— Nejvyšší správní soud

77 A 51/2020- 34 - text  11 77 A 51/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a JUDr. Ondřeje Szalonnáse ve věci žalobce: A. F. W., nar., X, X, zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem, Polská 4, 360 01 Karlovy Vary, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, IČ 70891168, Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2020, č.j. KK/2884/DS/19-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 4. 2020, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou dne 16. 4. 2020, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2020, č.j. KK/2884/DS/19-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy (dále jen „prvoinstanční správní orgán“ nebo „magistrát“), ze dne 17. 10. 2019, č.j. 17917/OD/19-5/Bar. (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím byla dle § 51 odst. 3 správního řádu zamítnuta žalobcova žádost ve věci výměny řidičského průkazu vydaného Keňskou republikou za řidičský průkaz České republiky (dále jen „ČR“). Správní orgán prvého stupně dospěl k závěru, že řidičský průkaz č. OVW174 vydaný dne 17. 10. 2018 Keňskou republikou, se zápisem řidičských oprávnění skupin B, C, E, není řidičským průkazem vydaným cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), ani Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949). Keňský řidičský průkaz dle posouzení prvoinstančního správního orgánu nesplňoval podmínky pro uznávání řidičských oprávnění ostatních cizích států za účelem výměny řidičského průkaz podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 31/20001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů (dále jen „vyhláška“). Keňský řidičský průkaz svým provedením neodpovídal požadavkům příslušných Úmluv. Předložený řidičský průkaz (dále též „ŘP“) vydaný Keňskou republikou nesplňoval podmínky pro výměnu ŘP vydaného cizím státem pro uznávání osvědčení řidičských oprávnění ostatních cizích států (s výjimkou států Japonska nebo Korey), není-li Keňská republika členským státem EU. Keňský řidičský průkaz nelze vyměnit, jestliže svým provedením nespadá do kategorie uznatelnosti zapsaných řidičských oprávnění podle § 10a odst. 1 vyhlášky, a neosvědčuje tak na území ČR řidičské oprávnění obsažené v konkrétním druhu ŘP ve smyslu § 104 odst. 2 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“ nebo „ZoSP“). Žalobce se domáhal též zrušení prvoinstančního rozhodnutí. 2. Řidičská oprávnění a řidičské průkazy upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“ nebo „zákon o silničním provozu“]. 3. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje řidičské průkazy a registr řidičů (dále jen „vyhláška o řidičských průkazech“ nebo „vyhláška č. 31/2001 Sb.“). 4. Správní řízení je upraveno správním řádem. [II] Žaloba 5. Žalobce požádal magistrát o výměnu řidičského průkazu vydaného v Keni za český řidičský průkaz. Žalobce byl přesvědčen o tom, že keňský řidičský průkaz je vyměnitelný za řidičský průkaz ČR dle Vídeňské úmluvy o silničním provozu, jestliže je prokázáno, že ve smyslu § 116 odst. 3 zákona o silničním provozu má žalobce povolen pobyt na území ČR na dobu delší jednoho roku. K tomu žalobce dodával potvrzení o přechodném pobytu státního občana SRN na adrese Kolová 72 s tím, že jako občan EU má pobyt povolen na dobu 10 let. 6. Žalobce uvedl, že obdobnou kauzou se zabýval Krajský soud v Plzni v rozsudku sp. zn. 57 A 5/2016 s tím, že bylo soudem konstatováno, že v této žádosti není potřeba dokládat důkazy o obvyklém bydlišti, nejedná se o sledovanou podmínku. 7. Žalobce se k věci samé vyjádřil před vydáním rozhodnutí a žádal o vyhovění žádosti. 8. Magistrát žádost zamítl z důvodu, že keňský průkaz č. OVW174 nesplňuje podmínky pro uznávání řidičských oprávnění ostatních cizích států za účelem výměny řidičského průkazu, neboť svým provedením neodpovídá požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), neboť údaje v něm uvedené nejsou zapsány a očíslovány tak, aby byly v souladu s přílohou č. 6 bodu 4 této úmluvy. Keňský průkaz neodpovídá ani požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), neboť údaje v něm uvedené nejsou řádně očíslovány a neodpovídají pořadí, v jakém by měly být uvedeny dle vzoru uvedeného v příloze 9 této úmluvy. 9. Žalovaný rozhodl o žalobcově odvolání tak, že se zamítá a prvoinstanční rozhodnutí se potvrzuje, přičemž veškeré žalobcovy námitky vzal za vyvrácené. 10. Žalobce odkázal na § 7 odst. 1 vyhlášky č. 31/2001 Sb., který předepisuje náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), resp. na § 7 odst. 2 této vyhlášky. Dle žalobce je podstatné, zda jsou údaje v keňském řidičském průkazu uvedeny, bazírování na číslování údajů je přístup formalistický. Z keňského řidičského průkazu je patrné, že žalobci bylo uděleno řidičské oprávnění pro skupiny B, C a E, tedy pro řízení osobních vozidel, pro řízení motorových vozidel s výjimkou traktorů o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7,5 tuny a maximálně osmi místy k sezení mimo místa řidiče a pro řízení jízdních souprav složených z motorového vozidla skupiny C a přípojného vozidla, pokud nejde o jízdní soupravu, která celá spadá pod skupinu C. 11. Dále magistrát v rozhodnutí uvedl, že plastové řidičské průkazy by měly být růžové. Užitý kondicionál - barva by měla být růžová - není závaznou podmínkou. To by věta zněla - barva musí být růžová. Uvedený zamítavý důvod je tedy vyvrácen s tím, že žalovaný pochybil, pokud se ztotožnil se zamítavým důvodem uváděným v prvoinstančním rozhodnutí. 12. Ve smyslu článku 41 odst. 2 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) se stanovuje: a) Smluvní strany musí uznat: i) každý vnitrostátní řidičský průkaz, který odpovídá ustanovením přílohy 6 této Úmluvy; ii) každý mezinárodní řidičský průkaz, který odpovídá ustanovením přílohy 7 této Úmluvy, za podmínky, že je předložen spolu s odpovídajícím vnitrostátním řidičským průkazem, za platný na svých územích pro řízení vozidel, která patří do kategorií, na které se řidičské průkazy vztahují, za podmínky, že řidičské průkazy jsou dosud platné a že byly vydány jinou smluvní stranou nebo její částí, nebo organizací náležitě k tomu zmocněnou touto jinou smluvní stranou, nebo jednou z jejich částí. b) Řidičské průkazy vydané smluvní stranou musí být uznány na území jiné smluvní strany do doby, než se toto území stane místem normálního bydliště svého držitele. c) Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na řidičské průkazy žáků autoškol. 13. Je sice pravdou, že Úmluva o silničním provozu v Příloze 6 bod 4 uvádí, že údaje musí být označeny čísly, podstatné je však to, že na příslušném řidičském průkazu Keni jsou skutečně uvedeny veškeré tyto předepsané údaje. Je zřejmé, že je žalobce držitelem řidičského oprávnění odpovídajícího skupině B, C a E dle keňských předpisů, jak tyto skupiny odpovídají rovněž českým předpisům. Keňský řidičský průkaz dále obsahuje veškeré náležitosti i dle bodu 4 Přílohy 6 Vídeňské úmluvy, tedy příjmení, jméno, datum narození, místo narození není povinné, bydliště není povinné - je uvedeno, datum a místo vydání průkazu, datum vypršení platnosti průkazu, číslo průkazu, podpis a razítko orgánu, podpis držitele, skupiny vozidel. 14. Z článku 41 odst. 2 písm. b) Úmluvy o silničním provozu je zřejmé, že národní řidičské průkazy musejí být uznány na území jiné smluvní strany do doby, než se toto území stane místem normálního bydliště svého držitele. 15. Žalobce konstatoval, že český text Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) ohledně Přílohy 6 odst. 4 („Je povinné, aby řidičský průkaz obsahoval následující údaje, očíslované tak, jak je uvedeno níže.“) zdánlivě odpovídá originálnímu anglickému textu („It is compulsory to indicate in the permit the data listed under the numbers given below.“). Žalobce si však vykládá tuto větu tak, že v cizím řidičském průkazu musejí být uvedeny údaje, které jsou v Úmluvě o silničním provozu (Vídeň 1968) dále níže číselně označeny. Z textu daného ustanovení explicitně neplyne, že by v každém cizím řidičském průkazu musely být údaje číslovány od 1. do 12. Navíc, v textu Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) chybí, co by mělo být pod body 10. a 11. Údaje musejí být v cizím řidičském průkazu obsaženy, avšak body 1 - 12 jsou uvedeny v Úmluvě o silničním provozu (Vídeň 1968) jen pro přehle