1 Afs 38/2006 — Nejvyšší správní soud

77 Ad 3/2021- 45 - text  11 77 Ad 3/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: INTERIORS manufacture&design a.s., IČO: 29096227, se sídlem Kasejovice 337, 335 01 Kasejovice, zastoupená Mgr. et Mgr. Petrou Šrámkovou Harantovou, advokátkou, se sídlem Hálkova 1229/44, 301 00 Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Lobezská 12, 303 81 Plzeň, v řízení o žalobě o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 2. 2021, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Okresní správa sociálního zabezpečení Plzeň-jih (dále jen „správní orgán I. stupně“) vydala výkaz nedoplatků ze dne 26. 11. 2020, č. j. X, jímž bylo žalobkyni uloženo uhradit částku ve výši 446 614 Kč sestávající z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a penále v celkové výši 446 614 Kč. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí námitky. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 11. 12. 2020, č. j. X, byly námitky žalobkyně zamítnuty a výkaz nedoplatků potvrzen. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně odvoláním, které však žalovaná svým rozhodnutím ze dne 1. 2. 2021, č. j. X, (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla a potvrdila rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 2. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl tak, že se žalobkyni promíjí pojistné za měsíce červenec a srpen 2020, resp. že jí bude snížen vyměřovací základ podle § 3 zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon č. 300/2020 Sb.“). Obsah žaloby 3. Žalobkyně uvedla, že coby zaměstnavatel podala přehled o výši pojistného za období červenec a srpen 2020. K podání využila původní verzi tiskopisu, který na rozdíl od nové, rozšířené verze, neumožňoval snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele dle § 3 zákona č. 300/2020 Sb., Jelikož byl přehled o výši pojistného podáván krátce po nabytí účinnosti zákona č. 300/2020 Sb., došlo k duplicitě tiskopisů přehledu o výši pojistného. Nový tiskopis, který umožňoval snížení vyměřovacího základu dle § 3 zákona č. 300/2020 Sb., a tiskopis nový od sebe nebylo možné na první pohled rozlišit, jelikož jejich vizuální podoba byla téměř totožná. Jedinou odlišností byl řádek 3 a 4 v části B tiskopisu. 4. Jelikož odpovědná pracovnice žalobkyně nezaznamenala, že existují dvě verze tiskopisu, žalobkyně (potažmo odpovědná pracovnice) vyplnila a odeslala přehled o výši pojistného na původní verzi tiskopisu, aniž by doslovně požádala o snížení vyměřovacího základu. Odpovědná pracovnice se následně domnívala, že dojde k automatickému snížení vyměřovacího základu ze strany správního orgánu I. stupně, jelikož žalobkyně splňovala veškeré jeho zákonné podmínky. 5. Žalobkyně má za to, že se žalovaná řádně nevypořádala s jejími námitkami a návrhy, tyto v napadeném rozhodnutí pouze citovala a dále uvedla bez dalšího hodnocení, že neshledala nic, co by vedlo k závěru, že by rozhodnutí bylo nezákonné nebo věcně nesprávné. Žalovaná vycházela při svém rozhodování toliko z citace zákona č. 300/2020 Sb., když k této zákonné úpravě doposud neexistuje žádná judikatura. Žalovaná nereflektovala ani námitky žalobkyně, ve kterých ji žádala o shovívavost. Žalobkyně upozornila, že je v místě sídla jedním z největších zaměstnavatelů, který v obtížné pandemické době ztratil téměř veškerou možnost provozovat svou činnost, a i přesto se snažila udržet si všechny zaměstnance. 6. Žalovaná rozhodovala s přepjatým formalismem, který je zcela v rozporu s účelem, s jakým byl zákon č. 300/2020 Sb., přijat. Cílem tohoto zákona bylo pomoci zaměstnavatelům vypořádat se s dopady pandemie COVID-19 bez nutnosti propouštět zaměstnance. Žalobkyně má za to, že v posuzovaném případě žalovaná i správní orgán I. stupně rozhodly zcela proti účelu tohoto zákona, když žalobkyně splnila veškeré podmínky pro snížení vyměřovacího základu, toto snížení ji však přiznáno nebylo jen kvůli vyplnění nesprávné verze formuláře. 7. Žalovaná vůbec nevyhodnotila argumenty žalobkyně o tom, že uvedený zákon měl směřovat k pomoci zaměstnavatelům, což mělo za následek velké existenční problémy žalobkyně, a to i přesto, že se jako zaměstnavatel snažila nepropouštět zaměstnance a nepřispívat tak ke zvýšení nezaměstnanosti. 8. Napadené rozhodnutí je zcela v rozporu se základními zásadami správního řízení, jakož i ústavně garantovanými právy. Žalobkyně zdůraznila úlohu veřejné správy jako služby veřejnosti a povinnost správního orgánu poskytnout dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech. 9. Správní orgán I. stupně měl žalobkyni upozornit na skutečnost, že podala přehled o výši pojistného na nesprávném formuláři a měl ji vyzvat k odstranění zjevných nesrovnalostí. Zbavení možnosti opravit zjevně nesprávný přehled o výši pojistného považuje žalobkyně za zcela přepjatý formalismus, v jehož důsledku nebyl účel zákona č. 300/2020 Sb. naplněn. 10. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu č. 139/2004 – III., sv. 34 (myšleno zjevně nález 139/2004 SbNU, sv. 34, pozn. soudu), v případě, pokud právní úkony účastníků správního řízení obsahují zjevnou nesprávnost, přičemž tuto vadu je možnost odstranit poskytnutím poučení či pomoci ze strany správního orgánu, je správní orgán povinen dát účastníku řízení příležitost tuto nesprávnost odstranit. 11. Dle žalobkyně má správní orgán vždy dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu v souladu s § 2 odst. 4 zákona správního řádu. V napadeném rozhodnutí bylo rozhodnuto v rozporu s veřejným zájmem. Vyjádření žalované 12. Žalovaná se s podanou žalobou neztotožnila. Nesouhlasí s názorem žalobkyně, že nedostatečně reflektovala její námitky, když žádala o shovívavost, jelikož je v místě svého sídla jedním z největších zaměstnavatelů snažící se udržet všechny zaměstnance. Důvody, pro které nelze odstranit tvrdost zákona při aplikaci zákona č. 300/2020 Sb., již vyložila v odstavci 7 a 8 napadeného rozhodnutí, na které odkazuje. Současně poukázala na existenci možnosti požádat o odstranění tvrdosti zákona prostřednictvím žádosti o prominutí penále dle § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; v řízení o takové žádosti by bylo možno argumenty žalobkyně zohlednit. 13. Žalovaná nesporuje mylné přesvědčení zaměstnankyně žalobkyně o jejím správném postupu a automatickém snížení vyměřovacího základu. Poukázala však na to, že Česká správa sociálního zabezpečení o způsobu uplatnění vyměřovacího základu zaměstnavatele informovala více cestami. Součástí této informace bylo i upozornění, že prominutí pojistného lze uplatnit pouze prostřednictvím nové verze formuláře přehledu o výši pojistného a nemožnosti uplatnění prominutí pojistného dodatečně včetně upozornění na skutečnost, že zveřejněn bude též dosavadní formulář. Nemůže být přičítáno k tíži žalované, že touto informací zaměstnankyně žalobkyně nedisponovala. 14. K námitce žalobkyně, že žalovaná rozhodovala s přepjatým formalismem a v rozporu s účelem, pro jaký byl zákon č. 300/2020 Sb. přijat, žalovaná opětovně odkázala na odstavce 7 a 8 napadeného rozhodnutí. 15. Žalovaná neměla povinnost vyzvat žalobkyni k odstranění zjevných nesrovnalostí v přehledu o výši pojistného, jelikož úkony, kterými jsou plněny povinnosti zaměstnavatele (mezi něž patří i podání přehledu o výši pojistného) nejsou procesními úkony ve smyslu správního řádu. 16. K odkazu žalobkyně na rozhodnutí Ústavního soudu žalovaná uvedla, že jej nepovažuje za přiléhavý. Důvody, pro které nebyla žalobkyně vyzvána k opravě přehledu byly vyloženy v odstavci 6 napadeného rozhodnutí. 17. Žalovaná je přesvědčena, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou a navrhuje soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou. Shrnutí průběhu správního řízení 18. Žalobkyně podala k správnímu orgánu I. stupně přehled o výši pojistného za období červenec a srpen 2020. Správní orgán I. stupně vydal podle § 104g odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení výkaz nedoplatků ze dne 26. 11. 2020, č. j. X, v němž byla vyměřena dlužná částka sestávající z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a penále v celkové výši 446 614 Kč. Proti výkazu nedoplatků podala žalobkyně dne 7. 12. 2020 námitky, v nichž požádala o vydání opravného výkazu – přehledu o výši pojistného s nulovou částkou k úhradě s ohledem na mimořádnou situaci trvající pandemie COVID-19 a skutečnosti, že zaměstnankyně žalobkyně nedopatřením podala starý formulář přehledu o výši pojistného. Sp