4 As 40/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 33/2010- 119 - text 10 pokračování 30A 33/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: K. H. R.H. , zastoupeného JUDr. Pavlem Trnkou, LL.M., advokátem AK Saxinger, Chalupsky & Partner v.o.s., se sídlem B. Smetany 167/2, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 7. 4. 2010, č.j. DSH/4663/10, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení . O d ů v o d n ě n í Žalobou datovanou dne 12. 5. 2010 a téhož dne osobně doručenou Krajskému soudu v Plzni se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2010, č.j. DSH/4663/10 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk, odboru dopravy (dále též jen „prvoinstanční správní orgán“), ze dne 22. 2. 2010, č.j. DOP/66/2010-Čas (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Správní řízení bylo upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném v rozhodném období (dále též jen „správní řád“). Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“). [I] Žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě Žalobce konstatoval, že žalovaný na základě prověrky Policie ČR došel k závěru, že nebyla splněna podmínka pro udělení řidičského oprávnění žalobci pro skupinu A21, B. Z nahlédnutí do správního spisu dále vyplývá, že z provedené prověrky Policie byl učiněn záznam ze dne 21.9.2008 č.j. CPPL-43611-2/ČJ-2008-64KP-1.SK. V tomto záznamu jsou však uvedeny pouhé závěry z jednání s dvěma místními obyvateli a vlastníkem, resp. bývalým nájemcem objektu. Dva obyvatelé uvedení v uvedeném záznamu poté vypověděli, že na dané adrese nikdy neviděli cizince, kteří by zde bydleli. Nájemce objektu sám uvedl, že na uvedené adrese poskytoval ubytování cizincům německé státní příslušnosti, když tito zde bydleli vždy maximálně tři až čtyři dny. Domovní knihu nevedl. Na základě toho žalovaný dospěl k závěru, že v rámci předmětného řízení nebyla splněna podmínka přechodného pobytu a potvrdil z tohoto důvodu nařízení obnovy řízení. Dle žalobce, z pouhého konstatování dvou osob, u nichž není žádným způsobem prokázáno, že jsou skutečně místními obyvateli, nelze dovodit, že by žalobce nesplnil podmínku přechodného pobytu na území České republiky pro udělení řidičského průkazu. Policie v této souvislosti ani žádným způsobem neprověřovala věrohodnost a důvěryhodnost jí dotazovaných jednotlivců, ani to, zda se sami v daném místě v uvedenou dobu zdržovali, aby tak mohla posoudit relevantnost jejich tvrzení. V tomto ohledu tedy nelze přijmout závěr, že se u daného přípisu Policie jedná o věrohodný (oficiální) záznam státního orgánu. Uvedený závěr je rovněž umocněn tím, že tehdejší nájemce Policii sdělil, že na uvedené adrese skutečně poskytoval ubytování cizincům německé státní příslušnosti. Když tento dále uvedl, že zde bydleli vždy maximálně tři až čtyři dny, nezjišťovala Policie, zda zde bydleli tuto dobu jednorázově či opakované (např. po návratu z návštěvy či jiného dočasného pobytu mimo uvedenou adresu - uvedenou podmínku přechodného pobytu totiž nelze vykládat tak, že by se žalobce musel na daném místě zdržovat nonstop). V rámci řízení o obnově řízení z moci úřední je dle názoru žalobce povinností žalovaného, jakož i prvoinstančního orgánu, zjistit veškeré potřebné podklady pro to, zda je skutečně namístě obnova řízení. Při zahájení tohoto řízení z moci úřední je pak právě povinností správního orgánu prokázat, že jsou skutečně dány důvody pro obnovu řízení. Prvoinstanční orgán, jakož i žalovaný, se však nezaobírali zkoumáním uvedených připomínek žalobce k danému přípisu Policie, nýbrž bez dalšího došli pouze na základě uvedené prověrky Policie k závěru, že žalobce nesplnil podmínky pro udělení řidičského oprávnění a že je tedy namístě obnova daného řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani prvoinstanční orgán žádným způsobem nezjišťovali další okolnosti, neunesli dle žalobcova názoru důkazní břemeno ohledně důvodů pro obnovu řízení. Z pouhého obecně pojatého přípisu Policie nelze vyvodit závěr, že žalobce na daném místě nepobýval. V tomto ohledu je naopak povinností žalovaného, jakož i prvoinstančního orgánu přesně zjistit, zda daná podmínka nebyla splněna přímo u žalobce a tuto doložit i dalšími potřebnými důkazy, aby byl splněn požadavek dle § 3 správního řádu. Totiž to, že bude zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Na základě uvedeného tedy nelze na základě pouhého šetření Policie doloženého jejím výše uvedeným přípisem dojít k závěru, že se žalobce na dané adrese nezdržoval a že tedy nesplnil jednu z podmínek pro udělení řidičského oprávnění. Tím spíše ne, že je povinností žalovaného prokázat, že zde jsou podmínky pro obnovu řízení, a nese tedy v tomto ohledu důkazní břemeno. Napadené rozhodnutí tak není žádným způsobem podloženo a jako takové neobstojí. Prvoinstanční orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti, resp. provedené důkazy se ukázaly nepravdivými. Žalobce poté v odvolání namítal, že tedy ani prvoinstanční orgán neví, z jakého důvodu nařizuje obnovu řízení. Rovněž z tohoto důvodu napadené rozhodnutí neobstojí, neboť sám prvoinstanční orgán neví, z jakého důvodu má dojít k obnově daného řízení a žalovaný tuto skutečnost žádným způsobem blíže nedefinuje. Žalovaný k námitce žalobce ohledně neprokázání veřejného zájmu na obnově daného řízení uvedl, že nově vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti, které jsou tím důkazem, pro které se obnova řízení nařizuje. Ani žalovaný se nebyl schopen vypořádat s tím, co konkrétně je oním veřejným zájmem, který vede k obnově řízení. Za veřejný zájem totiž jistě nelze považovat nové, dříve neznámé skutečnosti. Tento fakt je pouze jednou z podmínek pro obnovu řízení. Druhou podmínku pro obnovu řízení je však ve smyslu § 100 odst. 3 správního řádu existence veřejného zájmu. Prvoinstanční orgán ani žalovaný však ve svých rozhodnutích nikde nepopisují, v čem konkrétně spatřují veřejný zájem na obnově daného řízení. Tento veřejný záměr charakterizují jako existenci nových skutečností - žalovaný však v tomto ohledu veřejný zájem zaměňuje s druhou podmínkou pro možnost obnovy řízení. Pakliže žalovaný žádným způsobem nebyl schopen definovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem na obnově řízení, nebyla splněna jedna z podmínek pro nařízení obnovy řízení. Žalobce zdůraznil, že obnovou řízení se zasahuje do pravomocného rozhodnutí. Z tohoto důvodu je tedy podmínky vedoucí k obnově zásadně nutno vykládat restriktivním způsobem. Rovněž z tohoto důvodu je tedy napadené rozhodnutí nesprávné. Žalobce v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí uvedl, že vedle pobytu na adrese specifikované v rozhodnutí dříve pobýval již od 13.11.2006 v České republice na adrese…. Žalovaný k tomu uvedl, že na základě posléze doloženého přípisu Policie č.j. CPPL-6645-2/ČJ-2010-034064-KP ze dne 9.3.2010 bylo zjištěno, že dle ubytovatele K.D. byli na adrese … ubytováni cizinci německé státní příslušnosti, kteří na této adrese nepobývali více jak 14 dní. Pan D. údajně ubytovací knihu vedl, ale již ji nemá, takže důkaz o tom, že zde byl žalobce ubytován, nemůže být prokázán. Žalobce v tomto směru uvedl, že nebyl žádným způsobem vyrozuměn o skutečnosti, že by do spisu byl založen jakýkoliv jiný nový důkaz. Vzhledem k tomu, že o této skutečnosti nebyl vyrozuměn, došlo v řízení před žalovaným k zásadnímu procesnímu pochybení, když žalobci byla odňata možnost se k tomuto důkazu jakýmkoliv způsobem vyjádřit. Žalobce v odvolání poukázal rovněž na prvorepublikovou judikaturu Nejvyššího správního soudu, kde se uvádí, že za novou skutkovou okolnost (za níž je nutno považovat rovněž nepravdivost některého předloženého dokladu) odůvodňující obnovu řízení z moci úřední nelze pokládat skutečnost, kterou úřad vydávající rozhodnutí mohl a z povinnosti úřední měl zjistit. V souladu s dotčenými právními předpisy bylo povinností správního orgánu již při původním řízení náležitě zjistit, zda jsou dány podmínky pro udělení daného řidičského oprávnění, když, pokud by tak skutečně náležitě učinil, mohl údajnou nepravdivost údaje o žalobcově pobytu zjistit již v původním řízení, tím spíše, že ten pobýval přímo v Nepomuku. Pokud tak neučinil, nemůže správní orgán nyní uplatňovat vlastní pochybení jako důvod nového řízení ve věci. Rovněž z tohoto důvodu nelze obnovit dané řízení. S uvedenou námitkou se však žalovaný žádným způsobem nevypořádal. Žalovaný pouze uvedl, že žalobce musel být z vlastní vůle ubytován na jím uvedené adrese již při zahájení výcviku v autoškole bez vlivu a vě