5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

57 Ad 5/2019- 54 - text -pokračování- 7 57 Ad 5/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: J. U. proti žalovanému: Velitelství výcviku – Vojenská akademie, sídlem Víta Nejedlého, Vyškov o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2019, č.j. MO 180568/2019-1970, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 8. 2019, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou dne 7. 8. 2019, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2019, č.j. MO 180568/2019-1970 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí náčelníka z pověření vojenského zařízení 1534 Vojenský útvar újezd Hradiště (dále též jen „prvoinstanční orgán“), ze dne 16. 4. 2019, č.j. MO 66461/20/2019-1534 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobci uložena povinnost v souladu s § 106 a § 107 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen „zákon o vojácích z povolání“), zaplatit České republice – Ministerstvu obrany k úhradě škody, vedené v evidenční kartě škod č. 1815340001845 a zveřejněné v rozkaze náčelníka střediska č. 112/18 ze dne 9. 10. 2018, částku 20 629 Kč do 60 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. Žalobce požadoval též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že mu bylo dne 21. 6. 2019 doručeno napadené rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí se zamítá a prvoinstanční rozhodnutí se potvrzuje. Tento výrok považuje žalobce za právně nesprávný a nemající oporu v provedeném dokazování. Žalobce má za to, že přechozí správní řízení je postiženo vadami, která mají za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Správní orgán dospěl na základě shromážděných podkladů k nesprávnému skutkovému zjištění a napadené rozhodnutí v důsledku těchto chybných a nedostatečných skutkových zjištění obsahuje nesprávné právní posouzení a je nezákonné. Nadto žalobce namítá, že vedené správní řízení trpí procesními vadami, kdy žalobci bylo žalovaným upřeno právo účasti na prováděných důkazních prostředcích především na provedení důkazů svědeckou výpovědí, a to z důvodu, že o svědeckých výpovědích nebyl žalobce řádně a včas vyrozuměn tak, jak to předpokládá § 51 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), dále bylo žalobci upřeno právo seznámit se s podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu, tímto bylo žalobci upřeno jedno ze základních lidských práv zanesených v Listině základních práv a svobod, a to právo na spravedlivý proces. 3. Žalobce dále uvedl, že velitel Vojenského útvaru 1970 Vyškov jako odvolací orgán rozhodl, že „odvolatel naplnil všechny zákonné podmínky pro odpovědnost za škodu, jak vyplývá z ust. § 106 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákona“), když řádně nezabezpečil jemu předané tlakové čističe ev. č. 016439 a 178099, kdy tlakový čistič ev. č. 016439 byl z mycí haly Parku vojenské techniky VÚ 1762 odcizen. Tímto jednáním zapříčinil ztrátu shora uvedeného materiálu…“. Toto tvrzení odvolacího orgánu (potažmo i prvoinstančního orgánu) se však nezakládá na pravdě, neboť žalobce vyvrátil v průběhu řízení tu skutečnost, že by porušil povinnosti vyvstávající ze zákonných nebo paraprávních norem resortu a zapříčinil by tak svým jednáním ztrátu shora uvedeného čističe. Žalobci je kladeno za vinu, že řádně nezabezpečil jemu předaný materiál (2 ks tlakový čistič ev. č. 016439 a 178099), který mu byl předán oproti podpisu dne 19. 3. 2018 (Zápis o odevzdání a převzetí techniky), a to z důvodu, že ponechal tlakový čistič ev. č. 016439 v neuzavřené mycí lince Parku vojenské techniky VÚ 1762 (dále jen „Park techniky“), což je podle názoru žalovaného v rozporu s čl. 95 vnitřního předpisu Všeob-P-5 - Parky vojenské techniky v působnosti Ministerstva obrany a provoz v nich, Věstníku, ve znění pozdějších novel (dále jen „Všeob-P-5“), dle kterého „dozorčí parku… Od velitelů jednotek převezme zapečetěné garáže a další objekty, prostory garážových vojenských vozidel… Klíče od těchto objektů a … uloží v souladu s ust. čl. 149, 151 a 153 tohoto předpisu…“, spolu s poukázáním na čl. 68 Všeob-P-5, ve kterém je uvedeno, že „náčelník parku… je přímým nadřízeným… všem příslušníkům útvarové směny, kteří konají službu v parku…“, a žalobce jako náčelník parku techniky měl tedy z pohledu žalovaného učinit potřebná opatření, aby jím převzatý materiál byl řádně uložen a zajištěn ve smyslu, že měl poučit dozorčího parku, který v inkriminovanou dobu vykonával dozorčí službu, jak má postupovat, když zjistí, že je otevřená mycí hala, a jak má zabezpečit mycí halu, případně tlakový čistič. Tyto skutečnosti postačovaly správnímu orgánu k tomu, aby dovodil, že žalobce je plně odpovědný za ztrátu tlakového čističe. 4. Dle žalobce nepostupoval žalovaný při šetření předmětné škody v rámci správního řízení tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Žalovaný v rámci řízení zcela nepochopitelně rezignoval na provedení svědeckých výpovědí dozorčích Parku techniky, kteří v inkriminovanou dobu (tj. 4. 5. 2018 až 9. 5. 2018) v areálu Parku techniky vykonávali stálou dozorčí službu (0-24 hod.). Nevzal [na] zřetel tu skutečnost, že do areálu Parku techniky je možný pouze vstup hlavní branou, a to na základě oprávnění ke vstupu a vjezdu, který je kontrolovaný dozorčí službou, tedy nelze bez kontroly vstoupit nebo vjet do areálu, ale ani odejít nebo vyjet z areálu Parku techniky, aniž by osoby nebo vozidla byly zkontrolovány dozorčí službou parku. Zde je nutno poukázat na povinnosti dozorčí služby Parku techniky vyvstávající z čl. 4 až 6 Ev.č. 500/19/2015-1762 Rozkaz velitele posádky ŽATEC Vnitřní řád parku vojenské techniky ŽATEC (dále jen „vnitřní řád parku“). Především je nutno poukázat na čl. 5 bod 13 vnitřního řádu [parku]: „… DPVT provede vnější prohlídku vozidla, kontrolu nákladu a ložné plochy podle expedičních příkazů, případně rozkazu pro přesun. Po kontrole může vozidlo opustit PVT. U techniky cizích útvarů provádí DPVT záznam do „Knihy vjezdu cizích vozidel“…“), a to z důvodu, že předmětný vysokotlaký čistič je objemnější a s určitostí nemohl být nesen nějakou osobou, ale i kdyby byl vynášen osobou, tak ta osoba by musela být dozorčí službou kontrolována a tato skutečnost by byla zaznamenána do záznamových knih dozorčí služby. Ani touto skutečností týkající se záznamových knih dozorčí služby se v rámci řízení žalovaný nezabýval. Na základě shora uvedeného je zcela evidentní, že prvoinstanční orgán, tak i odvolací orgán postupovaly zcela v rozporu s § 3 správního řádu. Žalovaný ve svém odůvodnění uvedl, že žalobce zastává funkci náčelníka parku techniky, a tedy ze své pravomoci si měl náležitě poučit příslušníky dozorčí služby o tom, jak postupovat, když zjistí otevřenou mycí halu s poukázáním na čl. 68 Všeob-P-5, ve kterém je uvedeno, že náčelník parku techniky je přímý nadřízený všech příslušníků útvarové směny, kteří v Parku techniky konají službu. Vzhledem k uvedenému je nutno uvést, že žalobce v inkriminované době čerpal náhradní volno za vykonanou službu. Což ve spisové dokumentaci k předmětnému řízení není zaznamenáno a lze z této informace dovodit, že provedení poučení příslušníků dozorčí služby, která vykonávala v inkriminované dny dozorčí službu, nemohlo být žalobcem provedeno, ale vzhledem k paraprávním normám, které upravují dozorčí službu, je i nadbytečné takovéhoto poučení činit [viz čl. 98 Všeob-P-5, čl. 12 a 13 vnitřního řádu [parku], čl. 363 Základního řádu ozbrojených sil České republiky, Věstníku, ve znění pozdějších novel (dále jen „Zákl-1“)], a to z důvodu, že službu konající příslušníci mají dle zmíněných vnitřních předpisů postupovat tak, že mají zabezpečit objekt, který není uzamčen, a o této skutečnosti informovat své přímé nadřízené. Což s určitostí nebylo ze strany dozorčí služby provedeno (viz Usnesení č.j. VP-295-47/TČ-2018-820121 ze dne 31. 12. 2018). Žalovaný se touto skutečností nikterak nezabýval, i když byla tato skutečnost zmíněna ve shora uvedeném usnesení a žalobcem zdůrazněna dne 10. 4. 2019, kdy se seznámil s podklady pro rozhodnutí. Tato skutečnost má významný vliv na posouzení odpovědnosti za vzniklou škodu. Žalovaný v rámci svého řízení nevzal v potaz závěry uvedené v Usnesení č.j. VP-295- 47/TČ-2018-820121 ze dne 31. 12. 2018, ve kterém jsou zaznamenány skutečnosti týkající se předmětné škody, kdy policejní orgán v rámci svého šetření zjistil postupy příslušníků dozorčí služby v inkriminovaných dnech (5. 5. 2018 do 8. 5. 2018), kdy došlo k odcizení tlakového čističe. Ze zjiš