozhodnutí z hlediska úplnosti, objektivity a přesvědčivosti. Postupovala tak v rozporu s principem materiální pravdy. Žalovaná nijak nereagovala na řádně a včas uplatněné námitky žalobkyně. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné 5. Podle žalobkyně také žalovaná nesprávně vyhodnotila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, když za ni stanovila bolestivý syndrom páteře ve formě středně těžkého funkčního postižení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Důvodem pro podání žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu byl zejména rozvoj symptomů duševní poruchy a na něj reagující doporučení ošetřujícího psychiatra. Žalobkyně má za to, že jsou její pracovní schopnosti zásadně omezeny zejména v důsledku kvalifikujících symptomů duševní poruchy ve formě bipolární poruchy zahrnující vedle jiného též velmi nízkou míru frustrační tolerance, vážné riziko dekompenzace v případě snížení medikace, poruchy myšlení a percepce vedoucí k závažnému narušení reality, četné konfabulace, hrubé egocentrismy, které mají až paranoidní obsah či afektivní labilita. Symptomy duševní poruchy se u žalobkyně dále projevují ve formě často se opakujících panických atak v reakci jen na minimální stresové či zátěžové situace. Tento stav je dále prohlubován silnými bolestmi hlavy s dosud nejistou etiologií. 6. V návaznosti na nesprávné stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou nesprávně zhodnoceny důvody pro navýšení poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně má za to, že splňuje podmínky pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti podle obou skutkových podstat ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (další zdravotní potíže, zohlednění profese).. 7. V průběhu prvního jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise MPSV v Praze žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. Žalobkyně podrobně popsala svůj zdravotní stav. Poukázala na své psychické potíže; podle žalobkyně se i její psychiatrička podivovala nad tím, že jí nebyla přiznána invalidita III. stupně, ale pouze 69 %. Žalobkyně poukázala i na to, že se potýká z důsledky domácího násilí. Její zdravotní potíže souvisí i se zlomenými obratli – hodně se jí motá hlava. Žalobkyně má za to, že je nezaměstnatelná, není schopna být celý den v zaměstnání, zvládla by maximálně 4 hodiny, pak je vyčerpaná. Nikdo ovšem nenabízí částečné úvazky. Bylo by tak vhodnější, aby měla plnou invaliditu. Žalobkyně popsala kolapsové stavy, které měla poté, co se snažila být na brigádě jako doplňovačka, což považovala za fyzicky ne tak náročnou práci. Byly jí doporučeny operace, ale nedokáže snést pomyšlení na to, že by byla někde zavřená. Přišla by o své rituály, protože potřebuje mít svůj klid a režim (připravit si jídlo, postarat se o své kočky, pomazlit se s nimi). Žalobkyni vyčerpávají i drobné domácí práce, občas trpí tak intenzivními migrénami, že má pocit, jak kdyby jí měly vypadnout oči, je extrémně přecitlivělá na světlo. 8. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobkyně dne 29. 1. 2025 požádala o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení jejího zdravotního stavu. V posudku o invaliditě ze dne 20. 2. 2025, č. j. LPS/2025/316-ME_CSSZ, vypracovaném posudkovou lékařkou IPZS dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení svalové a kosterní soustavy – těžká poúrazová porucha dynamiky C páteře s výraznou vegetativní symptomatikou, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti s ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně navýšila ve smyslu § 3 vyhlášky o dalších 10 %, celkově tak činila 50 %. 9. S odkazem na závěr posudku posudkového lékaře IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 21. 2. 2025, kterým podle § 41 odst. 3 ve spojení s § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu, neboť žalobkyně je nadále invalidní ve druhém stupni invalidity. 10. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedla, že byl nesprávně zjištěn skutkový stav. Dále uvedla, že se blíže rozepíše v příloze námitek. K námitkám doložila řadu lékařských zpráv (cévní ambulance, praktický lékař, rehabilitace a neurologie, oční ordinace, ambulance neurologie, bolesti či z endokrinologie) a dopis ohledně jejího zdravotního stavu. V dopise zmínila deset okruhů, které byly opomenuty, nebo nesprávně zhodnoceny, konkrétně opomenutí lékařských zpráv, nesprávné údaje o BMI, nepřihlédnutí k posttraumatickému syndromu, poukázala na psychické problémy, chronické bolesti hlavy, bolesti páteře, otékání nohou, poruchu štítné žlázy a chronickou únavu, dále shrnula vliv nemocí na její pracovní schopnost a popsala svůj aktuální zdravotní stav. 11. Posudková lékařka IPZS zpracovala v nepřítomnosti žalobkyně posudek ze dne 13. 5. 2025, č. j. LPS/2025/93-NR-OLM-_CSSZ, a to na základě lékařských zpráv jako posudková lékařka v prvostupňovém řízení a dále na základě lékařských zpráv, které doložila k námitkám žalobkyně. Uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je vertebrogenní algický syndrom polytopní s maximem postižení v oblasti C a Th páteře, tedy zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % s tím, že se míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhlášky navýšila o dalších 10 % s ohledem na nemožnost žalobkyně pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak činila 50 %. 12. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 14. 5. 2025, jež žalobkyně převzala 15. 5. 2025, zamítla námitky žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se stále jedná o invaliditu druhého stupně. 13. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 12. 11. 2025. Žalobkyně byla jednání přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru psychiatrie. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouho