6 Ads 134/2012 — Nejvyšší správní soud

55 A 47/2023- 50 - text  18 55 A 47/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: M M B Solar Partners v.o.s., sídlem Na Vypichu 288/13, Praha zastoupena advokátem Mgr. Oldřichem Barochem, sídlem Belgická 642/15, Praha proti žalovanému: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Gorazdova 1969/24, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2023, č.j. SEI-16789/2023/90.221, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 8. 2023, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2023, č.j. SEI-16789/2023/90.221 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, inspektorátu pro Plzeňský a Karlovarský kraj (dále jen „prvoinstanční orgán“), ze dne 11. 5. 2023, č.j. SEI-11182/2023/32.102 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím podle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zamítnuta žalobkynina žádost o stanovení individuálních podmínek podpory pro zdroj ID zdroje 016902_Z11 (Solar Meclov), podaná podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 165/2012 Sb.“ nebo „z.o.p.“) neboť žalobkyně má v okamžiku podání žádosti výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v pronájmu a její náklady nezahrnují investiční náklady, ani investiční podporu. Žalobkyně též požadovala zrušení prvoinstančního rozhodnutí. II. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě nejprve shrnula skutkový děj a poté konstatovala, že napadené rozhodnutí je zatíženo celou řadou vad spočívajících nejen v jeho nepřezkoumatelnosti či v chybném právním posouzení a nesprávném výkladu právních norem, ale i v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Současně se žalovaný odchýlil od základních zásad správního řízení a napadané rozhodnutí, resp. jeho výroková část nepožívá zákonný podklad. 3. Žalobkyně dále v části žaloby uvozené slovy „Nepřezkoumatelnost rozhodnutí“ uvedla, že v prvé řadě poukazuje na nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající nejen v absenci důvodů zjištěného skutkového stavu, ale i v absenci odůvodnění při výkladu právních norem. Pokud jde o obsah pojmu nepřezkoumatelnosti, žalobkyně odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, č.j. 4 As 5/2003-52; ze dne 18. 10. 2005, č.j. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS; ze dne 14. 7. 2005, č.j. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS; ze dne 17. 1. 2008, č.j. 5 As 29/2007-64 nebo ze dne 25. 5. 2006, č.j. 2 Afs 154/2005-245; ze dne 27. 2. 2019, č.j. 8 Afs 267/2017-38), ze které se podává, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé: i) jakými úvahami se soud či správní orgán řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu, ii) z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě či odvolání nebo vyjádření, iii) proč považoval (žalobní) námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Byť se žalovaný určitým způsobem zabývá v napadeném rozhodnutí námitkami žalobkyně a při tom odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2013, č.j. 7 As 79/2012-54, nedostál dle žalobkyně své povinnosti se s nimi vypořádat „přezkoumatelně“. Pokud jde o námitky žalobkyně, se kterými se žalovaný nedokázal vypořádat, příkladmo lze uvést tyto závěry žalovaného, z nichž není patrné, jak k nim žalovaný dospěl: i) Byť to žalovaný popírá, nelze napadené rozhodnutí vyložit jinak, než že nárok na podporu/stanovení celkového množství elektřiny má pouze vlastník výrobny elektřiny, nikoliv uživatel. ii) Nájemné není investice výrobce do výrobny elektřiny. iii) Protože je žalobkyně nájemce výrobny elektřiny, nelze vypočítat vnitřní výnosové procento investic. 4. Dle § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat mimo jiné úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení důkazů a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. Protože napadené rozhodnutí postrádá nejen úvahy žalovaného, zejména týkající se výkladu právních norem, ale postrádá též i informace o vypořádání se s námitkami žalobkyně - příkladmo lze uvést nevypořádání se s námitkou žalobkyně ohledně toho, že je bezpředmětné, zdali je žalobkyně vlastník či nájemce výrobny, protože je důležité, že byla vůbec učiněna investice do výrobny - napadené rozhodnutí je zatíženo vadou, coby nesplnění náležitostí rozhodnutí správního orgánu vyplývající z § 68 správního řádu. S ohledem na výše uvedené lze dle žalobkyně uzavřít, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a zatíženo celou řadou vad. Žalovaný pouze shrnuje, že není nutné provádět další dokazování při užití aplikace § 51 odst. 3 správního řádu, neboť byla zjištěna skutečnost - existence nájemní smlouvy - která znemožňuje žádosti vyhovět. Žalobkyně akcentuje, že existence nájemní smlouvy, resp. nájemního vztahu nezakládá takový stav, aby mohl žalovaný aplikovat cit. ustanovení, protože tato skutečnost na posouzení žádosti nemá žádný vliv a žalovaný není oprávněn se jí ani zabývat. 5. V části žaloby uvozené slovy „Chybná aplikace právních norem“ žalobkyně uvedla, že meritum celé věci je chybná aplikace právních norem žalovaným, zejm. § 34a odst. 2 z.o.p. To, jak je cit. ustanovení vyloženo a aplikováno žalovaným, vylučuje, aby mohla žádat stanovení celkového množství elektřiny, ze které se hradí odvod, osoba, která není vlastníkem výrobny. Tento závěr žalovaného nemá oporu v zákoně. Žádost dle § 34a odst. 2 z.o.p. může podat výrobce elektřiny, o povinnosti vlastnictví výrobny elektřiny není v komentovaném ustanovení stanoveno ničeho. Žalovaný dále argumentuje tím, že není možné vyhovět žádosti dle § 34a odst. 2 z.o.p., protože není možné vypočítat vnitřní výnosové procento investic. Pro výpočet vnitřního procenta investice je totiž nutné dle žalovaného zahrnout do výpočtu investiční náklady či investiční podporu. Žalovaný následně konstatuje, že do investičních nákladů nelze zahrnout nájemné. Nejen, že tento závěr žalovaný dále nerozvádí a neodůvodňuje, proč dospěl k tomu, že nájem není investičním nákladem - na str. 6 napadeného rozhodnutí pouze tvrdí, že nájemné nelze zahrnout do položky investiční náklady, nic více, nic méně - ale v podstatě tímto výkladem došel k závěru, že pouze a jen vlastník může žádat o stanovení celkového množství elektřiny. Žalovaný, jak je popsáno výše, vykládá a aplikuje ustanovení z.o.p. nejen chybně, ale v rámci svého výkladu jde dokonce až za hranice zákona a vykládá jej tím způsobem, co v uvedeném zákoně není. Dle cit. ustanovení je stanoveno, že výrobce [dle § 2 odst. 1 písm. p) z.o.p. pro účely tohoto zákona se rozumí výrobcem výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů…] může - nikoliv vlastník výrobny - žádat o stanovení celkového množství elektřiny, pokud hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny nedosáhne 6,3 %. Zákon ale nestanovuje, že investice do výrobny elektřiny musí být vložena výrobcem/žalobkyní, nýbrž obecně mluví o investici do výrobny elektřiny - v tomto případě byla provedena jedním ze společníků žalobkyně, společností Solar Meclov s.r.o., IČ: 28045408. Pokud žalovaný razí názor, že náklady žalobkyně nezahrnují investiční náklady, když nájem není investičním nákladem, je tato jeho argumentace nepřiléhavá a opět mimo dikci zákona. Nejen, že nájem v této věci nehraje roli, ale zákon neříká nic o tom, že investiční náklady do výrobny musejí být vynaloženy přímo žalobkyní coby výrobcem, a contrario pokud by se použil výklad žalovaného, nikdo jiný než vlastník výrobny - investiční náklady mohou být de facto vynaloženy pouze vlastníkem výrobny - by neměl právo nejen žádat o podporu, ale též podat žádost na stanovení celkového množství elektřiny dle § 34a odst. 2 z.o.p. Tímto výkladem by došlo ke značnému znevýhodnění/diskriminaci výrobců nevlastnících výrobny elektřiny a nájemci výrobny elektřiny by neměli rovné podmínky pro svoje podnikání. Dle žalobkyně je bezpředmětné, zdali zdroj ID 016902_Z11 žalobkyně vlastní nebo ho má v nájmu. Investiční náklady byly vynaloženy (společností Solar Meclov s.r.o.) a komentované ustanovení nestanovuje ve své hypotéze podmínku vynaložení investičních nákladů žalobkyní, coby výrobcem, nýbrž obecně zakotvuje vynaložení investičních nákladů (logickým a systematickým výkladem lze dojít k tomu, že je jedno, kým bude investiční náklad vynaložen). Výpočtu hodnoty vnitřního výnosového procenta