4 As 272/2018 — Nejvyšší správní soud

57 A 96/2022- 45 - text  15 57 A 96/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: K. R. bytem X zastoupená JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem sídlem Polská 4, 360 01 Karlovy Vary proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, č. j. KK/479/SÚ/22-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. se žalobkyně domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, č. j. KK/479/SÚ/22-5 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a jemu předcházejícího rozhodnutí Městského úřadu Mariánské Lázně (dále jen „stavební úřad“), ze dne 2. 3. 2022, č. j. STAV/22/217/MR (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím ve spojení s rozhodnutím prvoinstančním bylo žalobkyni, jako účastníkovi řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu, uloženo podle § 141 odst. 1 ve spojení s § 132 odst. 2 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), aby umožnila provedení nutných zabezpečovacích a udržovacích prací z pozemku žalobkyně parc. č. st. Xa v k. ú. X (dále také jako „pozemek žalobkyně“), na rodinném domě čp. Xb na pozemku parc. č. st. Xc v k. ú. X (dále jen „stavba“), jehož vlastníkem je M. K. (dále jen „žadatelka“). II. Žaloba 2. Žalobní námitky soud rozdělil do třech žalobních okruhů. 3. První žalobní okruh se týkal nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, protože se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami 1 až 8 jejího odvolání s odůvodněním, že nesouvisí s předmětem řízení, přestože v nich žalobkyně vyjádřila důvody svého nesouhlasu s předmětnými pracemi. 4. Druhý žalobní okruh se vztahoval k rozsahu provedených úprav střechy stavby, vyžadujících povolení stavebního úřadu, a ke škodám vzniklým na majetku žalobkyně v důsledku stavby. Žalobkyně namítala, že žadatelka provedla bez zákonem vyžadovaného opatření stavebního úřadu stavební úpravy stavby, spočívající v rozšíření střechy tak, že střecha přesahuje do dvora žalobkyně. Výsledkem stavebních úprav stavby je změna dispozice stavby a nedodržení odstupové vzdálenosti, protože stavba nepřípustně přesahuje na pozemek žalobkyně. Žalobkyně se marně domáhala zahájení řízení o odstranění těchto nepovolených stavebních úprav, kdy žalovaný se tímto podnětem v napadeném rozhodnutí nezabýval a chybně odkázal žalobkyni na stavební úřad. Žalobkyně rovněž odkazovala na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, podle něhož je nutno nařídit odstranění staveb bez stavebního povolení a staveb přesahujících na cizí pozemek. Žalobkyně shrnula, že správní orgány legalizovaly ilegální stavební činnost žadatelky. Správní orgány pominuly, že předmětem řízení bylo nejen umožnění přístupu, nýbrž i stanovení podmínek pro stavební činnost. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem žalovaného, že námitky k nepovolené stavbě vybočují z rámce předmětu řízení. Žalobkyně přeci oponovala stavebnímu úřadu v doplnění odvolání v otázce přesahu střechy a dokládala snímky a technickou zprávou zjevné přesahy stavby na její pozemek. Dosavadní stavební práce na stavbě byly prováděny neodborně, kdy ze střechy stavby padá na pozemek žalobkyně suť a zdivo. Ze střechy stéká voda, dochází k podemletí posuvné brány žalobkyně, jež nejde zamykat. V zadní části stavby je bez svolení žalobkyně a stavebního povolení vybouráván velký otvor, zřejmě za účelem instalace dveří na terasu do zahrady. Na tyto odvolací námitky žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval. 5. Třetí žalobní okruh se týkal nesplnění podmínek stanovených v § 141 stavebního zákona. V prvoinstančním rozhodnutí nebylo řádně vysvětleno, z jakého důvodu bylo přistoupeno k postupu dle § 141 stavebního zákona, zejména proč bylo nutné přistoupit k provedení zabezpečovacích a udržovacích prací (nebylo možné seznat, zda stavba ohrožuje život, zdraví lidí a zvířat apod., je nutné ji odstranit z důvodu přesahu, jde o stavbu vyžadující stavební povolení či ohlášení či nikoliv) a dále zda je skutečně jediný možný přístup ke stavbě za účelem nutných zabezpečovacích a udržovacích prací z pozemku žalobkyně. Podle žalobkyně se nejednalo o nutné zabezpečovací a udržovací práce, ale o změnu stavby po dokončení - ostatně i žalovaný uvedl, že se jedná o dokončení započatých stavebních prací, kdy v takovém případě nelze stavební činnost provádět bez dalšího. Stavební zákon výslovně umožňuje stavebnímu úřadu pouze uložit povinnost umožnit provedení prací ze svého pozemku nebo stavby, a nikoliv umožnit přístup ke stavbě na sousedním pozemku z důvodu provádění prací na této stavbě. V prvoinstančním rozhodnutí je uvedeno, že je nutné dokončit sněhové zachytávače a dešťový svod, avšak žalobkyně poukázala na to, že svod vody nesmí být umístěn přes nebo na její pozemek. Ustanovení § 141 ve spojení s § 132 odst. 2, 3 a 5 stavebního zákona neumožňuje stavebnímu úřadu ukládat povinnost umožnit nerušené užívání sousední stavby, na které jsou prováděny práce, které dosavadnímu způsobu užívání dočasně brání. Podle žalobkyně dospěl žalovaný k chybnému závěru, že je úprava střechy stavby v souladu s veřejným zájmem. Podle žalobkyně je s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2018, č. j. 4 As 272/2018-34, veřejný zájem třeba náležitě odůvodnit, což stavební úřad nesplnil obecným konstatováním, že střechu stavby je nutné opravit tak, aby byla naplněna povinnost vlastníka stavbu udržovat v dobrém stavu. I tuto odvolací námitku žalovaný řádně nevypořádal konstatováním, že způsob provádění zabezpečovacích a udržovacích prací není předmětem řízení - prvotní je provedení stavebních prací na stavbě v souladu se zákonem a vlastníkovi sousedního pozemku tak svědčí právo namítat, že samotná stavba není v souladu s právními předpisy. Žalovaný se mýlí, pokud vykládá § 141 stavebního zákona tak, že vlastník sousedního pozemku má právo namítat jen ty skutečnosti, jež se týkají zajištění přístupu stavebníkovi přes cizí pozemek. Žalobkyně požadovala, aby žadatelka kvalitně opravila svou stavbu, neohrožovala třetí osoby a její stavba nepřesahovala na pozemek žalobkyně. Podle prvoinstančního rozhodnutí měly být provedeny udržovací práce ve lhůtě 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí tak, aby práce byly dokončeny nejpozději do zimy 2022, kdy tento předpoklad nebyl naplněn. Napadeným rozhodnutím nebylo nařízeno žadatelce provedení nezbytných prací - povinnost byla uložena pouze procesně aktivní žalobkyni. Vzhledem k dosavadnímu chování (nečinnosti) žadatelky se nedá očekávat, že by vyrozuměla žalobkyni o vstupu na sousední pozemek, započala se stavební činností a vše řádně dokončila dle stanovených podmínek. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobní body vypořádal v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Rozhodnutí bez nařízení jednání 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve lhůtě jí k tomu soudem poskytnuté výzvou ze dne 15. 11. 2022, č. j. 57 A 96/2022-21, nevyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání a žalovaný s tímto postupem vyslovil výslovný souhlas ve vyjádření k žalobě, rozhodl soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. V. Posouzení věci soudem 8. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 in fine a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, z jakých skutkových či právních důvodů je napadené rozhodnutí správního orgánu nezákonné. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. - takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 9. Ze správního spisu zjistil soud následující průběh správního řízení. 10. Stavební úřad zahájil v posuzované věci řízení podle § 141 stavebního zákona oznámením ze dne 12. 2. 2021, č. j. STAV/21/445/MR. Rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 22. 4. 2021, č. j. STAV/21/1257/MR, jímž stavební úřad uložil žalobkyni, aby umožn