9 As 34/2008 — Nejvyšší správní soud

77 A 143/2021- 51 - text  10 77 A 143/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobce: J. S., nar. X bytem X, X zastoupený Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalované: Knihovna a Muzeum Aš, příspěvková organizace, IČO 70940479 se sídlem Hlavní 23, 352 01 Aš v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto: I. Určuje se, že zásah spočívající ve zveřejnění osobních údajů žalobce na webových stránkách žalované dostupných na www.knihovna-as.cz, a to konkrétně jeho jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu v 1) Informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., evidenční číslo 01_2021 a 2) Informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., evidenční číslo 02_2021, byl od jejich zveřejnění až do 24. 11. 2021 nezákonný. II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost, aby do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku upustila od nezákonného zásahu spočívajícího ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách www.knihovna-as.cz, tj. jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu v rámci 1) Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., evidenční číslo 01_2021 a 2) Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., evidenční číslo 02_2021, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce požádal žalovanou dne 1. 2. 2021 o poskytnutí dvou informací. Žalovaná mu postupně obě informace poskytla a tyto informace v souladu s § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), zveřejnila na svých internetových stránkách. Žalobce však tvrdí, že nesprávnou anonymizací došlo ke zveřejnění jeho osobních údajů, které byly pouze učiněny netransparentními, ale nadále byly strojově čitelné pro internetové vyhledávače a extrahovatelné prostřednictvím textových editorů. To považuje za nezákonný zásah, přičemž se domáhá, aby soud uložil žalované, aby od něj upustila. Pro případ, že tak již učinila, se eventuálním petitem domáhá určení, že zásah byl nezákonný. Obsah žaloby 2. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované, který spatřuje ve zveřejňování osobních údajů žalobce prostřednictvím dvou souborů ve formátu .pdf na webových stránkách žalované www.knihovna-as.cz/dokumenty-ke-stazeni. Konkrétně se jedná o soubory Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., evidenční číslo 01_2021 a 02_2021. Předmětné dokumenty se zobrazují ve výsledcích vyhledávače Google, primárně jsou dostupné z webové stránky žalovaného. 3. Žalovaná tímto způsobem zveřejňuje žalobcovy osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu a bydliště, datum narození a dále i informace o tom, že žalobce podal žádost o informace, čeho se tato žádost týkala a jak byla vyřízena. 4. Přestože má povinný subjekt podle § 5 odst. 3 Infz povinnost zveřejnit na internetu poskytnuté informace, nesmí dle § 8a InfZ dojít ke zveřejnění osobních údajů žadatele, osobní údaje by tak měly být anonymizované. Žalobce není veřejně činnou osobou, funkcionářem ani zaměstnancem veřejné správy, a proto neexistuje zákonný podklad pro zveřejnění jeho osobních údajů v souladu s § 8a odst. 2 InfZ. 5. Žalovaná se sice pokusila o anonymizaci žalobcových osobních údajů, avšak neúspěšně. Jí provedená anonymizace pravděpodobně spočívala v „začernění“ textu pomocí funkce „zvýraznění textu“ v textovém editoru Word. Žalobcovy osobní údaje jsou tak nadále obsaženy v předmětných dokumentech, pouze nejsou viditelné, jelikož černý text splývá s černým zvýrazněním. Osobní údaje lze z takto anonymizovaného dokumentu velmi snadno získat. Začerněný text stačí zkopírovat a poté vložit bez formátování do libovolného textového editoru, ve kterém již text bude čitelný. Nedostatečně provedenou anonymizaci lze rovněž snadno odstranit v libovolném PDF readeru, např. v rozšířeném programu od Adobe (začernění lze jednoduše přesunout myší). 6. Nesprávně anonymizované osobní údaje obsažené v dokumentech mohou být vyhledávány internetovými roboty (což dle žalobce prokazuje již to, že se předmětný dokument objevuje ve výsledcích vyhledávače Google) i uživateli počítačů pomocí klávesové zkratky CTRL + F. Je zřejmé, že k úplné anonymizaci nedošlo, neboť osobní údaje lze ze zveřejněného dokumentu získat velmi snadným způsobem, kterého je schopen i začínající uživatel počítače. 7. Zveřejněním osobních údajů žalobce dochází k nezákonnému zásahu ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2018, č. j. 9 As 198/2018-37. Jedná se o nezákonný zásah do veřejného subjektivního práva žalobce na ochranu soukromí, specificky práva na ochranu osobních údajů a práva na informační sebeurčení. Jedná se o přímý a závažný zásah do osobní sféry žalobce, protože kvůli pochybení žalovaného se může každý uživatel internetu seznámit s jeho osobními údaji. Kdokoliv může žalobce konfrontovat, a to fyzicky, elektronicky nebo písemně. Každý se může seznámit s informací, že žalobce požádal o informace, s předmětem žádosti i způsobu jejího vyřízení. Žalobce se zcela důvodně cítí ohrožen a zasažen postupem žalovaného na svých právech. 8. Žaloba je dle žalobce podána včas, jelikož se o nezákonném zásahu dozvěděl dne 25. 10. 2021. Navíc dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 638/18 začíná lhůta k podání žaloby proti trvajícímu nezákonnému zásahu běžet teprve od jeho ukončení. Vyjádření žalované 9. Ve svém vyjádření k žalobě předeslala žalovaná, že podle svého názoru není ve věci pasivně legitimována. Postupuje sice podle InfZ, je ale příspěvkovou organizací města Aše, není proto jisté, že poskytnutí informace představuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Upozornila také, že žalobcovy osobní údaje před publikací znečitelnila. Konkrétní způsob provedení anonymizace není zákonem předepsán. Pokud žalobce provedl rekonstrukci znečitelněného textu, pak k tomu musel použít určitý technický postup. To již ale předpokládá úmysl jakékoli osoby znečitelněný text rekonstruovat, a jde tedy o provedení dalších technických kroků. Jednání před soudem 10. Dne 2. 3. 2022 ve věci proběhlo před Krajským soudem v Plzni jednání. Zúčastnila se ho toliko ředitelka žalované, paní Jitka Zelinková. Žalobce ani jeho zástupce se jednání, jehož konání požadovali, nezúčastnili. Omluva z něj byla soudu doručena prostou (elektronicky podepsanou) e-mailovou zprávou v 9:25 hodin, tedy téměř půl hodiny po jeho zahájení. 11. Ředitelka žalované v rámci svého přednesu uvedla, že skutečně k žalobou namítanému pochybení došlo. Nikdo u žalované nevěděl, že začernění údajů, které v informacích provedli, je technicky odstranitelné a údaje jsou nadále strojově čitelné a je možno je extrahovat. Ihned poté, co jí byla doručena žaloba v této věci, žalovaná pochybení napravila, žalobcem namítané informace z webových stránek nechala odstranit a nahradit stejnými dokumenty, na kterých ale byly žalobcovy osobní údaje začerněny fixem, načež byly tyto dokumenty oskenovány a vráceny na internetové stránky. Na nich již tedy nedochází k porušování žalobcových práv. 12. Během jednání soud rozhodl, že neprovede pro nadbytečnost žalobcem navrhované důkazy, a sice zveřejněnými dokumenty, screenshotem výsledků vyhledávače Google, ani zveřejněnými dokumenty na internetových stránkách žalované. Soud neprovedl ani důkaz stanoviskem Ministerstva vnitra č. 1/2012, aktualizovaným k 1. 11. 2018 a konečně ani výkazem zisku a ztrát žalované. Vyšel totiž z toho, že po vyjádření žalované je skutkový stav mezi účastníky nesporný potud, že k namítanému zveřejnění žalobcových osobních údajů vskutku došlo, a tyto údaje byly zveřejněny až do dne 24. 11. 2021. K tomuto datu žalovaná tvrdila, že byly zveřejněné dokumenty nahrazeny za totožné, z nichž již ovšem není možno žalobcovy osobní údaje extrahovat. Proto soud považoval za nutné provést jen důkaz současnou podobou a obsahem internetových stránek žalované, jak žalobce navrhoval, aby bylo postaveno najisto, zda nadále dochází ke zveřejnění žalobcových osobních údajů. Soud zjistil, že skutečně příslušné dokumenty byly žalovanou dne 24. 11. 2021 zaměněny a ke zveřejnění žalobcových údajů již nedochází (k tomu více níže v textu tohoto rozsudku). Posouzení věci 13. Soud se nejprve zabýval otázkou (procesní) pasivní legitimace žalované. Ta totiž zpochybnila, že na ni dopadá legální zkratka správního orgánu obsažená v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle ní se správním orgánem rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiným orgán, pokud mu bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. 14. Při řešení této otázky je v projednávaném případě třeba vyjít z právní úpravy InfZ, neboť právě ten stanoví, kdo jsou povinné subjekty, které